LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Peter S. Beagle

Poslední jednorožec+

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Poslední jednorožec

Kategorie: fantasy - pro děti a mládež - podle filmu/zfilmováno

originální název: The Last Unicorn
originál vyšel: 1968

vydání: Argo (web) 2009; Argo (web) 2024

odkazy: 8x [recenze], 1x [info], 1x [film], 1x [ukázka]

Komentáře:

Rooz  | *1/2 21.10.2006 04:18

Tak tahle pohádka mne zklamala. Možná jsem neměl očekávat tolik, ale je to přece kultovní dílo, ne? Je to příběh z pohledu jednorožce, který se rozhodne vzdát se svého pohodlí a jistoty a jde hledat své zmizelé druhy. V knize mne opravdu nadchla jediná pasáž. Jde o cirkus mamá Fortuny, která vězní několik obyčejných zvířat a pomocí magie jim propůjčuje zjev magických stvoření. Jediná bytost, kterou nemusí pomocí iluzí maskovat, je skutečná a i v kleci nadmíru nebezpečná harpije. To, jak je v knize vykreslená mě naprosto uchvátilo. Je to jeden z nejlepších výjevů z fantastických knih, co sem měl možnost číst. Zbytek byl pro mne bohužel slabý a nepovedený.

magio  | ** 05.04.2007 15:54

Naprosto souhlasím. Takhle “slabé” dílo jsem hodně dlouho nečetl. Mé nároky byly asi příliš velké. Knihu jsem dočetl jen s velkým přemáháním. U mne tato knížka spadá do šedého průměru. 4/10

Gwin  | ** 28.06.2007 21:54

Jelikož jsem na tuto knihu slyšel spoustu chvály, pustil jsem se do čtení, leč po chvíli čtení jsem byl poněkud zklamán. Toto zklamání vydrželo až do konce.

Marfy  | ***** 28.05.2008 08:21

Naprosto nesouhlasím s předchozími komentáři. Jedna z nejhezčích knížek, které jsem kdy četl. Nesmírně poetické, dojemné a čtivé.

narmoria  | ***** 12.11.2009 21:04

Pro mě rozhodně jedna z nejlepších knížek. Ráda si ji přečtu znovu a to se mi zas tak často nestává.

Miss Utahraptor  | ****1/2 16.03.2010 20:13

Nádherně smutný příběh postupně „polidšťované“ jednorožky se spoustou hlubokomyslných pasáží. Nejvíce jsem si oblíbila mága Šmendrika a „záhadného“ hradního kocoura- připomněl mi Sapkowského Chestera ze Zlatého odpoledne. Vskutku dojemné v kladném smyslu slova (a to že se mnou jen tak něco nehne). 95% A ráda se ke knize vrátím, bude-li někdy hodně času a málo čtiva.

jethro.tull  | **** 21.03.2010 17:24

Krásná smutná kniha. „Za příběhem leží smutek, který nejde odvolat,“ můžu parafrázovat autorova slova. Velice oceňuji krásný jazyk překladu a mohu se jen domnívat, že byl vyvolán jazykem originálu, ale to bohužel nejsem schopen posoudit.

tomts  | ***** 27.10.2010 01:11

Kniha má určitě blíž k pohádce než k fantasy, tak trochu ve mě vzbuzuje asociace s Čarodějem ze země Oz. Beagle je rozhodně Pan spisovatel, umí pomocí slov vytvořit malebnou krajinu a fantazie má na rozdávání. Chápu čtenáře, který čekal fantasy ve stylu Tolkiena, že je po dočtení knihy zklamán a snad se cítí i podveden. Ale za to nemůže autor, ten odvedl práci dobře, nýbrž nakladatel, který nezdůraznil českému čtenáři v anotaci, že jde sice o legendárně úspěšnou, ale přesto…knihu pro mládež. Tak jako Petr Pan, Alenka v říši divů či Hobit, a to, že si to rádi přečtou i dospělí na tom nic nemění. Nakonec, kdo se rád po x-té nepodívá v TV na Popelku či Pyšnou princeznu? :-D

louza  | *1/2 02.03.2011 14:58

Poslední jednoržec(ka) spadá do odrůdy pohádek s přesahem, jejichž lajnu určil před stoletím Carroll svojí Alenkou. Proto se mu dá s přehledem odpustit jistou zkratkovitost v ději, ne zrovna třeskutou logiku a naivitu hlavních postav. Těžiště takto pojatých příběhů bývá totiž podprahově vklíněno mezi řádky a duch knihy dán stylem vyprávění a vnitřní poetikou příběhu. Která mi v případě Posledního Jednorožce naprosto dokonale nesedla. Existuje opravdu málo knih, co by byly napsány s tak dokonalou inverzí mého vkusu a takřka při každém přirovnání, hlubším popisu, či metafoře mě donutily vzteky skřípat zuby nad křížením lingvistických kočkopsů. Autor v předmluvě přiznává, že během psaní nemálo trpěl, což z textu doslova sálá. Čtenář na tom není o mnoho lépe. Příběh sám o sobě, je kouzelně smutný. Ale je to hlavně jeho antiliterární provedení, které vyzývá k hysterickému plá­či.

martinah  | ***** 26.07.2012 11:57

silny pribeh, u ktoreho velmi zalezi v akej nalade ho citate, navonok posobi ako jednoducha rozpravka pre deti, ale ma od nej daleko

quinnet  | ***** 11.07.2014 19:43

Niekomu tento román sadne a niekomu nie. Mne sa veľmi páčil napriek jeho lyrickosti. Musím pochváliť aj preklad. Myslím, že patrí k základným pilierom fantasy rovnako ako Hobit či Conan.

idle  | **** 19.07.2014 19:14

Příběh vyprávěný pomalu a rozvážně tónem, který se hlásí k pohádkám, ale přímo za pohádku bych jej neoznačila; spíš metapohádku, vždyť některé z postav se samy chovají a rozhodují s vědomím, že jsou součástí příběhu.

Beru jako plus, že se liší od knih, které čtu obvykle, takže jsem nahlídla do jiného světa, kde jsem tak úplně nemohla předvídat další vývoj. Pohádkové standardy sice využívá, ale poskládané jsou po svém. Na druhou stranu větší množství knih v podobném duchu by mě asi udolalo.

Lucc  | ***** 14.03.2019 15:27

Třetí a čtvrtou pětinu knihy jsem četl ve vysokých horečkách a pod jejich vlivem jsem vypotil do diskuse příslib nekompromisně dokonalého komentáře a pětihvězdičkové hodnocení. A teď je na mne, abych vám koment naservíroval a vše patřičně zdůvodnil, abych neztratil tvář. Ovšem v mém horečnatém blouznění tak jasné kontury oslavného textu jsou ty tam. Budu muset z hrušky dolů.
Začnu dvěma krátkými postřehy. Prvním je obrovská pochvala překladu, ať už barbarovi za základ nebo dalším pomocníkům za verše a výpomoc. Je strašně poznat, s jakou láskou je to děláno a jak je váženo každé slovo, aby bezchybně zapadlo do celku. Druhou poznámkou je, že mi kniha připomněla Malého prince, ale hlavně Renčínovo Jméno korábu. Tím je pro znalé o knize řečeno hodně. Co tedy od Posledního jednorožce čekat? Silné věty, podobenství, cesta s cílem, který se postupně vytrácí a stává se jím putování sámo o sobě. Postavy, které k sobě osudově patří a je jim dáno se střetnout s tím, co je čeká a pomoci si navzájem či se zradit netušeným způsobem. Také jazyk je, stejně jako u dvou již zmíněných knih, velmi poetický; zvukomalebný i obrazomalebný. Málokterá kniha mi dokázala vyvolat tak barvité obrazy toho, o čem se v ní psalo. Dost čtenářů poetiku knize vytklo, ale pro mne naopak příběh vynáší, posvěcuje.
Mimo jiné právě díky poetickému jazyku působí Poslední jednorožec až jako náboženský text. Je správný. Nezpochybnitelné dobro a moc prosakuje ze stránek. Moc sil, které jsou nad naše chápání, ale přitom jsou odvěké a jednoduché – strach, sounáležitost, cizota, láska, soucit, stud. Moc toku, který prostě musí téct právě tudy, přestože ještě před nějakou dobou jste ani nepomysleli, že vše dojde právě sem a právě takto. Má moc legendy, mýtu i pohádky, přitom ale pohádkou není, jak píše idle a dokládá to správným postřehem, že postavy mají místy vědomí o sobě samých a svých rolích v příběhu. Má podobnou sílu jako Holdstockovy vize, ale tam, kde ty jeho byly zemitě špinavé, tady jsou čisté jako svatební košile, přestože je potrhaná a umolousaná.
Nevím, co víc napsat. Snad jen to, že jako každé velké a obtížné dílo Poslední jednorožec nezasáhne positivně zdaleka všechny. Ale ty, které zasáhne, může zcela uzemnit. Já jsem ho přidal do topu na úkor Mitchellova Atlasu mraků.

Strider  | *** 04.09.2020 13:55

Dosť zvláštna kniha s ťažko uchopiteľnou, melancholickou náladou. V priebehu čítania sa navyše viac krát zmenil žáner – začiatok bol ako z ľahkej fantasy pre dievčatá (jednorožka vo svojom lese, spievajúci motýľ), náhle atmosféra stemnela (Mama Fortuna) a hlavnou postavou sa zrazu stal mág Šmendrik. Osobne sa mi najviac páčila pasáž u zbojníkov, kde bola zas nálada odľahčená a humoristická. Od príchodu do Hagardovho kráľovstva ale dominuje smutná, zasnená melanchólia, ktorá mi veľmi nesedela a bohužiaľ je to dominantná časť knihy. Už samotná zápletka o hľadaní jednorožcov pre mňa ale nebola veľmi zaujímavá a tak som knihu prečítal bez väčšieho záujmu. 5+/10