LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Spoiler - obsah / děj knihy

HISTORIA JEDNÉHO MAJERA
Dívka Ragenchilda mačkala tvaroh na sýr a vzpomínala, jak babička kdysi slyšela, jak se trolové v horách dohadují, kam se na zimu uchýlí a vybrali si domek babičky. Babička tehdy sehnala dobytek a utekla s ním do vsi. Najednou se otevřely dveře a do domu vešel lesní lupič. Když na dívku vytáhnul nůž, popadla dívka vědro a chrstla lupičovi do obličeje vroucí syrovátku. Lupič začal volat o pomoc, ale jeho kumpáni ve strachu utekli. Dívka ve strachu z lupičů utíkala do vsi. Ale pak si vzpomněla na babičku a uvědomila si, že je potřeba se postarat o dobytek. Doběhla za pastýřem a spolu hnali dobytek do vsi. Když lidem oznámila, že jí přepadli lupiči, lidé chtěli vyrazit chránit stádo. Byli překvapeni, když zjistili, že stádo stojí u domu-A všichni dívce blahopřáli.
Na jaře Ragenchilda již jako mladá paní jede s manželem a stádem do hor. Když docházeli k domku, začaly se krávy plašit- a muž našel v domku mrtvého slepého lupiče.
MAGISTER FRÜKŠTÉT
Stará teta autorky vykládá, jak kdysi žila s manželem v Karlstadu, manžel se připravoval na zkoušku na pastora. Spolu s ním se zkoušky připravoval i Kalle Frükštét, kterého si zvolila autorka jako předobraz svého hlavního hrdiny jedné knihy. Její manžel zkoušky udělal, Kalle Frükštét sice často pil, ale nakonec zkoušky také udělal. Tety pozvala všechny na oslavu a půjčila si od všech známých talíře a sklenice. Kalle Frükštét měl na oslavě krásné přípitky na různá témata a všechny uchvátil svou duchaplností. Po odchodu oficiálních hostů se ale opil a převrátil nechtěně stůl a všechno vypůjčené se rozbilo. Ráno teta s pláčem dávala dohromady rozbité věci. Přišel Frükštét, omlouval se a ptal se, zda neudělal nějakou škodu. A tety pochopila, že tak duchaplného člověka nemůže ponížit tím, že by mu vyčetla, co jí vyvedl a tak mu škodu zatajila.
LEGENDA O DNI SV. LUCIE
V Vermlendsku žila lakotná stařena Rangel. Nechala postavit přes záliv most a vybírala mýtné, které bylo trnem v oku místním lidem. Jejím zetěm byl vlivný šlechtic Eskila z Bertscholma, který měl s její dcerou 8 dětí, a tak lidé mlčeli. Její dcera zemřela a Rangel si pospíšila nabídnout Eskilovi za manželku Lucii, sestřenici své zemřelé dcery, Eskila souhlasil. Lucie měla oblíbenou patronku svatou Lucii.
Jednou šli nemocní poutníci do kostela a chtěli jít zdarma přes most, strážní je neopustili. V té době jela kolem na loďce Lucie a převezla nemocné přes záliv. To se nelíbilo lakomé Rangel, ta se rozhodla, že Lucii pomluví. Jednoho dne přiběhla za Eskilem, že se děti topí. Eskil běžel k jezeru a slyšel, jak děti vykládali maceše, jak jim Rangel vyměnila loďku za děravou. A Eskile viděl, že děti mají macechu rády a začal více času trávit s dětmi.
Jednoho roku byla velká nadúroda. A najednou začali přicházet lidé, že nepřátelské vojsko spálilo jejich vesnice a ukradli dobytek. Lucie si vzpomněla na chování svaté Lucie, a protože manžel byl právě pryč, naložila několik korábů jídlem a vyrazila se služebnictvem a dětmi pomoci postiženým lidem na březích Vennerského jazera. Jeden starý kněz Kolbiern s posledních sil zvonil na zvon a tím Lucii přivolal a ta zachránila jeho farníky. Lucii také vedlo vytí hladového psa na statek k sedlákovi, holubi jí zavedli ke zbožným ženám, pláč dítěte k hladové rodině kupce Krämmera. Jen co vrátila domů, přijel její manžel, kterému vše vzkázala Rangel. Manžel jí nařídil na další den hostinu. Lucie ví, že se manžel se může hněvat, když rozdala jeho majetek.
Její patronka Lucie, když to viděla, rozletěla se ze Syrakus pomoci Lucii. Vešla do pokoje Lucie a naplnila pohár sicilským vínem, Eskila se napil a zase usnul. Svatá Lucie donesla další poháry vína i vojákům. Eskile se probudil pozdě. A začala snídaně. Lucie začne vyprávět, jak jela pomoci postiženým lidem. A zjišťuje se, kněz Kolbiern je přítelem jejího manžela, že sedlák je jeho přítel z mnoha válečných výprav, jedna žena je byla tetou a Krämmer byl jeho známý kupec.
Eskil pochopil, jak vzácnou a zbožnou má manželku a mlčel a nevěděl, co říci. Svatá Lucie pošeptala Lucii, aby manžela požádala, aby byl častěji doma. Přiběhl správce a řekl jim, že lidé zabili Rangel. Eskil mu řekl, že nebude pátrat po vrazích, že si to Rangel zasloužila. A slíbil, že postaví kapličky na počet svaté Lucie.
ČREP
Chudý hrobník obcházel své sousedy a zval je ke svému štědrovečernímu stolu, ale nikdo jeho pozvání nepřijal. Šel smutný domů a cestou našel lebku z hrobu, který včera vykopal, tak pozval mrtvého k sobě na večeři. Hrobník bydel ve městském domě, kde byl i městský sál. Když přišel domů, řekl ženě, že Štědrý den budou slavit v městském sále. Žena to odmítla s tím, že pokud bude živa, tak v sále večeře nebude. Muž přinesl pušku a vystřelil na ni, žena stačila uhnout. Žena utekla a muž nanosil jídlo do sálu a pochvaloval si, jak ženu naučil poslouchat. A aby nebyl sám, vydal se pro lebku. Žena se uchýlila k sousedům v šoku, že na ni muž vystřelil. Synové souseda se šli podívat do oken sálu a hlásili, že hrobník si tam s někým připíjí. Najednou se její muž objevil ve dveřích, divně vypadal a omluvil se jí. Oba odešli dom a muž jí tam ukázal lebku, která byla prostřelená. A oba zjišťují, že lebku jim poslal bůh, aby je varoval před zlým chováním.
ARTILERISTA Do domu přiběhne nějaký muž a zakřičí na ženu, že její manžel skočil před dělo a to ho zabilo. Včera ženě její manžel, dělostřelec, vykládal o armádě, o děle, které při střelně bez nábojů míří na tribunu. Žena doběhne na náměstí, kde jí zastaví generál. Říká jí, jak se její muž vrhnul před dělo v okamžiku výstřelu, protože si vzpomněl, že zapomněl v hlavni děla vytěrák. A aby vytěrák nezabil lidi na tribuně, zakryl hlaveň děla svým tělem.
HMLA
Je podzimní den roku 1914. Člověk označený jako Pokojamilovný sedí na zahradě u usedlosti, válka jde mimo tento kraj. Kolem něho je mlha a nevidí nic ze světa. Slyší jen hluk války a hlas šílené ženy, která prosí Boha o milosrdenství k válčícím. Člověk přemýšlí, jak zastavit válku. Přemýšlí, jak by to dopadalo, kdyby mlha zakryla jeho usedlost a okolí a nikdo ji nenašel. Že by pak žil jako na nějakém ostrově a bez války. Člověk se modlí, aby mlha zůstala do té doby, než pomine válka. Mlha mu otupí bolest a válka mu přestala vadit. Na věčném soudu je Bohotcem dotázán, proč mlčel a schovával se před válkou. Člověk mu odpověděl, že jeho křik by byl zbytečný, jako křik šílené ženy. Ale Bohotec mu řekl, že křikem si žena připravila cestu k věčné blaženosti. A člověk padá zpátky do mlhy.
TROLDIATKO
Kmotřička Trolda šla lesem a nesla své ošklivé dítě, o kterém si myslela, že je nejhezčí na světě. Jel okolo ní povoz, koně se lekli Troldy a splašili se. Z povozu spadlo dítě. Trolda položila své dítě vedle něj, podívala se na obě a rozplakala se, jak bylo lidské dítě krásné. Sedlák se s ženou vracel pro dítě, Trolda popadla lidské dítě a nechala tam své. Selka našla troldí dítě a poznali, že jim trolda dítě vyměnila. Vzali troldí dítě domů a řešili, co s ním. Lidé jim radili, že mají dítě bít, aby hodně plakalo a že matka si pro něj přijde. Matka ale dítě bránila. Nevěděli, co mu mají dát jíst, až přišly na to, že jí myši a žáby. Troldí dítě rostlo a bylo čím dál ošklivější. Jednou šli na jarmark a selka viděla, že její muž chce dítě hodit do rokle, zabránila mu v tom.
Uplynuly dva roky.
Malý trol zapálil dům a zůstal v hořícím domě. Selka ho vynesla, al muž ho hodil zpátky do plamenů, selka ho opět zachránila. Muž jí řekl, že odchází, že s troldím dítětem žít nebude. Sedlák šel do lesa a potkal dítě a poznal, že je to jeho syn. Syn mu říká, že je trolda sledovala a že když chtěli ublížit jejímu dítěti, že ho chtěla zabít. Ale když trolové viděli, že selka troldí dítě zachránila z plamenů, ztratili nad dítětem moc a to se mohlo vrátit domů.
RÁCHELIN PLAČ
Je horko, všude klid, vtom se ozve se divný zvuk. Po chvíli se lidé rozběhli hledat jeho příčinu.
Jedna žena při hledání vzpomíná na cestu z Jeruzaléma do Betlému, kdy jeli kolem hrobky Ráchel a ozvaly se podobné divné zvuky. Průvodce jim tehdy řekl, zvuky vydává beduínka, co prosí o uzdravení svého syna. Lidé našli zdroj zvuků, vydávala je matka, co jí vzali syna n vojnu. Jako by se všechny matky naučily vydávat stejné zvuky, aniž by tušily, že takové zvuky existují
VATRA POKOJA
Zajatecký tábor na Sibiři. Dánský voják skládá básně, aby zahnal depresi zajateckého tábora. Sní o tom, jak jeho verše obletí svět a lidé pod jejich vlivem naházejí vše vojenské na vatru a zapálí to. Voják má tyfus a ví, že zemře a ptá se, zda jeho verše budou žít dál.
STRATENÝ KOSTOL Traduje se, že v jednom lese roste zázračná květina, že tam pramení léčivý pramen a že tam stojí kostel. Kostel tam stojí, je celý zarostlý mechem a vypadá jako hromada kamení, proto ho ještě nikdo nenašel. Žena hledá květinu, pramen, kostel ne. Ale za války chtěla kostel najít, aby se v něm mohla skrýt před hrůzami války, jako se kostel ukryl před lidmi.
BABYLONSKÁ PRINCEZNÁ Matce se nelíbí, jak otec pětileté dceři stále vykládá, jak je krásná jako princezna. Otec večer vykládá dceři, jak se stavěla Babylonská věž a jak Bůh lidem změnil jazyky, aby se nedomluvili.
V Babylonu tehdy žil král, královna a princezna. A princezna najednou začala mluvit tak, že jí nikdo nerozuměl. A tak jí rodiče poslali do světa. Princezna šla světem a mluvila na lidi, ale nikdo jí nerozuměl. Až jednou večer vešla do jedné chaloupky, pozdravila a zjistila, že jí lidé v chaloupce rozumí. Požádala rodinu, aby tam mohla zůstat.
Dcera pohádku vyposlechne a řekne rodičům, že až vyroste, odejde zpátky do Babylonu.
ŠKRIATOK Jeden statek byl pečlivě uklízen, čeledíny se prý bojí skřítka. A vypravěč vypráví, co se stalo před 200 lety.
Za jedné noci šla hospodyně do konírny, kde spával starý sluha, právě si při svíce četl. Hospodyně sluhovi říká, že jejich pán, rytmistr, prohrál v kartách skoro vše, co vlastnil. Rytmistrovi zbyl nakonec jenom ostrůvek na jezeře, který nechtěl dát do sázky. Je ale vyprovokován do další hry, když spoluhráč nabídne do sázky svého koně a jde pro něj. Skřítek rytmistrovi říká, že když mu splní ráno jeho přání, pomůže mu vyhrát vše zpět. Rytmistr souhlasí.
V další hře vyhraje vše rytmistr zpět. Ráno rytmistr řekne manželce, že si skřítek přeje, aby na statku hospodařil jeho bratr. Rytmistr osedlá koně a po molu dojede na konec a tam skočí i s koněm do vody. A skřítek měl radost, že na statku bud