RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (291)11634 příspěvků celkem
povídka: Více tmy - Barron, Laird
vyšla v: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Lucc | ****1/2 | před 8 hodinami

Svým způsobem nejznepokojivější povídka sbírky. Jak zpívají Manics all drugs in the world can't save us from ourselves. Ani litry alkoholu neumí zaplavit propast ztráty sebeúcty a smyslu života. Jakobyhumorné prvky jako loutky, Thomas L., Elen D. a další autoři a postavy okolo horroru a fantastiky jako průvodci zatracence jsou jen cynickým úšklebkem, který vlastně neodlehčí nic. Spíše přitopí pod kotlem.

povídka: Zázrak s lilií - Harris, Clare Winger
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 2 dny

Překvapivě hardcore sci-fi, které se odvážně pouští skrze války s brouky až do daleké budoucnosti, předpovídá hodně z technologií a ještě navíc má skvěle vypointovaný konec. Paráda.

povídka: Země spala : vize - Knapp, Adeline
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 2 dny

Spíše básnický kraťas o zemi a lidech. Velmi příjemný citlivý text.

povídka: Nejdůležitější přísada - La Spina, Greye
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 3 dny

Skvěle sugestivně napsaná povídka s tématem šíleného vědce a neviditelnosti. Výborně dynamicky odvyprávěno.

povídka: Monsieur Nepolapitelný - Pollexfen, Muriel
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | *** | před 3 dny

Poměrně dobrodružná a vcelku i politická povídka připomínající spíš akčnějšího Vernea, než viktoriánské sci-fi. Textu nechybí spád, ale chybí přehledenost. Dějově je možná přece jen zbytečně zběsilá a vlastně nikam moc nevede.

Thomas Dunbar byl po Bivojovi zřejmě jeden z prvních superhrdinů. Hodně technologická povídka, která od ženy z Viktoriánské Anglie překvapí. Hezké.

povídka: Dítě lady Clanbevanové - Graves, Clotilde
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 4 dny

Hodně zajímavá věc o grálu nesmrtelnosti, která ukazuje mezilidské vztahy zase v trochu dramatičtějším světle. Pointa povídky je skvělá. Na to, že jde o ženskou autorku, smekám. Střílí do vlastních řad.

povídka: Pět smyslů - Nesbit, Edith
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | **1/2 | před 4 dny

Průměrná povídka o vědci vymýšlející zesilovač smyslů. Vyústění povídky a celá hybná klika je hodně ženská. Pointa jak z růžové knihovny. Text celkově moc nebaví.

povídka: Sultanin sen - Hossein, Roquia Sakhawat
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | brak | před 4 dny

Povídkový předchůdce Páralově zemi žen. Asi tak o tisíc procent horší. Hlavní hrdinka sní o zemi kde jsou ženy nezávsilé. Plebs. Sociologická agitka. Možná že ve své době řešily podobné problémy, ale není důvod o tom psát povídky a ještě menší důvod je číst po sto letech.

Vícero dimenzí, temnota, zmizelí lidé…temná věc spíš do hororu. Vůbec není znát, že to psala žena. Překvapivě nadčasová povídka.

Nijak zvlášť tématicky zajímavá povídka patřící spíš do hájemství temné literatury. I prvků fantastiky je pomálu. Nicméně je hezky archaicky čtivě napsaná a vzdává hold italské riviéře. Dobře rozpracovaná je emocionalita postav, kterou by mužský spisovatel asi nevystihnul.

povídka: Manželka na zakázku - Fuller, Alice W.
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | **** | před 4 dny

Hodně ženský text hlásající převahu živé ženy nad technologií. Má asi pravdu. Jedna z prvních povídek o umělých lidech. Dost nadčasové. Dobře napsané.

Docela nečtivá povídka o v té době velkém světovém tématu – hledání severní cesty. Fantaskní text ovšem vede odnikud nikam. Diplomaticky by se řeklo, že jde o „pocitovku“.

Ahdio nie je tým, kým sa zdá byť a dáma v závoji tiež. Alebo aj stará láska neumiera. Krása nie je všetko. Oplatí sa ju vymeniť za naplnenie lásky?

U tohoto autora som zvyknutý na trochu akčnejšie texty. Akcia tu síce nechýbala, ale nebolo to ono. Inak docela dobré…

povídka: Nastane peklo - Morris, Janet
vyšla v: Pád zimy
yerry | **** | před 6 dny

Táto poviedka sa nesie v duchu konfrontácie dvoch krásnych čarodejníc. Na jednej strane je to Kráľovná smrti, Nisibijská čarodejnica Roxana a na strane druhej pre zmenu výtvor autorky C. J. Cherryh nekromantka Ischade, predávajúca svoju kliatbu svojim milencom. Doposiaľ bola Roxana vykresľovaná ostatnými autormi veľmi negatívne. Janet Morris však svoju postavu nenechala na holičkách a umožnila jej prejaviť aj svoje city. Na prvý pohľad sa zdá byť príbeh trochu sladký, čo však nie je jednoznačné, ako nič v tejto ságe…

Hodně tklivě rozpracované téma nesmrtelnosti na níž se autorka dívá ze správně reálné perspektivy. Příběh je dobře odvyprávěný a skvěle pracuje s teatrálností postav.

Na to, že jde o něco jako sci-fi je to i celkem temná a strašidelná povídka o tom jak šílený vědec fotografuje myšlenky. Na textu jsou příjemně znát stigmata doby, která už je dávno pryč. Toho, aby se zámožní angličani stěhovali do Ruska už bohdá nebude. Sto let od vzniku jde o sci-fi po všech stránkách.

Čím déle čtu tuto sbírku, tím více jsem imunní vůči Barronovu psaní. První povídky mne někde uvnitř sevřely, ale ptáče uvnitř mne se už oklepalo a od půlky jsem až děsivě netečný. Je škoda, že jsem nebyl schopen si správně užít např. Saturnův chřtán nebo i Muže z Porlocku, protože jsou to povídky dobré až výborné. Škoda.
V této povídce se Lairdovi povedlo umíchat zajímavý koktejl uvěřitelných postav dřevařů a jejich předáků. Každý z hrdinů je sice stručně, ale alespoň nějak dokreslen (silák, mladý s čepicí, …) a mnozí mají i nějakou historii, obzvláště Miller, což je něco jako hlavní postava. Také prostředí a atmosféra olympských lesů ve Washingtonu a dřevařského tábora Slango někdy ve 20. letech 20. st. jsou kvalitně a uvěřitelně popsány. Ale tím positiva končí. Příběh je pro mne příliš rozplizlý, i když jej rámuje pohádka Rumplcimprcampr. Věci se dějí náhodně. Celá lovecká výprava pro maso je nelogická a záchranná mise je fiasko. Tohle je dobré možná pro ty, kteří chtějí cítit, že zlo se stává mimochodem a že do sraček lze prostě jen tak šlápnout, ale já chci něco jiného, něco víc. Nevím, jak to přesně popsat, ale Muži z Porlocku mne přese všechny své kvality a odkazy (pohádka, citát z Coleridge) a docela dobrý konec nedostalo do kolen. Dokonce ani hlavu mi neschýlilo.

Povídka zpracovává trochu netypickou zpověď, která dokáže nahnat strach. Jen náboženského patosu je v ní zbytečně moc.

Rozhřešení dobrého a zlého. Odpustí nám bůh?

povídka: Vastace - Barron, Laird
vyšla v: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Lucc | ***** | před 11 dny

Vastace je všechno nebo nic. Pro někoho nepochopitelný kosmický úlet, pro někoho skvěle nepochopitelný kosmický úlet se sžíravým humorem. Megahustý pacholek, ne Prastarý, ale jaksi jim podobný, si pohrává s realitou, časem, prostorem a vychutnává si převahu i podřízenost, bezuzdné násilí i své vlastní utrpení. Haluz s perfektně vypointovanými sarkasmy.

„Šukání své ženy jsem už dávno vzdal. Někdo to dělat musí. Lepší mlékař než já.“

Možná nejpůsobivější text, alespoň ve smyslu brutality, bezvýchodnosti, tenat něčeho, čemu nelze vzdorovat. Ale přečetl jsem ho nějak bez většího zaujetí a fascinace a delší ulpívání mysli, které se dostavilo u prvních povídek, se zde nekonalo. Asi by to chtělo podzimní plískanice a rozjitřenou mysl.

V pokoji č. 13 nestarší jen tajemná příšera, ale i samotný pokoj. Pěkný a pěkně zpracovaný nápad funkční i po sto letech.

Tajemný obraz měnící své výjevy děsí své majitele. Pointou je letitý příběh jednoho hraběte. Pěkné.

povídka: Jizva - Barron, Laird
vyšla v: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Lucc | ***1/2 | před 14 dny

První 3/4 velmi pěkné v duchu HPL jen v moderní době s jejími vymoženostmi. Konec ale nuda až trapnost – proč to s hrdinou dopadlo tak, jak dopadlo? Že nebylo jedno z tajemství odhaleno, to mi problém nedělá, ale příběh se prostě vydal na cestu, kterou odmítám. Navíc mám opět problém s názvem. Vím, co asi chtěl autor i překladatel říci, ale pokud není jizva (nebo třeba nálevka, savice či něco podobného) použita v textu, pak to je prostě matoucí. Takže za mne po slibném začátku dost zklamání. Tohle chtělo něco mnohem víc makabrózního. Někde více odhalit, jinde zamlžit. Škoda.

Jazykovědec zkoumá odkaz hraběte z dávných časů, který si s sebou podle záznamů přivezl cosi nebo kohosi z tajemné temné poutě v cizích zemích. Pěkné a originální. Dobře napsané.

Čarodějnická povídka s pěknými malými strašidláčky. Na svou dobu překvapivě originální a pěkně napsané.

povídka: Rafael - Jones, Stephen Graham
vyšla v: XB-1 2017/10
quinnet | **** | před 15 dny

Znepokojivo dobrá poviedka, ktorej dej ma pomerne nejasné kontúry, najmä čo sa týka podrobností a vyvrcholenia poviedky. Autorovi sa podarilo u mňa vyvolať príjemné zimomriavky a o deji som premýšľal mnoho dní.

Hodně pěkně postavený příběh kolem sirotka a hodného strýčka. Vysvětlení je možná až moc explicitní a konec zbytečně useknutý, ale jinak skvělé.

Obsahově klasická duchařina spojená se starou knihou. Povídka je nicméně velmi dobře napsaná a když ne obsah, forma se dá dobře čtenářsky užít.

Komorní příběh o životním úniku Lorny a Mirandy, který nakonec zajde až příliš daleko. Až do jiného stavu bytí. Opět se objevuje téma přistěhovalců na divoký SZ USA – tentokrát šlo tuším o Nory – kteří s sebou přinesli ze Starého světa něco neobvyklého. Toto téma se zdá být červenou nití sbírky. Snižuji hodnocení za nadpis, který mne navnadil na nějakou pecku, ale s dějem povídky neměl pranic společného.

Povídka o uctívání nečistých božstev. Poněkud nečtivě napsaná a ani obsahově není nic moc. Průměr.

Zvláštní text diskutující lidství a setkání s vyšší entitou se správným strašidelným podtextem.

Celkem klasická duchařina podpořená zajímavým lidským příběhem a netradičním prostředím. Odehrává se v přímořské oblasti. Dobrý příběh.

Celkem originální text, který hodně předznamanává Lovecraftův příchod. Tajemné náboženské zlo působící na místě znesvěceného kostela. Odkazy do minulosti, styl vyprávění i celkové rozhřešení. Lovecraft jak vyšitý. Pár let před tím, než začal psát. Odsud se to asi učil.

Je sice fakt, že mít v old school povídce upíra, kterého zabijete tak, že ho přejedete náklaďákem je vcelku originální obrat, ale jinak je to naprosto předvídatelná a fádní věc. Mírný nadprůměr.

Sugestivní povídka založená na snovém předurčení, které se ve věži opravdu vyplní. Opravdu z ní vcelku mrazí. Slušná hororovka.

povídka: Hrdinové z linky číslo 22 - Hrdlička, Lukáš
vyšla v: XB-1 2019/04
quinnet | **1/2 | před 15 dny

Toto sa ťažko hodnotí. V podstate text nemôžem za nič haniť, bolo to svojim spôsobom zábavné.

povídka: O ztraceném přání - Matějíčková, Lucie
vyšla v: XB-1 2016/12
Shelagh | ***1/2 | před 16 dny

Překvapilo mě, jak mě tahle pohádka bavila. Trochu bych ji proškrtala, protože některé věci byly zdlouhavé a měla jsem tendenci je přeskakovat. Na druhou stranu obdivuji spoustu nápadů a vychytávek, které mě nutily se usmívat a smát i nahlas, o zombijské přísloví „Kdo je zvědavý, brzy zetlí“ jsem se i podělila nahlas se svým okolím.

povídka: Housenky - Benson, Edward Frederic
vyšla v: Muži, kteří zašli příliš daleko
louza | ****1/2 | před 17 dny

Sice duchařina, ale velmi originální. Prostředí italské riviéry i celkové vyústění myšlenky je hodně netradiční. Text má určitou dobovou patinu, ale funguje bezezbytku i dnes.

12345678910poslední (291)11634 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu