kniha » Převychovaní
chce mít v knihovně 1
hodnotilo: 12
88%
Převychovaní

Jan Barda

Převychovaní

Román budoucnosti

Tato kniha je částí i jiných knih: Vládcové vesmíru

Kategorie: sci-fi - antiutopie

vydání: Krejčí 1931


Komentáře:
Dilvermoon  | ***** 09.10.2013 19:49

Podařená antiutopie, zasazená většinou do Prahy, z jejíž historické podoby toho ovšem po vítězství socialistického řádu téměř po celém světě příliš nezůstalo. Drtivá většina realit, připomínající dobu před nástupem soc. řádu (tj. asi před 400 lety) je zahlazena, nalezené písemnosti včetně knih z té doby jsou komplet likvidovány. V novém, totálně rovnostářském režimu, který zcela potlačuje individualitu jednotlivce, již nikdo, včetně např. i soudců, neví nic o době před 400 lety, dějepis se omezuje jen na události, jména historických postav neexistují, dokonce i hudba, kupodivu zachovaná, je bez autorů. Lidé nemají jména, jen značky a sami si dávají jakési přezdívky. Každý fasuje jednotné oblečení v jednotném počtu, peníze neexistují, obchodování je něco zcela nepochopitelného…..

Děti se ve věku jednoho roku odevzdají státu, takže nikdo nezná své rodiče, sourozence, ani další osud svých potomků. A právě tento fakt znamená změnu jinak celkem spokojeného života Vogelsaugeho (Sch 893) a jeho družky Hellkopf (L 622) v příběhu, který v první polovině vypadá spíše jako utopie s náznaky něčeho horšího….

Román, vydaný poprvé (a naposledy) v roce 1931, nikam nespěchá, akce se nedočkáte, autor si hlavně dává záležet na důkladném vylíčení světa ve 2. polovině 4. století socialistického řádu (který je počítán od vítězství první soc. revoluce v reálném světě – 1917) a vzájemného vztahu ústřední dvojice, jejíž dialogy jsou ovšem místy ve stylu Večerů pod lampou. To však nic nemění na poutavosti celého díla a jeho přesahu i do doby relativně nedávno minulé. Nemohu jinak, než dát maximální hodnocení.

Gaarq  | **** 10.10.2013 07:35

popravdě, nevím, proč je toto dílo označováno jako dystopie. a ono nejde ani o eutopii, spíš bych zavedl pojem ambitopie, protože autor se „nestaví“ na žádnou stranu, jen domýšlí důsledky. přijde mi jako první český postmodernista v tom pravém slova smyslu plurality pravd. socializmus versus „starý řád“; není možné říci, že jeden je lepší než druhý.

co se týče noveletky samotné, jak už je řečeno v předmluvě k povídce, autor nevyniká literárními schopnostmi, ale má jasný, věcný a čistý styl. to z tohoto rozsáhlého díla dělá pouze rozsáhlou úvahu na dané téma, ale námět, na kterém je rozvíjeno, je k uzoufání nudný, byť přesný a demonstrativní. opravdu ukazuje bídu toho, že ideje mohou být nosné, ale jejich literární zpracování teprve dělá, resp. nedělá, román nebo povídku. často to vypadá, jako i v tomto případě, že autor měl skvělý nápad, a jen k němu zplichtil „ten děj“. + bod za autorovu odvahu, v kontextu je to opravdu ojedinělé.

Sherudan  | ***** 02.01.2023 10:13

17 let před legendárním „1948“ vydal český autor knihu, která si s ním v ničem nezadá. Text je dodnes aktuální a řada opatření, která kritizuje, je dnes opět v programu jistých politických stran. Jinými slovy: kdyby kniha nebyla tak vzácná, patřilo by se mlátit jí po hlavách všechny ty nadšené budovatele šťastných zítřků, ať už mávají fangličkami jakékoli barvy.



WebArchiv - archiv českého webu