kniha » Achája
v Top10 8 | chce si přečíst 9 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 43
hodnotilo: 60
89%
Achája

Andrzej Ziemiański

Achája

série: Achája
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - sci-fi

originální název: Achaja tom 1
originál vyšel: 2002

vydání: Laser-books (web) 2004

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
Vlask  | ***** 06.02.2006 20:57

Skvělá fantasy pro příznivce tvrdší (čti realističtější) línie. Pokud chcete zkusit i něco jiného než zavedené klišé skupiny hrdinů/jednotlivce zachraňující svět před hrozbou skřetů/magů/jiné havěti za vydatne podpory nejbližšího krále/šlechti­ce/elfů/trpas­líků, pak zkuste určitě Acháju. V této military fantasy se s hrdiny nikdo nepáře, svět je plný intrik a každý se především stará o svůj vlastní krk. Zapomeňte na ideje, tady jde jen o přežití/bohat­ství/moc. Kniha je velmi čtivá, proletíte ji jedním dechem.

Romison  | **** 25.02.2008 23:45

Velmi neveryhodna pohadka, ale take velmi zabavna a ctiva :) autor strida polohy vazne a vtipne sarkasticke. Jako plus beru pouziti vulgarniho jazyka :)

LuciusWlk  | **** 10.12.2014 13:34

Po Sapkowskem je Ziemansky druhý polský autor fantasy, jehož knihy stojí za povšimnutí. Achája je určitě velice vydařený román, nádherně čtivý, nápaditý a zábavný. Na druhou stranu také krutý a velmi svižný. Autor své fantazii meze neklade, staví příběh pozvolna, tedy několik dějových linek, které se nakonec někde setkají. Svým hrdinům nakládá, co se do nich vleze, byť jsem občas zapřemýšlel, jestli by se to dalo ještě vydržet. V knihách je hold možné vše :)) Mimochodem, jsem rád, že mě byl objasněn původ virových nákaz! :)

A jeden úryvek, který mě upřímně rozesmál:

„Všichni se dneska rozhodli sáhnout si na vlastní život, což taky učinili.“ „Cože?“ „Pět z nich se zastřelilo vlastními kušemi, z toho tři poprvé nemířili dobře a museli znovu nabít, aby mohli střílet. Jeden do sebe střelil čtyřikrát, než zamířil dobře a zabil se…“
Hylen polkl. Oči mu vystoupily z důlků. Napřáhl ruku nad stolem.
„Dej to sem!“ zavrčel. Velitel vložil měšec do nastavené dlaně. Hylen zavrtěl hlavou a četl dál.
„Jeden cizinec se ale musel hrozně nenávidět. Nejprve vystřelil z kuše ve snaze střelit se do srdce, ale nemířil dobře a zasáhl se do nohy zezadu. Potom se praštil pažbou kuše a nakonec si zasadil sedmnáct ran nožem do hrudního koše, ovšem hlavně do zad…“ „Pobodal se do zad, kurva?!!! Nožem?!!!“ „…potom vytrhl z plotu pozlacenou tyčku a začal se s ní mlátit, jak potvrdili svědci…“ „Dej,“ zaúpěl Hylen a opět natáhl ruku. „…nakonec v nenávisti ke svému životu se sebevrah vyšplhal na zeď obklopující park a skočil na travu, až vypustil ducha…“ „Bohové!“ zařval Hylen. „Vždyť ta zeď… Ta… zídka je vysoká dva lokty! Vyšplhal a skočil na… Trávu? To jsi nemohl troubo, aspoň napsat, že narazil hlavou na nějaký kořen?“ „Tam kořeny nejsou.“ Hylen potřetí napřáhl ruku pro měšec. Teprve potom dokument podepsal, ale hrozně přitom klel a nadával. „Příště, pitomče, napiš, že kořen tam byl, ale potom ho zloději ukradli. Ták..“

Madam Brbla  | **** 21.12.2019 20:58

Zkouškou časem se Achája prodrala úspěšně: návrat po patnácti letech byl přesně tak drsný, zábavný a chvílemi i originální, jako četba tehdy poprvé. Autor představí hlavní postavy a brzy polovinu z nich zasype takovou hromadou sraček, že jim z ní stěží čouhá špička nosu. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Princezna Achája spadne z nóbl výšin až na dno žumpy, písař Zaan potká životní inspiraci v přímočarém Siriovi, mág Meredith se snaží pochopit božstva a jiné filozofující entity. V závěru se dvě z linií protnou, zatím však není úplně zřejmé, kam série zamíří – možné je cokoliv a já si z druhého dílu nezapamatovala ani guano.
Poláci holt umí, Andrzej Zemiański stvořil nevšední fantasy příběh plný násilí, krutosti až sadistické, bezohledných intrik, sarkastického i černého humoru, nejhrubších vulgarismů, ale také dobrých myšlenek a s nimi nutnosti občas uvést do provozu tu zvrásněnou hmotu kdesi mezi lebečními kostmi. 80–85%



WebArchiv - archiv českého webu