Více vydání = více obálek.
Arthur C. Clarke
2001: Vesmírná odysea / Rajské fontány
Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: 2001: Vesmírná odysea, Rajské fontány
vydání: Odeon 1982; Odeon 1988
- Komentáře:
-
zdenda | **** 21.09.2008 14:13
Vesmírná odysea je naprostá klasika a opravdu skvělá kniha za to bych dal 100%, ale Rajské fontány potvrzují, jak šla Clarkova invence prudce po těch letech psaní dolů, prostě podstatně slabší část celé knihy. Proto pouze 80.
Tua | *** 08.06.2011 04:31A. C. Clarke je takový protipól C. S. Lewise a to říkám aniž bych chtěl jednoho nad druhého povyšovat. Je velmi zajímavé porovnávat vzájemně jejich úhly pohledu. Co se Vesmírné odysey týče, přišel mi příběh možná až trochu zbytečně roztahaný. Námět by docela dobře vystačil i na kratší povídku (jak jsem zjistil později, skutečně vychází ze starší povídky Hlídka). Že je Clarke povídkovým mistrem nepochybuji od té doby co jsem přečetl Zprávu o třetí planetě. Na druhou stranu jsem byl příjemně překvapený, že kniha není pouhým opisem literárního scénáře a přestože z něj vychází, přináší mnoho nových prvků a objasňuje působivé, leč poněkud zmatené Kubrickovi orgie.
Rajské fontány se mi líbili o něco víc. Samotná myšlenka „kosmického výtahu“ mě nadchnula. Přítomnost Xenostellaru jsem sice zpočátku považoval za poněkud nadbytečnou a s celým dějem pramálo související, ale poslední kapitola mě přesvědčila o opaku. Celá záchranářská pasáž mi zase připomněla jedno z mých prvních setkání s žánrem sci-fi, totiž knížku Měsíční prach. Líbí se mi technické odkazy prostupující všemi jeho příběhy, ačkoliv musím podotknout, že dle mého názoru nebudou mít přílišnou trvanlivost. A ještě jeden postřeh na závěr: Baví mě optimismus s jakým většina starších autorů sci-fi přistupuje k blízké budoucnosti. Kdo z nich by si pomyslel, jak moc bude v příštích desetiletích kosmický vývoj přibržděn. Rozhlížím se kolem sebe, a připadám si od jimi vytyčených cílů pořád stejně daleko. Místo toho, abychom se přibližovali se spíše vzdalujeme. Vůle dobýt vesmír se pomalu vytrácí.
Madam Brbla | ***1/2 18.12.2019 20:53Tak jo, připouštím a přiznávám: jsem omezenec neschopný docenit klasická díla, soudobější tvorba je mi většinou mnohem bližší. Pracuje s aktuálnějšími poznatky, hluboké myšlenky dokáže skloubit se svižným dějem, postavy ve mně obvykle vyvolají více emocí. Snažím se vrátit mozek o půl století, vcítit se do časů před mým narozením, vnímat starší knihy v kontextu doby… a bez debaty uznávám originalitu „2001: Vesmírné odysey“ i „Rajských zahrad“. Chápu okouzlení čtenářů zajímavými, tehdy novátorskými vizemi, a zvedám všechny čtyři palce za inspiraci pro příští generace autorů. Přesto mě nechávaly chladnou charaktery, které navzdory obtížným situacím nevzbudily účast, nezvýšily napětí (pro mne spadaly do dvou kategorií: zcela lhostejné – např. Bowman a Pool, nesympatické – Morgan). Vadily mi nedostatečné bezpečnostní mechanismy (platí pro kosmickou loď i orbitální výtah), ubrala bych na popisnosti jevů, pro jaké slova stejně nestačí, mnoho obsažených informací je pro současného člověka notoricky známých, filozofování občas sklouzávalo k patosu. A jen tak mimochodem by mě zajímalo, být sir A.C. Clarke ještě mezi námi, zda by nadále považoval Islám za osvícený, pokrokový, hodný jeho obdivu a přízně.
K rozsáhlému socialistickému doslovu si dovolím vypůjčit výrazivo mého dědy: kýbl sraček. Budovatelské žvástání pátého přes deváté však samozřejmě nemá vliv na hodnocení knihy.
Tři astry za dojmy, jedna navíc je poklonou pro autorovu nadčasovou imaginaci, která tvoří pevné základy hard sci-fi literatury. 70–75%
