kniha » Setkání s Rámou
v Top10 24 | chce si přečíst 9 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 209
hodnotilo: 221
88%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Setkání s Rámou Více vydání = více obálek.

Arthur C. Clarke

Setkání s Rámou

série: Ráma
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - audiobook

originální název: Rendezvous with Rama
originál vyšel: 06/1973

vydání: Svoboda 1984; Baronet (web) 1993; Baronet (web) 2009

odkazy: 7x [recenze], 2x [film], 1x [ukázka]



Komentáře:
Duirin  | ***1/2 28.07.2006 11:25

Přestože to byla teprve druhá kniha od Clarka, kterou jsem četl, byl mi již zde značně povědomý Clarkův rukopis. Jistě je to zajímavá kniha o tom, jak skupina kosmonautů odhaluje vnitřek obrovského mimozemského válce letícího vesmírem, ale přece jen k lepšímu ohodnocení mi chybělo více prvků akčnosti.

zdenda  | ***** 21.09.2008 13:59

Tato kniha mě velmi oslovila a já osobně ji počítám k vrcholům Clarkova díla.

lamahe  | ****1/2 29.03.2009 08:36

Výborná kniha, jej hlavným pozitívom je, že aj po toľkých rokoch u nej bezchybne funguje onen pozitívne provokujúci „sense of wonder“, ktorý mám tak rád na majstrových knihách. Aj keď dejovo je to pomerne priamočiare, prepracované technické reálie a minimum logických chýb dávajú vyniknúť tejto knihe aj po 36 rokoch od vzniknutia. Nečudo, že je to jeden z najoceňovanejších Clarkových románov. Jednoducho poctivá science fiction.

gabish  | *** 30.05.2009 13:37

No jo no, klasika. Ale to suché podání, kdy autor nevypravuje, ale spíš popisuje události spojené s průzkumem Rámy, mě příliš neoslovilo. Občas se mu sice podařilo navodit atmosféru tajemna a vtáhnout do děje, ale chytit a nepustit nedokázal.

INGSOC84  | * 05.01.2011 11:23

Nuda.Nuda.Nuda až k pláči! Trubka letí vesmírem! Tak trochu jsem si oddychl, když jsem tuto knihu dočetl. Po luxusu v podobě románu 2001: Vesmírná odysea, je Ráma pro mne jedno veliké zklamání. V této knize totiž chybí to podstatné, co je kořením každé knihy tohoto žánru, a to je napětí. Složité popisování technických vymožeností Rámy, při průzkumu této olbřímí roury, bylo, co se napětí týče, poněkud mdlé. Jediné, co mne v knize zaujalo, je suchý humor v podobě politických diskusí, partou dogmatických a poněkud paranoidních potentátů.

yerry  | ***** 07.02.2012 18:10

Prvý a zároveň najlepší zväzok z Rámanskej série. Má to náboj, mistiku, akčnosť aj výpovednú hodnotu, skrátka klasika. Rozpisovať sa ďalej o knižke je úplne zbytočné, treba ju prečítať…

Phoenix  | ***** 14.06.2012 10:46

Knížky založené na popisu mě nikdy moc nebavily. První ze série knih o Rámovi v podstatě jenom popisuje, většinou Rámu, občas nějakou tu událost či postavu. Všude existují výjimky z pravidla a tím je právě Setkání s Rámou. Po úvodním seznámení s hlavními postavami se ocitneme uvnitř neznámého plavidla a spolu s posádkou odhalujeme jedno tajemství za druhým. Pronikáme stále hlouběji a hlouběji a každý nový objev znamená další otázky nejen pro výzkumníky, ale samozřejmě i pro čtenáře. Clarke má popis natolik dobře promyšlený, že postupnou eskalací nových informací nedává čtenáři prostor, aby se nudit a nutí ho přemýšlet a chtít se dovědět, co bude dál.

Tua  | nehodnoceno 03.10.2012 18:59

Líbily se mi některé postřehy stran meziplanetární situace a diplomacie v budoucnosti, například charakteristika Merkuřanů. Skutečnost, že rodilý Merkuřan nebude moct bez obtíží navštívit planetu, jejíž gravitace výrazně převyšuje tu na Merkuru, mi přijde zajímavá a typicky Clarkovská. Samotný Ráma mi ovšem připadá takový nijaký. Postrádá divokost Crichtonových vizí mimozemského života (nastíněných coby hypotézy v Kouli), ale zároveň je příliš cizí, než aby ho výzkumníci spolu se čtenářem dokázali pochopit. Sluneční soustava šílí, zatímco Ráma se jen v polospánku protáhne, zazívá a letí dál. Ačkoliv jsem byl na něco podobného připravený, v závěru jsem se nemohl zbavit pocitu, že se vlastně vůbec nic nepřihodilo. Já mám Clarkův vědecký přístup rád, ale když už mi přislíbí něco tak exotického, jako je obří mimozemské mezihvězdné plavidlo, očekával bych, že v něm objevím víc než gigantickou centrifugu. Nemůžu se zbavit pocitu, že vědecká fakta v tomto případě spisovatelovu představivost spíše sterilizovala, neboli že potenciál „prvního kontaktu“ podstatně zúžila ve prospěch technické roviny. Asi jsem ten typ co nepotřebuje vědět, jak funguje Nautilus, ale zajímá ho, co během těch 20 000 mil pod mořem zažil za dobrodružství.

Dilvermoon  | ***** 23.10.2017 22:48

Poprvé jsem Rámu četl, když mi bylo ještě -náct a pamatuji si, že jsem si velmi obtížně představoval popsané prostředí a různé fyzikální jevy. Po těch letech už dokážu plně docenit tuto velmi atraktivní science fiction, která se i přes exotičnost zkoumaného objektu drží velmi toho science a jen na úplném konci to trochu sklouzne do speculative. Vedle zevrubného (tedy dle možností daných vynuceným spěchem) průzkumu Rámy nechybí ani určitý konflikt mezi planetami Sluneční soustavy a na odlehčení je tu třeba více manželek kapitána Nortona a poněkud prekérní společná komunikace s nimi. Zkrátka takto si představuji skutečnou science fiction, která dává smysl a drží se pravidel. A nenudí.

ippokorny  | nehodnoceno 20.12.2017 18:41

V médiích proběhlo, že do naší soustavy přiletělo těleso cca 400 metrů dlouhé a 40 metrů široké ve tvaru doutníku. Příroda je troškař proti Rámovi, 50 km dlouhému a 20 km širokému. Nakreslil jsem si poměr obou těles, aby rozdíl lépe vynikl, to těleso je proti Rámovi „smítko“, viz http://vodum.myriada.cz/wp-content/uploads/2017/12/rama.png

Gaarq  | **** 22.05.2020 11:07

po bambiliónu let jsem si přečetl setkání s rámou. původní supernadšení opadlo, ale pořád je to dost dobré. nápad s emzáky, které prakticky nezajímáme (nepředjímám ta „pokračování“), s jejich technologickou úrovní úplně mimo naše představy, se může směle rovnat s lemem, ale oba dva to pojali/pojímají úplně jinak. clarke se soustředí na objevování, výzkum a s tím spojené intelektuální dobrodružství, lem jde úplně jinudy. obě cesty jsou zajímavé, obě mají svá úskalí. to clarke'ovské je v literární suchosti textu. jeho postavy šustí papírem, i když se snaží o106 (kapitánovy dvě manželky, vášeň k létání či plavbě uposádky), jeho politicko-společenské vhledy jsou triviální. tam, kde vítězí, to je takřka akční popis vědecké práce v terénu. směle bych označil clarke'a za (spolu)otce moderní infoskládky (dovolím si zavést český ekvivalent anglického infodumping) v tom dobrém slova smyslu. dlouhý sled wow efektů je pro nerdy jako pro ony známé krysy elektroda zavedená přímo do centra slasti. ne, že by se někdy totálně neutnul ve svých technohrátkách, ale chápu, rok 1973 je opravdu technologický a vědecký pravěk. proč chtěli pro bohy implantovat šimpíkům hlasivky, když stačí znaková řeč? absence jakékoliv biotechnologie na straně lidí je také možná důvodem, proč bioti jsou pro průzkumníky takové haló. inu, i ti největší vizionáři mají někde své hranice. překlad na pár místech trošku skřípe (give me a hand – podej mi ruku), ale moc nevěřím tomu, že baronet dělal nějaké nové korektury v mnou vlastněném vydání z roku 1993. remcám, remcám, ale dobré to opravdu bylo. na pokračování se moc netěším ;)

Polinius  | ***1/2 23.05.2020 14:35

Sex v létajících talířích!!!

Tak ten tady není a v závěru se dokonce dozvídáme, že všichni (mužští) astronauti jsou
kastrováni, aby jejich ozářené sperma neprodukovalo poškozené děti. Ale to je jen taková
perlička na okraj.
Jaká kniha je? Ještě jsem to nepočítal na přenosném vědeckém kalkulátoru a nekoukal se do
tabulek, ale myslím, že autorovi všechno sedí.
Tohle je milostný příběh o VĚDĚ, tohle je milostný příběh o budoucnosti která se odehrála někdy
v minulosti a už nikdy nebude. Tahle kniha je přesně ten důvod, proč je klasická sci-fi dneska mrtvá a lidé čtou fantasy.
Lidé dneska chtějí tyhle drobné lidské epizodky a kosmické kolotoče s vlastním mořem uvnitř už
se jim nevjedou do hlavy zatížené starostmi jak v dnešní digitální době ulovit něco k snědku
nabroušeným pazourkem.
Kecám, ale v zemi kde jsou vládnoucí elita estébáci, alkoholici a jiní píčusové prostě nemá
nadějná budoucnost šanci. Dejte mi do ruky něco ze realistického, něco ze současnosti – já chci
do ruky dystopii!

Popravdě není tady co kritizovat, protože tohle je mistrovské dílo, kde je všechno na svém místě
ale za padesát let od vzniku se změnilo klima a já mám raději Clarka který žertuje, než Clarka
který ukazuje že výborný autor umí napsat román na námětu pár fyzikálních vzorců a úvah.

V roce 1973 si to musel Sir A.C.C dávat jako pán!



WebArchiv - archiv českého webu