Jules Verne
Ledová sfinga
Kniha vyšla i pod názvy:
Ľadová sfinga
Ledová sfinx
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Kategorie: sci-fi
originální název: Le Sphinx des glaces
originál vyšel: 1897
vydání: Vilímek 1910; Beaufort 1913; Vilímek 1929; SNDK 1962; Mladé letá 1976; Mladé letá 1991; Železný 1992; Návrat -> (web) 1997; Návrat -> (web) 2005; Omega (web) 2022
odkazy: 1x [wikipedie]
- Komentáře:
-
louza | **1/2 06.04.2016 12:39
Sfinga je pokračování Poeova Pyma. A to pokračováním poměrně organickým. Verne používá stejné postavy a hned z kraje jen tak mimochodem vyspoiluje kompletní Poův děj. Chválihodná snaha o rozvinutí klasika ve svébytnou robinzonádu se však trochu míjí účinkem zejména kvůli absenci děje v první půli knihy. Tam kde Verne většinou alespoň vyučuje zeměpis se rozprostírá úmorná nuda rozlehlého ledového oceánu občas přerušena mezipřistáním na některém z ostrůvků či drobným nerušením děje většinou nepodstatnou událostí. Děj se maličko rozjíždí až v druhé části, ale ani tam se čtenáři patrně dech nezatají. Třeba Simmons v Terroru dokázal pojmout ledové pláně podstatně poutavěji a Verneověji, než sám praotec. Docela úmorná kniha.