LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Stephen King

Zpěv Susannah

Kniha vyšla i pod názvem:
Susannina pieseň
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Temná věž
díl v sérii: 6

Kategorie: fantasy - sci-fi

originální název: Song of Susannah
originál vyšel: 08/06/2004

vydání: Beta (web) 2005; Beta (web) 2009; Ikar (SK) (web) 2020; Beta (web) 2020

odkazy: 3x [recenze]

Komentáře:

avatar2  | ***** 29.10.2007 18:16

Série Temná věž se blíží do finále a tempo nezpomaluje. V tomto díle si Stephen King tak trochu zašprýmoval (náznaky byly už v minulém dílu), když uvedl na scénu sám sebe coby autora hlavních hrdinů, kteří se s ním setkávají v jedné z realit právě v okamžiku, když odložil koncept prvního dílu coby neperspektivní. Jinak se děj točí kolem několikanásbně rozpolcené Susannah/Mii/Det­ty/Odetty, která se chystá přivést na svět dítě, o kterém se také dozvíme, čí vlastně je. A je to překvapivé. Ještě jednu hvězdičku si zaslouží doslov, který má formu výňatku z Kingova deníku, ze kterého se dozvídáme zajímavosti ze vzniku Temné věže (a taky to, že King prožil posledních dvacet let pod parou). Ale možná je to jen fikce. U Kinga člověk nikdy neví.

papuja  | ****1/2 01.03.2010 21:23

Výborné pokračování, u kterého si nejsem jist přesnou příčinou mého o půl hvězdy sníženého hodnocení. Nevím jestli je to kvůli:

1. pauze – kterou jsem si od předchozího dílu udělal.
2. katet – které je v tomto díle rozděleno.
3. Susannah – její dějová linie, ne že by mě nudila, ale nelákala mě tak jako ostatní linie.

Nejspíše to bude způsobeno hromadně všemi body.

louza  | ***1/2 24.11.2011 18:25

První kniha řady Temné věže, kdy má čtenář opravdu pocit, že autor ví, kam by chtěl celé dílo dotáhnout. Kniha je prostá výplní i vycpávek a King si v ní umetá cestu pro grandiózní finále. Což v některých případech znamená velmi, velmi artistické scénáristické výkony. Asi nejvíce fascinující je pasáž, kdy samotný autor vstupuje do děje a přímo postavám radí, jak mají postupovat, aby je dostal tam kde je chce mít. Je zajímavé, že tak podloudné znásilnění všech dobrých scénáristických mravů může v kontextu temné věže už z principu naprosto logicky fungovat. A když dojdou argumenty, je v záloze ještě nezdolné Ka, kterým autor umlčí nepohodlné tazatele. Pravdou zůstává, že Zpěv Susannah je i přes svůj tah na branku spíš méně záživnou částí celé ságy. Může za to, roztříštění ka-tet, stejně jako prostředí, kde se celá část odehrává. Kouzlo středosvěta zůstalo pro tentokrát čtenářům odepřeno.

Madam Brbla  | ***1/2 14.02.2014 10:00

Jsem z tohoto dílu „Temné věže“ rozpolcená jako Susannah/Mia/Detta. Na jednu stranu autor vede děj směrem, kterého jsem se obávala (podobná vyústění mi prostě nesedí), na druhou stranu se mu podařilo předat svým čtenářům (přinejmenším mně) jakýsi pocit naléhavosti, důležitosti, přímo osudovosti této série. Těžko hádat, nakolik si Stephen King v pasážích o sobě vymýšlel, ale působilo to všechno úžasně autenticky. Další práce se symboly a míchání s realitou nastalo u skutečných míst či událostí z našeho světa a historie, tam mají výhodu spíše američtí čtenáři, ti z New Yorku zvláště. Mně asi bohužel spousta narážek netrkla do detailu a něco jsem poznala jen díky filmům (např. „Hořící Mississippi“).
Zážitek z této relativně tenké knihy je tedy silný a zvláštní, přesto mě čtení nebavilo tolik jako „Tři vyvolení“ nebo „Pustiny“. Snad je to dáno tím, že nejvíce prostoru logicky dostala Susannah a její schizofrenně porodní peripetie, pro mě nejméně přitažlivá linie, zatímco Roland a Eddie se v příběhu vyskytovali řidčeji, Jake s brumlákem Ochem a otcem Callahanem skoro vůbec.
Před posledním dílem cyklu si dám pár měsíců pauzu, ale rozhodně jsem zvědavá, jak se King se závěrem popasuje. 74%

Strider  | *** 09.06.2017 14:35

Kniha dvoch tvárí – a tým nemyslím len schizofrénnu dualitu Susannah. V jednej rovine extrémne zaujímavá dejová línia Rolanda a Eddieho, v ktorej do deja vstupuje postava samotného autora, v druhej Susannah/Mia speje k pôrodu skrz sériu psychovýletov a toto bolo už omnoho ťažšie stráviteľné. V deji navyše až príliš veľa udalostí riadi „ka“ a tým je ospravedlnených veľké množstvo zvláštnych dejových zákrut a deus ex machina. Vo výsledku ma táto kniha bavila nepomerne menej ako predošlé. 7-/10