RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

123456789101112poslední (777)31080 příspěvků celkem

Autostop nabízí ideální scénu pro dramatické situace. Viz vousatá česká detektivka Smrt stopařek. Rozehráno je to slibně. Těsně před koncem jsem si říkal, že od Langana jsem čekal víc, ale ten filuta si nejsilnější dávku „kryoterapie“ nechal samozřejmě na závěr.

kniha: To je přece nesmysl - Kulhánek, Jiří
Sherudan | ***** | před 115 dny

Kulhánek není můj šálek čaje, neberou mne příběhy, kde na každé desáté stránce někdo škrtí brutálně znásilněnou ženu jejími vlatními střevy. Tuhle autorovu prvotinu jsem měl ale v hlavě jako něco, co mne tehdy hodně bavilo, a protože to navíc spadá do období, které mne zajímá sběratelsky, nakonec jsem provětral peněženku a knihu si pořídil a pochopitelně i znovu přečetl. A ani jednoho nelituju – povídky jsou hodně akční, drsné a poněkud ujeté, ale v míře, kterou může akceptovat i plachý intelektuál, a hlavně opravdu skvěle napsané. Vrcholem sbírky je Instant, za mne jedna z top českých povídek, které jsem kdy četl.

Obvykle nekomentuji jednotlivé povídky, ale tady udělám výjimku. Pro mne tohle patří do top české povídkové tvorby. Někdo přede mnou tu kritizuje pointu jako nejasnou a nedotaženou. Jasně, každý má jiný vkus a vidění, ale pro mne je naopak pointa jako rána kladivem do hlavy: celý ten cirkus, celý ten boj proti instantnosti byl jen brutální hrou, jen sítem, které mělo vybrat nejlepší materiál na špičkové instantní vojáky. Tak to aspoň vidím já, a neberte mi to! :-)

kniha: Případ ambiciózního démona - Eretová, Martina
snop | ***1/2 | před 115 dny

Velmi čtivě napsáno. Poté, co se člověk smíří s autorským záměrem, to už čtenáře nepustí a vyplivne až na konci. Intenzivně je to zajímavé, ale bohužel k lepšímu hodnocení tomu schází ucelený dějový oblouk. Případ, který dává knize jméno, je vlastně hrozně nezajímavý, bohužel. Ale to neznamená, že jde o špatný příběh či špatnou knihu! Jen holt jde spíše o pásmo než o novelu. Popis 50. let je hrozivý i vtipný i surreálný zároveň, což bylo zjevně záměrem.

Theodor Pištěk ve vedlejší roli ovšem jednoznačně potěšil.

povídka: Usmívající se ghúl - Bloch, Robert Albert
vyšla v: Tajemství červa
louza | *** | před 117 dny

Celkem predikovatelná povídka v duchu Lovecrafta. Dobře napsané, ale jinak nic zásadního.

povídka: Bůh bez tváře - Bloch, Robert Albert
vyšla v: Tajemství červa
louza | *** | před 117 dny

Dobře napsaná povídka, která ovšem zůstává trochu za očekáváním. Hlavním hrdinou je padouch, který nalezne v poušti zapomenutou sochu temného boha. Jak by to asi tak mohlo skončit… Zajímavý je tu snad jen aspekt hororu na žhnoucím slunečním světle.

povídka: Přízrak z hvězd - Bloch, Robert Albert
vyšla v: Tajemství červa
louza | **** | před 117 dny

Robert se s tím nepáře! Nejen, že sám sebe vetkne do povídky jako vypravěče, ale ještě navíc do ní zatáhne i samotného Lovecrafta jako sekundanta a…no nenakládá tam s ním zrovna v rukavičkách. Ani mythosu se nebojí a s klidem si definuje vlastní temná díla i s jejich hlubokou historií. Ten kluk Blochů to hnětá fest.

povídka: Sebevrah v pracovně - Bloch, Robert Albert
vyšla v: Tajemství červa
louza | **** | před 117 dny

Poklona Stevensonovi, jehož Bloch dokonce v textu zmiňuje. Jen jeho myšlenku Jekylla a Hydea poněkud přeorganizoval a maličko převrátil. Slušný pokus.

povídka: Tajemství v hrobce - Bloch, Robert Albert
vyšla v: Tajemství červa
louza | **** | před 117 dny

Hororový kraťas kde hlavní hrdina naplňuje určené poslání jeho rodu. Lovecraft je tu jasným mentorem, ale Bloch se nezdráhá místo nevyslovitelné hrůzy plodící okamžité šílenství opravdu explicitních popisů. A jde mu to náramně. Skvělý jazyk, tříbí břitký naturalistický pul­p.

kniha: Cesta do země Lidivoni - Petiška, Eduard
Sherudan | ** | před 119 dny

Spíš série filosoficko-politických úvah, pojatá ve stylu antických či středověkých dialogů. V době, kdy byla napsána (a nevydána), mohla mít docela sílu; dnas má význam už jen jako dobový dokument.

kniha: Beren a Lúthien - Tolkien, J. R. R.
louza | ***** | před 120 dny

Poslední z trojice velkých příběhů Středozemě, který si vysloužil vlastní titul. Dlouho očekávaná kniha ctící stejnou filosofii, jako Pád Gondolinu. Nejde tu jen o ucelené vyprávění příběhu, ale je tu i snaha představit jeho vývoj v čase. Proto původ hned první verze prozaické formy příběhu sahá až někam k roku 1920. Úplným počátkům mytologie mající mnohem pohádkovější formu, než jsme zvyklí. Struktura pozdějšího příběhu je jasně čitelná, ale například Sauron tu není temným pánem, ani pánem vlků, ale černým kocourem vládnoucí kočičím pohůnkům. Pro běžného čtenáře Pána Prstenů možná trochu matoucí, ale pro znalce neskutečná lahůdka.

Těžiště knihy ovšem není v próze ale v poezii. Konkrétně ve Zpěvu Leithian, který ani v plné verzi není dokončený a tady je ještě o cca 40% kratší než v dochované verzi, protože má původně širší záběr a snahou editora bylo vybrat jen k tématu relevantní pasáže. Ty chybějící jsou pak vyplněné shrnutím děje z pera Christophera, často provázené zajímavými poznámkami o postupném vývoji textu. Pan profesor tentokrát odolal tužbě použít aliteraci, verše jsou tedy klasicky stavěné s důrazem na konec slov, což bude pro spoustu čtenářů jistě stravitelnější (zejména pro mě, jakožto pravověrného básnického analfabeta), než staroanglické písmenné rýmy první litery. Argo tentokrát zřejmě z důvodů rozsahu knihy a její následné ceny nezvolilo dvoj jazyčnému vydání básně, takže jsem zalistoval ve třetí knize historie Středozemě a překlad na krátkých vzorcích porovnal se třemi výslednými poznatky : Překladatel musel umět slušně anglicky. Překladatel musel umět ještě mnohem lépe česky. Já naopak neumím anglicky a už vůbec ne česky, přestože oba jazyky na denní bázi běžně používám. Výsledek je prostě a jednoduše…nádherný.

Kniha je rozhodně vymodlené dítě (asi ne jen moje) a zároveň mým suverénně nejoblíbenějším příběhem Tolkienovy mytologie, takže o hodnocení nemůže být pochyb. Závěrem si ovšem neodpustím tradiční pláč nad chronickým nevydáváním Christopherovy série o historii Středozemně v českých luzích a hájích (klidně paperbacích, ale hlavně s obálkami Johna Howe), protože tohle je všechno hezký ale… Počítaje tuto knihu už vyšla nadpoloviční většina obsahu druhé i třetí knihy a ač jde možná o složitější četbu, pořád je to v rámci tématu jen populárně naučná zkratka a nemůže nikdy nahradit tu pravou a jedinou validní studnici informací od mistra syna. Nechápu, že tady můžou vycházet tuny fantasy blábolů (a to i na téma Tolkiena viz. Day a podobní patlalové) a kamínky v obrazu mozaiky největšího autora fantastiky všech dob stále chybí.

kniha: Silmarillion - Tolkien, J. R. R.
louza | ***** | před 120 dny

Mám-li říct název jedné jediné knihy. Řeknu : Silmarillion.

kniha: Spasitel Duny - Herbert, Frank
trudoš | ***1/2 | před 121 dny

Paul Atreides dospěl a z mladíka se stal muž, jenž musí čelit vlastní velikosti. A když už jednou stanete na vrcholku potravního řetězce, kdy pro většinu národa jste roven bohu, zákonitě to s sebou přináší intriky z míst, odkud je sice čekáte, ale to neznamená, že jste na ně připraven…
Spasitel Duny je v mnoha ohledech jiný, než úvodní Duna, protože ta pobrala všechnu velkolepou akci. Frank Herbert ovšem nikdy nebyl prvoplánovým tvůrcem, který hodlal masy uspokojit mainstreamem. V druhé knize cyklu je mnohem přemýšlivější, staví hrdiny před nesnadná rozhodnutí a zároveň si připravuje půdu pro další vývoj. Pravdou je, že když jsem román četl poprvé coby -náctiletý kluk, nadšený jsem nebyl vůbec. Dost se na tom podepsal překlad Pavla Bojara a Marie Jakubcové, ale i mé mládí, které od knihy očekávalo něco úplně jiného. Třicet let životních zkušeností a nový překlad Veroniky Volhejnové udělaly svoje a i když nemohu říct, že jde o rovnocenného soupeře Duny, něco do sebe Spasitel rozhodně má.

kniha: Zlaté enklávy - Novik, Naomi
dva mraky | **** | před 121 dny

Další díl se odehrává ve velkém světě a změna prostředí tomu prospívá. Dynamická dobrodružná jízda po různých světových lokacích. Navíc je to v podstatě vyprávění o záchraně zakletého prince a to je archetyp, který pokud se dobře odvypráví, nemůže selhat. Současně ale vykukují problémy s uvěřitelností oddělení světa magie a normálních lidí, kdy utajení v podstatě visí na tom, že normální lidé na magii nevěří(už tisíce let..ehm :-D). Líbilo se mi vyznění, že čestnost je často drahá a to zlé tady často je, protože je to snazší cesta, než že by někdo chtěl opravdu ubližovat. Závěr série je povedený dobře vypointovany a uzavřený, co víc si přát. Ale to kvůli čemu si to budu pamatovat je první díl, ta depresivně punková atmosféra školy, která učí sama a kde nepozorný člověk klidně umře při snídani, to je originál.

kniha: Efeméry - Rejsa z Kolkovic, Jan
Mnata z Lvovic | *** | před 122 dny

Opravdu Karáska ze Lvovic připomíná, ale není až tak pohroužen do Katolična, jak to Karásek občas dělá, aspoň ne do takových detailů. Povídky jsou celkem čtivé, ikdyž zrovna první povídka o Svaté Dorothee začíná dost přeplácaným slohem.

Neskutečná pecka dřevního českého cyberpunku. Od první stránky až po geniální pointu má tahle kniha světové parametry a patří k absolutním vrcholům české fantastické tvorby.

kniha: Sherlock Holmes a Boží dech - Adams, Guy
trudoš | ***1/2 | před 122 dny

Jak si moderní Sherlock Holmes vede ve srovnání se starým? Ke cti britského spisovatele Guye Adamse je nutné říct, že od začátku hraje se čtenářem férovou hru. Odmítá být pouhým imitátorem, takže i když zachovává původní atmosféru, styl vyprávění je úplně jiný a mnoha ohledech se liší od světově proslulého kánonu. Je to krapet dvojsečná zbraň, protože ačkoliv figury Holmese a Watsona si snadno získají čtenářovy sympatie, návaznost na cokoliv předtím či potom je prakticky nulová. Zároveň je znát, že si víc užíval možnosti zakomponovat do příběhu své oblíbené fiktivní i reálné postavy, než že by si příliš lámal hlavu nad kompozicí detektivní zápletky.
Sherlock Holmes a Boží dech tak zůstal napůl cesty mezi zbožným přáním a konkrétním skutkem. Sice atraktivním způsobem oživuje literární legendu sira Arthura Conana Doylea, zároveň však jde trochu proti hlavnímu proudu, který mnozí znalci považují za svatý. Stručně řečeno – čtivé to je, ale s originálem to má společné pouze kulisy a jména.

kniha: Zlé časy - Březina, Michal
MartinJ | **** | před 123 dny

Vlastně je to taková blbina. Komedie v hávu sci-fi s velmi sympatickým a lidským hlavním hrdinou. Děj je bláznivý, někdy až moc, kdy jediné, co v knize úplně nefunguje, je snaha propašovat tam nějakou logiku a návaznost jednotlivých událostí na sebe. Všechno ostatní funguje na jedničku. A čtenáře spolu s hlavním hrdinou pohání od začátku do konce zvědavost, jak to vlastně všechno dopadlo a dopadne.

kniha: Sudetenland - Kyša, Leoš
trudoš | ***1/2 | před 124 dny

Leoš Kyša upustil od svérázné nadsázky a přešel na vážnější notu. Sice nechybí momenty odlehčení, ty se ale často nesou v rovině cynického sarkasmu, pichlavějšího než vidlička v ledvinách. Absence brutálního svérázu má však za následek pomalejší proud děje, kdy se zápletka formuje velmi pozvolna a v důsledku není pro děj podstatná tolik, jako hutná atmosféra nenávisti.
Čím Sudetenland uhrane, je perfektně vyobrazené (ne)soužití Němců a Čechů, kdy jedni říkají „domov“ a druzí „vypadni“, přičemž si obě strany můžete průběžně zaměňovat. Nejde o epické dobrodružství, ani o akční příběh, konkurující hvězdám žánru (ačkoli sám Leoš Kyša jednou takovou je), ale o poměrně komorní vyprávění z pohraničí, kde se svět přestal točit již před drahnou řádkou let. Detektivní linka působí maličko nuceně, jako kdyby tu byla jen pro rozpohybování děje, ale naštěstí v sobě autor nezapře žurnalistu, takže ví, kdy tempo zvolnit a kdy jej naopak vygradovat, aby čtenáře udržel v napětí až do samotného konce.

kniha: Bakly. Holýma rukama - Žamboch, Miroslav
Durgas | **** | před 124 dny

Autorov kumšt vysoko presahuje tento jednoduchý, krvavý príbeh. Je to vidieť v detailoch a aj v pozadí hry, ktorá je rozohraná za oponou deja.

Přijde mi – i díky nízkému počtu hodnocení – že kniha tak nějak zapadla. Což je obrovská škoda, protože její menu je postavené dobře a vychutná si jej většina čtenářů. Každý si navíc najde nějakou laskominu, nějakou specialitu šéfkuchaře, která mu zachutná o něco více než zbytek. Žádná z povídek není vyloženě špatná, nečitelná. Všechny jsou napsány čitelně, byť, samozřejmě, vám styl nějakého autora nemusí sednout. Co se týče nosného tématu Halloweenu – všechny povídky zadání splňují. Pravda, některé se o něj jen tak otřou, pro některé je datum (a legendy s ním spojené) zcela klíčové a nemohly by bez něj fungovat. Sympatické také je, že se v anotaci na zadní straně obálky přiznává, že to není „jen“ horor, ale i temná fantastika. A tohoto označení bych se držel, protože se mi zdá, že v posledních letech je hranice mezi hororem a temnou fantastikou – stejně jako hranice mezi světem živých a mrtvých o Halloweenu/Sam­hainu – tenká, propustná, takřka neexistující. Kniha je udělaná moc hezky, byť se nemohu ubránit dojmu, že ještě jedno kolečko korektur by prospělo (sem tam překlep). Naopak velice potěšily medailonky spisovatelů na konci knihy, neboť pomohly rozlousknout některými jmény nastolenou otázku: muž/žena? Sečteno, podtrženo, zváženo: celková spokojenost, velice dobré čtivo.

Triviální povídka v nezvyklých kulisách. Svižně napsané, ve své podstatě banální a tisíckrát napsané jinde. Jenže – možná je to prostředím Měsíce, možná stylem autora, možná jistou zlověstností – pekelně zábavné.

povídka: Ztraceni ve tmě - Langan, John
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | ****1/2 | před 124 dny

Nejdelší práce v knize mě bavila nejvíce. První část povídky by sama za sebe byla bez keců za plnou palbu. Další jsou o chlup, maličký chlup horší, avšak stále vynikající. Fanoušci městských legend se budou telelit blahem. Paráda.

povídka: Jack - Cadigan, Pat
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | ** | před 124 dny

Za mě nejslabší práce v knize. Nápad vcelku ok, problém je provedení. Autorka se snaží o drsnou, ironicky hláškující hrdinku. A těžce selhává. Je to celé strašlivě neautentické. Asi jako kdyby k vám přišla Pekarová-Adamová a začala vám vyprávět, jak denně vykouří tři krabičky cigaret, v hospodě dá výpečky, utopence, hermelín, zapije to deseti pivy, sedne do svého 4×4, které žere 20 litrů na kilometr, a jede domů. No…také byste jí to asi nevěřili, že? Ovšem čitelné to je, to zase ano.

povídka: Neotáčej se - Kane, Paul
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | ***1/2 | před 124 dny

Povídka o lidské přirozenosti a zvědavosti, kterou zachraňuje konec.

Pro mě rozporuplná práce. Bavilo mě prostředí, nebavilo mě, jak je napsaná. Asi nikomu nezkazím zážitek, když napíšu, že povídka využívá kulisy mexického Día de los muertos, což je taková (HODNĚ) barevná a (HODNĚ) veselá verze našich Dušiček. Autor povídku pojal napůl vážně, napůl komicky/ironicky, přičemž druhá část se mu ne vždy úplně povedla. Hodně lacině na mě působily španělské výrazy na koncích vět. Je to asi jako když ve filmech Rus mluví angličtinou a na konci přidá obligátní „tavarish“. Avšak za „exotické“ prostředí si povídka zaslouží mírný nadprůměr.

povídka: Temnou nocí - Edie, Elise Forier
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | ***1/2 | před 124 dny

Světe div se. Další divnopovídka v knize…a další věc, co mě bavila. Paradoxně má Temnou nocí poměrně blízko ke „klasické“ literatuře. A asi by se – svým námětem, nikoli rozsahem – neztratila mezi romanety mistra Arbese.

Nesedla mi poslední věta, jinak bych hodnotil ještě o chlup výše. Povídka pojednává o povedené rodince, která se rozhodne slavit Halloween. Rozhodně patří k lepším pracím v knize. Je napsána neuvěřitelně lehce.

Dobře napsaná klasika v modernějších kulisách. Více asi říkat netřeba.

povídka: Nos Galan Gaeaf - Armstrong, Kelley
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | *** | před 124 dny

Strašná škoda konce, ten povídku sráží. Jinak by to byla paráda – zapadlé městečko, jehož obyvatelé udržují zvyky ze své evropské domoviny. Dovedl bych si představit nějakou povídkovou sbírku, jejíž středobodem by bylo právě ono město.

povídka: Vilín - Ford, Jeffrey
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | **** | před 124 dny

Jedna z nejlepších věcí v knize navazuje na tradici – no, sakra, jak to napsat, abych nekazil zážitek dalším čtenářům? – tajemných lesů východního pobřeží USA, řekněme. Správně tajemné, dobrá atmosféra.

Tak. Tohle je přesně ten typ povídky, který bude někdo nenávidět a někomu prostě sedne. Mně tedy sedla. Prostředí je surreálné, pokřivené, vychýlené od normálu – čas ani místo nelze více identifikovat. Je to taková divnověc, jejíž konec se rozhodně nedá označit pojmem happyend…

povídka: Pekelné svědění - Nix, Garth
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | ***1/2 | před 124 dny

Moc dobrá povídka z prostředí ústavu pro choromyslné o…no, pekelném svědění, které se dostavuje každý Halloween. Jen mi tedy přišlo, že někdo pomotal letopočty.

povídka: Knot dohořívá - Parypinski, Joanna
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | **** | před 124 dny

Tohle mě hodně bavilo. Problém je, že nemůžu k povídce napsat vůbec nic, aniž bych metal spoilery. Dobrá atmosféra, splněné zadání, paráda.

Jedna z povídek, kdy člověk tak nějak ví, co bude, avšak potřebuje číst až do konce, aby se dozvěděl všechny detaily. Hodně se mi líbilo prostředí městečka poválečné podzimní Argentiny (byť je ho, paradoxně, v povídce minimum).

povídka: Ústa plná hlíny - Jones, Stephen Graham
vyšla v: Stíny Halloweenu
Strýček Biolit | ***1/2 | před 124 dny

Druhá povídka v knize je o poznání lepší a skutečně využívá jeden z motivů halloweenu – totiž návrat z druhé strany, ať už jí je cokoli. Práce – a nemám pro to lepší výraz – moderněji navazuje na povídky podobného střihu o sto a více let starší. Také je zde poměrně hezká atmosféra.

Na úvod povídka o strašidelném domě. Bohužel je to takový průměr – neurazí, nenadchne. O nějaké atmosféře nemůže být řeč.

kniha: Ural - uran 235 - Fauchar, R. V.
Sherudan | ** | před 127 dny

Naivňoučké, ale vcelku zábavné a čtivé. Nekritický obdiv k CCCP, stejně jako odpor ke všemu německému, je dobově pochopitelný. Jen ještě musím vnutit knihu k přečtení někomu z kamarádů z Dukovan, aby ji vyhodnotili po vědecké stránce.

kniha: Deníky cizince - Griffiths, Elly
trudoš | ***1/2 | před 127 dny

Nebýt toho konce, nebál bych se dát plné hodnocení, protože jedno se Elly Griffithsové musí nechat – perfektně umí pracovat s atmosférou a postavami. Průběžné střídání úhlů pohledu a zasazení do univerzitního prostřední mě fascinovalo od prvních stránek, přičemž lví podíl na tom má i nenápadné pošťuchování do základních principů tvůrčího psaní. Nehledě na přiznanou poctu gotickým románům, ačkoli scény s duchy jsou pro zápletku naprosto nepodstatné.
Naneštěstí, jakmile přejde vyprávění do cílové rovinky, fádnost vyústění a konstrukce zločinu mi vysloveně zkazila jinak velmi dobrý dojem z celého románu. Jako kdyby Agatha Christie udělala vraha ze zahradníka, přičemž jeho motivem by byla láska k růžím. Autorka zcela pomíjí hrůznost vražedného činu a tváří se, jako by něčeho podobného byl schopný každý druhý náhodný kolemjdoucí. Opomenu-li však tenhle přešlap, který se skutečně týká jen posledních přibližně třiceti stran, byl jsem navýsost spokojen jak po stránce stylistické, tak dějové.

Jedna z apokalyps nejkonvenčnějšího druhu v originální, absurdní a místy až dojemné formě kombinující divadelní představení a reportáž. Slovy autora „v ponurém stylu nízkorozpočtového hororového filmu“.

123456789101112poslední (777)31080 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu