kniha » Hrdinové severu
má v knihovně 6
hodnotilo: 2
35%
Hrdinové severu

Vláďa Zíka

Hrdinové severu

Kategorie: sci-fi - alternativní historie - pro děti a mládež

vydání: Zmatlík a Palička 1943


Komentáře:
tomts  | nehodnoceno 21.03.2012 21:38

Kniha vyvolávající i po sedmdesáti letech ve čtenářích rozporuplné pocity. Jak hodnotit příběh, který zřetelně oslavuje Německou říši, rasismus, zabíjení a plivá nenávist na Britské království? Jak hodnotit příběh, který je napsán zručným autorem, ale který nemá snad jedinou originální myšlenku? Nakonec jsem se rozhodl knihu nehodnotit, ale pokusit se v komentáři o drobné zamyšlení…

Příběh se odehrává zhruba v 60. letech 20. století, dvacet let po Světové válce. Evropa je sjednocená pod Říšskou vlajkou s hákovým křížem a prof. Heller právě vyvinul svůj geniální vynález – zázračnou hmotu hellerit (podobnost s Troskovým holanitem je zřetelná). Z helleritu se mají začít vyrábět skvělé lodě, ponorky, letadla – navíc hmota ozářená jakýmisi antigravitačními paprsky (dalším Hellerovým vynálezem) může zcela ztratit hmotnost. V bezchybné Německé říši plné milujících a mírově smýšlejících lidí se jistě najde dostatek prostoru pro její využití, jenže… Zlí židovští špióni a obchodníci z bývalé Británie se snaží vynález ukrást a zničit továrny, kde se hmota vyrábí atd. atd. stále ve stejném duchu.

Mohl to myslet Zíka vážně? Opravdu tak miloval Německý fašismus a nenáviděl Brity? Opravdu byl takový rasista? Ne, tomu nevěřím… pravda bude trochu někde jinde… V letech 1933–1943 napsal Zíka více než třista románů, byl jedním z největších psavců v celosvětovém měřítku. Jeho knihy vycházely v nákladu 8–10 tisíc výtisků, což bylo mnohonásobně víc než kterýkoliv jiný český autor. Literární časopis Úhor se velmi podivuje nad čtenářským úspěchem tohoto autora a nepříliš spravedlivě jej porovnává s Čapkem.

V roce 1938 bylo Zíkovi 38 let, byl na vrcholu tvůrčích sil a věřil, že českoslovenští letci dokážou ubránit svou vlast před německou okupací. V desítkách svých knih velmi ostře odsuzuje Hitlera a Německý fašismus. Knihy jsou plné hrdinství mládeže a statečnosti čs. leteckých důstojníků v boji s německými zloduchy… Uplynulo 5 let, nejen tvůrčí rozlet byl zbržděn a otec malých dětí a manžel má na rozmyšlenou- buď napsat oslavnou ódu na to, co nejvíc nenáviděl, ztratit čest i úctu, nebo smrt pro všechny, které miloval… Zíka přistoupil na knihu oslavující Německou říši, jenže napsal Ocelovou cestu a ta se nezdála dost propagační. Napsal ještě několik povídek o německých vojácích, ale propagandisté stále nebyli spokojeni ("Herr Watzke, vy si z nás děláte legraci, nebo to nechcete pochopit! Buď napíšete co jsme po vás chtěli, nebo vám zařídíme výlet do Osvětimi první třídou…) Nu a Zíka sepsal (po několika razantních zásazích cenzorů) Hrdiny severu, Novou cestou a V poslední chvíli a spolu s rodinou přežil válku…

Můžeme si položit otázku, proč tak záleželo na tom, aby právě Zíka psal podobné knihy a navíc pod svým českým pseudonymem? Inu vysvětlení bude jistě právě v tom čtenářském ohlasu a navíc u mládeže. Nábory do Kuratoria či Hitlerjugend se jistě kdovíjak nedařily a podobné knihy, navíc od oblíbeného autora, jistě jen pomohly (ostatně nebyl zdaleka sám…).

Po válce byl Zíka (logicky) posuzován jako kolaborant a nucen odstěhovat se do oblasti Sudet – do Žatce. V roce 1947 napsal knihu Ivanovi přátelé z prostředí poválečného SSSR a o rok později poslední knihu – sbírku moderních pohádek. Tím se autorsky tvůrčí cesta jedné z rozporuplných postav české literatury uzavírá…



WebArchiv - archiv českého webu