kniha » Svatba hraběte Orgaza
má v knihovně 1
hodnotilo: 2
30%
Svatba hraběte Orgaza

Roman Jaworski

Svatba hraběte Orgaza

Román z pomezí dvou skutečností

Kategorie: humorná - fantaskní

originální název: Wesele hrabiego Orgaza
originál vyšel: 1925

vydání: Družstevní práce 1930


Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [9] Mnata z Lvovic 26.01.2020 23:17  

@yerry[8]: přeintelektua­lizovaná grafománie, no, lépe bych to opravdu nepopsal XD

 [7] Gaarq (editor) 26.01.2020 14:26  

@Mnata z Lvovic[3]: při kritice slohu a jeho obsahu je třeba si brát v potaz dobu, kdy text vznikal a kulturu, v níž vznikal. doba byla plná umělecké avantgardy a bourání, to, co nám dnes připadá jako blábolivý chumel slov dost dobře mohlo ve své době působit úplně jinak. navíc polská kultura nebyla soudobým modernizmem tak zasažená jako třeba francouzská či německá.

 [6] barbar (editor) 25.01.2020 23:19  

@Mnata z Lvovic[3]: Proti gustu žádný dišputát, ale myslím si, že prostě hodnotit text kontextuálně po sto letech od vydání je minimálně nelehké a ošemetné.

Ano, působí to jako plácání, ale zní to jako něco, co bych si v polštině mohl docela užít už jen pro tu košatost jazyka! :)

 [5] Mnata z Lvovic 25.01.2020 22:33  

@toms[4]: Ono se dá oponovat že je to román vskutku katastrofický, hlavně tím jak je napsán :P

Ta linka s tím Ostrovem Zapomění je tam ale tak slabá, že když pak vybuchne, vůbec nikoho to nezajímá.

 [4] toms (editor) 25.01.2020 20:53  

@barbar[2]: četl jsem cca před 35 lety a popravdě ani tehdy jsem tyhle filozofické pamflety se špetkou mystického okultna nepokládal za SF. To bude asi i důvod, proč to nebylo v Superseznamu. To až díky mladší generaci sběratelů se začalo do SFFH cpát kde co. Jinak přes veškeré výhrady ke knize hodnotím průměrnými 6 astrami – asi bych hodnotil ještě hůř, kdyby nešlo o satiru s prvky katastrofického románu.

 [3] Mnata z Lvovic 25.01.2020 19:46  

@barbar[2]: No, nikdy jsem si s tím až takovou práci nedával :P

A knihu jsem si půjčil v knihovně, kdybych za tohle dal peníze, dost by mě to naštvalo, když je tolik jiných a lepších XD

Jinak, polemizuji protože na polských webech se tato kniha vychvaluje do nebes, všichni kdo o ní mluví slintají nad tím jako je to super mega ultra boží, jak je to hlubokomyslné a jak to nastavuje zrcadlo době a člověku atd atd a já chtěl konečně někde říct že se ti snobové mýlí a že je to snůžka nevtipné absurdity, spolu s neuvěřitelně ukecanou, rozplizlou, zdlouhavou a nekonečnou horou nicneříkajícího filozofování.

A v polštině taky nedoporučuji, protože: tam je to přes 500 stran textu a to, co bylo téměř nestravitelné v češtině bude absolutně neproniknutelné.

Příklad toho všepřítomného ničeho co je na každé stránce:

„Tanec lidské přirozenosti je zrada, je beznadějný, ač vyjadřuje nejopravdovější záměr. Člověk může tančit jediné pro sebe a jediné sebe chápe tancem. Proto je velmi lehké, aby se, kroutíce rukama, nohama, zapuzovali od sebe a aby se probouzelo nadšení. Opravdobě se tančí v tajemství ponořeném do zašlých dob, nebo když se vkročuje do světlé síně nevýzpytného, nevýslovného příštího utrpení. Praktické, ochranné přítomnosti v tanci nezachytíš. Poctivé, vědomé přítomnosti činí úsluhy, barva, zvuk i slovo, jž jsou tu uvězněny časem, prostorem. A víření musí hledat ohromující, rozprášenou prázdnotu, ab se jí mohlo zmítat svou touhou a po břehy naplnit rozmnoženou mnohostí jednoty. Nemůže být tance mimo osamění etc.“ a tak to pokračuje ještě stránku.

 [2] barbar (editor) 25.01.2020 11:31  

@Mnata z Lvovic[1]: Jednostranná polemika se skoro sto let starým dílem? :) Předpokládám, že text zdobí knihovnu katedry polonistiky, ale v antikvariátě jsem ho v životě nepotkal. A do počátku 90. let byl scifistům neznámý; v Superseznamu se nevyskytoval. Každopádně by byl velký problém sehnat si ho, aby si člověk udělal vlastní názor (osobně bych v tom případě raději zkoušel polštinu).

Jinak prosím zkuste popracovat na velkých písmenech (vliv polštiny?). Nepíší se s nimi ani polonisté, ani španělská šlechtična, ani polský hrabě; v češtině začínají přídavná jména odvozená od jmen národů malým písmenem. Nejsem „grammar nazi“, jen máte jinak docela hezký projev a je to škoda, trčí to v něm…

 [1] Mnata z Lvovic 23.01.2020 23:47  

Ať si autorovi krajané a všeobecně Polonisté říkají, co chtějí, toto není dobrá kniha.

V podstatě jde o souboj Yetmeyera s Havermayerem, dvou miliardářů, o kontrolu nad obnovou světové kultury po První Světové Válce, kdy jeden vytvoří baletně taneční divadelní podnik v domě kde bydlel Cervantes a druhý skupuje veškerá významná umělecká díla světové historie a odváží je na svůj soukromý ostrov v Zemi Františka Josefa, aby je zde po své smrti vědomě nechal vyletět do povětří a tak zničil a vymazal veškerou kulturu. Yetmayer má ale své plány a přemlouvá Havermayera aby se dostavil do Yetmayerova podniku, kde pro něj nachystal komnatu kde jsou všechny části běžného zařízení ve skutečnosti rafinované mučící nástroje, které každého kdo se je snaží použít buď zmrzačí nebo zabijí. Jeho úmyslem je obsadit Havermayera do baletu který vymyslel, inspirovaného El Greovým obrazem „Pohřeb hraběte Orgaze“, a pak jej nechat v samém závěru baletu zabít. Baletního mistra mu dělá se satanem spřáhlý Ukrajinec, který jí děti a hlavní dámskou roli přenechal nekrofilické, negramotné Španělské šlechtičně, která se zamilovala do býka co ji zabil snoubence-matadora.

Ale bohužel, toto vše je v knize jen velmi velmi okrajově. Jaworski totiž nechce vyprávět příběh, Jaworski se chce hlavně předvádět jako Pan Expressionista, Pan Autor, píšící absurdní satiru hlukokomyslných rozměrů. A tak se ta trocha zajímavého děje utápí v těžkopádné melase nekonečných rádobymoudrých a rádobypřevratných filozofických pindů, kdy každý sebemenší pohyb jedné z postav je pro Jaworského výmluvou pro jednu, dvě strany nesouvislých nesmyslů, kdy je nám sdělováno že aktivita A má původ v aktivitě B, která je podnikána lidmi C ze zcela sebezničujicích a sebevyvracejících důvodů, které nedávají smysl a nemají přičinné souvilosti s tím, co tento příval slov, latinských citátů, cizojazyčných průpovídek a citací z entomologických a botanických přířuček vyvolalo.

Autor, krom snahy ohromit svými jazykovými a přírodovědnými znalostmi, nemá prakticky jiného cíle než jakýkoliv děj neustále zastavovat téměř na místě, takže po desítky stran se neděje vůbec, ale vůbec nic. Kniha by rozhodně neměla téměř 400 stran (víc jak 500 stran v Polském originále) kdyby se autor také někdy rozhoupal k ději.

Konec románu se smrtí Havermeyerovou a zničením jeho Ostrova je slabý, skoro až chudokrevný a to že byla zničeno prakticky veškeré světové kulturní dědictví nikoho nezajímá, román končí postavou Polského hraběte, snad zástup samého autora, který v dopisě několik stran nesouvisle žvatlá o definici lásky a vzhledem k tomu, že tato postava se v románu téměř nevyskytovala a neměla na to málo děje který jsme vůbec dostali jakýkoliv vliv, nechápu proč mrhá čtenářův čas svými pocity.

Nejhorší je, že v románu jsou evidentně místa, kde dle hloupoučkých jmen postav a jejich nesmyslného jednání asi měl následovat u čtenáře smích, ale toto se ani jednou nepodaří, ať už autor tvrdí že Thajský Ministr nemá jméno a jeho osobním průkazem je deštník, nebo nechá soutěžit letadla převážející mrtvoly o titul létající želvy. Satira u níž se člověk ani jednou neusměje je smutná, ne-li přímo trapná.

Opakuji znovu, není to dobrá kniha, u čtení jsem trpěl a dočíst to jsem se musel nutit. Nedoporučuji to nikomu, protože číst 400 stran toho jak si autor lebedí v tom jaký je chytrý, sečtělý a kovaný ve filosofii, by byl jen projevem pokročilého masochismu.

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu