LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@toms[8]: dobre! dej to nekam do FAQ o knihach a informacich na legii, uvitaj to myslim i editori jako standard pro vyplnovani udaju…

Ja bych jeste jen dodal male upresneni:
Obalky za prvni republiky a i za rakouska-uherska dost casto byly ke knize dotvarene AZ dlouho po vydani knihy…
Casto se treba uvadi priklad Vilimek – verneovky vs Burianovo obalky: nektere vydani verneovek mela dodatecne pridavane obalky na vyzadani posilane knihkupcum… (puvodne se ty prebaly-obalky na knihy pouzivaly hlavne proti vyblednuti hrbetu a cele kniny – jako ochrannej obal – levnejsi varianta ochranneho obalu, do te doby pouzivaneho: kartonova krabice s jednou str. otevrenou – u hrbetu), pak se treba zda, ze podle vydani knihy (roku v tirazi ci na titulce) Burian ilustroval Verneovky (obalky) uz nekdy ve 12–13ti letech… coz je samozrejme nesmysl… proste byly delane dodatecne a nekteri nakladatele je i obcas prubezne menili…

…jo a jeste pak existovaly varianty vazeb: vazana(sita vazba) ale papirova jakoby brozovana obalka se zalozkama.
- byl to takovej podivnej mix dost casto vydavenej v letech 40–50-tych

@toms[8]: Díky za osvícení. Dobře jsi to opravil! :)

Budu v Troskovi dál pátrat, třeba narazím ještě na nějaké varianty.

@FerryH[5]: @barbar[6]: opravena formulace v poznámce. Jinak upřesnění vazby – celoplátno (též plátěná či plátno) je karton potažený knihařským plátnem různých barev, na něm je běžně ražba. Dost často se nesprávně hovoří o kožené vazbě, ale tu nakladatelé po roce 1918 už používali spíše pouze pro bibliofily.

Poloplátno – jak už řekl FerryH: kartonové desky potažené papírem s plátěným hřbetem, na deskách bývá kresba vytištěná. Do 20. století se používala i tzv. polokožená vazba (kožený hřbet a růžky, zbytek plátno – růžky mohly být i mosazné).

Karton či celokartonová vazba – kartonové desky i hřbet potažený papírem, na nich bývá kresba nalepená či vytištěná, popř. vytlačená.

Všechny tyto vazby (kromě kůže a polokůže) měly i papírový přebal!

Nehovořím o uměleckých vazbách pro bibliofily – ty můžou být skoro z čehokoliv (všechny druhy kůže, dřevo, kovy v libovolné kombinaci). Ty zas pro změnu přebal téměř nikdy nemívají, ale občas bývají v kartonovém pouzdře.

poloplatno je to tehdy, kdyz hrbet je platenej a zbytek je papir…
to neni tehle pripad tusim… jinak ten papir versus platno poznam i z obrazku… pokud mi posles sken alespon 300dpi, snad to poznam a reknu ti co je to teda to zelene a piscite… ja to me hnede mam papir… to jsem si jistej… nevylucuju ze existuje jeste piscite hnedava barva platno… docela by me to zajimalo… :) koukam, ze Seba delal vazbu z kdeceho, jak mu to prislo zrovna do ruky… to neni moc bezne ani na prvni republiku.. :))

@FerryH[5]: Momentálně mám doma všechny 3 vydání.

Červené je zřejmě plátno; od dalších se liší i tím, že je obrázek v obdélníkové raž­bě.

Přiznám, že nerozliším, co je poloplátno (vlastně ani netuším, co to je) a co papírová vazba. Každopádně jsou obě jiná zbarvení hladká na omak a bez ražby.

Jako barvu bych řekl „písčitá“ a ta druhá brčálově zelená. Nevím, zda existují ještě jiné varianty, ale baví mě je teď na netu hledat…

v poznamce u vydani Seba V. je: poznámka: Kniha existuje v červené vazbě s přebalem, nebo jako žluté a zelené poloplátno. dovolim si doplnit: ta hneda varianta neni platno ale papirova vazba … vyskytuje se i ve svetle barve skoro az zlute(spis svetle hnede) – to bylo mineno jako to „zlute platno“? nevim…
Kazdopadne ta hneda zde naskenovana je ode mne a je to celopapirova vazba… to vim zcela jiste.
Ta cervena je na netu v mnoha fotkach a skenech a tam je i dobre videt, ze jde o platno – zelena nevim – tu nikde jinde nez zde nevidim a obrazek je prilis malej na rozeznani struktury zda je to platene nebo papir…

Máš asi pravdu, srovnával jsem s Šebou (1941), dík za info. První vydání bohužel nemám takže srovnat nemůžu, ale celkem by mě to zajímalo. Nicméně jak je vidět, není Troska jako Troska :). Vypadá to na 3 verze jedný knížky…

a propo… jen pro zajimavost … stejna situace (a jeste horsi …) s nemeckym cenzorem je u knihy Pistole miru … take vysla puvodne pred valkou jako Paprsky zivota a smrti … za valky ovsem cenzor kategoricky odmitl povolit knizku, kde hlavni hrdina vyreje na Mesic slovo PAX (mir) a propaguje mir… bojuje za nej… Troska pak teda spolu s nakladatelem zmenili nazev a take tech nekolik nejkriklavejscih protivalecnejch scen vynechali vynechali take to slovo PAX vyryte na Mesici… mam dojem, ze je tem zmeneno opet i par ‚pratelskych‘ a ‚nepratelskych‘ zemi …stejne jako v tech Vladcich… ale jak presne to je me z hlavy vypadlo… ovsem jedno vim jiste, ze totiz novodobe dve vydani po roce 1990 … jsou ty z okupace zcenzurovane verze! absurdne tak dodnes decka ctou nemeckym cenzorem postizene knizky… nikdo z redaktoru se nenamahal opravit Pistoli miru podle puvodniho vydani > Paprsky zivota a smrti…:O)) dost drsne… rekl bych :O))

hmmm … opravdu si cetl toho puvodniho Trosku – Vládce mořských hlubin? Jsem si skoro jist, ze ne… Ten puvodni (Mladý hlasatel 1936 – to je prvni vydani…) je docela dost schodny s tim co vyslo v Kruhu 1969, az na par rozdilu v jazykove uprave, shodna ja i ta Francie  – pokud si to tedy dobre pamatuju (znalci a sberatele co maji lepsi pamet, at me opravi…preci jen je to asi 30 let co jsem to naposledy cetl…) kazdopadne to s tim nemeckem to je od trosky prepsana verze a nemeckym cenzorem oklestena verze vydana za valky a urcite neni ani nahodou puvodni… to me ver.. mozna stejne tak neni puvodni ten Kruh 1969 ..ale verim ze bude blize originalu nez tebou zminovane cenzurovane vydani za nemecke okupace…

Pokud jste četli vydání z roku 1969 (Kruh), tak to není Troska. Už to, že knížku někdo jazykově upravoval je varování. Ve skutečnosti je to přepsaná původní knížka. Kostra samozřejmě zůstala, jina spousta věcí je ořezaná, chybí celé scény, jsou změněna některá jména a místa. Ve verzi z roku 1941 např. prodal ing. Holan svůj vynález Německu (za protektoriátu), tady se to pro jistotu upravilo na Francii atd.