kniha » Vládci času
chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 22 | antikvariát
hodnotilo: 22
77%
Koupit knihu:
Minotaur
Vládci času

Lucie Lukačovičová

Vládci času

Toki no shujin

Kategorie: fantasy - sci-fi

vydání: Klub Julese Vernea (web) 2007

odkazy: 5x [recenze], 1x [ukázka]


Komentáře:
Gaarq  | *** 08.10.2007 16:19

byla by to jedna z nejlepších českých SF co jsem četl za poslední dobu, kdyby… ambiciózní počin vyznívá nedodělaně, chvatný konec, kde kapitoly oddělují jen různé vraždy, jeden z hlavních motivů z ničehož nic objevující se jako deus ex machina krátce před koncem. rozpačitost, to je základní můj pocit. obrovský potenciál, skvěle napsaná první polovina a pak zklamání z vyústění příběhu. nicméně, velmi dobře zpracované reálie, včetně u nás neběžného buddhistického pohledu postav. škoda jen, mohlo to dopadnou lépe.

vydavatel si zaslouží štulec za ucho za chybu obálce; teki no shujin jsou vládcové nepřátel nebo kapek (ať žijí japonská homonyma), ale ne času, tj. toki no shujin.

hanpari  | ***** 19.12.2012 22:21

Když jsem dočetl Vládce času, bylo mi jen líto autorky. Kdyby její rodnou řečí byla angličtina, už by patřila mezi spisovatelské celebrity a pravděpodobně by měla na kontě několik literárních cen. Takto její neobyčejný román zapadne, svět se o něm nedozví a ona získá jen 14 hodnocení na tomto serveru.

Madam Brbla  | *** 30.03.2015 10:14

Četla jsem několik málo knih japonských autorů a viděla poměrně hodně japonských filmů. Tato kultura ve mně budí sympatie až úctu, přestože mé znalosti jsou povrchní, nepoznamenané osobní zkušeností. Nicméně jsem kouzlu asijských knih a filmů nepodlehla, nevyhledávám je, přistupuji k nim s určitými obavami. Jsou pro mě totiž poměrně těžko uchopitelné, pomalé, často soustředěné na nějaký detail, kterému nerozumím, postavy se chovají divně – kolikrát v naprostém rozporu s tím, jak by asi jednal a co by cítil průměrný Evropan. Bývá pro mě stravitelnější, když mi díla z asijského prostředí předžvýká například nějaký americký režisér, ubere na exotické absurditě a přidá na pochopitelnosti. Podobná očekávání jsem měla ohledně „Vládců času“ Lucie Lukačovičové.
Neznám epos, na jehož základech tato kniha vznikala, nevím, nakolik věrně zůstal zachován, autorka však v doslovu píše o nutnosti proškrtávat postavy pro lepší přehlednost. Navzdory tomu do děje promluví desítky účinkujících, někteří se mihnou krátce, malé množství vydrží až do závěru a dlouhou dobu jsem měla solidní hokej zejména v členech klanu Minamotů, jednoho ze dvou znesvářených rodů. Nemohou za to pouze podobná jména, ale také charakterová plochost – z mého hlediska problém většiny vystupujících osob. U každé se autorka zdrží několik odstavců a rychle pospíchá k další a pak k další a další, krátký návrat k první, skok k druhé… Sice to svižně odsýpalo, nikde zbytečné zdržování, leč ten překotný, roztříštěný styl mi bohužel příliš neseděl. K žádnému z hrdinů si v podstatě nebylo možné vypěstovat hlubší vztah a tak mě nechávalo chladnou množství vražd a sebevražd. Setnuté dítě? Co má být, vždyť o něm vím kulové a o jeho rodičích jen o málo víc. Otrávený vysoce postavený šlechtic? No, byl to moudrý dobrák a upřímně nerozumím, proč byl zavražděn. Jakou měl jeho vrah motivaci – je prostě jen tak zlý? Někdo se vrátí domů, nenajde tam svou rodinu a místo, aby ji začal hledat, nalehne na meč? S takovým přístupem mi polibte drdol! Podobně jsem „prožívala“ celý román a nezachránila to ani jednoduchá zápletka, ani závěrečná pointa.
„Vládci času“ mi nepřinesli přímo zklamání, jen určité rozpaky. Jednotlivé pasáže byly relativně čtivé, celek neuchvátil a vážně mi chyběla hlubší účast s plytce nahozenými postavami a s tím související větší zájem o jejich (převážně tragické) osudy. Provedení knihy je na úrovni, redakční práce slušné, ilustrace Jany Šouflové román vkusně doplňují a podporují jeho atmosféru. 64%



WebArchiv - archiv českého webu