kniha » Tommyknockeři
v Top10 2 | chce si přečíst 2 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 61
hodnotilo: 63
74%
Tommyknockeři Více vydání = více obálek.

Stephen King

Tommyknockeři

Kategorie: sci-fi - horor - podle filmu/zfilmováno

originální název: The Tommyknockers
originál vyšel: 10/11/1987

vydání: Beta (web) 1997; Beta (web) 2013

odkazy: 3x [recenze], 1x [film]



Komentáře:
avatar2  | ****1/2 07.07.2009 21:40

King ve vrcholné formě, nabízí zde všechno to proč ho mám rád – silný příběh, vtip, nápady. Přesto je tu však důvod proč mu ten půlbodík srazit – knihy které u něj považuju za nejlepší (To, Nezbytné věci, Temná věž) jsou jaksi psychologičtější a jdou víc na dřeň ve věci lidských emocí, motivací a pudů. To se zde neděje – zde je hnacím prvkem knihy sci-fi motiv vesmírné lodi, což je taky fajn, ale mistr už předvedl že když pracuje s lidmi, může to být ještě o něco lepší. Rozhodně ale doporučuji, nudit se nebudete a King zde hláškuje jako málokde jinde.

trudoš  | ***1/2 26.06.2017 23:25

Přestože Tommyknockeři slibují ideální kombinaci ingrediencí z dokonalé kuchyně Stephena Kinga, nakonec doplácejí na to nejprostší – postrádají řáckého hrdinu. Čtenář takřka sedm set stran pozoruje osudy různých lidí, kteří buď propadají vlivu mimozemšťanů, nebo se mu naopak snaží postavit. Jenže místo toho, abychom sledovali nějaký plán, jak nepěknou situaci řešit, vidíme pouze průběh vyvíjejících se událostí, směřující do horoucích pekel. Příliš neboduje ani nafouklost plytké zápletky, která by se v důsledku dala shrnout do pár vět. Alespoň že to finále je správně střelené. Ne každý den máte možnost seznámit se se zabijáckým automatem na coca colu.
Naštěstí všechny mínusy vyvažuje autor vypravěčským talentem. Opět (jako už mnohokrát předtím) dokazuje, jak bezchybně umí pracovat s lidskou psychikou a plánovitě rozvrhnout gradaci tak, že se víc bojíte při čekání na blížící se konflikt, než že by vás děsil konflikt samotný. Prostě boží počtení, i když tu už byly rozhodně lepší kousky.

SONP  | **1/2 03.04.2018 15:11

Četlo se mi podobně obtížně jako kniha Pod Kupolí. Ostatně téma je vzdáleně podobné – i zde jsou desítky a desítky amerických maloměšťáků ve sci-fi situaci a během čtení King přidává stále a stále další postavy . Zhruba od půlky knihy jsem se přestal orientovat a vzdal jsem to (knihu jsem dočetl, ale některé postavy jsem prostě přestal řešit). Konečné dojmy jsou rozpolcené. Komornější popisné části jako nalezení lodi, Gardovy opilecké eskapády apod.) se mi četly dobře, ale proloženy byly dlouhatánskými pasážemi zmatených duševních pochodů těch nebohých obyčejných lidí měnících se v bůhvíco a vnitřně puzených stavět z nesmyslných věcí neuvěřitelná udělátka (vzpomeňme vraždící automat na kolu nebo starý vysavač ovládající výtah do vesmírné lodi). Snad ani nechci vědět, čím si King v té době procházel a co se mu odehrávalo v hlavě. A číst tyhle pasáže – to byl pro mne teprve ten pravý horor. Ty nejhorší věci se samozřejmě (jak jinak) stanou spisovatelům, potud jde o klasickou Kingovku. Rozhodně ale nejde o takovu, ke které bych ještě někdy vrátil.

Dilvermoon  | **** 07.07.2018 12:45

Bobbi Andersonová na své farmě o něco škobrtla jednou ze svých starších pohorek… a pak už to jelo z kopce jako urvanej vagón. Velmi klasický sci-fi motiv, do toho malé městečko v Kingově oblíbené oblasti Států (známe třeba z To), spousta postav jednajících čím dál podivněji a čím dál jednotněji z konkrétního důvodu, celkem nehrdinský hrdina, co má co dělat i sám se sebou… Určitě napsal i lepší knihy, s více promakanými vedlejšími postavami a s lepší hlavní zápletkou a s méně stránkami navíc, ale to nic nemění na tom, že Tommyknockery řadím mezi to lepší z toho, co jsem od Kinga přečetl. Beta své první vydání v roce 1997 svěřila Ivo Reitmayerovi… Netuším, jak si s tím poradil, ale předpokládám, že tím, že jsem četl až druhé vydání s překladem Milana Žáčka, jsem chybu neudělal :-)

Madam Brbla  | *** 16.03.2020 20:29

Myslíte, že nejhorším mimozemským šmejdem je uječený Alza ufoun? Nemýlíte se! Ovšem Tommyknockeři aspirují na druhé místo v žebříčku nejobávanějších hrozeb z vesmíru, proto doporučuji ignorovat neznámé kovové objekty, o které zakopnete na svém pozemku či kdekoliv jinde. Zvědavost může zanořit do exkrementů nejen vás… A to je vlastně jeden z problémů knihy: tady jsou všichni hluboko v análním otvoru tak záhy, že čtenář nestihne ani začít držet palce a už ví, jak je to zbytečné. Hrdinové jsou suplováni odkecanými existencemi bez naděje na světlé zítřky. Nejvýraznější postavou je básník-alkoholik Gardener; autor do něj zjevně promítnul kus ze sebe samého. Boj s démonem Chlastem a různé úvahy na toto téma zabírají v „Tommyknockerech“ příliš mnoho prostoru (King sám připustil, že tento román psal ve svém závislácky nejhorším období).
Druhá výhrada se týká délky: editor měl škrtat jako vzteklý. Já sice mám ráda Kingovy ponory do lidské psychiky i různé vedlejší linie a epizodky, ale tohle je strašně užvaněné. Vyházet 200–250 stran by bylo knize jedině ku prospěchu. Ve srovnání třeba s objemnějším a v jistých ohledech podobným dílem „Pod kupolí“, které jsem zbaštila rychle a s chutí, jsem se do „Tommyknockerů“ musela nutit. Zápletka je prostá a prodírat se emzáckou či Gardenerovou myslí mi dávalo zabrat. A to navzdory faktu, že jsem si knihu pořídila v novém, kvalitním překladu Milana Žáčka. Doma jsem četla papír, v práci jsem k obědu do čtečky sehnala jen staré vydání a nepřekvapivě byl rozdíl značný. Pan Reitmayer občas Kinga nepochopil a významem ujel kamsi do pr… pryč, především však nezvládl poskládat slova do vět, jaké snadno projdou mozkovými závity, aniž by se čtenář každou chvíli zadrhnul se zmateným: „Cože?!“
Když vezmu v úvahu, jak byl můj oblíbený spisovatel v průběhu tvorby stále na plech, nejsou „Tommyknockeři“ úplně špatná kniha. Bohužel ani kdovíjak dobrá, ty tři hvězdy jsou poněkud protekční.

„Gard nepředpokládal, že se jí peníze prakticky sypou z prdele, jelikož nevěřil, že Patricia McCardlová má něco tak vulgárního jako prdel, ta neměla ani konečník – když se potřebovala vyprázdnit, nejspíš prováděla akt neposkvrněné defekace.“



WebArchiv - archiv českého webu