kniha » neoAddix
chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 32 | antikvariát
hodnotilo: 41
65%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Minotaur
neoAddix

Jon Courtenay Grimwood

neoAddix

série: Cyber Noir
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - alternativní historie - cyberpunk

originální název: NeoAddix
originál vyšel: 1997

vydání: Laser-books (web) 2007

odkazy: 5x [recenze], 1x [info]


Komentáře:
shpina  | ** 27.08.2008 08:55

Kniha mne poměrně zklamala. Autor zručný, ale bez nápadu. Klasická kyberpunkovina, ale spád si neudržuje zajímavým dějem, ale klipovitostí. Kapitoly jsou cca pětistránkové, takže čtenář se díky rychlému střídání dějě udrží, ale taky občas ztratí. Navíc autor neovládá umění psát vizuálně, těžko si z jeho popisu něco představit. Pár logických bot, nechronologické pořadí kapitol, které jen zvyšuje nepřehlednost. Citová sterilita naprosto všech postav… ty dvě hvězdičky jen za to, že to je kyberpunk (kterého je tak málo) a že rozsah knihy je tak akorát.

Ekyelka  | ** 02.09.2008 21:15

Nejspíš nejsem zrovna gourmet, co se týče kyberpunku – svým způsobem se mi líbila mozaikovitost příběhů. Závěr byl… neuspokojivý. Nevěřím ve šťastné konce, kdy všechny hlavní a ústřední postavy přežívají a žijí dál, jak si chtějí žít (téměř). Ovšem svým způsobem to bylo zajímavé čtení, zanechalo několik zajímavých obrazů a nezodpovězenou otázku (aniž by její nezodpovězení vadilo). Do knihovny nejspíš nezařadím, ale času stráveného čtením nelituji. Rozptýlení příjemné.

Madam Brbla  | ***1/2 26.05.2009 09:10

„NeoAddix“ jsem začala číst po velmi dlouhém kyberpunkovém půstu a tak jsem knihu zpočátku vyloženě hltala. Mozaikovitost příběhu a klipovitost kapitol mi nevadila, spokojila jsem se s výhledem na postupné složení střípků a prolnutí jednotlivých dějových linií. Zrovna tak mě netrápila nedostatečná vykreslenost prostředí, spolehla jsem se jednoduše na vlastní představivost. Plochost charakterů mi přišla jako větší problém. Časem mě začalo mírně obtěžovat detailně popisované násilí, krvavá brutalita, kterou je kniha explicitně prodchnuta – a to jen za účelem šokovat, což se s přibývajícím množstvím sadistických scén dařilo stále méně. Mé nadšení zvolna sláblo, jak se přes veškerou zdánlivou spletitost postupně odhalovala chatrná kostra i konzistence příběhu. Přece jen je znát, že jde o autorův debut, občasná chaotičnost, zkratkovitost a řešení deus ex machina se nedají přehlížet. K vrcholným dílům Williama Gibsona může „NeoAddix“ pouze zbožně vzhlížet, přesto vidím v Grimwoodovi do budoucna solidní potenciál. Prozatím je to s přivřenýma očima mírný nadprůměr za pár dobrých nápadů a několik napínavých scén. 65%

SiriusChico  | *** 31.10.2009 00:03

V prvé řadě je to kyberpunk. Ano přesně ten kyberpunk po kterém se na tak dlouho slehla zem a až teprve teď začínají vykukovat na svět další knihy, kde je v hlavní roli hlavně Síť. Už jenom to zajišťuje Grimwoodovi moji poklonu. Za další, je to jeho debut, ne že bych chtěl autorovi něco odpouštět, ale připravte se na to. Narozdíl od Jany667 (od které mimochodem tu knížku mám) kdy šlo postupně její nadšení dolů u mě zase stoupalo. Bůh ví jestli za to může to explicitní násilí (ano, určitě za to může) nebo stoupající množství sexuálních scén (......), ale posledních 100 stránek jsem si opravdu vychutnával. A mám pocit, že Courtenay (jo, použil jsem všechny jeho jména v jednom komentáři) se zlepšoval s každou napsanou stranou. Jestli to takhle půjde dál bude jeho třetí knížka majstrštych.

Bodkin  | ***1/2 12.04.2010 13:20

Předně přiznávám, že mě kniha několikrát překvapila. Po přečtení zdejších komentářů jsem nabyl přesvědčení, že se jedná něco mezi bohapustým bláblem a profesionálním škvárem. Ale nehleděl jsem na to a knihu si pořídil, jednak ve víře Grimwooda, jehož pašazád byl parádní, a druhak v uživatele legie, kteří by nepoznali dobrou knihu, ani kdyby je právě sexuálně zneužila. :-)

Ale teď už k překvapením:

  1. Nebylo to tak špatné, jak jsem se obával, ba právě naopak. Cyberpunk jak se sluší a patří, se všema udělátkama, špínou, depresivní „skutečností“. Moc jsem si to užíval.
  2. Šílený kopanec do rozkroku před samotným koncem. Text odehrávající se po Alexově trasformaci – zpět ve Francii – jako by psal úplně někdo jiný. A dotyčnému ještě chyběl spád, nápady, cit… prostě všechno, čím mi Grimwood ze začátku tak učaroval. Všechno je rázem rozplizlé, pomalé, zmatené (nejvíce nasekaných logických kiksů), únavné až pitomé. Nebál bych se říci: Špatně uchopené klišé.

Co mě naopak nepřekvapilo byla naprosto odporná a špatná anotace. Nejenže v poklidu vyklopila něco, po čem se v první půlce knihy pátrá (a člověk by mohl být i napnutý, kdyby si to ale nepřečetl už v obchodě). O jisté lživosti ani nemluvě, božské schopnosti nějak nepřišly ke slovu. Možná tak maximálně kouzelnické.

Shrnutí: Mohlo se jednat o opravdu skvělou knihu, ale její konec ji nejenže podrazil nohy. I přesto se jedná o solidní nadprůměr. Déštov genetický Pánbů.

Lucc  | *** 07.09.2010 12:31

Grimwood není v neoAddixu spisovatelem, ale loutkářem. Střídá chaoticky scény a svým postavám obléká tu žaket, tu joggingovou soupravu a tuhle zase S/M kostýmek. Postavy tedy vlastně nejsou postavami, ale jen figurínami, které autor ustrojí podle toho, co se mu zrovna hodí. A mají figuríny psychologii? Nebuďte směšní! Zářným příkladem je postava Johnnieho T. Zcela nesmyslně se z gangstera stane hackerem, potom designérem drog (ač v ději tyto jeho schopnosti nejsou nikdy využity, pouze zmíněny), pak špičkovým chirurgem, aby nakonec zase skončil v jakuze. Dále jsem nepobral, proč se kniha jmenuje zrovna neoAddix. Toto slovo je zmíněn pouze několikrát, a to jen v souvislosti s řekněme dvěma vedlejšími postavami. Navíc mi není jasné, co to vlastně ten neoAddix je, pokud tedy nejde jen o název pro gang či metanárod. Tím spíš nechápu, proč se tento okrajový termín stal názvem celé knihy. Zamrzí i nedostatečné využití prvku alternativní historie. Zdá se, jakoby Francie byla císařstvím a existovala tam elita šlechty, zbytek světa to ale nijak nepoznamenalo. Aby ale nevznikla mýlka, neoAddix jsem přečetl s chutí. Má spád, šmrnc a obsahuje povedené scény, včetně sexuálních i násilných . Je však moc povrchní a podbízivý. Grimwoodův kyberpunk mi přijde jen naoko. Prostě plácá cool, tek a geek znějící slova vedle sebe, ale při bližším zamyšlení je to jen vata. Další věc, co mi lezla na nervy, je snobská struna, na kterou drnká tak vytrvale, že bych ji nejradši vzal a uškrtil ho s ní. Hrdinka nosí kabelku? No tak to bude třeba od Gucciho. Klávesnice je Hitachi, walkwear (zajímavý novotvar) je přece od Sony a datový bioJíl (ať už je to cokoliv) nese značku Zanussi (sic!). Branding je to dokonalý, o to víc vyniká prvoplánovitá podbízivost celého románu. Když se k tomu přidá zoufalá plochost postav a nesmyslnost či neexistence jejich motivace, děj, který autorovi splašeně uhání pod rukama, spisovatelské perly typu „mexické recyklované sklo“ a drobné překladatelské chyby v prvních kapitolách, lze knihu hodnotit jen jako velmi mírně nadprůměrnou.

Poznámka: Celý román mi nedalo spát město M’dina. Říkal jsem si, že to přece nemůže být Mohammedova Medína. Na to je vykreslena příliš severoafricky, zmíněni jsou Tuaregové a Berbeři, taktéž mám pocit, že v souvislosti s ní v knize padlo slovo Maghreb. Až téměř na konci knihy mi to nedalo a použil jsem Google a ejhle, ono je to město na Maltě, autorově rodné hroudě. Co tam ale dělá ten Maghreb potažmo ještě zmiňované pohoří Atlas, to je mi záhadou. Buď jsem si to jen špatně spojil, nebo autor úmyslně mystifikuje, protože se mi nechce věřit, že by to byla chyba.

trudoš  | *** 28.01.2018 22:46

Alternativní svět, ve kterém Napoleon uskutečnil svůj sen a stvořil Impérium ovládající celou Evropu, se z plánované utopie proměnil o několik set let později v noční můru byrokracie a diktatury. Ve stínech technicky vyspělé civilizace pak žijí bytosti z hlubin věků, monstra lačnící po krvi, které rozhodně nemají zájem být odhaleny… což se ovšem stane. Výpověď bezvýznamného žebráka spustí kolotoč událostí, jež ve svém soukolí začnou drtit osudy vybraných smrtelníků.
Jon Courtenay Grimwood sestavuje příběh jako důmyslnou mozaiku, kdy zpočátku tápete mezi střípky, které teprve v druhé půlce začnou dávat smysl. Ovšem smysl plný brutality, beznaděje a erotiky. Autor se nesnaží hrdiny nijak idealizovat, žijí, aby přežili a víc je nezajímá. Pojmout tedy k někomu sympatie není právě jednoduché. Navíc se nedokážu zbavit dojmu, že póza zmaru byla pouze z papundeklu, protože ne všechno dávalo úplně smysl. Přesto mě tenhle kyberpunkový thriller opepřený mytologickým bestiářem nakonec docela bavil.



WebArchiv - archiv českého webu