RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (359)14342 příspěvků celkem
kniha: Archa 1 - Reynolds, Alastair
Madam Brbla | ****1/2 | před 1 dny

Reynolds je prostě špička moderní space opery. Chcete se vydat ke hvězdám, nechat se fascinovat vizemi podivných civilizací a technologií vzdálené budoucnosti, aniž byste bloudili v nějakých obtížně pochopitelných transcendentních dimenzích? S tímto panem spisovatelem snad nemůžete šlápnout mimo.
Třetí díl „Odhaleného vesmíru“ předpokládá znalost těch předcházejících, nelze jej číst samostatně. Zapomněli jste, co se dříve událo? Smůla, žádný souhrn se nekoná. Potkáme pár starých známých, seznámíme se i s několika novými charaktery: většinu jsem si oblíbila, občas jsem však měla problém porozumět jejich chování, některé činy poněkud postrádaly přesvědčivou motivaci.
Přiznávám, celá zápletka postavená na Zmarech, na vlastně nejasných záměrech tajemných strojů, mi připadala neuspokojivě podaná, přitažená za vlasy. Mnoho předpokladů, dohadů a teorií, na jejichž základě postavy jednají, přičemž já z pohledu (možná nepozorného) čtenáře neviděla dostatek důkazů hrozícího vyhlazení, tedy ani důvodů k panice.
„Archa“ se mi netrefila do správného období, začetla jsem se snadno, bohužel jsem každý den vyšetřila jen pár minut při čištění zubů, případně před nočním vytuhnutím. Tato skutečnost + desítky stran hard sci-fi informací, vyvolávajících v mé lebce „bože, já jsem tak dutá“ efekt, měly vliv při konečném rozhodování: tentokrát „jen“ 85%.

kniha: Dluh - Rus, Dmitrij
snop | *** | před 2 dny

Opět totéž: velmi čitelná povrchní jednohubka. Ve srovnání s Machaněnkem méně sevřené, autor trochu bloudí odnikud nikam. Zábavnost je ale stále stejná.

kniha: Poslední bůh - Lukačovičová, Lucie
snop | **1/2 | před 2 dny

Zvláštní kniha, promarněná příležitost. Všechny ingredience jsou připraveny tak, že to mohlo být velkolepé dobrodružství typu Indiana Jonese či Franty Franty. Výsledek je ale nemastný neslaný, nezajímavý a překvapivě i těžko čitelný. Proputujeme skoro celou Indii, setkáme se s nelidskými rasami, s tajemnými zbraněmi dávnověku, rozebereme problémy britské okupace, proletíme se vzducholodí, zachráníme svět (nebo alespoň Indii)… ale všechno je to hrozně neživé, nezajímavé, povrchní. Akce je v podstatě neexistující, napětí žádné. Snad jako scénář by to mohlo fungovat, jako kniha ale ne. Nakonec nejpropracovanější je linie vztahu mezi hlavními protagonisty, a i ta je taková meh, nehledě na opakované srovnání s Rámájánou, které má asi celý příběh posouvat do symbolické roviny, ale mně teda za celou dobu nesecvaklo, jak.

Velké zklamání.

úžasná kniha. po delší době jsem opravdu nadšený ze čtení. autor dokázal dobře sestavit hostinu, začíná sice triviálními a obyčejnými předkrmy, ale už i ty jsou chutné, postupně graduje neobvyklými kombinacemi známých chutí a ingrediencí až k samému vrcholu, hořkosladké tečce pointy. obzvláště si to jeden užije, je-li (v mém případě byl-li) sám autorem. spousta zábavné (sebe)ironie, ztřeštěných nápadů a citlivého rozumování. erittäin hyvä.

kniha: Autonomie - Newitz, Annalee
jirikk | ***1/2 | před 4 dny

Vlastně ani nedokážu pojmenovat, proč mě kniha nijak zvlášť nezaujala, protože na první pohled nabízí solidní sestavu ingrediencí – silné a nejednoznačné téma hackingu léků, otázku botů a jejich možné autonomie, zajímavé a v žádném případě černobílé hrdiny, vše je těžko nějak soudit z pohledu morálky. Není to ani špatně napsané nebo přeložené, přes to mě Autonomie prostě nějak nedokázala chytnout za srdce. Dost to zamrzí, i ve srovnání s autorčinou partnerkou Andersovou a jejími úchvatnými Všemi ptáky na nebi. Autonomie asi slibovala víc než román Andersové, nakonec ale dává o dost míň, Pročetl jsem ji bez nějakého většího ponoru do děje, trochu škoda.

kniha: Nekonečný příběh - Ende, Michael
Adhara | *** | před 5 dny

Knižku som prečítala dávno po videní filmu, na základe recenzie, ktorá tvrdila, že kniha ide viac do hĺbky. Neviem, či to môžem potvrdiť. Kniha je skrátka… iná. Jej prvá polovica bola len voľnou predlohou pre prvý diel filmu a druhá polovica ešte voľnejším námetom pre druhý diel, pričom ale hlavná pointa druhého dielu je absolútne inde než hlavná pointa druhej polovice knihy. Čo nie je výlučne na škodu – druhá polovica knihy bola predvídateľná a z môjho pohľadu príliš výchovná. Vo všeobecnosti je ale svet Fantázie v knihe oveľa pestrejší než bol vo filmoch. Je zjavné, že niektoré veci sa museli vypustiť pre problematickosť sfilmovania, iné zase kvôli diváckym sympatiám – preto na rozdiel od knihy Bastián nie je škaredý, Atrej nie je zelený a Falco nemá hlavu leva, lež milého psa. Niektoré vypustenia však išli na úkor logiky filmu, napríklad skamarátenie sa Atreja s Falkom malo v knihe oveľa lepší dôvod. A mrzí ma, že v rámci vypúšťania sa vo filme úplne stratil aj dôvod toho, prečo sa to volá Nekonečný príbeh, v knihe tak pekne vysvetlený. Hoci… vypustený starec z hory bol nepochybne zaujímavou postavou, no jeho moc až priveľká, čo z literárneho hľadiska nemuselo robiť dobrotu.

Skrátka a jasne, Nekonečný príbeh v knižnom origináli je pre mňa neuveriteľne pestrou prehliadkou autorskej fantázie, v niečom lepšej a v niečom horšej než film.

kniha: Les kostí - Holdstock, Robert
Lucc | ***** | před 5 dny

Pestrá sbírka velmi kvalitních povídek. Unikátní možnost poznat mistra žánru i z jiných než lesních stran. S dílčími věcmi se dá polemizovat, něco se nemusí líbit všem, jak koneckonců píšu i v komentářích k jednotlivým povídkám, ale jako celek a počin je tato sbírka úžasná. Navíc jako jednu z mála žánrových knih ji ocení více zralejší čtenáři než mladá kůzlata. Po 15 letech od prvního čtení zvedám hodnocení z 80 na 100.

kniha: Krev a kosti - Esslemont, Ian C.
trudoš | *** | před 5 dny

Na to, kolik má kniha dějových linií, mě nakonec bavila pouze jediná – tažení Armády spravedlivého trestu. Tady autor dokazuje, že má cit jak pro humor, tak pro horor, přičemž zápletku perfektně graduje a dokonce si nechá záležet i na pointě. Samotný postup džunglí je přitom tak uhrančivý, že ani nevadí, nakolik to vlastně ani není moc fantasy. Kdyby se Krev a kosti netočily kolem ničeho dalšího, byla by to sice stostránková novelka, ale brilantní.
Ovšem, a to s dovolením bez jakýkoliv invektiv, těch zbylých cca čtyři sta padesát stran mi přišlo jen jako tvůrčí nutnost dostát renomé Stevena Eriksona. Je tam toho příliš, ať už známých figur, nebo nenápadných odkazů na tu kterou událost. Zatímco Golamům příběh funguje naprosto precizně pro svou bezvýznamnost, všechny ostatní buď vyznívají do ztracena, protože je jim prostor věnován jinde, nebo končí náležitě teatrálně, aby mytologie neztratila svou velkolepost. Erikson tohle umí skloubit mnohem lépe, a proto napříště zůstanu už jen u něj.

kniha: Obsidio - Kristoff, Jay
Kaufman, Amie
Methat | **** | před 5 dny

Tretia kniha pokračuje v štýle predchádzajúcich dvoch a je aj príbehovo podobne poskladaná. Za mňa rozhodne najslabšia z trilógie, no stále sa skvelo číta. Trilógia celkovo je jedinečná, odporúčam každému.

Carlton Mellick III ma oravdu bujnou fantazii. ZJSD je tak ujete, ze musim hodnotit peti hvezdama. Kez by to nekdo nekdy chtel zfilmovat!

Poslední Burroughsův rehabilitovaný spis, který už nestihl dokončit. Ingredience jsou klasické a typické pro pozdní stadium jeho tvorby. Výprava ztracená v pralese hledající tajemné město naráží na padouchy dezertované z legií. Cíl mají stejný, úmysly se liší. A do toho všeho se zamíchá Tarzan. Další potenciálně zbytečná kniha z Tarzanovské série, kterou zachraňuje Lansdale jehož imitace raného Burroughse je věrnější, než vlastní autorův sloh. Nese to s sebou i pro Tarzana netypickou horrovou atmosféru a velmi pěkné vyústění celé knihy, kde Lansdale elegantně posílá hrdinu do síně slávy. Co naopak ruší jsou občasné násilné efekty, utrhané ruce a hlavy, či jiné popisy explicitních nechutnostní, které Tarzanovskou dobrodružnou romanci trochu ruší a které si autor dojížděč mohl odpustit. I tak ale kniha obsahuje množství zapamatování hodných momentů, což se minimálně o deseti jejích předchůdcích moc říci nedá.

Původní verzi vydalo komiksové nakladatelství Dark Horse, které má ke kvalitním výtvarníkům velmi blízko a Paseka naštěstí v tomto případě odolala pokušení svěřit knihu ikonickému Tarzanovskému przniči Richardu Pešekovi, takže je ve výsledku plná povětšinou vynikajících dobrodružných ilustrací od renomovaných amerických výtvarníků jako je Thomas Yeates, nebo Charles Vess. Velká škoda, že tak nevypadá i předchozích 24 knih. Šance byla. Leč pozdě Fibigera honit.

kniha: Tarzan velkolepý - Burroughs, Edgar Rice
louza | **1/2 | před 9 dny

Tarzan velkolepý? Tak to určitě ne. Předposlední před smrtný román o Tarzanovi přináší vcelku fádně pospojovaná témata jako je domorodci unesená a vychovaná bílá dívka, dvě domorodé soupeřící vesnice z nichž každá drží diamant s nadpřirozenými schopnostmi, nezbytné výpravy do džungle, které se nesutále ztrácí, různě rozpadají a zase scházejí. Celý „román“ působí jako několik podivně poslepovaných povídek. Autor rozpracované dějové linky buď neuzavírá, nebo je uzavře nedbale a šmahem. Vrcholem všeho je naprosto neočekávaný a úplně nelogický návrat do prostředí knihy Tarzan a město zlata v poslední třetině velkolepé jízdy. Tato poslední část působí jako druhý díl města zlata, nebo několik jejích závěrečných nevydaných kapitol. Celé to vypadá jak kdyby autor slátal dohromady několik povídek a fragment připravovaného románu, nijak výrazně se nezatěžoval redakčními pracemi ani logikou a poslal to na pulty. Těžko uvěřit, že tuto knihu psal stejný Burroughs mající na svědomí prvních pět Tarzanů.

kniha: Horečka - Meyer, Deon
trudoš | **** | před 9 dny

Deon Meyer se ve světě prosadil především jako autor thrillerů s Bennym Griesselem, které mu vynesly i několik žánrových ocenění. Že se švec drží svého kopyta, ačkoli mění svůj obvyklý záběr, dokazuje hned úvodní věta Horečky: „Chci vám vyprávět o vraždě svého otce.“ Váhavý čtenář nechť se však neobává, té detektivky je v příběhu minimum a v důsledku přijde na přetřes až v úplném závěru. Jinak se celá kniha nese v duchu postapokalyptické fantastiky, okořeněné exotickým prostředím Afriky. Meyer perfektně kombinuje dobrodružnou poetiku Merleho Malevilu, drsnou realističnost Forstchenovy Vteřiny poté a vztahovou melancholii McCarthyho Cesty. Poctivě si hraje s velkými myšlenkami a lidskou malostí, přitom nesklouzává k otřepaným klišé, či předvídatelným zvratům. Drží se při zemi, přestože si celosvětový konflikt vysloveně říká o rozpracování do mnohem většího dramatu. To se však neblaze odráží na překombinovaném finále, jež nečekaně (a zbytečně) sklouzne k osudovosti starořecké tragédie.

kniha: Bytost - Kahuda, Václav
Gaarq | *** | před 9 dny

skoro by jeden řekl, že jde o klasické dílo v žánru pajtlujícího autora nežánrového. evidentně má nastudováno a sebevědomě trousí exoskelety, apokalypsy a tak. na druhou stranu dělá něco, co zpravidla žánroví autoři a to ani ti okrajoví a přesahoví nedělají – rozněžňuje se nad krajinou, poeticky reflektuje lidské osudy, nostalgicky vzpomíná. ačkoliv mám rád originální uchopení fantastiky (a především zajímavými nežánrovými autory), tady jsem se nějak nedokázal ani začíst, ani nějak sblížit s příběhem. začal jsem číst bytost hned po křesadlovi, mezi tím zvládl dočíst jiné knihy, a byl to moc velký kontrast. tam kde křesadlo dokázal hravě kloubit fantastiku a docela vážná a dotýkavá témata, tam jsem totéž u kahudy najít nedokázal. oba dva pojali svá fantastická cuvée velmi jinak a to kahudovo mi nesedí. jo, psát umí, stylisticky je to koherentní a dobré, ale to už mi dnes nestačí. nedokázal jsem najít jiný důvod k dočtení, než zvědavost. k tomu sebekriticky podotýkám, že jsem literární barbar a nic jiného jsem od autora (zatím) nečetl, takže nemohu srovnávat, nakolik je to autorský přístup nebo jen ojedinělý experiment.

kniha: Farnhamův únik - Heinlein, Robert A.
yerry | *** | před 10 dny

Balistické strely prichádzajú ako prvé samozrejme z východu. Tí zlí sú samozrejme rusáci. Tak toto u Heinleina nie je nič prekvapujúce. Je to však len povinná šablona pužitá v úvode. To gro je v tom, že vďaka atómovému výbuchu sa Farnham a jeho rodina prenesú o nejakých 2.000 rokov do budúcnosti…

… a tu to začne byť zaujímavé… Ani nie tak po literárnej stránke ako po stránke kontroverznosti. Text je totiž poriadne kontroverzný, rasistický a ultra-konzervatívny. Určený hlavne bielemu američanovi. Biely sever planéty Zem sa totiž navzájom vybombardoval jadrovými zbraňami a civilizačné opraty v tomto prípade prevzali čierni s moslimskými koreňmi, žijúci na juhu. Bieli tu slúžia buď ako otroci alebo ako potrava…

Text asi nie je tentokrát príliš vhodný pre ľavičiarov, mierových aktivistov, slniečkárov a pod.. Napriek pomerne nevyváženému a dosť pochybnému obsahu, nájde sa aj v tomto Heinleinovom románe pár dobrých myšlienok. Tou ústrednou je individualizmus hlavnej postavy a voľba medzi dostatkom v neslobode alebo slobody v neistote a samozrejme vzbura voči samotnému systému…

Uvažoval som ísť v hodnotení ešte viac dolu, zvrátilo to však pár myšlienok použitých v texte napriek tomu, že tentokrát som sa s autorom nemohol priveľmi stotožniť…

finské podivno je docela originální, možná místy může působit až samoúčelně, ale tím trpí i new weird. co je nové, to jsou náměty, tu zajímavější, tu méně, ale přinášející neokoukané kulisy a umožňující nahlédnout za jiné opony. rozhodně zajímavý a chvályhodný editorský i nakladatelský po­čin.

To bylo tak krásně ujeté, že se mi nedostává slov. Samozřejmě jde o to, zda všechnu tu nadsázku bezpodmínečně přijmete, nebo jí s bigotní nenávistí zavrhnete. Protože víc možností vám Carlton Mellick III nedá. Ostatně sama anotace zmiňuje ty nejpodstatnější motivy – život komplexně provázaný se stavebnicí Lego a nevědomé zbouchnutí sukuby, což následně vede k plánování pekelné svatby. A třebaže je příběh ve svém důsledku strašně banální, bizarní imaginace a autorova láska ke korejským romantickým filmům tomu dává neskutečné grády. Vyprávění přitom v rámci hororového žánru nesklouzává k bohapustému výčtu nechutností a násilností, ale zůstává v sympaticky komediální rovině. Navíc si hrdiny nejen že zamilujete, přestože jde o asociály par excellence, ale hlavně jim do poslední minuty budete držet palce, ačkoliv to znamená popřít hned několik společenských dogmat. Ale ruku na srdce, kdo z nás kdy nebyl ve skrytu duše nesmělý Jonathan a dívka, o jejíž srdce musel bojovat, usměvavá Veška?

kniha: Nesmrtelní z Meluhy - Tripathi, Amish
trudoš | ** | před 11 dny

Těšil jsem se na pořádný indický epos a dostal mravokárnou pohádku o tom, že dobro a zlo jsou jen lidské pojmy. Myšlenka to v jádru není špatná, protože s tímhle vědomím by se měl naučit žít každý, ale zpracování do fantasy hávu mi přišlo zbytečně pompézní. Kromě závěrečné bitvy se tu totiž epiky člověk moc nedočká. A nelibuje-li si v poznávání nových krajů a porovnávání velikosti penisů, pardon, politických názorů, není tady už z čeho moc brát. Ani zpracování neodpovídá nějaké vyšší dívčí, tohle je zkrátka Bollywood se vším, co k tomu patří, včetně zpěvů a tanců. Komické je, že v některých momentech příběh připomíná Neználkova dobrodružství, říznutá propagandou indické životní filozofie, přičemž druhá půlka maličko evokuje Nový zákon, kdy si Šiva chodí zemí, páchá dobré skutky a poukazuje na nepravosti ve společnosti. Zároveň se přiznám, že výrazy jako „teroristický útok“ nebo poznámky o škodlivosti marihuany, mi do klasické fantasy prostě moc nesedí. Ale kdo jsem já, abych soudil…

kniha: Šamanova pomsta - Mahaněnko, Vasilij
aqu1la | ****1/2 | před 13 dny

Tak sa s predošlým komentárom nezhodnem. Ja to považujem za slušné uzavretie hlavnej dejovej linky, a vysvetlenie všetkých predošlých udalostí, výborné zakončenie a tých pár neuzavretých liniek, na tie sa už teším. Nadpriemerná séria, ako by som hral RPG so slušnou zápletkou a výbornou atmosférou.

kniha: Mesopotamis - Vavrečka, Lukáš
Vlask | **1/2 | před 13 dny

První polovina byla velmi slibně rozjetá díky stylovému prostředí. Závěr to bohužel pokazil hodně urychleným a nerealistickým koncem.

kniha: Zahrada strachu - Shipton, Paul
trudoš | ***1/2 | před 13 dny

Soukromé očko Všivák Muldoon je vážně drsnej brouk, co se neštítí přijetí jakékoliv zakázky, když za ni dostane řádně zaplaceno. Ať už jde o nalezení zmizelého škvora, nebo infiltraci mezi revoltující mravence…
Paul Shipton rozehrává jednoduchou zápletku v duchu klasické drsné školy, zabalenou do hávu literatury pro mládež. Což v praxi znamená krátký rozsah a spoustu stylizovaných hlášek, přičemž oboje funguje na výbornou, beru-li v potaz cílovou skupinu. Detektivní linie přitom není ochuzena, je jen otázkou, kolik a co řekne čtenářům žánrem dosud nepolíbeným, protože je protkána množstvím hravých odkazů na legendární ikony. Výsledek tak v mnohém připomíná film Život brouka, jen s noirovou atmosférou. Ta však nepostrádá odlehčení ať už v postavách (muší závislák na cukru mě vážně dostal), nebo nápadech (koncepce Zahrady nemá daleko k těm nejzkorumpovanějším velkoměstům). Přesto tomu k dokonalosti chybí tvůrčí drajv, který by staré postupy využil nejen k tomu, že lidi zamění za hmyz.

kniha: Tygři moře - Howard, Robert E.
Methat | **** | před 13 dny

Rozhodne výborná poviedková zbierka majstra fantasy pána Howarda. Škoda, že sa v nich neobjavil Conan, no na druhej strane, autor priblížil rasu Piktov alebo Vikingov. Niektoré poviedky bavili viac než iné – tie lepšie: Temný muž, Bohové Bal-Sagothu alebo Svatyne odpornosti.

kniha: Zahrada tíživých přeludů - Dark, Jason
Speedemon | ***1/2 | před 13 dny

To už je lepší počteníčko. John se po nějaké době setkává s Černou smrtí. Sice spíše jen okrajově, ale i to se počítá. Černá smrt má totiž plné ruce boje s Myxinem (tady z podivného důvodu uváděn jako Mixin – celkově je tady spousta podivně přeložených věcí). John, Suko a Bill se vydávají na tajemný ostrov plný oživlých soch. Pokud se vám tedy líbí představa, jak tihle tři pobíhají mezi antickými lukostřelci, vojáky z napoleonských válek, apod., budete spokojeni. Přidejte si k tomu lochnesku v jezeře a máte jasno :)

kniha: Outsider - King, Stephen
Speedemon | ****1/2 | před 13 dny

První polovina je silnější a hodnotil bych ji klidně plným počtem. Temný thriller King umí, i když všichni tuší, že nadpřirozeno zde svoje drápky vytáhne také. To je znát především v druhé polovině, kde je to paradoxně trochu škoda. Klidně to mohl mistr dojet jen jako detektivku. Tím, že „nepřítel“ dostane v druhé polovině svou tvář, ztrácí děj i trochu na strašidelnosti.

Tak jako tak se jedná o výborný román, který umí vyděsit i dostat se člověku pod kůži. Přečetl jsem ho za 4 dny a to u mě rozhodně nebývá zvykem…

kniha: Dlouhé ticho - Briggs, Patricia
Speedemon | **** | před 14 dny

Tentokrát nebudeme v Tri-cities, ale autorka zkouší novou, neokoukanou lokaci. Konkrétně Prahu. Pro mě příjemné překvapení, protože se nejedná jen o letmou zmínku. Dočkáme se spousty faktů o ČR a jejím hlavním městě. Mercy se dokonce potká i s golemem :) Autorka evidentně byla ve spojení s nějakými čechy (dokonce jim i děkuje v úvodu) a nejspíš naši metropoli i navštívila a hodně si ji oblíbila, protože jen chválí a chválí, až to bylo místy otravné (což zmiňuje i komentář nade mnou). S ním souhlasím i v tom, že druhá část s Adamem je ta slabší. Porovnávání pindíků mi tolik nevadilo, ale snaha tahat do jednoduchého příběhu pletichy a plány v plánech mi nepřipadá rozumné. Zároveň nejsou nijak přehledné a ani jsem se je nesnažil moc pochopit.

Prostě pořád dobrý…

Když jsem tento díl kdysi četl, měl jsem ho za nejhorší v sérii. Při opakovaném čtení musím říct, že jsem mu křivdil. Sice je to pořád kravina, ale můžete narazit i na několik horších. Ale jen tak tak :) No jen si vemte, existuje kovárna démonů, kde se vyrábí nějaká mocná zbraň. John přijde na to, že se jedná o náhrdelník z upířích zubů. Proč na to potřebují kovárnu? V čem je tak mocná? Na toto se odpovědi nedozvíte. John je zde v roli supermana likvidující démony skoro po desítkách. Opět je to dáno jiným autorem…

kniha: Samota - Hurley, Andrew Michael
trudoš | *** | před 14 dny

Charakterizovat Samotu jako horor by bylo velkým zjednodušením skutečného stavu věcí. V první řadě si je třeba ujasnit, co od strašidelné literatury očekáváte, zda monstra a násilí, nebo „jenom“ plíživou hrůzu. Právě k tomu druhému má Andrew Michael Hurley blízko, ačkoliv fantastiku byste z něj lámali páčidlem. Přesto vás podmanivé tempo jeho vyprávění naprosto nekompromisně vtáhne do svých osidel.
Problém je, že jakmile se dostanete za polovinu románu, uvědomíte si, že s nějakou konkrétní zápletkou se tady operovat nebude. Nemluvě o tom, že konflikt slibovaný v anotaci je divokým snem člověka, který jí psal. Autor totiž vůbec nestaví na akční osnově, ve které by příčiny přinášely následky. Jeho záměrem je pečlivě představit ústřední aktéry, maličko jim zkomplikovat život a pak sledovat, co to s nimi udělá. Rozpravy, disputace a konfrontace, to jsou nástroje, se kterými Samota pracuje a dlužno říct, že skvěle. Jenže ten v důsledku nevyužitý potenciál tomu prostě odpustit nedokážu.

kniha: Kardamontova šachovnice - Mahaněnko, Vasilij
aqu1la | ****1/2 | před 15 dny

Pre mňa diel, ktorý kvalitu posunul smerom nahor. Dej mi síce prišiel rozhádzaný a kmital z jednej veci na druhú menej ladne, ako v predošlých dieloch, ale záver knihy stál za to a navnadil na 6-ty diel.

kniha: Pevnost - Wilson, Francis Paul
Madam Brbla | ***1/2 | před 15 dny

Kdykoliv začínám s novou knihou, podvoluji se momentální náladě: mám chuť na knihu akční, případně atmosférickou, chci poznat technologie budoucnosti, nebo se nechat okouzlit fantasy, někdy jsou mé požadavky i specifičtější. Před několika dny se mi zachtělo sledovat, jak nacisté dostanou nakopáno, ovšem pozor: bez obvyklých nakopávačů – žádné hrdé mávání americkými či sovětskými vlajkami. Volba padla na „Pevnost“, tajemnou stavbu v rumunských horách, kterou pro její strategickou pozici obsadila německá posádka. A probudila něco zlého, krvežíznivého (hádejte, můžete jednou;-)).
Zhruba 40% románu děj šlapal jakž-takž dle mojí objednávky, tudíž si nehodlám stěžovat na předvídatelnost. Dostala jsem, co jsem chtěla, chcípající agresory a jejich rostoucí paniku, avšak vyvolat mrazení se u této otrlé čtenářky nezdařilo, to bych musela louskat e-knihu někde v temném hradním sklepení, na odlehlé samotě a podobně.
Uvítala bych trochu méně černobílé postavy, třeba z důstojníka SS vznikla úplná karikatura: musel být nejen předpisově blond, modrooký, krutý, surový, bezohledný kariérista (potud v pořádku), ale také chamtivý, zákeřný, hloupý a extrémně zbabělý – chraň bůh, aby nějaká stránka jeho osobnosti byla lidsky normální. Naopak židovka Magda je krásná, inteligentní, hodná, obětavá, oddaná, pracovitá, šlechetná, talentovaná, milující, statečná, vzor ctností. Nebudu malicherná, přinejmenším dva charaktery se vyhnuly klišé čistého dobra čelícího ryzímu zlu.
Hororová vybíjená vykolejila z mých představ, když autor přihodil něco navíc. Fuj, růžovou knihovnu s červenými plochami. Rázem jsem zařadila žabkovitou rychlost: tokají – hop na další stranu, pořád tokají – hop na další stranu, šukají – hop, ještě šukají – hop, furt šukají – hop a už se zase něco děje, zpět k plynulé četbě. Otravné mi přišly také neustálé pochyby, kdy se hrdinové stali očitými svědky všemožných hrůz a přece z nich nepřestávají padat fráze jako „to není možné, tomu nevěřím, to je absurdní“. V závěru by pomohlo vynechat poslední dvě strany z říše pohádek.
Co se mě týká, v „Pevnosti“ vše jelo na dvě třetiny výkonu, takže příběh oznámkuji na přiléhavě ďábelských 66,6%.

V jádru to špatné není, jen hrozně poplatné době, kdy šel Twin Peaks poprvé na televizních obrazovkách. Ne že by dnes už kniha neměla co čtenářům říct, ale styl vyprávění i hutná atmosféra tajuplného městečka patří do devadesátých let a vytržené z kontextu to zkrátka ztrácí na původní síle. A člověku, mrtvolou Laury Palmerové nepolíbenému, neřeknou její zápisky a souvislosti v nich skryté vůbec nic.
Dvanáctiletá holčička dostane k narozeninám deníček a s prvním záznamem začíná složitá cesta do malého soukromého pekla, která trvá dobré čtyři roky. Kverulanti se samozřejmě nepřestanou dohadovat, zdali za jejím pádem na dno stojí psychická nevyrovnanost, nebo tajuplná bytost jménem Bob, protože konkrétně na tohle Jennifer Lynchová nenabízí jasnou odpověď. Přesto prozrazuje množství drobností, které hrdinčině osobnosti dávají lidský rozměr a proměna ze světice na hanebnici tak dává lepší smysl. Jenže bez seriálu vám mnoho věcí zůstane utajeno a se seriálem vám zase román nesdělí nic nového.

kniha: Gemina - Kristoff, Jay
Kaufman, Amie
Methat | ***** | před 16 dny

Nemyslel som si, že pokračovanie prekoná prvý diel, no stalo sa. Prináša dlhšie rozhovory medzi postavami a už ich je oveľa viac a sú zaujímavejšie. A hlavne – čiernu dieru a multivesmír. A parádne kresby. Opäť klobúk dole pred prekladateľom.

kniha: Rychlost temnoty - Moon, Elizabeth
idle | **** | před 17 dny

Mám ráda příběhy o autistech – i když autista nejsem, tak si vždycky najdu něco, v čem se s nimi ztotožním. Tady se pohybujeme v blízké budoucnosti, kde už umějí léčit autismus malých dětí, ale pro ty, kteří už dospěli, nic podobného neexistuje. A to je i případ hlavního hrdiny. Ten se zvládá v běžném světě orientovat natolik, aby zvládl žít samostatně, ale je to každodenní boj s různými situacemi, kdy cítí, jak se od „normálních“ lidí liší. A pak se objeví nová, experimentální léčba určená pro dospělé. Najednou má před sebou dilema: risknout to, a riskovat, že přijde o sebe sama? Nebo být radši opatrný a spokojit se s tím, co má?

Technologie blízké budoucnosti tady už je trošku zastaralá (lidi mají kapesní počítače, ale neexistují mobilní telefony nebo instant messaging), ale pořád působí uvěřitelně a celý příběh vcelku taky.

kniha: Oceán na konci uličky - Gaiman, Neil
idle | **** | před 17 dny

Víceméně pohádka vyprávěná jako vzpomínky dospělého muže na zážitky z dětství. Jako malý kluk zažil a téměř zapomněl setkání s věcmi, které podle dospělých v našem světě neexistují, ale děti jsou ochotné vidět a přijmout ledacos. Nejen celý oceán v zahradním rybníčku.

Příběh byl vcelku krátký, svižný a přes téměř klasickou pohádkovost ani ne moc předvídatelný, i když základní karty jsou rozdané jasně. Potěšilo.

kniha: Helikonie I - Jaro - Aldiss, Brian Wilson
Gaarq | *** | před 18 dny

z nerozvážnosti počínajícího nostalgika jsem si dal po drahné době helikonii – jaro. stále obdivuji nápad s dvojhvězdou a vším, co s tím souvisí. je velmi zábavný. pak jsem se ale přistihnul, že mě víc baví čtení portálu „fyzika helikonie“ než samotné knihy, kterou jsem se prokousal, ale bez nadšení. inu, v roce 1992 jsem měl patrně větší trpělivost s průměrnými spisovateli, ale nápaditými autory SF. aldissův sloh (a je to asi také ovlivněno neohrabaným překladem) je těžkopádný, nudný a hlavně z něj strašně trčí, že byl naroubován na fikční svět, který je sám o dvě třídy zajímavější. jeho hrdinové jsou plošší a vypočitatelní, těch pár dějových zvratů to nedokáže zachránit, zvláště když sám fikční svět umožňuje autorovi sem tam pošťuchovat příběh směrem, kterým potřebuje.

je mi to líto, ale mých optimistických 100 % se smrsklo na 60 % a žel také ve zmenšenou odvahu pustit se dál. ó, ty klatý věku, který umenšuješ požitky našeho mládí.

kniha: Drak s čokoládovým srdcem - Burgis, Stephanie
Sirius | **** | před 19 dny

absolutní pohodovka. Lineární příběh s drakem, ze kterého kouzlo udělalo člověka a pak se s tím musel vypořádávat. Moc jsem si to užil, je to taková příjemná jednohubka, která se čte sama a nikde nedrhne. Nápad s proměnou a čokoládou mi přišel dost fajn. Je úžasný, že se takový pohádkový fantasárny ještě pořád píšou a vydávají. Na Draka s čokoládovým srdcem budu vzpomínat moc rád. K naprostý dokonalosti bych bral celostránkový ilustrace, ale na kvalitě, pohodovosti a hřejivosti textu to ale nic nemění. Snad to není první a zároveň poslední knížka od Stephanie Burgis v češtině. Byla by to fakt škoda. Pokud sháníte pro děti čtení na prázdniny, tak vřele doporučuju. Zítra si musím koupit čokošku

Zdá sa mi, že úroveň antológie vzhľadom na predchádzajúci ročník opäť klesla. Nad zaradením niektorých kusov do ročenky som otváral ústa. Plný počet hviezd si však aj napriek tomu odo mňa zaslúžia predsa len aspoň dve. Prvou z nich je anti-militaristická science fiction z blízkej budúcnosti od Luciusa Sheparda nesúca názov Dovolená na zotavenou a druhou zasa akčná časovka Jezdec časem od spisovateľky Doris Egan…

Zkraje rovnou přiznávám, že ohledně hry Fallout vím kulový. Ne že by to nějak souviselo s kvalitou knihy, to spíš tak na okraj.
Co se Martinu Sládkovi nedá upřít, je pěkně načrtnutý svět po jaderné válce. Ať už v tom má prsty jeho fantazie, nebo opis herního systému, je to bezesporu páteř celého vyprávění. Dále už obsahuje velkou dávku kulhánkovsko-kotletovské stylistiky, která ztrácí body pouze kvůli prvoplánu napsat akční střílečku a opakujícím se FPS scénám, které by byly fajn, kdyby nepopíraly základní matematické poučky – k zabití monstra potřebuji jeden náboj, ergo chci-li zabít tisíc monster, potřebuji tisíc nábojů. Normálně bych to ani neřešil, ale sám autor několikrát poukazuje na nedostatek střeliva a pak nakráčí do podzemí a utrácí jak o Vánocích.
Jinak mě trochu zklamala lineárnost příběhů, většinou v nich není žádný extra zvrat, lépe řečeno, zvrat, který by překvapil. Na druhou stranu, celá ta atmosféra postkatastrofické kovbojky o osamělém střelci má bezesporu svoje kouzlo.

Celkem slušné. Ve Vídni (konkrétně v Prátru) řádí vlkodlak a nijak si oběti nevybírá. Bere, co se mu dostane do tlap. John přijíždí mu zatnout tipec a tuší, že v tom nějakou roli hraje mladík, který poslední dobou pokukuje po stříbrném meči v soukromé sbírce jednoho zbohatlíka.

Na poměry JS je tu docela slušně promyšlený děj a v závěru se dokonce dočkáme i menšího „překvapení.“ Pokud nejste po lobotomii tak vás nijak nepřekvapí, ale dávám bod za snahu…

kniha: Areston - Pecinovský, Josef
Madam Brbla | ***1/2 | před 24 dny

Z vesmíru se vyloupne tajemná koule a každých osm let použije Zemi za účelem importu/exportu. Lidstvo pro tento pendlující objekt nenašlo lepší využití, než dovnitř při pravidelných zastávkách napěchovat 50.000 nejhorších kriminálníků (a vyzvednout přeživší zbytek po výkonu trestu). Hlavní hrdina je samozřejmě z řad nevinných, nikoliv však neviňátko. Rozkoukává se po uzavřeném světě, do kterého byl ze zlovůle neznámé osoby uvržen, snaží se zorientovat v místních podmínkách a uchovat se ve stavu slučitelném se životem;-).
Atraktivnímu tématu ubírá grády literární styl pana Pecinovského, já se bohužel už poněkolikáté nebyla schopná naladit na jeho vlnu. Vyprávění mě nevtáhlo, věty často přeskakují k detailům pouze rádoby zajímavým a bývají navíc zdůrazněny bulvárními vykřičníky. Občas si pan spisovatel nepohlídal opakování stejných slov krátce po sobě. Ústřední charakter Sršeň mě neoslovil: neustále má sklon věci nedomýšlet, podceňovat situaci, nebrat vážně varování, ptát se blbě nebo pokládat otázky pozdě. Mělo by jít o bystrého člověka, to by z něj ovšem nesměly vypadávat podobné „objevy“, jako při požáru listů papyru: „Ale zapomněl jsem na to, že každý oheň kromě tepla a světla produkuje také zplodiny.“ Osud Sršně je mi zkrátka šumafuk a vedlejší postavy ani nestojí za zmínku.
Ve zdánlivě pečlivě zpracovaných mechanismech příběhu jsou logické ažury, které mohou být teoreticky vysvětleny v dalších dílech. Já se do pokračování pouštět nebudu, nejsem totiž dostatečně fascinována a mohu bez problémů potlačit zvědavost, kým, proč a jak byl „Areston“ vytvořen. 65%

kniha: Kronovy děti - Bareš, Pavel
dva mraky | ****1/2 | před 25 dny

Potom, co na na čtenáře minule autor udělal tak trochu boudu, jsem chvíli s nákupem váhal, ale bylo to zbytečné trucování :-) Pokračování přímo navazuje a popravdě, jak byl minulý díl našlapaný událostmi postavami a flashbacky, je to trochu jako zkoušet naskočit na cválajícího koně. Prolistování prvního dílu není na škodu. Autor naplno využil postav a rozehraných linek, to mu umožnilo ještě navýšit už tak zběsilé tempo. Spousta událostí se ukázala z jiných pohledů a to razantně posunulo jejich význam. Výsledek je trashový, zase je reminiscence na komiksy se superhrdiny a superpadouchy, ale taky má kouzlo příběhů ze supertajných agentur, kde mají špatně pohřbená smrtonosná tajemství, plány za několik rohů a každému se může stát, že ho to semele. Všichni jsou opět náležitě šílení a traumatizovaní ale jen tolik, aby se jim to dalo celkem věřit. Celkový dojem je ode mně za ****. 1/2* je za to, že se celý ten propletenec autorovi povedlo udržet pohromadě :-) Dobrý počin.

12345678910poslední (359)14342 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu