kniha » Pán much
v Top10 5 | chce si přečíst 6 | má v knihovně 37
hodnotilo: 59
84%
Pán much Více vydání = více obálek.

William Golding

Pán much

Kniha vyšla i pod názvem:
Boh múch
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi - postkatastrofická - audiobook - podle filmu/zfilmováno

originální název: Lord of the Flies
originál vyšel: 17/09/1954

vydání: Naše vojsko (web) 1968; Slovenský spisovateľ 1968; Odeon 1993; Slovart (SK) 2002; Maťa (web) 2003; Petit Press (web) 2004; Naše vojsko (web) 2010; Maťa (web) 2014; Maťa (web) 2021; Slovart (SK) 2023

odkazy: 1x [info], 2x [recenze], 1x [diskuzní klub], 2x [film]


Komentáře:
avatar2  | **** 23.07.2007 20:02

Sice mám pocit že tato kniha na web fantastické literatury nepatří, to ale její kvalitu nesnižuje. Dějově je to spíš dobrodružná literatura s filosofickým přesahem. Je to o tom, že ve vyhrocených situacích ve většině lidí vítězí horší, leč praktičtější vlastnosti jako je sobectví a bezohlednost. A u jiných zas zbabělost a servilita. Málokdo si dokáže zachovat úroveň, a dokáže-li to, nemusí to nutně vést k přežití. Tuto knihu by si měl přečíst každý a pak se zamyslet, kam by asi patřil on…

Tua  | **** 15.01.2011 05:20

Skupina dětí, sama na opuštěném ostrově. Vypadá to trochu jako Verneovi Dva roky prázdnin, ovšem s tím rozdílem, že „tam venku“ možná právě zuří atomová válka, tedy pakliže „tam venku“ vůbec ještě je. Odříznutí od světa, začnou se děti zařizovat po svém. Zpočátku jde všechno hladce, zvolí si náčelníka a snaží se spolupracovat, neboť vše se podobá jedné velké hře. Postupem času se však zábrany dosazené autoritami začínají rozpadat. Na společenství dopadne též strach z Obludy, jež se údajně na ostrově skrývá, ač nezanechává žádné stopy. Zdravý rozum je v koncích. Společnost čím dál více připomíná pravěkou tlupu (jak brzo po jaderné válce by přeživší lidstvo takto zvlčilo?). Kolektivní vědomí smaže pocit viny a poslední zábrany padají.

Phoenix  | ***** 12.09.2012 18:19

Po přečtení této knihy mě napadlo jako shrnutí obsahu knihy „v jednoduchosti je krása“. Příběh o ztroskotání několika dětí na pustém ostrově bez kontaktu s civilizací se nesnaží být nějakým pompézním dobrodružstvím, ale jednoduchým pokusem o přežití, který od začátku dává tušit, že asi neskončí příliš úspěšně. Hlavní postavy jsou vybrány tak, aby v interakcích kontrastovaly, čímž příběh graduje až do konečného extrému. I když je děj relativně předvídatelný, na zajímavosti mu to neubírá a je čím dál těžší se od knihy odlepit.

Lucc  | ****1/2 14.12.2022 13:08

Angličané si zakládali(-jí) na své civilizovanosti. Pán much tuto ideu v 50. letech rozmetal jako domeček z karet. Autorova vize je zcela uvěřitelná a na tuto chatrnou stavbu vlétla se silou uragánu. Proto je také kniha ve zlatém fondu literatury. Ne pro její způsob napsání, protože v něm jsou mezery, ale právě kvůli té vizi. Můžeme namítat, že je prvoplánovitá až agitační, ale to přece ještě neznamená, že není pravdivá.
Nejsem antropolog ani sociolog, ale mám načteného třeba Holdstocka a ten je s Goldingem zcela v souladu. Masky, zdobení a malování, … a násilí. To vše tam někde je. Ani si nechci představovat, co by se stalo, kdyby takto ztroskotala skupina dospělých obou pohlaví. Asi něco mezi Dickovými Dny fešandy Pat, Ketchumovým Po sezóně a Holdstockovým Ryhopským cyklem.
Někdo moudrý řekl, že civilizaci od barbarství dělí 3 chody. Golding se s tímto tvrzením, kterému bezmezně věřím, vypořádal dostatkem dostupné potravy pro chlapce v podobě ovoce. Naopak na méně dostupné potravě, prasatech, postavil konflikt mezi lovci a zbytkem party. Vznikla vyšší kasta. Proto se rozpad civilizovanosti se konal o něco později než při nedostatku potravy a proběhl jiným způsobem.
Proč se mu nepodařilo zabránit? Třeba proto, že chlapci měli trochu smůly (parašutista). A také proto, že Ralph je příliš plný strachu, než aby se postavil Jackovi, přestože má na začátku převahu. Je mírumilovný a nemá vlastně ani důvod. Je to jak s Evropou a Hitlerem. Tak dlouho jej silní nechali růst, až už bylo nemožné jej porazit bez nezměrného utrpení desítek milionů. Nevyhnutelnost? Ani ne. Autor píše tak, že je možné po pár stránkách očekávat cokoliv. Klidně mohl Ralph převzít moc silou a stát se krvavým náčelníkem, který zlomil světskou mocí moc církevní (Jack má roli šamana). Ale neudělal to. Napsal to právě takto a měl otěže děje pevně ve svých rukou.
Golding byl spíš levičák a tím pádem k církvím všeho druhu skeptický až antagonistický, přesto je jeho nejslavnější dílo silně propojeno s náboženstvím potažmo s vírou (Pán much je Belzebub, kdyby někdo nevěděl). A kupodivu ne kriticky, spíš naopak. Vidíme to na příkladu citlivého snílka Simona, kterého Zlo na ostrově (na světě, v nás, …) zahubí jako prvního, protože jen on je na něj schopen poukázat a tím ho ohrozit. Vidíme to na mystických pasážích. A cítíme to na každé stránce. Animismus, šamanismus, uctívání sil přírody, modlářství a fetišismus (lastura, prasečí hlava). Pane autore, díky vám. Díky, že nejste prvoplánovitě proti, jen proto, že to bylo tehdy ve flóru. Díky. Díky za vaši silnou a pravdivou vizi.



WebArchiv - archiv českého webu