LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Dilvermoon[12]: Samozřejmě máš pravdu; jak klesáš od tisíce dolů, výrobní cena od kusu prostě narůstá prudčeji. Můžeš samozřejmě nechat vyrobit třeba 700 ks, ale to už Tě pořádně neuživí, ani když to prodáš, dostaneš se na úroveň koníčku… :)

@FerryH[10]: Naštěstí tyhle vyložený vykopávky nesháním. Něco mám, ale jen výběrově, nikoli plošně. Ale myslím si, že ten zmatek se pro sběratele nedá nazvat noční můrou, spíš naopak. Kdyby bylo vše přehledný a jasný jako většinou dneska, tak není o čem diskutovat. A o tom to přece je. :-)

@barbar[11]: Řekl bych to jinak. Jestli se jim to vyplatí, nezáleží přímo na nákladu, jako spíš na tom, „co za to“. Náklad může být nízký, ale když dostanou zaplaceno, proč ne. Takže se zvýší cena knih, to znamená další odliv čtenářů atd…

@Dilvermoon[8]: Jak se to vezme.

Velkým tiskárnám už se o moc níž snižovat náklady nevyplatí, aby ještě rozjely stroje. 1.000 ks je určitým způsobem magická hranice…

jo mimochodem pokud jsme u tehle spletitejch problemu s vazanym (hafo variant vazby a razby na deskach) a sesitove plus dodavane desky a broz a totez, coz kazdej sberatel starsich tisku uz bere jako samozrejmost a docela slusne se v tom pak vyzna a pidi se po treba hezcich variantach s ruznou barevnosti desek a razby na deskach… tak te trochu jeste vydesim s necim co ani ten otrlej sberatel uz tak moc neskousne a nezna:

koukni s na treba http://www.legie.info//autor/3820-paul-d-ivoi

a pak u ruznych vydani na stare vetsinou druhe vydani (prvni zkusil Vilimek) od nakladatelu: Nývlt nebo Láth

Pri trose zkoumani zjistis ze se zvlastnim zpusobem Lath a Nyvl vydani prolinaji.. pokud budes mit pak knizky v ruce, tak zjistis ze neni zadna vzacnost najit vytisk kde je sice uvedenej nakladatel Lath avsak na deskach vzadu je to jako Nyvl! a opacne!
nekdy vedle sebe muzes videt dve knizky zcela naprosto identicke, jak deskama tak vnitrkem s jedinym rozdilem – v jedne je Lath jako nakladatel ve druhe Nyvl … jinak je to do pismene identicke…

Pri trose patrani najdes tohle: Miroslav Láth (* 1892 ?, † ? ?) … a zahájil cyklus románů jednoho z Vernových pokračovatelů Paula d'Ivoi Dobrodružné cesty (1923–1924) v překladech Jiřího Gutha, J. V. Sterzingera a Jana Střelby a s původními francouzskými ilustracemi. Již 1925 však ohlásil vyrovnání a nakladatelský sklad včetně převzaté Jirmanovy produkce prodal kralupskému knihkupci Josefu Nývltovi. Následujícího roku prodal věřitelům knihkupectví a 1927 odešel do ciziny.

to to trosku vyjasni… dojde ti, ze neco stihl z toho Ivoie vydat Lath a neco pak z vytistenych archu a vazeb dodelal Nyvlt a jen zmenil nekde nakladatele, ale uz ne vzdy platene desky s Lath na zadni razbe (to by bylo moc draha sranda)… nekde pak zmenil i to kdyz si nechal dodelavat nove desky a podobne varianty na totez… a vez ze tech variant je tolik, ze to dela sberatelmu hodne vrasek, kdyz podobne silenosti dostanou do ruky… a pritom tohle asi nebude zas tak vyjimecna situace v tehdejsi dobe a i pozdeji… urcite se to stalo vickrat a tim padem nekdy ten zmatek je silenej… nemas jistotu ani v tom vydavateli… :)) i kdyz zcela zjevne knizka je na prvni pohled uplne identicka u obou nakladatelu… :))

@Dilvermoon[8]: videl jsem ji vazanou s prebalem … ano to je to co jsme uz probirali… u tech soukromejch vydavatelu platil uplnej opak toho co u pozdejsich komouskych (ti udavali broz. i vaz. a vyslo realne skoro vzdy jen jedno) …

v tirazi soukromych nakl. (pokud vubec nejaka existovala) se neuvadelo moc casto vice variant vydani a urcite ne vsechny takove ty ruzne poloplatene a celoplatene a nebo sesitove.

@barbar[7]: Já myslím, že za nějakou dobu se lidi budou tomu údaji „1200 výt.“ podivovat jako megalomanství, podobně jako leckdo už dneska asi moc nechápe vydání třeba Duny z roku 1988 a tam „100 000 výt.“ :-)

@Dilvermoon[6]: Že jsou ta uvedená data nepřesná… :)

@barbar[5]: Proč zazlívat? Lepší uvést náklad plus mínus pár set, než ho cudně tajit, jak to dělají ostatní. Je to dost zajímavý údaj.

@tomts[3]: Oni to tehdy ti nakladatelé podle mě tak nebrali – prostě jim to nepřišlo podstatné, stejně jako výše nákladu, která se (až na nějaký výjimky?) začala uvádět až za komančů.

Ostatně když třeba já uvádím v tiráži i pak tady na Legii náklad, taky neřeším, že namísto 1.200 ks jich nakonec přivezli 1.232. Nejspíš to nebude nikdy nikoho zajimat, ale třeba mi to budou bibliofilové jednoho dne hrozně zazlívat.. :)

@tomts[3]: U toho mého vázaného se tedy papírový přebal nedochoval, jen jeho přední strana a ta je zasunutá pod igelitovým přebalem. Ale jinak stav tak za dvě.

@Dilvermoon[1]: Celá tahle detektivní edice Václava Naňky vycházela ve dvou variantách- buď brožovaná, nebo celoplátěná vazba s přebalem. Všechny ilustroval Junek. Naňka vycházel z praxe svého otce a staršího bratra, kteří před válkou vydávali stejným způsobem edici AKMÉ. Jinak u předválečných nakladatelů bylo běžné, že ad1) v tiráži lhali, ad2) byli ochotni na zakázku pro movité zákazníky vyrobit vazbu. Vázaných vydání bylo často mnohonásobně měně, takže v tu dobu byly mnohem vzácnější o přebalech na mizerném papíře ani nemluvě. Tady máš další knihy http://www.pitaval.cz/vydavatel/97-v-nanka

@Dilvermoon[1]: Do druhé světové se určitě k některým brožovaným sešitkovým vydáním vyráběly i „oficiální“ desky, kam si to mohl čtenář nechat dle svého vkusu převázat. Možná se tenhle zvyk někdy ještě držel až do konce svobody v roce 48.

Ostatně nejspíš všechny starší knihy se vázaly ručně?? Tehdy na to snad ještě žádné výrobní linky nebyly…?

Mám vydání z roku 1947 – Případ profesora Hrona. Kniha vypadá jako originál, žádná domovina, normální vázané vydání. V tiráži je ovšem uvedena pouze cena brožovaného vydání, o vázaném ani zmínka. Neví někdo něco bližšího?