kniha » Alenka z planety Země
v Top10 3 | chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 58
hodnotilo: 50
90%
Alenka z planety Země Více vydání = více obálek.

Kir Bulyčov

Alenka z planety Země

série: Alenka z planety Země
díl v sérii:

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Děvčátko, kterému se nestane nic zlého, Alenčino putování

Kategorie: sci-fi - pro děti a mládež

originální název: Девочка с Земли= Děvočka s Zemli: Fantast. povjesti i rasskazy
originál vyšel: 1974

vydání: Svoboda 1985; Triton (web) 2006

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
stimílek  | ***** 29.06.2008 21:58

Četl jsem poprvé jako dítko a teď znovu nové vydání svému dítku:-) a oba jsme nadšeni. Jednoduché, čtivé, napínavé, můžu jen doporučit. Některé nápady by mohla „sci-fi pro dospělé“ jen tiše závidět.

zdenda  | ** 13.10.2008 22:16

Nějak mne „Alenka“ neoslovila. Sorry.

Tua  | nehodnoceno 09.11.2012 10:03

Po dvou letech se vracím zpátky k vyprávění o Alence, děvčátku z 21. století, a moje výhrady jsou v zásadě stejné, jako vůči Alenčiným narozeninám: zbytečně popisné ilustrace (mám na mysli především ty celostránkové od Jaroslava Maláka, marginálie při okrajích se mi většinou líbily) a černobílé vykreslení postav. Alenka je zkrátka takový vzor každé skvělé holčičky, veselé, zvědavé, podnikavé s „obzvláště vyvinutým smyslem pro kolektiv“. Občas sice neposlechne tatínka, ale nikdy na to skutečně nedoplatí, spíše prokáže svou odvahu stát si za tím čemu věří a prorazit tam, kde rozum dospělých nestačí. „Děvčátko, kterému se nestane nic zlého…“ Máme v Pardubicích takovou sochu sovětského vojáka u jejíž paty stojí a zdraví dva pionýři – podezírám sochaře, že holčička vpravo je ve skutečnosti Alenka. Každopádně dětem, pro než je tato knížka primárně určená, se takový přístup zřejmě líbí – to jsem si ověřil u své mladší sestry Veroniky. Já osobně mám raději chlapce Lena, malého neurotického strašpytla z dříve zmiňované „povídky“ Dravci mého století. A když už se zmiňuju o Strugackých, nesmím opomenout zjevné paralely mezi Alenkou a Výpravou do pekel, viz. tři Kapitáni a Tři mušketýři, špión na palubě, vesmírní piráti coby apendix civilizace etc. V jedné části Alenka cestuje strojem času do 70. let 20. století a ocitá se v bytě spisovatele Arkadije – zajímalo by mě, jestli jde o pouhou shodu náhod, nebo takový Kirův interní moskevský žertík k mým oblíbeným bratrům. Samozřejmě se tu zmiňuju především o věcech, které vnímám negativně – jsem už asi takový škarohlíd a kritizuje se mi vždy snáz než chválí. Skutečnost, že přes veškeré výhrady neustále pátrám po třetím díle snad uvede můj pohled na správnou míru.

trudoš  | ****1/2 17.05.2021 08:06

Na nějaké obšírnější hodnocení je úvodní část Děvčátko, kterému se nestane nic zlého příliš krátká, člověk má ty povídky za sebou dřív, než se čtením vůbec začne. Ale jinak krása, samostatné příběhy fungují perfektně, pokaždé s nějakou jednoduchou pointou, již ani děti neměli problém pochopit. Ostatně pro ty je kniha také primárně určena, a když člověk odhlédne od budovatelského podtónu, nenapadá mě jiný kousek, který by se nápadem mohl tomuhle vyrovnat. Slohově přitom nejde o nic komplikovaného a té nostalgii po zářné budoucnosti, která nás všechny jistojistě čeká, se takhle s odstupem let se prostě nedá odolat. Užíval jsem si to kdysi jako dítě a užíval jsem si to teď znovu, když jsem to dětem předčítal.
Nesmím ovšem opomenout vyzdvihnout ilustrační doprovod Jaroslava Maláka. Vlastně si ani nedovedu představit, že bych při čtení využíval vlastní fantazii, o všechno se postaraly jeho hravé obrázky. Až je docela otázkou, nakolik bych vyprávění dokázal takhle pozitivně vnímat i bez nich.


Druhá část nesoucí název Alenčino putování přináší už plnohodnotné kosmické dobrodružství, se vším, co jen mohla nespoutaná představivost spisovatele Kira Bulyčova nabídnout. Máme tu výpravy na neznámé planety a zkoumání tajuplných mimozemských druhů, takřka detektivní pátrání po ztracených Třech kapitánech a samozřejmě nepřeberné množství vynálezů, ufonů a vesmírných úkazů. Pravdou je, že dlouho trvá, než zápletka nabere konkrétní tvar, ale jakmile události dospějí k planetě v soustavě Medúzy, intenzita nebezpečenství a zvratů nebere konce. Samozřejmě se to celé pořád nese v odlehčené tónině literatury pro děti, takže postavy jsou přirozeně archetypální a odhalit co s čím a jak souvisí, může být zatěžko snad jen čtenářům pod osm let. Nijak tím však netrpí skoro až strašidelná atmosféra, stejně jako bezprostřední hravost při poznávání cizích světů.
Ilustrace Jaroslava Maláka opětovně geniální, a to jak ty celostránkové, tak doprovodné noticky při okrajích. Všechna čest, pane mistře.



WebArchiv - archiv českého webu