LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@PhyrexiaN[166]: Dost dobrý, díky.

@Lucc[161]: Frekvence šťavnatějších výrazů v MKP postupně konstantně stoupá. Pro mě „nejkultovnější“ je jistá Kallorova věta v osmičce, ale k tomu dojdeš. :-) Jinak souhlas.

@Izmalius: Já musím souhlasit s Gaarqem. Jména se mi na MKP hodně líbí. Je vidět, že si s nimi Erikson i Krejčová vyhráli. Hlavně ta spousta vojáků v dalších dílech a invence Bravena Zuba v jejich pojmenovávání, to je pošušňáníčko. A naopak takový Klátil či Honec mi dodali alespoň špetku prasečinkovosti, která mi jinak u Eriksonovy v podstatě military ságy hodně chybí. Je to takový Mirek Dušín. V šestém díle přišla dvě sprostá slova za sebou a mně až vynechalo srdce, jak mne tento obrat k lepšímu překvapil. Takže já naopak převedení co nejvíce jmen do češtiny vítám a nepamatuji si, že bych zaznamenal v MKP jméno, které by mě překladem zarazilo.

@yerry[158]: Jo, dej vědět, to může být zajímavé srovnání.

@yerry[156]: Takhle můžeš uvažovat možná u samostatných knih. U Eriksona nikdy nevíš dopředu, která jména postav své opodstatnění mají a která ne. Ve spoustě případu to jméno použil až o několik knih dál a to už je na přehodnocení přístupu pozdě.

@yerry[154]: Rozdíl je v tom, že u „obyčejných“ jmen, jaká máme my všichni, je obvykle význam podružný. Člověk se prostě nějak jmenuje po svých předcích a původní význam se ho nijak nedotýká. (Výjimky samozřejmě existují a pokud je to významné pro děj, měl by to překladatel řešit.)

Kdežto fantasy jména a různé přezdívky význam nesou, jsou šité na míru dané osobě (postavě) a dokreslují ji. Tam by byl čtenář neznalý původního jazyka ochuzen.

@Izmalius: Výtku mám k překladu některých jmen. Hrozně mi zní Bába, Klátil, Honec… a celkově nemám ty počeštěné jména rád.

nikdy jsem u podobných stížností nepochopil, v čem jsou „lepší“ původní anglická jména ;) oč je „lepší“ silchas ruin než silchas zmar? proč ochuzovat anglicky nemluvícího čtenáře o kontext?

@yerry[150]: Ano, taky si jeho popisy často dokážu před očima přehrávat. Teda kromě bitev a podobného manévrování, tam se obvykle neorientuju, to bych si musela kreslit, kdyby mi to za to stálo. :)

@yerry[148]: Měsíční zahrady byly, pokud vím, původně rozepsané jako filmový scénář.

@BorgDog[146]: Díky za odpovědi. Už se těším, až se konečně uvidím s přítelem a půjčím si další díly.

@Lucc[145]: K tvému komentáři (zas nefunguje linkování):

1.) U Měsíčních zahrad je skutečně znát ten odstup od zbytku ságy a to, že ne všechny věci jsou ještě „vyladěné.“ Stylově se Erikson během celé série setrvale zlepšuje (určitá kostrbatost prvního dílu určitě nejde na vrub překladu), zkouší nové vychytávky, nové přístupy k vyprávění. Mezi čtením jedničky a desítky je opravdu velký rozdíl.

2.) Mnoho věcí z prvního dílu (Whiskeyjack) začne dávat smysl až po přečtení třetího, ale hlavně osmého, který na něj prakticky přímo navazuje. Tam se dořeší mnoho věcí včetně asasínské kariéry Rallika Noma nebo třeba romance Kvítka s Kallistou (vystřízlivění bude kruté).

3.) Postava Kruppeho se myslím také zlepšuje, Erikson jeho řečem postupně přidává právě určitou „hloubku“ – a že je užvaněný mi přijde jako vytýkat slepici, že kdáká. :-) Obecně většina postav z Měsíčních zahrad se časem lepší.

4.) Na přístup k „husťákům“ si zvykni. Erikson důsledně dodržuje pravidlo, že moc se poměřuje jen srovnáním s jinou mocí, a to může být velmi relativní. V Malazu není žádná jednoznačně „nejsilnější“ postava. Také moc nehraje na „finálové duely“ – pár jich sice je, ale méně, než by člověk u ságy tohoto typu čekal. A často končí… poměrně nehrdinsky.

5.) Letopočty jsou problém, ale v případě Jaghutů a T´lan Imassů časem pochopíš, že tady chyba není. Tohle byla VELMI dlouhá a trpká záležitost. Navíc si zvykni, že v Malazu se mnohé děje odehrávají na obrovském časovém horizontu.

@idle[136]: Vím, že v textu byly zahrady zmíněny, Apsalar je tam ale nějak pleskla jako jednu ze svých „mimo“ vět po jejím uvolnění ze Špagátovy moci. Myslím. Čili v postatě je polovina názvu nesmyslná. Kdyby se kniha jmenovala Měsíc nad městem, pak je to jiná píseň.

Co se týče překladu, tam se asi shodnem. Ty máš výhodu ve své jazykové vybavenosti. Já si chci při čtení odpočinout, ne se pořád crcat se slovníkem, takže holt musím občas snést paskvily.

@Methat[141]: Asi si chtěl reagovat spíš na můj příspěvek než na idle. Mně už pak také Kruppe tolik nevadil. Jistá poetičnost a jinotaje v jeho monolozích mi sedí, ale bylo toho asi přespříliš. Prostě ten bacula toho až moc nakecá.

@Romison[144]: Já už si to nejisto nepamatuju, ale měl jsem pocit, že se mluví o stejné věci – konec diaspory T'lan Imass. V jednom proroctví z Kruppeho snu se zmínila číslovka 3000, u jaguthského tyrana se ale objevilo že spal 300 000 let nebo tak něco. Měl jsem pocit, že jde o to samé. Ale můžu se mýlit já, jak jsem od počátku naznačoval.

jako tyhle letopocty co myslel Lucc jsou ale spravne (jinak samozrejme mu tam obcas roky nesedely) pac ano opravdu se tam jde daleko do minulosti :) taky me to zezacatku matlo si pamatuju

Mne bol trochu protivný stále, v jeho monológoch som sa strácal:)) Iskarala som mal radšej :o)

@Methat[141]: Mě Kruppe taky baví, zvlášť v dalších dílech. Teď jsem jenom připustila, že zezačátku někomu protivný být může. Nejsem si už úplně jistá, jak jsem ho vnímala napoprvé.

@idle[136]: Krupe mi neprišiel vôbec otravný. Na jeho dlhé reči som sa tešil. Človek musí v jeho dialógoch (alebo skôr monológoch) hľadať viac medzi riadkami, pretože jeho myšlienky majú hĺbku – podobne ako neskôr u Iskarala Pusta (čo je ďalšia šialená postavička) a človek sa od nich dozvie veľa vecí.

@Reader[139]: Vzhledem k tomu, že Měsíční zahrady byly napsané s víceletým odstupem od zbytku série, tak je tam určitý posun asi pochopitelný.

@BorgDog[133]: Taky do náboženských systémů se rád opře. Viz. mnou notoricky citovaná pasáž ze šesté knihy: „Apokryfní učení tannoského poutníka duší Kimloka“. @idle[136]: S těmi letopočty je tam opravdu trošku bordýlek. Jinak je jednička taková „nejméně otesaná“ (cizelovaná) co se srozumitelnosti větných celků týče, ale já to přikládal spíš nevypsanosti autora, nežli překladatelce…nu, stále se dozvídám něco nového. Po třetím čtení Měsíčních zahrad bych si dovolil namítnout, že v nich postava Dlouhého vlasa byla načrtnuta lehce odlišně, ve srovnání s tím jaké charakterové vlastnosti vykazovala v dílech pozdějších. Je to ale -jak jinak- jen můj osobní názor.

@Kalam[137]: Já jsem to nechtěla s odkazy typu „to musíš všechno přečíst třikrát a pak teprv pochopíš, jak je to super“ úplně přehánět, i když se mi do příspěvku taky něco takového dostalo. :)

S těmi názvy máš pravdu, nezamyslela jsem se nad nimi pořádně. Některé se na svůj obsah relativně odkazují. Ale stejně mi dohromady přijdou spíš hodně volné a ne moc popisné.

To Lucc: Měsíční zahrady doceníš po přečtení třetího a osmého dílu. Anomander je skvěle napsán o tom snad nemusíme vést debatu.

To Idle… a co Dům Mrtvých, Dom Řetězů a Vzpomínky Ledu = název knihy odráží hned prolog

@Lucc: K některým připomínkám:

Neznám překlad víc než letmo, ale pokud tam jsou neobratné formulace, tak bych odhadovala, že vznikly až v něm, s originálem jsem v tomhle ohledu problémy neměla. Naopak metráky úvah jdou určitě na vrub autorovi, občas se nechá unést.

Vnímání postav bude asi trochu individuální. Kruppe otravný? Možná chvíli, než si na něj člověk zvykne, ale jinak mě jeho kecy baví. Anomander je tu jenom lehce načrtnutý, časem se o něm dozvíš víc, ale nelidskou postavu od něj nečekej, Tiste jsou lidem hodně podobní a občas mám pocit, že se liší vlastně jenom tou svou dlouhověkostí, která mi navíc nepřipadá úplně uvěřitelně zpracovaná, ale to už by nepatřilo k diskusi o Měsíčních zahradách.

Co se názvu týče, měsíční zahrady tam byly zmíněné jednou letmo, v rozhovoru Kvítka s Apsalar. Nejsou nijak důležité. Ono je to koneckonců stejné s většinou názvů v sérii, snad kromě Chromého boha, což je skutečná postava. Ostatní názvy jsou brané z básní nebo přirovnání použitého v některém rozhovoru a podobně.

@idle[132]: @BorgDog[133]: Díky za rychlou a sehranou reakci dvou prominentních Rezidentů. Rozvedení uvítám. Co se týče citátu, zkusím doma pohledat. Mám totiž pocit, že to bylo v jedné z básní. Pak ještě porovnat s originálem a uvidím, zda jsem na něco narazil či je to shoda náhod. Pokud to ovšem najdu.

A ne, vůbec jsme se na tebe nedomluvili.

@Lucc[131]: Nevybavuji a divil bych se, kdyby tam něco takového záměrně bylo. Eriksonův svět je zcela odtržený od našeho po „kulturní“ stránce, podobný typ narážek nepoužívá. Maximum, co později najdeš (pokud si všimneš), je „pomrkávání“ vědeckého, až scifistického charakteru, poschovávané narážky na fyziku, genetiku, evoluční teorii, kvantovou mechaniku, apod. Jinak, na zbytek tvého komentáře odpovím, až budu mít víc času, dotkl ses některých věcí, které stojí za rozvedení.

@Lucc[131]: Tak to si teda nevzpomenu, ale Shakespeara bych stejně nejspíš nepoznala, ani kdybys mě s ním praštil po hlavě, takže těžko říct. Nicméně spíš bych hádala, že to bude náhoda, citáty z klasické (či jiné existující) literatury bych v Eriksonovi úplně nečekala a ani si žádné jiné nevybavuju. Narážky na jiné koncepty, to zase ano, ale ne až tak doslovně.

Jinak jsi to zpucoval pěkně. :) Vyvracet ti to nebudu, s některými postřehy se asi dá vcelku souhlasit a vlastně jsem ani nečekala, že to schroustáš se stoprocentním nadšením a bez jediné námitky. Jsem docela zvědavá, co řekneš na další díly, přece jenom tam je v průběhu série určitý posun.

Nemohu si vzpomenout, kde v knize byl a k jakému klasickému dílu se vázal, ale vím, jistě, že tam byla věta, která mi strašně moc připomněla špatně přeložený citát z nějaké knihy, básně nebo dramatu (Shakespeare?). Zaujalo mne, že je jediným takovým „popkulturním“ odkazem a navíc asi špatně přeloženým. Nevzpomene si někdo?

@Eli[128]: Máš pravdu, tohle jsem měl označit za spoiler, i když jsem neupřesnil, kde se to přesně nachází. Díky za výstrahu. Kaju se modlím k Padlému. :-) A ano, právě tuhle scénu jsem myslel, pamatuji si to dost dobře.

@Speedemon[125]: V tom případě mi opravdu již nic nebrání ve čtení:) Přiznám totiž, že tahle „nesrovnalost“ mne krapet odrazovala.

@Falcao[124]: Ono jde taky o to, že většina bitev má mágy na obou stranách a jejich snaha je především obranná. Tzn.když jsou stejně dobří mágové na obou stranách, jejich schopnosti se v podstatě vynegují a je to jen a pouze na vojácích. Pokud má však některá strana v magii převahu, může i jeden mág učinit velkou paseku. Celou armádu by však až na pár výjimek nikdo nedal.

@idle[123]: Hned je mi to jasnější a děkuji Ti za to… Ze začátku jsem byl kvůli tomu celkem zaražený, ale teď mi to smysl dává a vrhnu se do dalšího čtení:) Snad mi to vydrží a budu ze série nadšený jako většina uživatelů… Jinak, co bys mi mimo tuhle ságu doporučila? Fantasy jsem téměř nepoznamenán (mimo LOTR a ASoIF)…

@Falcao[121]: Určitě záleží na schopnostech konkrétního mága a na tom, jak je použije, ale řekla bych, že tohle je opravdu nad možnosti většiny z nich. Je to ale spíš můj dojem z toho, jak vidím, že věci fungují. Pokud se někde píše něco jiného, tak by mě to asi taky zarazilo.

@idle[120]: A nejde jen o Dřevnov, ten jsem použil jako pouhý příklad (dál totiž ještě nejsem)

@idle[120]: Mám to tedy chápat tak, že jednotliví mágové, či celý Kádr nejsou schopni zničit nepřátelskou armádu? Já to totiž takto někde četl a přišlo mi absurdní, na co jsou tedy klasické válečné jednotky, když stejně mág v momentě, kdy se mu zachce, „mávne kouzelným proutkem“ a celou armádu zničí… Ještě jednou díky za dovysvětlení:)