
Brian Stableford
Říše strachu
Kategorie: sci-fi - alternativní historie - upíři
originální název: The Empire of Fear
originál vyšel: 10/1988
vydání: Laser-books (web) 2008
odkazy: 3x [recenze]
- Komentáře:
-
Vlask | ** 25.10.2008 01:15
Potencionálně zajímavé téma alternativní historie odehrávající se ve středověku, kdy se vlády na evropou chopili upíři. Bohužel je kniha zadušena výběrem hlavního hrdiny – je to založením vědec a všechny zajímavé věci se dějí jen těm vedlejším postavám, které se občas zajedou za vědcem podívat. Z hlediska akce totální nuda.
shpina | * 08.11.2008 07:22Zajímavý námět a několik zajímavých myšlenek nespasí 600 stránkový tlustopis. Hlavní hrdina totálně nezajímavý, akce nula. Kniha je odladěna do pochmurného realistického tónu, takže víte, jak to všechno dopadne už dlouho před koncem. Což samozřejmě nevadí, když vás budou zajímat osudy všech hrdinů a způsob psaní. Nic z toho však zajímavé není a kniha se utápí v dokola omýlaných myšlenkách. Pokud chtěl autor prodat pár zajímavých námětů zabalených do tlustého svazku, měl si nejprve přečíst Dunu, aby věděl, jak se to dělá. Ještě nikdy jsem nečetl knihu přes měsíc, alespoň nějaký rekord si u mě Říše strachu vybojovala.
Gaarq | ** 13.11.2008 18:17dobré řemeslo, nápady žádné. nudný traktát, který by vydal na jakž takž zajímavou povídku. pro, řekněme sečtělejšího, čtenáře jsou i filozofické úvahy obsažené v díle triviální a žádný nový pohled na ně nepřinášejí. ztráta času.
gorry | *** 30.08.2009 22:06Stablefordova kniha rozhodně není pro všechny. Rozhodně je pro ty, kteří se vyžívají v biologii a dlouhých filosofických úvahách. Zbytek se většinou bude nudit (viz. ostatní komentáře). Kdo doufají v nějaké bitvy pod pojmem upíři, bude spíše zklamán. Že je ale Říše strachu svým způsobem mistrovské dílo, se autorovi nedá upřít.
Madam Brbla | **1/2 29.08.2013 11:51Tenhle komentář se mi bude psát těžce, ale určitě ne tak obtížně, jako jsem četla knihu. Rozpačité pocity ve mně vyvolal už pohled na obálku, kde se (na L. Kupčíka průměrná) malba upíří tváře pere s okolní grafickou úpravou a vlastně ani kdovíjak nekoresponduje s vyzněním románu. Podobné pocity mám z celé „Říše strachu“: nesmírně zajímavé téma světa, kde jsou upíři vládnoucí elitou, je zazděno zoufale nezáživným zpracováním. Čtenář se dočká mnoha zdlouhavých rozhovorů o lidskosti, o Bohu, o podstatě upírů, jak se stát nesmrtelným, co tím lze získat a co ztratit. Myšlenky se často opakují a žádná mi nepřišla nějak extra objevná, novátorská.
V úvodu jsem měla trpělivost a čekala, jak se příběh rozjede s nutností hlavního hrdiny prchat – obzvláště do tak exotického kraje, jakým je Afrika. Ovšem střední třetina se zvrhla v rozsáhlý cestopis, kdy je popisován každý prd výpravy a zároveň se toho děje strašně málo, co by zasluhovalo plýtvat stránkami. V poslední třetině a epilogu sice autor nechá proběhnout nějaké ty osobní souboje i zásadní bitvy, bohužel také tyto akčnější části trpí skutečností, že všechny postavy jsou podány nesmírně odtažitě, suše a nelze k nim získat vztah. Prostě mi vůbec nezáleželo na tom, jak dopadnou.
Brian Stableford jistě ovládá řemeslo (a Milan Žáček jeho um kvalitně převedl do naší mateřštiny), přesto se budu tomuto spisovateli v budoucnu spíše vyhýbat. Jeho dílo postrádá ingredience, které vyhledávám: živoucí postavy, napětí, zajímavě podaný příběh, co čtenáře chytí a nepustí ze svých spárů (musela jsem se do čtení hodně nutit). Souhlasím s ostatními komentujícími, že by „Říše strachu“ potřebovala výrazně zestručnit, ale v mém případě by to vyšší hodnocení ani tak nepřineslo. Chyběla mi totiž alespoň jediná pasáž, díky které bych si řekla: „Tohle bylo super, proto mělo smysl román číst.“
Je mi líto, 50% je imho dostatečných navzdory určitým kvalitám knihy (je za ní vidět kus poctivé práce), když vezmu v úvahu, jak jsem se natrápila, než jsem ji přelouskala od začátku do konce… s čím dál častějším a pro mě ne příliš obvyklým přeskakováním vět i odstavců.