Byl jednou jeden dánský spisovatel mainstreamu, který si udělal exkurs do
SF. Zřejmě mu někdy někdo řekl, že mu život připadá jako sekaná –
což o to, to není zas tak neobvyklé, a pan spisovatel se rozhodl to domyslet
do důsledků. Což o to, nápad je dobrý, prostředí promyšlené, postavy
prokreslené, celkem tradičně lidstvo spasí láska, tedy všechny
předpoklady k úspěchu. Ale výsledek veškerého úsilí je právě jen
dobře napsaná kniha, nic víc. Bez chuti a zápachu, bez onoho kouzelného
pocitu nahlížení do jiných světů.
Není rozvleklá, to ne, dokonce má spád, ale nemá kouzlo, je cizí a
chladná, nějakým záhadným způsobem připomíná soudní spis. Myslím, že
je necitlivá. Autor nepíše, jen odvádí dobré řemeslo. Dějí se věci, a
autor je podává takovým způsobem, že člověk si říká: ano, budiž, a co
má vlastně být?
V Dánsku to prý byl bestseller. Je snad chyba v tom, že nejsem Dánka?
Interkom – Carola B.(iedermannová)
