RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (342)13678 příspěvků celkem
kniha: Ptačí strašidla - Dark, Jason
Speedemon | ** | před 15 dny

Jednou za čas se v sérii objeví ulítlý díl nad kterým člověk jen kroutí hlavou nebo se vyloženě směje. Toto je jeden z nich. U všech dílů JS musíte vypnout mozek, zde ho musíte přímo odložit do roztoku a zavřít někam hodně daleko. Logiky nebo vysvětlení se zde nedočkáte.

Zatímco si John užívá svého kmotřence, ve Skotsku se mezitím množí případy napadení lidí ptačími monstry. John se Sukem vyjíždí na místo vše prošetřit. Objeví hlavního viníka, zlikvidují jeho i několik jeho ptačích miláčků a mohou jet domů. Co se děje mezitím je jen spleť písmen :)

Svazek je však v jednom ohledu unikátní. Příběh samotný je na pouhých 37 stranách a zbytek je doplněn příběhy čtenářů. Proč a kde ke zkrácení došlo mi není známo. Příběh působí místy hodně zkratkovitě. Nakladatelství však na stránkách svazku tvrdí, že takto krátký příběh už obdrželo a proto zbytek prostoru doplnili po svém… Zajímavé. Dávám 40% – bylo to krátké, vtipně hloupé a místy to mělo fajn oldschoolovou atmosféru.

kniha: Poslední hranice - Salvatore, Robert Anthony
Speedemon | **** | před 15 dny

Jako bych najednou četl jinou knihu. Oproti předchozím dvěma nudným dílům se toto četlo skoro samo. Možná je to tím, že Drizztova linka je opět ta hlavní a nejzajímavější. Nechápu proč autor v minulých dílech rozjel válku mezi Thayí a Netherilskou říší, likvidaci Charonova spáru a objevování Gauntlgrymu, když jen zde se toho děje mnohem víc než v předchozích knihách dohromady. Škoda že nepostavil tetralogii právě na např.návratu Errtua, bádání Netherilu nad božskými šampiony a jejich využití v budoucnu, infiltrací do Netherilu a poznávání zdejšího místa, atd. Na druhou stranu, o to zajímavější je tento díl. Zmíněný Errtu tu však má tak málo prostoru až působí zbytečně. Autor se jinak opět nebojí skočit v čase a temnému elfovi už je kolem 200 let. Úplný závěr je parádní a klidně by tak mohla končit celá legenda o Drizztovi. Dnes už víme, že to tak zdaleka není a našeho temného přítele čeká v další knize opravdu velké překvapení ze kterého mám ale trochu obavy. No, nechám se překvapit. Za mě zasloužených 80%

kniha: Zimní lidé - McMahon, Jennifer
trudoš | ***1/2 | před 15 dny

Jennifer McMahonová perfektně pracuje s navozením děsivé atmosféry, kdy člověka doslova stravuje tíseň z bytostí, jejichž jednání je pro něj nepochopitelné. Jenže ten pocit nejistoty co s čím jak souvisí a jaký motiv se skrývá za smrtelným zlem, funguje precizně pouze do okamžiku, než autorka odkryje karty. Je sice fajn, že se všechno logicky vysvětlí, jenže hrůza je najednou fuč a duchařské finále vyšumí do prázdna, což nezachrání ani obehraný cliffhanger v závěru. Navíc mi vadilo přehlížení morálního dilematu stran ústředního motivu, jako kdyby oživování mrtvých byla ta nejpřirozenější věc na světě.
Každopádně jako komorní horor báječné, skvěle tu klape postupné odhalování příčin, ve kterém čtenář společně s aktéry odkrývá záhady kolem West Hall. A pěkně rozehrané jsou i jednotlivé dějové linie, kdy jedna nenápadně doplňuje druhou, druhá třetí a třetí čtvrtou. Pravdou ovšem je, že některé vypíchnuté detaily se zpětně ukazují jako zbytečné, což z řemeslného hlediska nevidím moc rád.

kniha: Společné chromozomy - Wittek, Jiří
Svarec | * | před 16 dny

Opravdu hodně nepovedený pokus o imitaci stylu Petra Heteši. Má to všechny propriety většiny hetešovek – bezradný hrdina, který se najednou ocitne uprostřed konspirace, prvky cyberpunku, femme fatale, hodně akce, humoru (respektive pokusů o něj), ale vůbec to nefunguje. Příběh je směšně jednoduchý a sotva dává smysl, hrdinové bezvýrazní, prakticky nic nevíme o jejich charakterech, motivacích. Kniha obsahuje spoustu „balastního“ textu, zejména popisů a podivných úvodů do kapitol, důkladný redaktor by byl schopný ji bez problémů zkrátit o desítky stran. Autorův uspávací styl mě ubíjel a ke konci jsem již přeskakoval celé odstavce. Dočetl jsem to, ale těch 250 stran mi subjetivně přišlo jako dvojnásobek. Být to delší, tak bych se určitě nenamáhal to dočíst.

kniha: Caliban Cove - Perry, S. D.
trudoš | ** | před 16 dny

I když jsem si nemyslel, že to půjde, přesto mi přišlo, že je Caliban Cove o chlup slabší, než předchozí Konspirace Umbrella. Hlavně kvůli nelogičnosti zápletky, která má v jádru myšlenku dobrou, ale se smysluplností je to podstatně horší. Osnovu totiž autorka odstavila na vedlejší kolej a podstatné se pro ni stalo sejmout všechno, co se hýbe a hýbat nemá. Komické je, že jak jsem v minulém díle vyčítal „počítačové“ nacházení munice, tady to chybí, takže to vypadá, že hrdinové zamíří do podzemních laboratoří s valníkem střeliva, protože utrácejí jak při zimním výprodeji. Ale jo, beru, že jde o akční béčko, ale nejde mi přehlížet takovéhle lapsy, když sama Stephanie Perryová pak lpí na naprosto nepodstatných detailech. Nehledě na to, že si do textu procpala i trocha těch ženských emocí, pročež mariňáci v těch nejvypjatějších situacích – kdy se na ně valí inteligentní zombíci ze všech stran – dumají, jestli je ten a ten dostatečně přitažlivý a zda by z toho nemohla být láska jak trám.

kniha: Poločas rozpadu - Kotleta, František
Lmslaver | ****1/2 | před 16 dny

Byl to dobrý tah zkrátit si dlouhou chvíli na rozpálené pláži Poločasem rozpadu od masaře z Bruntálu, který mě vtáhne do Čech po apokalyptické jaderné válce. Plukovník Michálek, hrdina z Istanbulu nemá zrovna na práci nic menšího než záchranu už jednou zničeného světa. Vykouří u toho víc doutníků, nežli utrousí hlášek, což mi vyhovuje (tím nechci schvalovat kouření), protože nepotřebuju mít mezi jednotlivými výstřely z akáčka pokaždé nějaký vtipný bonmot. I tak se mi dostala dostatečná porce fórků mezi podřezanými hrdly, průstřely těl, cákanci krve, mozků a dalšími chuťovkami. Nevadí mi ustřelené hlavy, useknuté ruce, nebo jiné končetiny ale useknutý konec knížky mě dokáže namíchnout a Poločas rozpadu je vlastně jen polovina příběhu, který je ukončen v následující Rázové vlně. Škoda, tohle je má jediná malá výhrada, ale i tak je to hodně dobré čtení, obzvlášť na rozžhavený písek.

kniha: Felidae - Pirinçci, Akif
BorgDog | ****1/2 | před 17 dny

Varování na úvod: Tato kniha není pro děti – tedy pokud jim nechcete obohatit slovník o pár peprných výrazů a spánek o několik ošklivých nočních můr. Kočičí detektiv Francis řeší záhadnou sérii brutálních kočičích vražd – jenže namísto rozverné bajky jako by knihu napsal spíše E.A. Poe, Lovecraft nebo Neil Gaman. Francis je inteligentní, vtipný, ale poněkud cynický skeptik, jehož úvahy o lidech i světě jsou dosti často nelichotivé. Styl v ich formě osciluje na pomezí gotického románu, detektivky drsné školy a hororu. Případ se postupně stává zamotanějším a stále ponurejším. Nechybí v něm zapomenuté katakomby, šílený vědec provádějící kruté pokusy na kočkách, nebo kočičí sekta nenávidící lidi. Kdo je tajemný Prorok Claudandus? Podle čeho si vrah vybírá oběti, a jak dlouho jeho řádění už vlastně trvá? Co je cílem? Otázky i mrtvoly přibývají, temnota houstne a Francis začíná tušit, že za vyřešení této záhady zaplatí hroznou cenu. Možná i vlastním životem…

Německy píšící spisovatel tureckého původu má kočky dokonale odpozorované (nechybí poznámkový aparát na konci), a jeho práce s popisy i temnou atmosférou je příkladná. Detektivní stránka je slabší – identitu vraha většina čtenářů vytuší někde ve druhé polovině, navíc určité logické chyby (kam zmizela Preteriova mrtvola?) nejsou vysvětleny – přesto je záhada vystavěna uspokojivě. Zúčtování v hořícím domě a Claudandova vize budoucnosti mrazí v kostech, stejně jako evidentní odkazy na jisté doby německé minulosti. Není celkem divu, že „Felidae“ byla v Německu bestsellerem, a mimochodem, dodnes vyšlo už sedm pokračování (česky však pouze jediné). Český překlad mi přišel místy problematický (ne, Hermann bych opravdu nepřeložil jako Heřman…), ale rovněž vyhovující.

„Felidae“ není dokonalá kniha, ale nepodobá se bezmála ničemu, co jsem zatím měl možnost číst. Pro všechny „votvíráky“ (kočičích konzerv) je to bezmála povinnost.

P.S.: Podle knihy byl v Německu v roce 1994 natočen stejnojmenný animovaný film. K vidění na YouTube, i v angličtině.

kniha: Francis - Pirinçci, Akif
BorgDog | ***1/2 | před 17 dny

Na kočičího detektiva dolehly zlé časy. Jeho „votvírák“ Gustav zahořel druhou mízou a přitáhl do společného bydlení odpornou, uječenou semetriku, která obrátí pokojný řád věcí vzhůru nohama. Navíc, aby to bylo ještě horší, nesnáší kočky, a hodlá nechat Francise vykastrovat. Nezbývá, než vztyčit hlavu a s hrdostí emigrovat z útulného domova do divočiny. Bohužel se záměr nevyvíjí valně – milý Francis končí spláchnutý přívalovým deštěm do kanálu, kde nachází podivné bratrstvo slepých koček, žijící zde v dobrovolném vyhnanství. Po menším nedorozumění zahrnujícím jednoho mrtvého otrapu, je jimi angažován, aby vypátral úkryt legendárního vraha zvaného Šílený Hugo nebo Temný rytíř, který svým řáděním působí Bratrstvu značné ztráty. Žel, nic nejde podle plánu, a třebaže Francis nakonec úkol splní, objeví ještě mnohem víc – včetně vize vlastní smrti.

Dobrá zpráva je, že pokračování „Felidae“ ještě vylepšuje styl prvního dílu. Pirinçci je především velmi dobrý stylista. Pesimistický kocour citující Schopenhauera, větší než malé množství mrtvol, bolest, bouřlivé noci a temná proroctví, vše posypané sarkastickým humorem. Hořkost i smutek ze stupidních, rádoby ekologických lidských experimentů přinášejících jen utrpení, je nejsilnější motiv „Francise“, a funguje výborně. Naneštěstí, tím to končí. Zatímco „Felidae“ mělo jasnou, v rámci svého světa logickou dějovou linku, „Francis“ se ve druhé třetině úplně hroutí. Kočičí detektiv nevyšetřuje, pouze je událostmi a autorem vláčen k závěru, kde už nefunguje nic, hlavně pak psychologie postav. Některé prvky navíc působí přitaženě za vlasy i ve srovnání s počítačovým expertem Pascalem z jedničky.

Nemohu se zbavit dojmu, že „Francis“ je typickou ukázkou toho, co se stane, když začínající autor napíše bestseller, na který není připraven, a pod tlakem fanoušků i závratě z úspěchu se vrhne na pokračování. Kdyby jen Akif Pirinçci počkal. Kdyby jen postupoval chladnokrevněji. Kdyby… Přesto jde stále o zejména stylisticky zajímavé, napínavé a netradičně pojaté čtení. A pořád platí, že bych moc rád věděl, jak pokračovalo v dalších, česky nevydaných dílech.

kniha: Eifelheim - Flynn, Michael F.
trudoš | ***1/2 | před 17 dny

Zlaté pravidlo spisovatelství zní nevracet se k již použitým textům. Napíšete povídku, ta má úspěch a u toho by to mělo zůstat. Když povídku rozepíšete na román, koledujete si.
A právě to se podle mně stalo Michaelu Flynnovi, kdy původní příběh rozšířil o další linii a vznikl mu čtyřsetstránkový Eifelheim. Bohužel se mu příliš nepovedlo skloubit nové se starým, takže přeskakuje z jedné zajímavé patálie do jiné, která zas až tak zásadní není. Střet s mimozemskou civilizací dostává díky středověkým časům rozhodně atraktivní rozměr, jenže motiv křesťanské mírumilovnosti trochu kazí gradaci. Náboženské disputace, jež zabírají poměrně dost prostoru, nejsou sice vlezlé, jen působí dojmem, že autora zaujala myšlenka střetu kultur, kterou však v průběhu psaní nebyl schopen opustit, ale zároveň ji nikam nedovedl. Naštěstí stylistika je víc než příjemná, postavy sympatické a děj plynulý, takže v důsledku se velké zklamání nekonalo. Jen si myslím, že s tím šlo celkově pracovat mnohem dramatičtěji.

kniha: Čas se krátí - Winters, Ben H.
Madam Brbla | ***1/2 | před 17 dny

První polovinou knihy jsem se docela protrápila, v duchu mi naskakovaly termíny jako „nezáživný příběh“, „nezáživný hlavní hrdina“, „nezáživný styl psaní“ a už to vypadalo, že budu vůči legionáři jirikkovi vzácně v opozici.
Detektiv v nucené výslužbě Henry Palace tentokrát hledá pohřešovanou osobu – chůvě z jeho dětství zdrhnul manžel a ona touží trávit apokalypsu právě s ním. Pročež poctivý ex-policista odkládá veškeré pochybnosti, aktivuje intuici (či spíše bujnou fantazii, jak to přišlo mně) a v doprovodu ňafajícího plyšáka se vydává stopovat zběhlého muže. Obnáší to spoustu frustrujícího vyptávání, neustálou zmatenost a zhruba dva litry hrdinovy krve, výsledky však ani při takto zvláštním způsobu vyšetřování nelze upřít. Musím přiznat, že mě dráždil Henryho amatérský přístup k libovolné akci. Nepotřebuji ke spokojenosti neporazitelného tvrďáka, co v každé větě trousí sarkastické hlášky a z nepřátel spolehlivě nadělá filé, ovšem trochu ostražitější a nekompromisnější jednání bych v podání zkušeného policisty přece jen očekávala. V knize je za drsňáka bišonek Houdini, zpočátku typický hysterický upištěnec, který prodělal nevysvětlený psychický rozvoj a přetavil se v psa takřka policejních kvalit.
Detektivní zápletka na mě valný dojem také neudělala, k jejímu rozpletení vedly občas dost nepřesvědčivé indicie. Co mohu naopak pochválit, to je atmosféra zmaru – v „Posledním policajtovi“ na můj vkus absentovala, lidi se prostě rozprchli plnit si své sny, část služeb přestala fungovat a to bylo víceméně vše. V druhém díle události a chování lidstva konečně nabraly předpokládaný směr střemhlav do anusu. Nastala fáze příprav na katastrofu a eventuální přežití ve zdevastovaném světě, urvi co můžeš, tedy nic pro naivky a měkké nátury. Nic pro Henryho Palace, jestli se neotrká.
Ještě včera mi bylo putna, jestli přečtu celou trilogii… příběh se naštěstí vyvinul tak, že jsem na „Ztrápený svět“ opravdu zvědavá.
Za první poločas bych dala stěží 60%, za druhý možná 80%, tudíž zdejších pěkných +/-70% odpovídá mým dojmům.

kniha: Válečná továrna - Asher, Neal
biafra | *** | před 18 dny

Ashera mám rád, ale toto mi přišlo poněkud překombinované. Některé dějové se mi zdají linky docela zbytečné (Blite). Navíc se začíná opakovat: Chování a vyjadřování Penny Royal mi dost připomíná Draka ze série o Cormacovi. Antropomorfně pojaté šílenství umělých inteligencí mi celkově připadá jako takový laciný prvek, jak vnést do upraveného světa Řádu nějaký element akce, změny a vývoje. Co mě naopak potěšilo, byl popis rozmnožování Pradorů. Pokud máte rádi tyhle sympatické chlapíky a chcete je zažít při akci s olbřímími genitáliemi, neváhejte!

kniha: Likario - Šlechta, Vladimír
Durgas | **** | před 18 dny

Likario ma už plne vtiahlo do prostredia pohraničia. Výborná variácia na drákulovské témy, na konci aj pekne vsadená do reálii pterrskej vedy. Na Šlechtov zvláštny štýl písania som si už zvykol, aj keď stále ma vie prekvapiť občasné skratovité až nelogické konanie postáv, čo sa ale koniec koncov dá vysvetliť ľudskou (elfou, gobliňou…) omylnosťou. Spokojnosť, teším sa na Orcigard.

kniha: Padesát odstínů tymiánu - Pšeničková, Zdenka
Svarec | ***1/2 | před 18 dny

Sympatická kniha. Taková jednoduchá, s přímočarým příběhem a jednorozměrnými postavymi, svět je taky jenom hodně letmo načrtnutý, přitom bych se o něm rád dozvěděl více (jak funguje svět mimo království? Proč království dobrovolně zůstává ve středověku? Ví zbytek světa o čarodějích? Nevíme…). Ale je to napsané čtivě, rychle to uteče a hodně to zachraňuje humor. Ne že bych se při čtení nahlas smál, ale párkrát mě autorka pobavila. Celkově slušná oddechovka, spíše pro dámské publikum.

kniha: Mise Saturn - Sandford, John
Ctein
op_1 | *** | před 18 dny

Mně nejzajímavější přišly poznámky autorů na konci. Příběh byl docela předvídatelný. „Setkání“ s mimozemšťany tam bylo spíš do počtu. Napsané to bylo hezky, děj odsípal, to jo. Nadšený nejsem.

kniha: Diabolik - Kincaid, S. J.
Lokina | ***** | před 19 dny

Diabolik mě hodně překvapil a z knihy mám velmi příjemný pocit. Svět, který autorka vykreslila, je hodně temný, nepředvídatelný a svým způsobem i krásný, zvláště ty části, které popisují život ve vesmíru na veliké lodi. Příběh odsýpal svým tempem, byl čtivý a svižný. Postava Nemesis byla dobře napsána, její charakter mě bavil a byla příjemnou změnou v té záplavě hrdinek v YA literatuře. Konec mi přišel uspěchaný a ani nijak sem si ho neužila. Proto věřím, že druhý díl začne tam, kde první skončil. A modlím se, aby nastavil takovou úroveň jako jeho předchůdce. :-)

kniha: Tma - Karika, Jozef
trudoš | **1/2 | před 20 dny

Základ je dobrý, ale místo toho, aby Jozef Karika využil potenciál čistokrevného hororu, pustil se cestou psychologického dramatu a v tu chvíli u mě příběh přestal fungovat. Množství popkulturních odkazů tomu taky moc nepomohlo, protože z nich až příliš čpí, kterými že díly se autor nechal inspirovat. Kdyby se držel jádra zápletky, ve kterém se nesympatický hrdina potýká v opuštěné horské chajdě s jakýmsi zlem či zabijákem, udělal by podle mě daleko lépe. Takhle je záměr docela průhledný a spíš než čekání na šokující závěr jsem se bál, aby to spisovatel neuhrál přesně do toho autu, kam to nakonec skutečně kopnul. Trochu problém jsem měl i s prostinkou gradací, kdy všechno míří stereotypně do sedinky, až je to od určitého bodu spíš únavné, než mrazivé. Jinak ale taková slovenská parafráze na román Děs nechvalně proslulého L. Rona Hubbarda. Napsané ovšem čtivě, snad jen množství vulgarit bych proškrtal, působí dost hraně, přestože věřím, že v porovnání s realitou je to ještě slabý odvar.

kniha: Město & město - Miéville, China
Methat | ** | před 20 dny

Od knihy som očakával viac fantasy prvkov, prelínanie realít, myslel som si, že je kniha o alternatívnych realitách a viac som sa mýliť nemohol.

Spoilers…

Postavy sú nezaujímavé, šedé, čitateľ si ich nevie zaradiť a ani poriadne zapamätať. Nemajú žiadnu osobnosť, ich jednanie je veľakrát nelogické a dialógy nezmyselné. Používanie textu bolo pre mňa jedno z najhorších v tomto roku. V dialógoch som sa úspešne strácal a nevedel, ktorá postava rozpráva, pretože autor v jednom riadku písal o jednej aj druhej zároveň. Zápletka o vražde a následná detektívna robota je na zívačku ale hlavne o ňu vôbec v knihe nejde. Autor skôr rieši „prelínanie“ dvoch miest a hľadanie tretieho. Pritom o žiadne fantasy ani sci-fi sa nejedná, je to všetko len v hlave ľudí, ktorí tam žijú a ktorí sú už od malička vychovaní, aby sa nedívali na ľudí alebo predmety, či budovy, ktoré majú takú-či-onakú farbu alebo štýl. Jeho koncept „nedívania“ a „nepočutia“ má strašne veľa dier a vôbec som mu to neuveril. V zásade je to obojstranná totalita a ľudia žijú v jednom meste. Alebo sú v jednom meste dvaja kohúti a tí si prerozdelili ľudí, ktorých oblbujú už od mladého veku. Možno je nápad knihy geniálny, no nedotiahnutý a zle spracovaný. Autor dáva čitateľovi veľmi málo indícií, ako prelínanie funguje, tak som si po sto stranách musel prečítať zopár tuzemských recenzií, aby som zistil, že nie som jediný, komu to vadí. Akurát v druhej tretine ma kniha trochu začala baviť, no koniec všetko moje začínajúce nadšenie hodil do koša. Pre mňa osobne veľké sklamanie.

kniha: XB-1 2017/10 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 21 dny

Mierne nadpriemerné číslo, ktoré v rámci môjho subjektívneho hodnotového rebríčka neobsahovalo ani jednu poviedku, ktorá by si zasluhovala absolutórium. Malo byť pravdepodobne zamerané na horor, čo tiež nie veľmi vyšlo, keďže väčšina tých hororových poviedok mala skôr fantaskný námet. Z môjho pohľadu, za zmienku tu stoja hlavne tri poviedky:

Asi najlepšou bola zombie-apokalyptická reality show Takhle končí den od Johna Langana, nasledujúca trochu nejasným fantaskným Rafaelom od Stephena Jonesa, a trojicu dopňajú veľmi temné obrazy od Dalibora Váchu s démonickým vojenským bubeníkom Tamborom .

kniha: Nesmrtelní z Meluhy - Tripathi, Amish
SONP | ***1/2 | před 21 dny

Indický Tolkien, jak hlásá obal? Tak to tedy určitě ne. Ale zase tak špatné to nebylo – jde o tak trochu jednodušší generickou historickou fantasy o vzestupu mladého kmenového náčelníka na místo idolu indického národa, ale slušně šmrcnutou Bollywoodem (těch barev bylo opravdu hodně a i krásná princezna, láska a tanec se najdou), takže to poněkudvybočuje z průměru. Někoho by možná mohlo kulturně iritovat, jak jsou všichni strašně emocionální, neustále mají slzy na krajíčku (a to včetně válečníků), ale to prostě k Asii taky patří. Samotný závěr je příjemně humanistický a multikulti (a pochopitelně otevřený), což trochu vyrovnalo předešlou válečnou vřavu. Kdo zná indickou mytologii (já ne – vím jen to, že Šiva je modrý a Ganéša že má sloní hlavu), tak si asi užije více přítomnost dalších mytologických postav. V knize se objevují moderní výrazy, které vzhledem k době děje někdy tahají za uši (podobně jako třeba v Heitzových trpaslících), a tak lékařka Ajurvátí má „tým přes hygienu“, řeší se tu „volné radikály“, „kyslík“ a „terorismus“ – otázkou je, zda je na vině autor, nebo překlad typu „tichá pošta“ přes angličtinu. Mě to ale čtenářský zážitek zase tolik nezkazilo. Pokračování tedy asi šanci dám, i když jsem zvědav, jak si budu po roce pamatovat všechna ta jména v sanksrtu.

P.S. Jsem fanda Silmarilionu, tak možná proto to vyšší hodnocení :)

kniha: Na útěku - Lee, Patrick
trudoš | **1/2 | před 21 dny

Adrenalinový thriller s fantaskním motivem hypertajného experimentu, ze kterého unikne nebezpečný výzkumný „vzorek“. Jak se však události pěkně a nápaditě rozjedou, brzy vyprávění sklouzne do osidel brakového průměru, scénických klišé a překombinovaných situací. Což by mi nevadilo, kdyby se to celé netvářilo jako velkorozpočtový biják s hvězdným obsazením, sic kvalita odpovídala spíše třetiřadému televiznímu seriálu s hereckými diletanty. Já prostě nedokážu brát vážně příběh, ve kterém schematické archetypy pronáší teatrální dialogy o tom, kdo koho sejme jako prvního.
Tím ovšem nechci říct, že by Patrick Lee byl úplně beznadějný případ. Rozhodně mu nelze upřít cit pro skvělé akční sekvence, takový únik pronásledovatelům na dálnici stál rozhodně za to. Jeho slabinou je ale předvídatelnost a plochost, která brání rozvinutí zápletky do zajímavých obrátek. Nemluvě o přeslazeném happy endu, který potěšil akorát mou hezčí polovičku. Jenže tu zas nezajímalo všechno to střílení kolem před tím.

kniha: Autorita - VanderMeer, Jeff
Madam Brbla | ***1/2 | před 21 dny

V „Anihilaci“ autor obklopil čtenáře spoustou nezodpovězených otázek a především surreálnou atmosférou, „Autorita“ do skrumáže matoucích pocitů přihazuje solidní porci frustrace. V průběhu četby jsem si připadala jako při sledování seriálu „Twin Peaks“: postavy byly silně podezřelé až úplně šílené, většinu doby jsem nechápala co a proč se děje, přesto jsem podlehla fascinaci. Společně s agentem Johnem Rodriguezem alias Šéfem jsem se (marně) snažila zorientovat v Jižní zóně, organizaci zkoumající Oblast X a její projevy. V závěru byla naše snaha korunována částečným a naprosto pochybným úspěchem, nezbývá tedy než doufat, že alespoň závěrečná „Adaptace“ poskytne více vodítek, jak se v tom snovém bordelu zorientovat.
Hodnotím podobně jako první díl: ani tentokrát se mi nečetlo lehce, v příběhu jsem měla větší hokej, ovšem s Šéfovým charakterem jsem se identifikovala snadněji (v porovnání s bioložkou a těmi ostatním podivínkami z dvanácté expedice). 70%

kniha: Pacifický vír - Cussler, Clive
trudoš | **** | před 22 dny

Přiznávám, že tady jsem si zase jednou maličko nadhodnotil, čistě proto, že mi Dirk Pitt coby neotřelý hrdina všeho druhu příjemně padl do noty. Taková kombinace James Bonda a Indiana Jonese, balící dívky na potkání a padouchy likvidující na počkání.
Ovšem zápletka samotná je vážně dost pofidérní, i když vzhledem k tomu, že Clive Cussler tvořil román na počátku osmdesátých let, dá se celá ta hurá osnova docela chápat. V té době se ještě nosila americká dobrodružství plná akce, vtipu i nápadů, okořeněná jistou dávkou chlapáckého machismu. Hledáte-li však propracovanější thriller s uvěřitelnými aktéry a jejich osobními problémy či démony, budete s největší pravděpodobností zklamáni. Tohle není literatura, která by se dala brát nějak vážně. Ale šestáková díla nečtu proto, abych hořekoval nad morálním úpadkem nebo lidskou zkažeností. Chci si odpočinout u nekomplikovaného příběhu v exotických lokalitách a se sympatickými postavami. Právě v tomhle ohledu funguje Pacifický vír na jedničku.

kniha: Krajina kanibalov - Pocha, Mark E.
tiradentes | ***1/2 | před 23 dny

Začiatok bol na môj vkus trochu pomalý a nezáživný, za čo mohli hlavne nemastné-neslané dialógy a trochu infantilné správanie postáv. Ale potom? Uf!!! Masaker! Znesiem veľa, ale od polovice knihy sa miestami ozval žalúdok a mal som sto chutí zatvoriť oči, akoby som sledoval film. Fakt neodporúčam slabším povahám. Tie silnejšie smelo do toho!!!

kniha: Hrůzná hračka - Dark, Jason
Speedemon | ****1/2 | před 24 dny

Tohle bylo parádní! Díl měj úžasnou ponurou atmosféru a děj se pomalými krůčky plížil do závěru. Jeden ze skutečně hororových dílů. Nenechte se odradit obálkou, protože žádný medvídek zde skutečně nevraždí. Vše se točí kolem sirotka Mickeyho vyrůstajícího v zapadlém sirotčinci plném problémových dětí. Mickey však získá podivnou hračku díky které může učinit konec veškeré tyranii a šikaně. A že si to Mickey docela užívá :) Být to delší, stal by se z něj slušný psychopat. Já se však nemohl ubránit a držel jsem mu palce. Kromě Johna tu totiž není žádná jiná kladná postava. Jeptišky v sirotčinci jsou svině, děti jsou svině, démoni jsou svině a Mickey jak už jsem řekl je nakonec taky svině. Na JS nezvykle temné a ponuré. To se mi líbí. Navíc o démonovi v pozadí, Massagovi, neslyšíme naposledy, což je určitě drobné plus. Nesehraje už nijak velkou roli, ale potěší to.

kniha: Probuzení bohové - Neuvel, Sylvain
Lokina | ***** | před 24 dny

Tak jsem se dočkala a druhý díl je tu! A opět mě kniha nezklamala. Na scénu přicházejí naši známí z prvního dílu a my se zase pouštíme s nimi za honbou na otázky, které vyvstaly, když sestrojili Themis. Nechyběl ani pan tajemný, který tahal za oponou za nitky, ani Kara s Vincentem či Rose u níž jsme se dozvěděli, jak to s ní doopravdy je (kdo četl první díl, ví o čem mluvím). Kniha se četla velmi dobře a svižně a v příběhu nechyběly i překvapivé zvraty a úmrtí. Epilog slibuje, že bychom se mohli podívat i mimo naší Zem. Takže na třetí díl se neskutečně těším :-)

kniha: Temná krása - Pearson, Mary E.
Lokina | ***** | před 24 dny

Spoilery! Poslední díl jsem si užívala, byl čtivý, strhující a emotivní. Hrozně se mi líbily útržky z jednotlivých Písní, které knize dodávaly tajemnou a jedinečnou atmosféru. Liu jsem si od prvního dílu oblíbila a moje sympatie k její postavě zůstaly až do závěrečné stránky série. Prostě byla svá, svéhlavá a nenechala si nikým diktovat život. Za Kadena jsem moc ráda, jak to s ním dopadlo, protože po tolika strastích v životě si zasloužil štěstí, překvapilo mě, že on a Pauline nakonec zůstali spolu a že i ona našla štěstí a oporu právě u něho. Co mě ale nepřekvapilo a jsem ale za to taky ráda, že Lia a Rafe zůstali spolu, i když ke konci knihy to tak nevypadalo, poslední stránka mi dala klid na duši :-) Celkově jsem se sérií velmi spokojená a ještě dlouho na ni budu s radostí vzpomínat. A už teď se těším na autorčiny další knihy :-)

kniha: Nuly - Wendig, Chuck
Lokina | **** | před 24 dny

Kniha mě zaujala jak svou obálkou tak i anotací. A byla jsem tedy hodně zvědavá, jak se mi to bude líbit. Musím přiznat, že mě to nezklamalo a bylo to příjemné a záživné čtení. Začátek sice byl takový rozporuplný, ale postupně děj gradoval a hlavní postavy příběh táhly kupředu. Druhá půlka je více akční, napínavá a nabytá zvraty. Hlavní hackerská pětice mě velmi bavila a i když byl každý úplně jiný, ta chemie mezi nimi pracovala na jedničku. Když už doopravdy na konci šlo do tuhého, držela jsem jim pěsti, aby to zvládli. Já jsem si knihu užila a mohu ji doporučit :-)

kniha: Cinder - Meyer, Marissa
Lokina | ***** | před 24 dny

I když jsem asi už dávno jiná věková kategorie, musím přiznat, že Cinder mi přirostla k srdci. A proto mě i mrzí, že jsem se k sérii dostala až teď, ale aspoň mám celý příběh před sebou a mohu si to užít :-) Od první stránky mě příběh zaujal a já s potěšením otevírala knihu, abych se dozvěděla, jak to celé dopadne. Příběh je svižný, napínavý a čte se opravdu lehce. Myslela jsem si, že zkombinovat pohádkovou postavu a přenést ji do scifi adult žánru, bude nepředstavitelné, ale Marissa Meyer pojala příběh velmi zajímavě a za mě se jí to povedlo. V příběhu bylo pár momentů, které byly předvídatelné, celkový dojem z knihy to však nezkazí. Cinder byla sympatická, statečná a tvrdohlavá hrdinka a těším se na její cestu v dalších dílech.

kniha: Smrtka - Shusterman, Neal
Lokina | ***** | před 24 dny

Co jiného bych měla napsat než že, Smrtka je opravdu zdařilé dílo a mně se kniha velmi líbila. Od začátku to má spád, je to čtivé, napínavé, kniha obsahuje plno zamyšlení hodných, zajímavých myšlenek a příběh je prokládán i částmi deníků jiných Smrtek, což byl skvělý nápad. Při částech kde docházelo k pokosení, mi občas přeběhl mráz po zádech, části jsou opravdu někdy kruté a emocionálně vypjaté. Rowan a Citra byli sympatičtí hrdinové, kteří se se svou rolí učedníka zhostili každý po svém. Smrtka je nadčasové dílo a já se těším na pokračování :-)

kniha: Labyrint - Renčín, Pavel
trudoš | ****1/2 | před 24 dny

Hlavními hrdiny Labyrintu je nesourodá skupinka obyčejných lidí, kteří byli z neznámého důvodu uneseni do nitra pražské kanalizace. Kdo a proč je pro ně hádankou, na kterou se snaží nalézt odpověď, tedy hned poté, co se dostanou ven. Jestli přežijí. Záhy totiž zjišťují, že stoky nejsou opuštěné a už vůbec ne mírumilovné. Navíc čím déle putují v hlubokých temnotách, tím více se jim podzemní svět dostává pod kůži a přeměňuje je k obrazu svému…
Tenhle nezávislý prolog k cyklu Městské války vznikal původně on-line na internetu, kde se do jeho tvorby aktivně zapojovali i čtenáři. Kniha tak jako bonus obsahuje kromě samotného textu i nejzajímavější příspěvky z diskuse, torzo metalové opery, komiksové stripy – a jako překvapení – zbrusu novou povídku Král olší, která na Labyrint volně navazuje. Pro mě bez diskuzí perfektní čtenářský zážitek, jak pro autorovu imaginaci, tak kvůli propracované gradaci, zapříčiněné nutností s každým dalším pokračováním děj někam posunout. Maximální spokojenost.

kniha: Bohové na Marsu - Burroughs, Edgar Rice
louza | **** | před 25 dny

Po úvodním díle, který snad mohl s přivřenýma očima připomínat originální sci-fi, přichází ten správný pulp v podobě návratu Johna Cartera na Mars. Hrdina se objevuje na těch správných místech, aby ve správných okamžicích potkal ty správné postavy a mohlo dojít k těm správně neuvěřitelně neočekávaným zvratům. Mezičas si krátí používáním svých nadlidských svalů k páchání hrdinství. To znamená drcení lebek záporáků a záchraně lepých krasavic, které se mu opojeny láskou skládají k nohám. Proto ani nevadí, když se Burroughs poměrně ironicky chápe témata náboženství, jež v knize předkládá jako černo humorný potravní řetězec, na jehož konci je absurdní absurdita. Vážné téma je položeno na oltář zábavy v podání příběhu, který šlape. Zábavy, které rozhodně není málo a skrze ikonicky otevřený konec se očekává i nášup. Pulpová bible. V době všemožných Verneů a Dickensů tohle musela být opravdová revoluce a pokud čtenář přistoupí na pravidla hry, je jí i dnes. A ani k ní není třeba nosit barevné elasťáky.

kniha: Lži Lockeho Lamory - Lynch, Scott
louza | ***** | před 25 dny

Neuvěřitelně dobře napsaná fantasy kniha mající potenciál zaujmout i širší obecenstvo. Autor zvolil pro klasickou mocenskou zápletku exotické prostředí, jehož předobrazem jsou středověké Benátky pentlené všeobecnou zlodějskou premisou. K těm přidal vlastní fantaskní logiku světa, který průběžně popisuje a vysvětluje hlavně v mezihrách vklíněných do hlavního děje. Tyto mezihry tříštěním hlavní linie přidávají na dramatičnosti a nenásilně čtenáře přivádějí do komplexně zpracovaného světa. V hlavní lince pak Lynch obhospodařuje příběh postavený na mistrně zvládnutých postavách s nimiž se nebojí realisticky pracovat (který lepý fantasy hrdina uprostřed k příběhu zkolabuje vyčerpáním a musí na několik dní do lazaretu?). Kniha obsahuje vše od skvělého vypravěčství, přes dobře zvládnutá dramata, komplexní originální svět, práci s charaktery až po vtip a finální logické ukončení. Upřímně. Nepotřeboval bych víc. Další díly už můžou být jen souboj autora se sebou samým, který nemůže vyhrát. Locke Lamora mě totálně velkolepě rozmrdal hned první knihou.

kniha: Stín věcí ztracených - Islington, James
Gwilian | ****1/2 | před 25 dny

Moderní epické fantasy, které se nebojí vzít staré známé motivy a spojit je do skvěle odsýpajícího příběhu plného zvratů. Na začátku jsem byla trochu skeptická – skupinka opovrhovaných mladých mágů těsně před složením klíčové zkoušky, prastaré zlo za zdí na severu, někdo se ztrátou paměti…Přes všechny pochybnosti však pro mě příběh fungoval a to skvěle, takovým tím stylem, co vás nutí dočíst to ještě ve tři ráno. Postavy se v průběhu pěkně vykreslily, stejně jako svět (právě tady jde asi vidět největší vliv Jordana, stejně jako vliv Sandersona u systému magie). A pod tím vším byl pocit, že tady jde o něco víc, že všichni jsou součástí čehosi trvajícího celá tisíciletí. Kladly se otázky, naznačovalo se, epicky bojovalo a konec byl jedním z nejlepších, co jsem za nějakou dobu četla. A můžu ujistit, že autor ví, kam míří a druhý díl je ještě lepší.

kniha: Naštěstí (ne)máme mléko - Gaiman, Neil
trudoš | **** | před 26 dny

Po výtvarné stránce naprosto dokonalé, ilustrace Chrise Riddella jsou natolik legrační, až si troufám říci, že bez nich by byl zážitek z knihy možná jen poloviční. On samotný základ příběhu není špatný, jenže jde spíš o takovou anekdotu, která je slaběji rozjetá, ale o to lépe zakončená. Sledovat tatínka, který narychlo montuje historku odůvodňující jeho pozdní příchod z nákupu mléka, je ve své jednoduchosti zkrátka kouzelné. Stejně tak překotný styl vyprávění, jenž přímo evokuje prášilovské tendence děj nelogicky až furiantsky vyhrocovat.
Takže ano, osnově lze vyčíst nesystematičnost a absurdnost, ale v tom je právě ten vtip, kdy Neil Gaiman i jeho čtenáři vědí, že jde o pohádku, ale stejně si to jedni i druzí užívají. A právě ten přehršel nápadů vypovídá o magii improvizace víc než leckterý umělecký traktát. Finále (jak to magické, tak to reálné) pak trefně podtrhuje podstatu celé té hříčky. Hodnotit titul jako plnohodnotnou knihu moc nejde, ale rozhodně jsem si jí užil bezezbytku.

kniha: Adarhargský jed - Kopřiva, Štěpán
trudoš | ***1/2 | před 27 dny

Prima změna oproti Stoneovskému stereotypu, protože autorův příznačný humor se nezapře. Až mi bylo skoro líto, jak moc se Štěpán Kopřiva snaží napasovat do vesmíru, který není jeho, což je nejvíc znát na charakterech nejdůležitějších postav. Ovšem bez ohledu na původní kánon ohromná zábava, sic některé fóry laciné, děj sem tam prvoplánový a ne všechny zvraty dotažené. A měl-li bych zápletku dodatečně zrekapitulovat, jediné, co se mi v hlavě vybaví, je závěrečný výbuch a nic víc.
Tohle je zkrátka Mark Stone dle akčních pravidel Dutého plamene, o čemž svědčí i fakt, že rozsah povídky by osnově sedl daleko víc. Každopádně Jean-Pierre Garen se kvůli téhle gangsterce v hrobě určitě neobrátí, ovšem jeho skalní fanoušci budou mít dost pravděpodobně s Adarhargským jedem problém. Už jen proto, že android Ray si nezasouloží, chudák jeden elektronická. Za mě však spokojenost, masakruje se tu jak o posvícení a tvůrčí metafory jsou vymazlené k dokonalosti. Škoda že podobných kousků není v sérii víc.

kniha: Volání z jiného světa - Dark, Jason
Speedemon | **** | před 28 dny

Napínavý díl téměř bez hluchých míst. Je to dáno především absencí vedlejších postav. Buď sledujeme Johna, Suka, Billa nebo Sheilu. Na Sheilu to už konečně přišlo a chystá se rodit. Byla by to divná náhoda, kdyby její klinika nemělo co do činění s temnými silami. Dalším „geniálním“ plánem není nic lepšího než nechat Sheilu porodit a s celou rodinou ji popravit ve jménu Černé smrti. Skutečně nevím co je na tom tak geniálního a proč jim to trvalo tak dlouho vymyslet a připravit :) Příjemné zpestření bylo i záhrobní volání Sheilina otce, který na dceru dává pozor i po smrti. Záhadou mi však zůstává smysl ostatních třech mrtvých upozorňujících telefonem své manželky. Celá část na hausbótu je dost nesmyslná a proč je odtamtud Suko magicky přenesen na kliniku když mohl umřít přímo na lodi je taky otázka. Navíc Suko zde zmiňuje, že podnikl cestu časem, přitom se pouze přemístil na jiné místo. I tak pěkných 80% a máme na světě novou postavu, Johnny Connolly :)

kniha: Orfeus v podsvětí - Harper, Tom
trudoš | **1/2 | před 28 dny

Achillovou patou Toma Harpera jsou ústřední protagonisté, na kterých stojí takřka každé vyprávění. U něj však paradoxně zaujmou spíš postavy vedlejší, než ty hlavní, a v tomto románu tomu není jinak. Platón i Jonah splňují požadavky na hrdiny a nic dalšího, chybí jim šmrnc, osobnost, jež by je dělala zajímavými a především zapamatovatelnými.
Fakt je, že zápletka Orfea v podsvětí jim příliš vyniknout nedává – linie ze současnosti má sice šťávu, ale adrenalin brzy vyšumí a finále pak podkope celou logiku věci. Oproti tomu Platónova dobrodružství sice neoslní vývojem, ale člověk si alespoň může užít disputačních rozprav na klasická témata o životě, vesmíru a vůbec. Což ovšem může znamenat dosti nepěkné překvapení pro ty, kteří od knihy čekají akcí napěchovaný thriller. Kdo si však u knih taky rád popřemýšlí, bude víc než spokojen.
Autor tak u mě dostál svým standardům, přičemž opět klopýtá v nerozhodnosti jakou dát románu vlastně melodii – jestli se brát vážně, nebo popustit uzdu nadsázce.

kniha: Probuzení - Lebbon, Tim
Madam Brbla | ***1/2 | před 29 dny

Vše podstatné o knize bylo napsáno: pokud máte náladu na sérii o vetřelcích, ale všechny filmy znáte nazpaměť, tato kniha je jedna z vhodných alternativ. „Probuzení“ má tématicky nejblíže k prvnímu dílu, najdeme však koření prakticky z každé filmové části. Před dvaceti lety bych z Lebbonova výtvoru pravděpodobně učůrávala blahem… bohužel už nejsem tak mladá, vnímám kritičtěji, je sakra těžší mě nadchnout, ani akce mě nebere zdaleka tolik jako dřív. Uvítala bych hutnější atmosféru, lépe zpracovanou psychiku postav a přítomnost Ripleyové celkem zbytečně omezila příběh. Osud posádky těžební lodi Marion je zřejmý od první stránky a důvod, proč se o nich Ripleyová logicky v budoucnu nezmíní, byl odhadnutelný zoufale snadno. Mírně mě iritovala také určitá technická zaostalost (např. svícení baterkami, šňůra holých žárovek v dole, ošetřování zranění pomocí kovových svorek) a není mi jasné, proč musela posádka chystat zásoby pro dlouhou cestu vesmírem až na poslední chvíli, bez pořádného plánování, když o evakuaci věděli několik dní předem (nehledě na fakt, jak by vše potřebné dokázali naskládat v daném prostoru).
Považuji se za fanouška vetřelčí série, dovolím si tedy podlehnout nostalgii a malinko „Probuzení“ nadhodnotit: 69%

kniha: XB-1 2017/09 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 29 dny

Z inak priemerného čísla vystupujú u mňa do popredia dve poviedky. Sú nimi predovšetkým punkovo ladená Nanosekunda a věčnost českej proveniencie od Pavla Housera a evolučná hard scifi Ne tak úplně Taterona kempi od Ryana Norrisa proveniencie zahraničnej.

kniha: Kolejmoří - Miéville, China
trudoš | ***1/2 | před 29 dny

Na jednu stranu China Miéville opět uchvátil svou obrazotvorností, na druhou stranu zklamal, co se osnovy týče. Samotný nápad je dokonalý, svět tvořený rozsáhlou sítí kolejí, na nichž se prohánějí parní lokomotivy, přímo parafrázující velrybářské výpravy v době jejich největšího rozmachu, to prostě musí nadchnout každého čtenáře s duší dobrodruha. Logika jde samozřejmě stranou, na tohle se v Kolejmoří nehraje. Autor navíc cílí hlavně na mladší čtenáře s hlavou plnou fantazie, alespoň dle mého odhadu. Vyprávění je tak hravé, akce strhující a nápady ohromující.
Naneštěstí zápletka je rovná jako pravítko. Učedník narazí na artefakt, jenž by mohl osvětlit existenci celého světa a tak se rozjíždí cesta plná dobrodružství – na jejímž konci ovšem nečeká žádné zásadní odhalení, pouze autorova dobrá nálada. Přinejmenším se ale člověk neztrácí ve zvratech, jako v případě Krakena. Osobně mi však v příběhu chyběly výraznější postavy, které by děj spíše ovlivňovaly, než aby jím byly ovlivňovány.

12345678910poslední (342)13678 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu