Více vydání = více obálek.
Jim Dollar
Mess Mend aneb Američané v Petrohradě
Kinematografický román
Kniha vyšla i pod názvy:
Američané v Leningradě čili Mess Mend
Mess-mend alebo Američania v Petrohrade
Mess-Mend alebo Yankeeovia v Petrohrade
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
série: Mess Mend
díl v sérii: 1
Kategorie: sci-fi - humorná - utopie - detektivní
originální název: Месс-Менд, или Янки в Петрограде - Mjess-Mend, ili Janki v Pjotrogradě
originál vyšel: 1924
vydání: Komunistické knihkupectví a nakladatelství 1925; Svět sovětů 1958; Smena 1962; Svět sovětů 1964; Smena 1981
odkazy: 2x [e-book], 1x [film]
- Komentáře:
-
avatar2 | brak 02.03.2007 17:39
Asi nejhorší myslitelná kniha, kterou lze zařadit do kategorie sci-fi. Těžká komunistická agitka, ve které vidíme v USA dělníky vykořisťované svými kapitalistickými zaměstnavateli a v Sovětském svazu bolševický ráj, ve kterém každý vesele a radostně pracuje ostošest protože chce prospět společnosti. Sci-fi prvkem je tu podle mně právě tento sovětský dreamland, i když to autorka asi myslela jinak, ale především jakási vesmírná obluda, která na sebe bere podobu imperialistů a diktátorů a škodí lidem. Tato kniha je podle mne naprostá zhovadilost, kterou jsem dočetl jen proto, abych vás tu před ní mohl varovat.
toms | ** 29.08.2017 14:24Tak mi to nedá a přidám i svůj komentář. Docela jsem se u čtení komentáře Avatara2 pobavil. Ano, přesně takhle má kniha působit v prvním vhledu, ale pro bližší pochopení obsahu je nutná znalost historických reálií. Jde o knihu, která se doslova stala legendou v předválečné Evropě. Dodnes jí čtou mladí lidé v postsovětských zemích, ale i v Německu, Francii a Británii, a pějí na ní ódy. Jistě – můžeme knihu smést jako smetí z obnošeného saka a odsoudit jí jako politickou agitku sovětských komunistů, kterou s nostalgií a se slzou v oku čtou dnešní neokomunisté, ale to je povrchní soud, který nemůže být vzdálenější realitě… Doporučuji nejprve k přečtení esej Marie Šagiňanové „Jak jsem psala Mess-Mend“, po jejímž přečtení získá čtenář zcela jiný pohled na sérii.
Shodneme se v tom, že jde o brakovou literaturu. Ostatně román vycházel nejprve v sešitovém vydání i v SSSR. Obsahově jde o bláznivinu srovnatelnou s díly tzv. černé literatury. Šagiňanová však nebyla tak mizerný autor, ani zaslepená komunistka – žila v roce 1923 na pokraji chudoby a okolo ní na ulici umíraly žebravé děti – kniha je parodií tehdejší doby a satirou zároveň. Osobně mi připomíná parodii Jerry Jacka (=Jaroslav Žák) Z tajností žižkovského podsvětí či Mrtvým vstup zakázán Timothyho Tatchera (=Nenad Brixy), ale ještě mnohem bláznivější. Ruští literární kritici jí nazývají groteskní fantasmagorií, ale to je Krvavý román od Váchala také. Sama Šagiňanová měla za vzor článek z novin, který žádá o dobrodružnou detektivku pro mladé, tedy „Rudého Pinkertona“ či Nicka Cartera.
Příběh o americké proletářské straně MESS-MEND (=Náprava nepořádků), která v nadšení z VŘSR vytvoří skupinu, která má budovat socialismus v Americe. Nejde však o komunistickou stranu, Američané se snaží o jakousi „třetí cestu“ po vzoru Inda Gándhího. Dělníci pomocí mystických tvůrčích schopností získají možnost vytvářet věci, materiály… (!až jakýsi fantasy motiv) Oproti Mess-mend stojí v opozici fašisté vedení princem Gregoriem Čicem (alter ego Mussoliniho)… Pochopitelně je zde boj obou skupin, bláznivá dobrodružství…
Popravdě, ani mě kniha nenaplnila nadšením (četl jsem před 35 lety), ale beru ji jako zajímavý doklad doby, kdy se hledaly nové cesty, tedy i ty literární. Šagiňanová byla v té době už zavedená autorka klasické prózy, z toho důvodu také zvolila pro svou „dime novels“ pseudonym, ale filmaři jí přinutili se k dílu přiznat a čtenáři si vyžádali dvě pokračování.
Ještě poznámka na okraj: Šagiňanová knihu v roce 1954 výrazně přepracovala (podle všeho k horšímu) a toto vydání u nás poté 2× vyšlo v edice DDD. První české vydání (také sešitové!) by tedy mělo být jediné věrné původní předloze.
Zajímavé je bezesporu i filmové zpracování, kterého se dočkala kniha již v roce 1926, pod názvem Miss Mend. Jedna z hlavních postav románu – Vivian, získá ústřední úlohu ve filmu jako špiónka Miss Vivian Mend, která bojuje se zločinnými padouchy ve službách teroristy Čičeho. Jde vlastně o jakousi „bondovku“ či chcete-li Matu Hari v ruském hávu.
