Jonathan Swift
Gulliverovy cesty
Kniha vyšla i pod názvy:
Guliverovy cesty
Gulliverove cesty
Gulliwerovy cesty
Gulliverovy cesty do Liliputu, Gulliverovo dobrodružství mezi obry
Dobrodružné cesty Gullivera do Liliputska a do kraju obrov
Gullivera cestování do mnohých a vzdálených končin světa
Gulliver´s Travels - Gulliverovy cesty
Guliverove cesty
Gulliverove cesty: Gulliver na lietajúcom ostrove - 3. čast
Gulliverove cesty: Gulliver v krajine obrov - 2. časť
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Kategorie: dobrodružná - fantasy - pro děti a mládež - utopie
originální název: Gulliver's Travels
originál vyšel: 1726
vydání: Hess V. 1852; Hynek A. 1895; Lidové nakladatelství 1910; Otto 1911; Hynek A. 1914; Hynek A. 1920; Horowitz 1921; OTTOVO nakladatelství (web) 1925; Kuncíř 1929; Kuncíř 1929; Kuncíř 1929; Hynek A. 1930; Družstevní práce 1931; Novák F. 1947; Tatran (SK) (web) 1950; SNDK 1951; SNDK 1953; SNDK 1955; SNKLHU 1958; SNDK 1960; SNKLU 1963; Odeon 1968; Albatros (web) 1970; Tatran (SK) (web) 1979; Albatros (web) 1985; Albatros (web) 1990; Fortuna Print (web) 1992; Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (web) 1998; Aventinum (web) 1998; Albatros (web) 2004; Perfekt (web) 2004; Slovart (SK) 2007; Slovart (SK) 2007; Readers Digest Výběr (Readers Digest Výber) 2008; Dobrovský (web) 2014; INFOA (web) 2019; Slovart (SK) 2023
Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu. Román, jehož původní název zněl „Cesty k rozličným národům světa . . . „, je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol (osm, osm, jedenáct, dvanáct), nesoucích tzv. epická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovi cesty na utopické ostrovy. V I. dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry. Ve III. dílu „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova (Laputa – alegorie sféry teoretického myšlení a uzavřené aristokracie) a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení.
Zdroj: citarna.unas.cz
Jiné ocenění :
2015 – BBC – 100 největších britských románů – 55. místo