LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jay Lake

Květinová zkouška

série: Květinová zkouška
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - New Weird

originální název: Trial of Flowers
originál vyšel: 10/2006

vydání: Laser-books (web) 2007

odkazy: 1x [ukázka], 7x [recenze]

Komentáře:

Madam Brbla  | *** 07.05.2015 12:33

Nikdo z hodnotících se po osmi letech od vydání zatím nedokopal k sepsání komentáře? Pak mi nezbývá, než přijmout toto břímě a něco (doufejme smysluplného) vypotit.
Po delší době jsem zase zatoužila vplout do new weird vod a nechat se udivit nevšedností, bizarností, třeba i trochou odporností. Nemůžu tvrdit, že by Jay Lake v tomto poslání selhal, ovšem vyloženě fascinujících, originálních věcí jsem v jeho Nehynoucím městě našla bohužel jen minimum. Prostředí (včetně bytostí, které ho zalidňují) postrádá rozmanitost Miévillova Bas-Lagu. Nechybí odpudivé rituály, nepřirozené jevy a tajuplná zákoutí, zřídka se mi po zádech dokonce vydal mráz, přesto mám v daném žánru asi příliš načteno, nic mě zkrátka vyloženě neohromilo. Jednou z největších podivností jsou trpaslíci se sešitými ústy, uměle vytváření ve vývojových schránkách (teprve ve finále čtenář narazí na účel hromadného mrzačení).
Ještě o facku hůř dopadla trojice hlavních (anti?)hrdinů, jejichž linie se v příběhu pravidelně střídají: floutek Imago, trpaslík Bijaz a faktor Jásón. Jejich charaktery jsou poněkud mdlé, kdovíjak nezaujmou a tím pádem jsem neměla motivaci držet jim palce. Imago prostě utíká před svými dluhy, Bijaze vzrušuje pohled na utrpení celých mužů a párkrát je mimochodem zmíněno, že Jásón holduje mučení lidí. Tihle tři okolnostmi sešněrovaní spojenci mi přišli jako nepravděpodobní kandidáti na záchranu Nehynoucího města: nebylo mi většinou jasné, kde se v nich berou ušlechtilé pohnutky, především na závěr v Imagovi. Osobnosti vedlejších postav skoro nestojí za zmínku, chvílemi zasáhnou do děje a hrdinům pomůžou nebo hodí klacek pod nohy.
O čem to vlastně celé je? Nehynoucí město má problém: blíží se nepřátelské armády, ulice sužují noumenální jevy (jakási znepokojivá až brutální magie), jeden z radních zmizel a vláda konšelů je slabá. Právě Imago, Bijaz a Jásón přispějí ke změně poměrů, jakkoliv si na každém z nich události vyberou svou daň a ne vše dopadne podle jejich naivních představ.
A jelikož nemám v oblibě, když do příběhu zasahují božstva, což je zde podstatou, musím s lehkým zklamáním konstatovat: „Květinová zkouška“ je pro mě zatím nejméně působivou new weird knihou (snad akorát přepolitizovaná „Železná rada“ byla ve spoustě pasáží nudnější, nicméně v několika jiných zase mnohem zajímavější). Za první polovinu románu bych se přiklonila k 70-ti procentům, ve druhé poutavost imho klesla – houbičkově halucinogenní finále dojem nevylepšilo, hodnotím tedy lehce nad 60%.

Strýček Biolit  | ***1/2 17.07.2015 17:39

Vše podstatné už pěkně napsala Brbla, takže to vemu krátce. Z této knihy mám rozporuplné pocity – některé pasáže byly opravdu dobré, jiné naopak nudné, šedé, rozvleklé; tři hlavní hrdinové (z nichž každý má nějakou úchylku, či aspoň ne úplně skvělé vztahy se zákonem), kteří působí jako průvodci příběhem a jejichž erformácké pasáže se pravidelně střídají, mi k srdci nijak zvláště nepřirostli, a bylo mi tak nějak jedno, co s nimi autor udělá (a že jim nakládá jak nějaký sadistický otrokář). Nápady má Lake místy dobré, nicméně (hlavně ke konci) se z příběhu občas stane dosti těžce uchopitelný (a pochopitelný) surrealistický pelmel závislý na zásahu vyšších sil. Město, jeviště pro celou knihu a její hlavní deviza, je vykreslené docela dobře – byť si čtenář může říkat, že by sem tam neškodilo věci trochu více vysvětlit. Na druhou stranu, čím více se z tajemství odhalí, tím méně je tajemné a atraktivní…

Buď jak buď, na levněknižní úlovek není Květinová zkouška vůbec špatné čtivo, hodnocení je někde mezi tou 60 a 70, ale ať nežeru, dám horní hranici. Na závěr upozornění: kniha určitě nepatří k oblíbenému a starobylému řádu oddechovek.