RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (287)11456 příspěvků celkem
povídka: Projekt Pšt - Tenn, William
vyšla v: Jiné světy
Polinius | **** | před 5 dny

Tato povídka by se mohla dočkat i reedice, pokud by někdo potřeboval krátkou vtipnou povídku. Opět velice krátká povídka a cokoliv bych řekl by byl spoiler. :-(

Tato povídka by se mohla dočkat i reedice, pokud by někdo potřeboval krátkou vtipnou povídku.

povídka: Nemyjte karáty - Farmer, Philip José
vyšla v: Jiné světy
Polinius | ***1/2 | před 5 dny

Sám autor považuje povídku za žertík a jeden ze svých ,,polytropických paramýtů".

Na povídce je nejlepší kritický doslov/komentář od Franze Rottensteinera:

Nejvýraznějším znakem Ellisona, tohoto nanejvýš průměrného pisálka,… je jeho horoucí víra ve vlastní vyvolenost. Svoje sbírky povídek rád opatřuje dlouhými úvody, aby objasnil, jak v protikladu autorům, jako Stendhal, Wilde nebo Dostojevský píše on. Na výročním trhu by mohl být Ellison slavnou osobou, v literatuře, v literatuře působí ovšem jen trapně.

To byla tenkrát legrace v roce 1951, když to tenkrát vyšlo. Tenkrát byla naše minulost veselejší, protože naše minulost byla jejich budoucnost. Tato povídka patří mezi další krátké povídky v tomto sborníku. (3 stránky)

Originál vyšel 1948, dnes je rok 2019. Ano, je to zlomyslná hříčka, ale v rámci sešitového sborníku to patří k tomu lepšímu.

povídka: Ideální žena - Sheckley, Robert
vyšla v: Bene Gesserit 3; Jiné světy
Polinius | ** | před 5 dny

Originál vyšel 1953, dnes je rok 2019. V té době to mohlo někoho fascinovat, dnes už ne. Podobný komentář bude asi u více mikropovídek z této sešitové publikace.

Tak trochu ezoterická sci-fi poviedka o žene, ktorá zachraňuje vesmír tkaním jeho poškodených časo(?)-vlákien. Už som si myslel, že sa bude jednať o jeden z tých sladkejších príbehov. Našťastie skĺzol len do melancholickej roviny…

Táto poviedka sa dosť zle čítala a s termínmi v nej som mal trochu problém. Netuším do akej miery bol jazykový preklad výrazov tej rastlinnej(?) rasy autentický ale názvy ako nevidex, nulomistrině či souložnory ma veľmi nepresvedčili…

V poviedke je opisovaná ľudská invázia. Vtip je v tom, že text je podávaný z pohľadu tej fantasmagorickej možno fauny, možno flóry, ktorá sa bráni…

Mierne humorná poviedka o mimozemšťanoch, ktorí zavítali na Zem. Sú milí, priateľskí, strašne radi pomáhajú a len tak mimochodom, pletú sa do všetkého. Na všetko majú odpoveď – jedinú správnu – svoju. A nepoznajú kompromis…

Priemerná poviedka typu: vo všetkom je nejaký háčik…

Poviedka síce už staršieho dáta, ale ak si ešte nečítal dokonalý text s kopou popkultúrnych odkazov a počítačovou hantýrkou z počiatkov osobných počítačov 80. rokov typu Amiga, ZX Spectrum, Commodore, Atari a ďalších, naviac riadne paranoický, je práve toto ten text, ktorý hľadáš. Naviac príbeh napriek svojmu veku je hlavne pre dnešok veľmi aktuálny.

Uff, čo dodať? Počítačom, mobilom a ďalším spotrebným tovarom tohoto druhu sa zďaleka vyhni. Ak už bohužiaľ takúto možnosť nemáš, v žiadnom prípade nestláčaj klávesu ENTER, ak si k tomu vyzvný z akýchkoľvek dôvodov. Povinné čítanie!!!

Po prvých odstavcoch kvalitného textu na prvý pohľad bežná protivojnová poviedka. Ale pozor, ako budeš čítať ďalej, začne ti tento text postupne drásať tvoje nervové zakončenia aby ťa pointa odoslala rovno do večných lovíšť guerilovými vojnami skúšanej latinskej Ameriky.

Ocitáš sa v koži zabijaka, člena prepadového komanda kdesi v Salvadore. Tvojou úlohou je hlušiť sandinistov, partizánov a sem-tam vyhladiť aj nejaké dediny. Masakrovanie ľudí a sústavné branie drog zanecháva stopy na tvojej psyché. Nedokážeš už oddeliť skutočnosť od výplodov svojej mysle…

Výborný text s fantasknými prvkami ako bonusom. Veľmi kvalitná poviedka aj napriek tomu, že jej príslušnosť k žánru je dosť diskutabilná…

Viacgeneračná kolonizačná vesmírna loď v už dezolátnom stave pristane na planéte Aster. Osadníci následne absolvujú ľudský vývoj od počiatku (čas sekery). Keď sa svojim vývojom dostanú k opätovným vesmírnym letom, vylovia z pamäte dávno zabudnutý termín Zem. Nie sú si istí, či sa nejedná len o mytologický názov z ich dávnej minulosti. Rozhodnú sa nájsť túto planétu a potvrdiť tak jej reálnu existenciu. Na svojej ceste hviezdnym priestorom však stretnú niečo hrozivé a nebezpečné…

Prvá časť poviedky, uvádzanie do deja a logická konštrukcia sa mi zdali byť lepšie prepracované. Tá druhá časť, mierne pulpového charakteru ušla tiež ale tu to už trochu drhlo. Napriek tomu tejto klasickej poviedke nechýba nosná myšlienka, pútavosť ani akcia…

Archeológovia z budúcnosti skúmajú život dávneho Babylonu. Viac ako poviedka pseudofylozofický traktát o kolapse všetkých civilizácií. Autor je zrejme grafoman…

Poetická poviedka o kolonistoch prežívajúcich takmer celé storočie na planéte, ktorá ich zabíja rôznymi mutáciami streptokokov. Zostáva im len jediné: Prežiť!

Na poviedke je vidieť ako sa science fiction mení v čase. Doba okúzlenia z objavov je preč, nastupuje ľudský faktor a umelecký text, skrátka nová vlna. Viac ako obsahovo ma text dostal silou svojej výpovede…

Príbeh písaný v časoch, kedy sa dosť prepierali rôzne parapsychologické javy. Skrátka, ak natrafíš na chlapíka s tými správnymi schopnosťami a odfotíš ho najlepšie Polaroidom, môžeš sa dosť diviť, čo na fotke uvidíš…

Poviedka bola dobrá, ale nechávam si v hodnotení rezervu pre prípad, že budú v tejto antológii ešte lepšie kusy…

S prehľadom napísaná poviedka. Žiadne literárne experimenty ani prevratné myšlienky či nápady tu síce nenájdete, ale dostanete poctivý príbeh aj s nejakým tým presahom na zamyslenie. Dobrá práca.

povídka: Řeka vzpomínek - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | *** | před 19 dny

Vegner definitivně zeriksonovatěl. Bohové a jejich lidské nástroje, do kterých se vtělují, kakofonie retrospektivně podaných masakrů, bojů, ovládání, nepřehledné názvosloví a jména postav. Neměl jsem ponětí, co je důležité a co nikoliv, co je hodno uchování v mé vetché paměti. A to jsem na konci druhé knihy. Příběh měl sílu a jsem rád, že spojuje linie dohromady, ale dělá to spíše tak, že otevírá nové otázky, než že by dával odpovědi. To celé by ještě šlo, ale autor mne šokoval přebujelým rozsahem retrospektivních vizí a jejich obtížnou zařaditelností. Píše o jednom awenderi jednoho boha, tzn. ascendentu, abych si vypomohl eriksonovským slovníkem, nebo o více? Jsou informace, které čtu, důležité nyní? V budoucnu? Vůbec? Tím se stává povídka spíše slohovým cvičením a přehlídkou autorské zvůle než plnohodnotným dílem. Škoda. Našlápnuto měl Wegner znovu dobře, ale tentokrát neovládl sám sebe.

ach ta rodinka… tyhle povídky nedokážu docenit, nudí mě a jsou přepoetizované. cecyina touha cestovat mě nebera a tak ztrácím nejméně polovinu toho, co by si čtenář mohl užít. mea culpa.

nejsem si jist, jestli to platí i obecně, ale pro mě to byla první povídka, ve které jsem si uvědomil, jak strašně se liší dětská psychika od té dospělé. bradbury tuto myšlenku dotáhl do extrému a vytvořil modelový příběh, který určitě ohromil generace čtenářů. asi bych kvůli formálním věcem hodnotil hůř, dnes se mi zdá povídka moc roztahaná a málo sevřená (bylo to kvůli vydavateli?), ale pořád je to pecka čenichovka.

geniální nápad a skvělé zpracování. když jsem ji četl poprvé, docela mě vyděsila svou dotěrností, a i dnes má svou sílu.

povídka: Shledání - Bradbury, Ray
vyšla v: Temný karneval
Gaarq | *** | před 20 dny

smrt blízkých je velmi těžká, zvlášť pro dítě, a v dnešním světě si neumíme představit, jak častá byla ještě před 50 – 70 lety. bradbury umí vzbuzovat emoce a umí hledat citlivé metafory, ale někdy jsou příliš křehké, příliš laciné a příliš plytké. jako v tomto případě.

povídka: Hrobník - Bradbury, Ray
vyšla v: Dotek zla; Temný karneval
Gaarq | *** | před 20 dny

potměšilý a černý humor jako odpověď na nelásku, to bych bral, ale pro odlehčení volí autor až příliš uvolněný humor, skoro šaškovský, a to mi nějak nesedlo.

komediální horor, bradburyho oblíbený nástroj vyprávění, postavený kolem bratrské dvojice (více než klasického rázu). o co jde, je v zásadě jasné od samého začátku, ale to člověku vůbec nebrání si užít osobně sám závěr. také máte bratra? ;)

paradoxní příběh o vysvobození nezakleté duše. fikční svět, do kterého RB umístil tento příběh umožňuje vést čtenáře velmi neobvyklými situacemi a zároveň mu nedovolit zabloudit. opět tu máme krutou a nemilosrdnou smrt, odnímající bezohledně, ale zároveň tak umožňující vymanit se sice z bezpečného, ale uzavřeného světa a objevit svět jiný, nový a nepoznamenaný.

imho jeden z nejoriginál­nějších způsobů, jakým se autor kdy vyrovnal s událostmi čtyřicátých let dvacátého století. je to citlivé, ale přesto jasné, má to nadhled, ale neuhýbá to. je to drsné a při tom uměřené. dost dobrý.

povídka: Pojďte skákat panáka - Bradbury, Ray
vyšla v: Temný karneval
Gaarq | **** | před 20 dny

a opět tu máme děti jako vyslance pekel v kombinaci všednosti dětských her a smrti. základní námět je docela zajímavý, ale jeho napasování do příběhu trošku skřípe, neboť bylo násilné. líbí se mi ta představa jiného vnímání smrti díky jiné perspektivě dětství a dospělosti, ale autor není dost přesvědčivý ve fabulaci těch rozdílů.

povídky o rodince mě moc neberou, příliš mnoho sentimentu a málo bradburyho. strýček einar nevybočuje ze série dojemných příběhů, které stojí na zlidšťování nelidského, ale děláno je to příliš polopaticky, příliš mělce.

opět jedna klasika, nápad dotažený do toho nejkonečnějšího konce, jaký dokázal autor vymyslet (a těžko lze překonat). mísení komična se strachem, neuvěřitelna s banalitami, nelidskosti se soucitem, tohle umí málokdo.

rozverný a veselý zápas se smrtí. smrt je tu zobrazena jako spíše pasivní a skoro dobromyslná, ale neodbytná. komediální rozměr je asi schválně doveden ad absurdum, což se mi moc nelíbí, chápu to, ale radši bych to podal jinak.

povídka: Mrtvý muž - Bradbury, Ray
vyšla v: Hlas krve; Temný karneval
Gaarq | **** | před 20 dny

smutek, láska, smrt, soucit – ingredience z nichž umí mistr vytvořit požitek pro hladové duše. nemá to sice tah, jako jeho nejlepší věci, a je to maličko více unylé, než by muselo, ale pořád docela silné.

další bradburyho specialitka – dětská nevinnost jako tvář zla. ledově důvěryhodný příběh zvědavého a chytrého kluka, kterému ale úplně chybí jakýkoliv morální kompas. čistota mysli jako nejkrutější z krutostí. a malý bonus v podobě emzáka.

povídka: Noc ve filmovém ateliéru - Bradbury, Ray
vyšla v: Temný karneval
Gaarq | **** | před 20 dny

pěkný kraťas se silnou pointou. bradbury zkrátka umí vyhmátnout metafory běžných lidských trápení ve světě spektakulárna, tentokrát filmu.

povídka: Kanály - Bradbury, Ray
vyšla v: Mráz a oheň; Říjnová země; Temný karneval
Gaarq | **** | před 20 dny

klasika – krátký, emočně nabitý, perfektně odvyprávěný příběh plný neobvyklých nápadů (v tomto případě i nek-romantických). příběh sám od sebe teče jak v něm zmiňovaná voda a organicky ústí v sice docela zřejmý, ale logický závěr.

bradburyho mexická se smrtí a mumiemi. povídka stojí na jediném, byť ne špatném nápadu, ale je moc roztahaná, aniž to nějak zvlášť pomáhá atmosféře. autor opět exceluje v těch nejintimnějších pasážích, subjektivní prožitky jsou líčeny velmi naléhavě a velmi působivě. pointa je jasná, ale trochu mi chybí něco mezi příběhem a jí samou, působí jako králík z klobouku.

povídka: Květ života - Hohenberger, Martina
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | *** | před 26 dny

Druhá autorkina poviedka z prostredia Šumavy s hororovými a fantasy prvkami. Prvá atmosférická polovica textu nemala chybu. Popis prostredia, postáv a atmosféra boli vykreslené veľmi dobre. V druhej polovici sa to už začalo zvrhávať na veľmi lacný pulp. Koniec už ani nehodnotím. Skrátka, autorka mala nabehnuté na vynikajúci text ale túto svoju jazdu nedokázala ukočírovať. Nie všetko musí byť vypovedané a podané na lopate…

povídka: Město jsem já! - Hokeš, Miroslav
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | ** | před 26 dny

Dosť dlho mi trvalo, než som sa do tejto poviedky začítal. Nakoniec som zostal aj tak dosť zmätený. Napriek akčným momentom bol text nezáživný. Autor mohol zo svojho nápadu vyťažiť viac, lebo ten, viď nadpis a spoileroidné ilustrácie, nemusel byť zlý…

povídka: Náruč města - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | ****1/2 | před 28 dny

Tartan okomentoval tak dokonale, že nemám co významného dodat, pouze drobnosti. Wegner se snaží mít jednání a motivaci postav až thrillerově nebo detektivkově zdůvodněno a celkem se mu daří. Ono pokud jde o zrady a hry mocných, tak to ani jinak nejde. Avšak u posledního střetu ve čtvrti Varna jsem si skoro jist, že kdyby se mi chtělo a začal bych informace rozplétat, tak narazím na nesrovnalosti. Už jenom ten veletoč v podobě nespolehlivého vypravěče zavání. Na závěr jen malé varování do budoucna… Altsinovy vize jsou v této povídce uměřené, hlavně co týče se prostoru, který zabírají. To už ovšem neplatí pro poslední povídku, kterou mám rozečtenou, ale o tom až později.

povídka: Výbušnina Baumoff - Hodgson, William Hope
vyšla v: Otcové prstenu
louza | ***1/2 | před 30 dny

Povídka na pomezí Poea a Lovecrafta, spíš blíže k H.P. Geniální vědec objeví při bádání nad novou zbraní cestu k…něčemu strašlivému. Temná hrůza je posaná vcelku abstrakně, podobně jako u Lovecrafta. Autor jen tolik nexeceluje ve vypravěčské rutině. Fajn povídka, která má své technické limity.

povídka: Pytel plný hadů - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | ***1/2 | před 30 dny

Altsin se chce mstít a hlavně zachovat svou tvář. Brání mu v tom však pud sebezáchovy a komplikují mu to zrady ve zradách jiných zrad – jak už to ve vysoké společnosti bývá. Líbí se mi autorova hra se čtenářem, zda na to všechno skočí nebo ne. V podstatě všechno je perfektní, takže ani vlastně nevím, proč nedám vyšší hodnocení, ale je to překombinované takovým způsobem, který mi trochu vadí, tak asi proto. A konec je zase bůh ze stroje, navíc mysticko-náboženský, takže víc prostě nedám a basta.

12345678910poslední (287)11456 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu