kniha » 2001: Vesmírná odysea / Rajské fontány
v Top10 11 | chce si přečíst 3 | má v knihovně 121
hodnotilo: 89
89%
2001: Vesmírná odysea / Rajské fontány Více vydání = více obálek.

Arthur C. Clarke

2001: Vesmírná odysea / Rajské fontány

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: 2001: Vesmírná odysea, Rajské fontány

Kategorie: sci-fi - omnibus

vydání: Odeon 1982; Odeon 1988



Komentáře:
zdenda  | **** 21.09.2008 14:13

Vesmírná odysea je naprostá klasika a opravdu skvělá kniha za to bych dal 100%, ale Rajské fontány potvrzují, jak šla Clarkova invence prudce po těch letech psaní dolů, prostě podstatně slabší část celé knihy. Proto pouze 80.

Tua  | *** 08.06.2011 04:31

A. C. Clarke je takový protipól C. S. Lewise a to říkám aniž bych chtěl jednoho nad druhého povyšovat. Je velmi zajímavé porovnávat vzájemně jejich úhly pohledu. Co se Vesmírné odysey týče, přišel mi příběh možná až trochu zbytečně roztahaný. Námět by docela dobře vystačil i na kratší povídku (jak jsem zjistil později, skutečně vychází ze starší povídky Hlídka). Že je Clarke povídkovým mistrem nepochybuji od té doby co jsem přečetl Zprávu o třetí planetě. Na druhou stranu jsem byl příjemně překvapený, že kniha není pouhým opisem literárního scénáře a přestože z něj vychází, přináší mnoho nových prvků a objasňuje působivé, leč poněkud zmatené Kubrickovi orgie.

Rajské fontány se mi líbili o něco víc. Samotná myšlenka „kosmického výtahu“ mě nadchnula. Přítomnost Xenostellaru jsem sice zpočátku považoval za poněkud nadbytečnou a s celým dějem pramálo související, ale poslední kapitola mě přesvědčila o opaku. Celá záchranářská pasáž mi zase připomněla jedno z mých prvních setkání s žánrem sci-fi, totiž knížku Měsíční prach. Líbí se mi technické odkazy prostupující všemi jeho příběhy, ačkoliv musím podotknout, že dle mého názoru nebudou mít přílišnou trvanlivost. A ještě jeden postřeh na závěr: Baví mě optimismus s jakým většina starších autorů sci-fi přistupuje k blízké budoucnosti. Kdo z nich by si pomyslel, jak moc bude v příštích desetiletích kosmický vývoj přibržděn. Rozhlížím se kolem sebe, a připadám si od jimi vytyčených cílů pořád stejně daleko. Místo toho, abychom se přibližovali se spíše vzdalujeme. Vůle dobýt vesmír se pomalu vytrácí.



WebArchiv - archiv českého webu