Dino Buzzati
Tíživé noci
Kategorie: sci-fi - povídková sbírka - fantaskní
originální název: 180 racconti
originál vyšel: 1982
- Komentáře:
-
jasonix | ***** 12.10.2020 17:01
Výborný čtenářský zážitek. A nejen pro příznivce fantastické literatury. Pokud bych měl stylově k něčemu přirovnat, tak jednoznačně k Roaldu Dahlovi. Občas říznutému Bradburym (Plášť, Kolombra), sem tam jako bych v tom cítil Kuttnera (Obluda) či dokonce Kinga (Myši). Někdy se jedná o podobenství, evokující jihoamerický magický realismus (Pes, který viděl boha, Svatí, Slavnostní otevření nové silnice) či surrealismus (Válečná večeře). Povídky mají často znepokojivou atmosféru, některé nechávají čtenáře v rozpacích jistou neuzavřeností a absencí pointy (Obluda, Stroj), další spájejí morbidnost a makabrozitu se surreálnou poetikou (Hrboly na zahradě, Příjemná noc) či přímo pohádkovým kouzlem, za které by se nemusel stydět ani Jorge Luis Borges či nověji Kelly Linková (Padající dívka). Někdy pohádkovost hraničí až s mýtem (Hradby Anagooru). Nechybí ani svébytné grotesky se sociálním (Manželka, které narostla křídla, Strašlivá pomsta domácího zvířete), či s nábožensko-filosofickým přesahem (Jak přistál létající talíř). Mým osobním favoritem je „Ale na dveře tlučou dál“ s výborně gradovanou atmosférou a hrozivě apokalyptickým závěrem a „Plášť“, který mi vyzněním trochu připomíná Bergmanovu Sedmou pečeť. Jak vidno, ty aluze jsou četné, ale tak to prostě v žánru je. V souhrnu spisovatelského řemesla a vystižení atmosféry je ovšem Buzzati osobitý. 97%
