LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Michel Faber

Pod kůží

Kniha vyšla i pod názvem:
Pod kožou
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: horor - sci-fi - podle filmu/zfilmováno

originální název: Under the Skin
originál vyšel: 07/2000

vydání: Odeon 2002; Drewo a srd (web) 2003; Odeon 2014

odkazy: 2x [film], 3x [recenze]

Komentáře:

BorgDog  | ****1/2 19.09.2014 06:36

Asi nejvíc se to v mých očích podobá Boulleho „Planetě opic,“ ovšem dotažené ještě MNOHEM dál. Faber nestranní nikomu a není těžké poznat, do čeho všeho rýpe. Humor je velmi zřídkavý a tak černý, že dehet je ve srovnání s ním napadlý sníh, zvrhlejší osoby nebo militantní vegetariány bude ovšem královsky bavit už situace celkově. Logické chyby celkem žádné, byť je pro mě dost obtížné uvěřit, že by činnost provozovaná Isserley v popsané kvantitě mohla unikat pozornosti tak dlouho. Bohužel díky filmu je základní „překvapení“ vyspoilováno do takové míry, že díky tomu působí první polovina knihy utahaně. Faber přilévá informace po kapkách, hromadí náznaky a napíná, jenže pro „poučené“ čtenáře vše nabere grády až s příletem šéfova syna. Škoda…

Osobně se nestydím přiznat, že mi hlavní „hrdinky“ bylo líto (od určitého okamžiku je jasné, jak tohle zhruba dopadne, ale kniha nestaví na nějaké třeskuté pointě) a čtení jsem si užil. A pro jednou jsem rád za svou figuru rachitického klokana díky které se klidně můžu svézt stopem, i když má řidička brýle jak skla dalekohledu.

P.S.: Film jsem neviděl, ale kdyby tam mělo být vše, co v knize, přístupnost by byla asi tak 50+. A na vepřo knedlo zelo by si po promítání nechali zajít chuť i zarytí voliči ČSSD.

jirikk  | ****1/2 21.04.2015 22:16

Hodně solidní román, ktery ale trochu víc slibuje než nakonec dává. Prvních pár desítek stran je prostě skvělých, po úvodním zvratu jsem stále podvědomě očekával nějaký další, ten už ale nepřišel. V polovině knihy je tak celá (lehce za vlasy přitažená) zápletka kompletní, poselství knihy jasně vyslovené a nic moc dalšího nepřichází. Pod kůží by proto asi ještě víc slušel povídkový rozsah, i přes tuhle drobnou výtku ale tuto bizarní SF hodnotím jednoznačně kladně.

Lucc  | *** 24.04.2015 11:29

Ještě se mi nestalo, aby kniha byla o tolik slabší než film, který má mimochodem s knihou společné leda základní téma. Ne že by Faber psal špatně, ale nejsem introvertní čtenář s hloubavou náladou a mořem času, který chce šifrovat skrytá poselství díla. Ještě že to za mne udělal Richard Podaný v povedeném doslovu. Něco je očividné – zvířatoprávní poselství, politické pomrkávání, ale celé se to táhne jak týden před výplatou a pocity hrdinky mne nechaly zcela chladnými. Knížka jako celek pro mne byla prostě zklamáním. Nepřijde mi ani nijak šokantní nebo bizarní. Jasně, je 14 let stará, ale některá díla jsou třaskavá i po staletích, proč Pod kůží tak vyčpělo?

mato_klerik  | *** 06.11.2015 19:08

Zbierka RAZ URČITE ZAPRŠÍ (v slovenskom preklade drewo a srd 2001) ma dosť prekvapila. Možno aj preto ma tento slávny román mierne sklamal. Všetkym je asi dopredu jasne, že nejde o klasickú žánrovku, ale aj tak mi prišlo tých kecov a stretnutí so stopármi priveľa. Autor vie vystihnúť zaujímavé momenty a aj na malom priestore vykresliť nové postavy, ale toho jazdenia hore-dole bolo viac ako informácii, ktoré by pohli príbehom. Postupne, sa nám odkrýva svet tam hore, respektíve veľké podobenstvo k tomu nášmu svetu a záver sa číta veľmi dobre. O to viac zamrzí prepálený úvod. Idem si pozrieť film so Scarlett, tak som zvedavy…

jasonix  | ***** 12.04.2022 08:28

Zkusil jsem, jak to na mě bude působit po přesně 20 letech. Nedělal jsem si iluze. Pointu jsem si pamatoval a říkal jsem si, že působivost stavějící na detailistickém, syrovém naturalismu mě po tolika tunách SF i neSF drsňáren, po covidu a po obrázcích z Ukrajiny sotva dojme. Ale zase mě to dostalo. Dostalo jako alegorie krutosti ke zvířatům. Jako metafora jistých konzumních tendencí. Jako šťouchnutí do „antropocentrismu“. Do neschopnosti porozumět jiným, odlišným. Ochotně jsem znovu přistoupil na autorovu básnickou licenci, na jeho stylizaci. Vychutnával jsem si drásavě pomalé tempo a jakoby přiškrcený potenciál dramatičnosti. Isserleyinu bolest …a její osamělost …mezi všemi. Takováto kombinace morbidní a úchylné ošklivosti spolu s poetikou na mě vždy platila. Asi jako plátek vodisiny pod tajuplnou hvězdnou oblohou.