LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Jana Rečková

Dřímota

Kategorie: fantasy - sci-fi - horor

vydání: Tartaros 2008; Tartaros 2016

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

cagekh  | ***1/2 14.01.2009 10:38

Příběh samotný 50%, ono zabít 400 lidí na 250 stranách dá docela fušku (většinou se prostě propadnou do země nebo je udusí rychle rostoucí houba). + 10% za to, že je kniha krátká a nestihnul jsem se nudit. Dalších 10% dávám za použití českých reálií, příběhy zpackaných životů jakoby vypadly ze soudniček o nešťastném dětství mladistvého pachatele a kde jinde na světě staví paneláky, aby je pak obložili polystyrenem?

BlackDawn  | *** 05.04.2009 18:46

Tak na začátek si neodpustím malé šťouchnutí. Nápad i s názvem experiment je jako vykradený z knížky Strugackých Město zaslíbených, nemůžu si pomoct.Jinak pokud hledáte horor,radši King nebo Barker.Jde o hodně naivní příběh s příměsí zbytečných narážek na pedofilii apod…Sice je o dnešku ,ale moc to nesedí dohromady.Začíná smrtí týrané ženy(oběti domácího násilí), která zcvokne a po své smrti začne vraždit na ostrově Dřímota ,kam původně měla namířeno, in memoriam.Naštěstí na ostrov přijíždí psychiatr,který jí může léčit a to finále (cca poslední 3 strany)už do knížky nepatří vůbec.Za obsah 40%, dalších 20% je za výborné knižní hardback vydání.Je i příjemné, že má malý formát a kvalitní tisk.Tartaros to zvládl. Jinak myslím, že tohle spíš paní Rečková hodila jako bokovku.Pokud nehledáte horor s propracovaným příběh,ale jen něco rychlého a spíš ne moc strašidelného,ur­čitě zkusit můžete.

Madam Brbla  | *** 05.02.2010 09:53

Další tenká knížka se sympatickým formátem, jako stvořená do mého batůžku a tedy maximálně vhodná pro cestovaní. Příjemným bonusem k pevné vazbě je záložka. Samotný obsah už tolik chvály nezaslouží. Pokud jste viděli japonský horor „Temná voda“, bude vám zápletka „Dřímoty“ hodně povědomá. Jana Rečková akorát místo jednoho městského bytu nechala terorizovat duchem hned celé sídliště na izolovaném ostrově. Větší plocha, mnohem víc lidí… výrazně méně atmosféry. Nebudu spoilerovat, jen s rozpačitým odkašláním podotknu, že rádoby komplikovaný děj na můj vkus nepobral moc logiky, vše působí hrozně samoúčelně a bohové ve stroji zase nedostali volno. Příběh je popisován z pohledů desítek postav, zmíním tedy akorát dvě nejdůležitější: devítiletá Ama, nadaná paranormálními schopnostmi, a Awan Bearly, to je ten klaďas, co rozpaluje lýtka všem ženám (libovolného věku) na ostrově, muže naplňuje závistí… a rovněž je nadán telepatií. Ono těch nadpřirozeně vnímavých lidí je vůbec nějak moc, všechny děti jsou vyloženě geniální a skoro všichni dospělí jsou zabednění, hysteričtí idioti (s výjimkou Awanových kámošů, to jsou samozřejmě rozumní sympaťáci). Nepřesvědčivé chování a otravná jasnozřivost silně devalvují psychologii postav. Jediný čtenář nezůstane na pochybách, které charaktery uniknou vykydlení, smrt odsouzenců neuvede slzné kanálky do pohotovosti a přežití vyvolených nepozvedne koutky úst (leda v ironickém úšklebku). Z kýčovitého závěru jsem si pak div neugrcla – není Jana Rečková původem z USA?;-) Nezbývá, než si zklamaně povzdechnout: kdyby byl děj konzistentnější, myšlení dětí odpovídalo jejich věku a spisovatelka si odpustila finální kapitolu, kdyby, kdyby, kdyby… Připouštím, nenudila jsem se, nepovažuji těch 250 stran na sídlišti „Dřímota“ za vyloženě promarněný čas, bez velkých dilemat tedy dávám umírněných 55%. Ovšem koupit to za běžnou cenu, pravděpodobně bych šla s hodnocením níž;-).