LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Chris Wooding

Tkalci saramyrští

série: Utkaná cesta
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - dark

originální název: The Weavers of Saramyr
originál vyšel: 2003

vydání: Triton (web) 2006

odkazy: 4x [recenze]

Komentáře:

Gaarq  | **** 31.01.2007 08:22

jak dneska v žánru fantasy vycedit něco originálního? ch.wooding se o to pokusil šalamounským zazděním magie. ne že by v tomto kousku nebylo nadpřirozeno, ale tváří se velmi přirozeně; žádné abrakadabra, snímám z tebe prokletí… v kulisách společnosti, která se velmi podobá dálně východním říším, se odehrává víceméně klasické fantasy schéma putující skupinky a dvorských intrik. co je na tom tedy tak úžasného? dvě věci. zaprvé – jazyk, autor má bohatou fantazii a umí ji i zprostředkovat. zadruhé – sám svět. autor se snaží vyhnout klasickým klišé kouzelníků a mágů uvedením přediva jako toho, na čem svět stojí, a tkalců jako těch, kdo jím mohou manipulovat. aby to nebylo úplně jednoduché jsou tu anomálové. ač autor „vyzradí“ už v první knize mnoho podstatného, vede nás jen k dalším otázkám, na které hladově čekáme s odpovědí.

ps. po druhém čtení mé počáteční bezmezné nadšení opadá. vše výše řečené je pravda, jen bych dodal, že příběh je často naivnější než by musel být, autor ukecanější a vykrádačky dějin trochu okatější (alespoň pro nás zdělance).

Madam Brbla  | **** 19.01.2017 21:00

Tak trochu jsem doufala, že se mi „Tkalci saramyrští“ nebudou moc líbit, abych sérii nemusela dočítat v angličtině. Ovšem už první věty zhatily mé naděje – Chris Wooding se mi trefil do vkusu. Vytvořil pestrý svět, ze kterého je patrná inspirace japonskou kulturou, přidal zápletku ne snad vyloženě originální, přesto zajímavě podanou a bohatou na napínavé okamžiky i (poněkud očekávané) zvraty.
Postavy jsou různorodé, nešustí papírem, klaďasové mají své chyby a traumata, padouchy lze do jisté míry chápat, přinejmenším letmo zahlédnout jejich lepší stránku… a s hnusákem z nejhnusnějších je možné v návalech odporu pocítit nepatrný soucit. To se týká hlavních hrdinů, vedlejším hráčům se mnoho péče nedostalo – což nevadilo v prvních dvou třetinách příběhu, kdy do děje zasahovali minimálně. Ke svým výhradám musím připojit také neuspokojivé řešení závěrečné krize (kéž by bohové nenasedali do strojů a raději spisovatelům vnukli dobré nápady).
Velkou pochvalu naopak zasluhuje autorův styl psaní, příjemně jitřící fantazii, místy až básnický, přesto perfektně čtivý. K tomu samozřejmě patří poklona a díky překladateli… kéž by podobně skvělou práci odvedl také tvůrce obálky. Jsem vnitřně přesvědčená, že chopit se tématu např. Jana Šoulflová, vytvořila by patřičně atmosférické dílo, které by knihu prodávalo podstatně lépe než ta temná abstraktní zrůda s odpuzujícím účinkem. Jen takový smutný, bezvýznamný povzdech, no.
Stručné shrnutí: u „Tkalců saramyrských“ si na své přijdou příznivci napětí, akce a dobrodružství, stejně jako ctitelé politického pletichaření a zákeřných intrik. Na pokračování se těším. 80%