LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Brandon Sanderson

Elantris

série: Elantris
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy

originální název: Elantris ˙
originál vyšel: 05/2005

vydání: Talpress (web) 2006; Talpress (web) 2017

odkazy: 2x [recenze]

Komentáře:

Vlask  | *** 15.04.2007 20:22

Romanticko politická fantasy – opravdu je téměř celá kniha o politice s přídavkem romantiky. Akce je tu jen minimum, když příběh graduje. Vhodné jen pro zavilé romantiky, ti si na tomhle smlsnou, ostatní se budou asi jen nudit.

Doubravka  | ***** 25.02.2008 14:27

Že bych byla zavilý romantik? ;-) No, kdo ví… :)) Mně se tahle kniha velice líbila. Jistým způsobem mi připomínala Prokletí Chalionu od Bujoldové. Jinak „pohádkou“ bych tenhle příběh nenazvala určitě, nevím, jak se to do té anotace vůbec dostalo. Co se týče akce, té je tu skutečně méně, ale nejedná se o žádnou sword and magic, takže nevadí. Je až s podivem, jak svým způsobem „milá“ kniha to je, třebaže se tu odehrávají i dost děsivé věci a ani o úmrtí postav blahých i neblahých není tak úplně nouze.

Hlavní postavy máme v zásadě tři a jejich zážitky se pravidelně střídají v po sobě jdoucích kapitolách, aby se nakonec slily v konečném rozuzlení. Tyhle „points of view“ mám ráda – v jedné kapitole se dozvíme, jak to vidí jedna postava a v následující zase vnitřní reakci druhé. První hlavní postavou je princ Roaden, jehož hned zpočátku postihne kletba Shaod a je nucen připojit se k ostatním podobně postiženým „živým mrtvolám” v dříve nádherném a kouzly opředeném, nicméně momentálně odporném městě utrpení a špíny – Elantris, odkud není návratu. Mezitím do země připlouvá jeho snoubenka princezna Sarene (se kterou se dosud nikdy osobně nesetkal), jen aby zjistila, že její manžel „zemřel“ a ona podle svatební smlouvy musí zůstat nadosmrti vdovou. Sympatická to a nepoddajná osoba. Třetím „hrdinou“ je Hrathen – jeden z nejvyšších zástupců krajně nepřátelského náboženského kultu, jehož prostřednictvím si Fjordenská říše podrobuje ostatní království – a nyní již zbývají jen dvě, Raodenovo a Sarenino.

Jak již zmiňoval Vlask, vyprávění se hemží intrikami, politickým bojem a sem tam nějaká ta romantika, ale čtení je to napínavé a všem, kterým podobný typ příběhů sedne, můžu jen doporučit. No a ostatní se raději halt vyhnou ;-)

honajz  | ** 24.06.2010 13:13

Nějak mě to nevzalo. Na to, kolik to má stránek, je to poněkud předvídatelné, bez větší atmosféry i napětí, postavy jsou mi lhostejné.

Ruffy  | ****1/2 24.04.2014 18:25

Super knížka, kterou jsem odkládal jen nerad. Měl jsem u čtení takový nostalgický pocit, jako bych už všechny postavy znal a proto se mi to moc dobře četlo. Je tady hodně podobností s pozdější Finální říší – téma utlačovaných nevolníku, jedno velké město v centru všeho dění, intriky mezi nejvyšší šlechtou, postavy neztrácející naději a bojující za lepší zítřky… Skoro bych řekl, že je Elantris a Mistborn až moc podobné, ale vzhledem k tomu, že mi způsob psaní Brandona Sandersona sedl, tak mi to vůbec nevadí. Kniha je poměrně uzavřená, ale je zde stále hodně velký prostor pro pokračování. A Brandon Sanderson už někde řekl, že hodlá napsat druhý díl, který se bude odehrávat deset let poté.

Madam Brbla  | **** 18.06.2018 21:44

Znáte ty pohádky o zakletých princeznách ve strašidelných hradech a statečných princích, kteří bojují proti Zlu, aby vše završila královská svatba… Tak to je ve zkratce „Elantris“, akorát genderově obrácená: v roli zakletého je princ Raoden, třeskutě kladný, inteligentní a odhodlaný objevit tajemství města, kde je spolu s dalšími ubožáky uvězněn, zlepšit jejich trýznivou existenci, vrátit ztracenou lidskost. Umíněná, emancipovaná princezna Sarene zatím využívá veškerý politický um, tedy hlavně přetvářku a pletichaření, aby ubránila svou vlast (rodnou i tu novou, kam se přivdala) před dobyvačnými sousedy a jejich agresivní vírou. Ve třetí linii pak sledujeme úspěchy, minely a duševní pochody zástupce padouchů Hrathena. Časem se jejich osudy jako obvykle spojí.
Stylem je to typický Sanderson (s náběhem ke škatulce young adult): román je navzdory jednoduchosti a naivitě příjemně čtivý, trochu však zamrzí předvídatelnost – spoilerem je už samotná obálka, přímo inzerující, že princ nezůstane ošklivým zombie žabákem navěky. Přičtěme si k negativům mnoho šťastných náhod a zachránění v poslední vteřině, černobílou realitu – hrdinové ze strany dobra jsou natolik urputně sympatičtí správňáci, až z toho životem otřískaný čtenář chytá kopřivku. Takhle dokonalí, nesobečtí, morálně čistí jedinci patří jedině do tvorby pro děti. Protistrana je hotový Mordor, jedině „zlosyn“ Hrathen představuje rozporuplnou postavu (díky za něj, jakkoliv má nejnudnější linii).
„Elantris“ se tváří jako samostatná kniha, autor si nicméně ponechal otevřená vrátka k pokračování, příběh není kompletně dořešený. Možná bych měla zkusit vyhledat povídku „Naděje Elantris“, jestli vše patřičně uzavírá.
Celkem jasně si uvědomuji, že je dost důvodů k nižšímu hodnocení, ovšem tenhle román mi poskytl jaksi milou duševní relaxaci, tudíž přivřu oko… no, zavřu obě oči a udělím 75% s ušima spíše urvanýma, než odřenýma.

Speedemon  | **** 26.09.2022 08:06

Sandersonova prvotina, což je znát, ale zároveň jsou z toho cítit všechny jeho klady a zápory. Filmové tempo a scény posouvají děj plynule dopředu a postupné předkládání záhad a tajemství tlačí člověka k dalšímu čtení. Dá se tu najít spousta podobností a paralel k Mistbornu, včetně ne úplně oblíbených bálů, přesto se jedná o dobré čtení. Můj tip na konečný cliffhanger nevyšel, takže ho asi ještě nemám prokouknutého :)