kniha » Pampeliškové víno
v Top10 1 | chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 18
hodnotilo: 25
88%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Pampeliškové víno Více vydání = více obálek.

Ray Bradbury

Pampeliškové víno

Kategorie: non-genre

originální název: Dandelion Wine
originál vyšel: 1957

vydání: Arcadia 1995; Kniha Zlín (web) 2020


Komentáře:
akustik  | ****1/2 08.01.2011 19:43

Skutečně neznám žádnou jinou knihu, která by dokázala tak mistrovsky postihnout detaily dětství. Při čtení jsem si i já vybavoval situace a pocity, na které jsem už dávno zapomněl. Pokud si tedy chcete nostalgicky zavzpomínat, rozhodně neváhejte. Do kategorie sci-fi bych ale tuto knihu rozhodně nezařadil, a to i navzdory mírným fantaskním náznakům.

Phoenix  | ***** 07.08.2017 09:07

Kdo někdy jako dítě zažil prázdniny u babičky na venkově, bude vědět o čem je v knize řeč. Pokud je Bradbury váš oblíbený spisovatel, není co řešit a knihu si musíte přečíst. Takto krásné snové zavzpomínání na léta dávno minulá jsem dlouho nezažila.

jirikk  | **** 10.09.2020 18:34

Horké americké léto roku 1928 očima dvanáctiletého chlapce. Řada spíše nespojitých příhod, postavy se objevují, aby zas nenávratně z vyprávění zmizely, decentní temné podtóny se možná až příliš snadno vytrácí. Podobné příběhy mohou snadno sklouznout k přehnanému patosu či trapnosti, vypravěčem je ale velký Bradbury. Právě nostalgie ztraceného dětství je jeho silnou stránkou a byť Pampeliškové víno nepatří k jeho úplně nejsilnějším titulům, dokáže z tohoto tématu vyždímat maximum. PS – z nějakého důvodu zde chybí aktuální vydání, mohl by prosím někdo doplnit?

Gaarq  | ***** 29.10.2020 08:20

moje velmi velmi oblíbená kniha. esence bradburyho vnímání světa, kombinace dětských i stařeckých očí, jednoduchá životní moudra ve složitém světě, poetika idealizovaného světa, který přesto stojí pevně na zemi. bývala to moje meditační čítanka, nedávno jsem ji otevřel znovu a je to tam pořád.

Strýček Biolit  | **** 09.11.2022 11:54

Docela mě překvapilo, že kluci v USA v roce 1928 prožívali léto podobně jako jsem je, v jejich věku, prožíval já úplně jinde o desítky let později. Na druhou stranu – jsem členem jedné z posledních generací (možná úplně poslední), která prožila dětství bez mobilů (natož sociálních sítí) a musela domů (minimálně se ohlásit), když se rozsvtítily lampy veřejného osvětlení…takže tím to asi bude. Děj knihy se těžko popisuje – zkrátka prázdniny a léto dvanáctiletého kluka. Jenže není tak idylické, jak by se na první pohled mohlo zdát. Onen kluk (autorovo alter ego) je totiž zahloubanější a celkově dospělejší než jeho vrstevníci, a během léta dojde k poznáním a prozřením, která mu změní celý život. Bradbury svou dětskou letní mozaiku doplňuje příběhy dospělých obyvatel města – ať už jde o členy rodiny nebo o přátele/zná­mé/různé postavičky. Na rozdíl od Kinga (a třeba i Hilla a Laymona) nejsou tito dospělí, až na jednu mírnou, mírňoučkou výjimku, nijak pošahaní – naopak jsou milí, nápomocní, snad až idealizovaní. Celý tento sentiment je zabalený do autorova překrásného poetického jazyka (vzdělanější člověk by napsal: „báseň v próze oslavující dětství“), takže o vymazelný čtenářský zážitek je postaráno.

Četl jsem nové vydání – a znovu musím chválit. „Bílá“ edice s minimalistickými obálkami prostě nemá chybu. Jediné, co mě znechutilo, byl doslov, respektive esej použitý/(á?) jako doslov. Napsala jej nějaká Lahna Diskinová, což bude jistě odbornice na slovo vzatá…a taky zastydlá intelektuální hipísačka, páč 3/4 času používá citace z různých básní a nóbl cizí slova…a pak básní o hrdinově spojení se Zemí a Vesmírem nebo co. Inu, nechcete-li si kazit zážitek, přečtěte si doslov s odstupem několika dní a bude to ok…



WebArchiv - archiv českého webu