Tři hrdinové podniknou výzkumný let stratosférickým balonem a
ztroskotají na Měsíci. Prožijí zde čtyřicetiletou robinzonádu, během
níž si s pomocí nástrojů z gondoly a přírodního bohatství Měsíce
zhotoví mimo jiné také automobil a letadlo na elektromagnetický pohon. (Zde
je patrný vliv Vernova Tajuplného ostrova.) Pak jsou objeveni francouzskou
expedicí k Měsíci a přivezeni zpátky na Zem. Autor klade důraz na druhou
část knihy, v níž líčí budoucí Zemi jako utopický ráj. Majetek je
znárodněn, moderní technika zbavila lidi těžké práce, o všem rozhoduje
lid veřejným hlasováním, vzhledem k možnosti rychlé dopravy města
zanikla a lidé žijí na vesnicích. Z vědeckého, technického
i literárního hlediska jde o jednu z nejnaivnějších českých SF všech
dob. V úvodu autor vyzývá čtenáře k založení časopisu, který by
podrobněji popisoval vymoženosti budoucí utopie.
In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science
fiction
-----------------------------
Doplnění anotace: Příběh začíná a končí na
vymyšleném ostrově Osand. Dva místní podnikatelů postaví balon a narychlo
doplní posádku nezaměstnaným „proletářem“ (za kterého se považuje
v úvodu i autor knihy). „Proletář“ se pomocí revolveru zmocní
řízení balonu a tím dojde místo opětovného přistání na Zemi ke
ztroskotání balonu na Měsíci.
Autor se nijak „nemaže“ s realitou, na Měsíci není dřevo ani uhlí,
trosečníci taví železo, staví auta, 3 letadla (každý pro jednoho
z trosečníků).
Autor použil vymyšlený ostrov, aby nebyl nijak omezen při popisování
„utopického ráje“. Výsledkem rozšíření myšlenek utopického ráje
z ostrova do světa by měl být 1 jazyk, ne jazykový „Babylon“.