RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (293)11709 příspěvků celkem
povídka: Splněný slib - Bailey, Robert Wayne
vyšla v: Pád zimy
yerry | **** | před 6 hodinami

Autor prinášajúci do tejto poviedkovej ságy nový vietor tu opäť preukázal svoje kvality. Ani nie tak vetrom ale doslova uragánom je v tejto poviedke znovu sestranica rankanského miestodržiteľa Kadakhitisa princezná – bojovníčka a expert cez chladné zbrane Chenaya. V tomto príbehu svojím konaním riadne zamieša politickými kartami v Asylu, preukáže svoje schopnosti a vyhrotí situáciu voči okupantom s rybími očami. Akčné, čítavé, zaujímavé, veľmi dobré…

povídka: Bohem vyvolený - Abbey, Lynn
vyšla v: Pád zimy
yerry | **** | před 6 hodinami

Molin Světlonoš je kňazom boha búrok a vojny Vashanku. Vashanka však už v tejto dimenzii neexistuje. Autorka v tejto poviedke opisuje jeho trampoty z toho vyplývajúce, pletichy s nekromantkou Ischade a problémy s dieťaťom, ktoré ovládol Molinovi neznámy boh. Zaujímavo a veľmi dobre podaný príbeh…

povídka: O strašidelných příbězích - Kritzer, Naomi
vyšla v: XB-1 2019/06
yerry | *** | před 2 dny

S výnimkou jednej poviedky mi táto autorka doposiaľ priveľmi nesadla. Aj tento text je dosť preintelektua­lizovaný. Katalogizácia a triedenie paranormálnych javov je docela fajn, tu je ale len jedným aspektom poviedky, tým druhým je obyčajná duchárčina s dosť účelovým prvkom v závere. Viac pocitový ako fantastický text, cielený podľa všetkého na čitateľky stredného prúdu. Podobné moderné poviedky písané korektne a na výsledný efekt sa u mňa míňajú účinkom. Zostáva mi po nich pachuť produktu pre snobov. To je však len môj subjektívny pocit z textu, ktorý akosi nespĺňa základné atribúty science fiction alebo hororu, teda pocit údivu alebo mrazenia. Ty to samozrejme môžeš vnímať úplne inak…

povídka: Ledový obraz - Gilman, Carolyn Ives
vyšla v: XB-1 2019/06
yerry | *** | před 2 dny

Ach jaj, moderná fantastika. Dve ženy s lesbickými sklonmi, to je akože u dnešných autoriek povinná jazda, takže to už neriešim. Neriešim ani tých zopár feministických šprochov. To pomedzie medzi mystikou a science fiction bolo docela fajn, ale zasa len v náznakoch. Na autorkinu poviedku Na cestách s mimozemšťanem tento text ani zďaleka nemá…

povídka: Silvering - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí
louza | ***1/2 | před 4 dny

Holdstock má opravdu nevšední talent psát to samé pokaždé na jiný způsob. Tentokrát s hodně šokujícími ingrediencemi a konotacemi, které člověk jen tak někde nevidí. V jádru skvěle zpracovaný text, který mi ale skrze hutnou hororovou atmosféru až tak neučaroval.

Holdstock mi při čtení vždy způsobuje podivné pocity. Znejisťuje. Mozek se snaží třídit a vyhodnocovat informace a dělat deduktivní závěry. Snaží se myslet v zajetých kolejích důvěry v poznání a v realitu, která ale čelí něčemu, co lze popsat jen zdánlivě. V Lesu kostí je střet exaktní vědy s něčím mystickým a chimérickým popsán velmi sevřeně a takříkajíc v prvním plánu. Když víte co a jak, je až groteskní, kterak se George Huxley a jeho parťák Edward Wynne-Jones snaží les pochopit, analyzovat, popsat jeho vnitřní procesy. O to tvrdší je obzvláště Huxleyho náraz, když se mu spolu s vědeckou snahou vymkne z rukou život jeho blízkých a jeho vlastní duševní integrita. V tomto i všech dalších ohledech je novela brilantní a je právem špičkou žánru. Obtojí jak samostatně, tak jako součást ságy.
PS: Při čtení jsem si říkal, proč nezafungovala Jennifer? Ženy v tomto bývají citlivé a striktně ochranitelské. Ale o čem by novela byla, kdyby George donutila se v půli děje z Dubového srubu odstěhovat :-D

povídka: Scarrowfell - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
louza | *** | před 6 dny

Staré rituály ožívají v myslích vesnických lidí i v moderní době a věci z hlubin věků stojí za prahem. Povídka na hraně horroru je napsaná velmi svižně a sugestivně, poselství je jasné…jen mě nějak výrazně neuhranula. Podobná scéna se slavností propojující mytologickou minulost s přítomností byla i Lavondyss a i tam neseděla, byť jde v jádru vcelku dobrý nápad.

Ak by si sa chcel pozerať na túto poviedku dnešnými očami, veľmi by ťa asi nezaujala. Skús sa ale preniesť v čase do roku, kedy bola poviedka prvý krát zverejnená a jej malebnosť sa ti ukáže v celej svojej kráse. Kľudne sa posaď k elektrónkovému rádiu veľkosti menšej skrinky a ak si vyladíš patričnú stanicu z chrčiacich reprákov si môžeš vypočuť aktuálne správy o nástupe Hitlera k moci a Noci dlhých nožov v Nemecku alebo o tom, ako si Al Capone odpykáva už tretím rokom svoj trest v Alcatraze. Na domácej pôde práve v tomto čase uznalo Československo de iure Sovietsky Zväz a prezident T.G. Masaryk menoval v Lánoch 13. česko-slovenskú vládu.

Hlavný rozprávač v poviedke popisuje svoju cestu marťanskými planinami, ktoré nie sú až také pusté ako sa zdajú. Autor pripúšťa, že tamojšie bytosti môžu byť aj inteligentnejšie ako človek a že môžu rozmýšľať inak. Prínosom je aj tvrdenie, že nie všetky tvory musia byť tvorené na báze uhlíka, tie z bázy kremíka by konali asi inak a ich časové vnímanie by bolo tiež asi úplne iné. Ich spodobnenie v poviedke je dnes trochu úsmevné ale plne zapadá do kontextu doby.

Nechal som počas čítania popustiť uzdu fantázii a docela som odrelaxoval :)

povídka: Silvering - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí
Lucc | ****1/2 | před 7 dny

Hustý! Při první proměně tulenky jsem si říkal OK, to znám. Ale při druhé a třetí (a další?) jsem prostě jen zíral, kam na to autor chodí. Malá mořská víla, O labuti, Žabka carevna, … to všechno na kvadrát. K tomu samota a moře. A samota. A vina. A samota.
Zcela jiný, přesto pořád stejný Holdstock.

povídka: Scarrowfell - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | ****1/2 | před 7 dny

Dovolil jsem si přidat tag horor. V jiných povídkách je to na pomezí, ale tady už to jde na dřeň.
Zatímco v některých dalších povídkách jsem hledal reálné kořeny, zde už se ošálit nenechám. Lidové zvyky a jejich prastaré kořeny jsou sice reálné až dost, ale Scarrowfell, Oozer a další dědinky jsou, podobně jako průvod harlekýnů v povídce od Thomase Ligottiho, podle mne kompletně vymyšlené, stejně jako zastřený příběh o kdysi padlém hrdinovi. I tak…mocca káva o inkarnaci, obětech zaklínaných pomocí dětských říkaček a další temné ingredience dělají z povídky záležitost fantasmagorickou a ujetou až až. Škoda poněkud uspěchaného a nevyjasněného konce. Chtělo by to více symboliky nebo alespoň vysvětlení, proč se věci odehrály, jak se odehrály (chlapec?). Přesto – supertuper temná povídka, která čtenáře vleče jak splašená herka a nepustí, dokud on či ona duši nevypustí.

povídka: Thorn - Holdstock, Robert
vyšla v: Ikarie 1994/04; Les kostí; Les kostí*
Lucc | **** | před 7 dny

Líbila se mi syrovost povídky a prorůstání starého a nového náboženství. A prospěchářství starého. Kristus touto nectností nevyniká, hřeší pouze jeho ovečky. Že by se lidem přece jen dařilo postupně lépe, když je i jejich Bůh lepší?

povídka: Démon - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | ***** | před 7 dny

Nejlepší povídka sbírky. Ucelený, uspokojivě zaoblený a zakončený příběh o 2 rovinách, které se magicky protínají až splývají. Nejsem jediný, který si všiml podobnosti s klasičtější fantasy (A. Sapkowski, P. W. Lech, …). V povídce také silně rezonuje a je až křivoústě zesměšněn artušovský mýtus. To chce od anglického autora koule. Dokonalost povídky mi kazí jediná věc, se kterou jsem se v Holdstockových povídkách potkal častěji – jeden detail, který znevěrohodní jinak skvělou práci. Vlkohlav připodobňuje svůj plášť sešitý z různobarevných kožek k Jákobovu. Takový plášť měl ale Josef, jak ví např. díky muzikálu spousty lidí jinak judaismem a křesťanstvím nepolíbených, notabene ti sečtělí. Chtěl jsem za to půl hvězdy strhnout, ale už jsem byl k Robertovi dost přísný v předchozích povídkách, tak přimhouřím oko.

povídka: Čas stromu - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | **** | před 7 dny

Člověk prožívající vývoj krajiny po době ledové přímo na svém těle. Přepsal jsem tagy na fantaskní + SF (zmínky o pokusu s DNA v kryokomoře a havárii). Výjimečný text jak v rámci sbírky, tak celkově co jsem četl. Trip. Antropo-enviro trip. Škoda jen docela laciné ekoagitky a destruktivního, doslova DEM konce, byť je uvěřitelný. Čekal bych spíš srůst s krajinou a ztrátu vědomí. Velmi zajímavá povídka.

V této povídce Robert naplno rozehrává své umění „uvěřitelné“ fabulace. Až na jeden magický prvek jsem měl pocit, že se to takto stalo a že příběh má své historické pozadí nebo alespoň indície, které jej spájejí s realitou (princezna Riannon či jak se jmenovala). Ale zároveň mi, tak jako v jiných jeho povídkách, některé reálie skřípaly. Území Belgů na východě a uprchlík i pronásledovatelé přišli přes oceán? Chvíli jsem si myslel, že jsme v Americe, ale na co by tam pak byli ti Belgové. Že by to bylo záměrné nemyslím, možná jde o chybu nebo jsem jouda já. Mám tedy pohlížet na povídky vědecky nebo raději ne? Vybral jsem si druhé – historicky neřešit a spíš jej brát jako univerzální mýtus. A v tom je tato povídka na jednu stranu silná (mystérium ukryté země, zavrhovaný nadaný chlapec a jeho jediný přítel, který je schopen velkých obětí), na druhou stranu slabá (zmatený a plytce emopudný příběh v příběhu o princezně, zkáze její země a naději na obrodu). Takže je to plichta s pachutí podvodu na jazyku. Proto nemohu jít s hodnocením výše. Jde o jednu ze slabších povídek sbírky, protože ji Holdstock neukočíroval, a to včetně úplného konce. Jinak mohlo jít o top.
PS: Znovu jsem si přečetl onu pasáž a je sice poněkud zmatená, ale chyba byla asi na mé straně. Belgové na západ od osady, přeplul oceán, hm, asi myšleno spíše moře. Nebo že by návrat z Vinlandu? Že by princezna Riannon byla Boudicca? Samé otázky. I tak se musím Robertovi omluvit a povídku to v mých očích trochu rehabilituje.

povídka: Šaman - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | ***1/2 | před 7 dny

Oproti jiným povídkám je tato sevřenější, kratší, úderněji napsaná, inu jak už raná tvorba umělců bývá. Přesto se mi líbila méně. Chybí mi pevněji podchycená motivace malého šamana. Celkově mi povídka přijde jako děsivější YA; asi svou šablonovitostí (zlý vůdce lovců a otec, (ne)vědomá pomsta dítěte vs. vědomá léčka dospělého, …) a nepatláním se v pojmech jako dobro a zlo. Ale zase moment, kdy žena nastavila nohu… inu, má to něco do sebe, ale chytlo mě to prostě méně.

povídka: Země a kámen - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí
Lucc | ****1/2 | před 7 dny

Ani ne fantasy, jako spíš magický realismus s prvky SF. Vědec a zároveň eskapista z budoucnosti se vydává ke kmeni Tuthanachů, aby nalezl stopy po svém předchůdci a také odpovědi na otázky okolo stavby neolitické observatoře New Grange a na mnoho dalších. Nachází ale něco, co nehledal a ani nedoufal, že kdy najde – smysl života. Sice poněkud fantasmagorický, ale silný. František Novotný poukazuje ve svém eseji na kosmický universalismus. Inu, proč ne. Země a kamen je každopádně silná povídka a pecka na úvod fantastické sbírky.

Umírající město má svá tajemství, část z nich může čtenář odhalit ve střídavé společnosti detektiva a podvodníka. Atmosféra byla patřičně temná, jak se na žánr noir sluší, ovšem se zápletkou jsem v závěru trochu zápasila – poslední pár stran jsem četla 2× a stejně si nejsem jistá průběhem událostí. Asi to budu muset zkusit potřetí, až se někdy vyspím do růžova. 70–75%

povídka: Parogotik - McMullen, Sean
vyšla v: XB-1 2019/04
Lucc | ****1/2 | před 8 dny

Povídka mate tělem. V prvním plánu okouzlí atmosférou namíchanou z goth a steampunk propriet, aby sama sebe na druhý pohled znechutila nelogickou konstrukcí příběhu s a melodramatickou pachutí. Na tomto skončil yerry a chápu jeho rozčarování. Jenže pak přijde třetí pohled – ponor. A na ten už musíte být patřičně (ne)vybaveni. Mám za to, že čím jsem starší, tím méně řeším nelogičnost a chyby v konstrukci, které povídka beze sporu má, ale umím si vychutnat prostou imaginaci, která se s věcmi jako logika, reálnost a uvěřitelnost nešpiní. A v tomto povídka exceluje. Je magická. Jasně deklaruje, že síla některých věcí je taková, že změní realitu, změní běh dějin. V tom je konzistentní. Aeronaut je takovou věcí a zcela očekávaně to také udělá – změní vše. V tomto ohledu mne překvapil jen úplný závěr. Smysl poslední věty jsem čekal opačný. Ale proč ne. Beznaděj jako protijed na nasládlost celé povídky? Velmi dobrá, suverénně napsaná provokativní práce.

o hó, to je bomba. temná pohádka jako kdyby ji někdo zapsal v XVIII. století. drsný příběh o jinosti a mezilidských (přímo rodinných) vztazích. námět je sice silně aktualizovaný, ale působí organicky a hlavně je velmi silný. výborné!

konečně něco zajímavého. svět zvláštního soužití lidí a ptáků, jejich úplně odlišné mentality a problémy, které přesto ústí v zajímavý osobní vztah. úžasné je, že vlastně kulisy nedávají vůbec smysl, ale pro samotný příběh jsou nejen vhodné, ba přímo nezbytné. snad jen jsem se namlsal a čekal trošku víc, než jsem dostal.

tohle vypadá jako 40 let stará povídka, stylisticky, částečně i námětem. kdysi silné, ale dnes už stokrát přežvýkané myšlenky podané bez omáčky a nového přesahu. a ta nesmyslná psychoanalýza! si chápu potřebu něco takového napsat, ale způsob nebyl zvolen šťastně.

tak, tady jsme se s autorem minuly na světelné roky. imho zbytečně přepoetizované a přetajnosnubněné. emoce se mnou nerezonovaly, tajemno mě nudilo. uznávám, že je to silně subjektivní, ale tohle se mi opravu moc nelíbilo.

nemůžu říct, že to byl nezajímavý příběh, ale k dokonalosti mu přebývala určitá pohádková schematičnost, která mě rušila. svérázná autorčina fantazie byla silná zvláště v závěru, který se sice dal čekat, ale přesto na něm něco bylo. inu, lišky nejsou tím, čím se zdají být.

povídka: Jinýma očima - Nováková, Julie
vyšla v: Světy za obzorem
Madam Brbla | **** | před 11 dny

Vnímání jinými smysly, různé úhly pohledu na stejný čin: co je záchrana a co zmrzačení? Autorka nutí čtenáře klást si nevšední otázky, přemýšlet nad nimi, snažit se vidět jinýma očima… Palec nahoru, jakkoliv mi k nadšení stále cosi chybí. 75%

povídka: My stíny - Nováková, Julie
vyšla v: Světy za obzorem
Madam Brbla | ***1/2 | před 11 dny

Detektivní sci-fi, ve které hrají prim různé možnosti úpravy člověka – změny fyzické i psychické. Fajn téma, ovšem dalo by se z něj vyždímat víc, ponořit se do problematiky hlouběji a snad i emotivněji. První polovina povídky opět předčila tu druhou. 70%-75%

povídka: Katedrála - Nováková, Julie
vyšla v: Světy za obzorem
Madam Brbla | ***1/2 | před 12 dny

Klasické téma muže, který pátrá po své dceři, je lehce vyšperkováno prostředím města budoucnosti. Uvítala bych sugestivnější popis, zůstalo spíše jen u náznaků. Úvodní atmosféra nejistoty měla své kouzlo, ale s překlopením do zkratkovité akčnější roviny příběh přestal působit věrohodně, ztratil tah i procenta. Z mělkého zpracování tématu (víra, náboženství, církev) trčí nedůvěra, nikoliv snaha o pochopení. Autorka je mnohem pevnější v kramflecích, když jde o záležitosti vědy. 65%

povídka: Ve sloní kůži - Nováková, Julie
vyšla v: Světy za obzorem
Madam Brbla | ***1/2 | před 12 dny

„Ve sloní kůži“ se mi docela líbilo: Afrika, problematický slon a lidé, kteří se mu snaží pomoct. Chyběl mi nějaký ten „wow!“ moment a podobné téma jsem četla už dříve, navíc v atraktivnějším podání, takže má spokojenost s tímto textem nestačí na vyšší hodnocení: 70%.

hledačská povídka, která ve mně nedokázala vybudit ty správné emoce a představy. líbí se mi autorčina střízlivost a nadhled, i když třeba kontrast s manželem hlavní hrdinky je takový moc tuctový, ale samotné obrazy hledání sebe sama na mě nefungovaly. často nebyly ani originální (zrcadlo), ani přesvědčivě podané (čarodějná kolébka), i když obrazovou fantazii autorka má a její úsporný styl je dobrý.

takovéhle podivnosti jsem měl vždycky rád. žádné extra vysvětlování a natahování, poeticky-šíleně-podivný příběh. po formální stránce mě zaujal kontrast mezi hovorovou řečí ze záznamu výslechu a strojenou zdeúřední řečí oficiálního zápisu výslechu. protože jsem se kdysi finsky učil, ta hovorová část musela být maso. samotný příběh je skoro typický pro tento druh příběhů – normální lidé jsou konfrontování s něčím, co jde mimo jejich úvahy o neobvyklém, ano, na neobvyklé by měli být zvyklí – policajti, smažka i ošetřovatelka, ale tohle bylo ještě někde úplně jinde. trošku mě mrzí ta prvoplánová aktualizace v chování niny, ale je to sinisalo, tak se to dalo čekat ;)

povídka: Co dokáže tma - Masterton, Graham
vyšla v: Za tebou
noir | **** | před 19 dny

Povídka o tmě, dětském strachu z ní a všem, co se v ní může dít v pokojíku, když zhasnou světla. Podobná Mastertonovu „Podpostelí“ nebo „Co se stane, když se v noci probudíte“ Michaela M. Smithe. Příjemně mrazivý, nekomplikovaný text zkušeného autora, od letoška vlastně velmistra hororového žánru.

povídka: Jak se z Česka stala hororová velmoc - Blažek*, Josef
vyšla v: Za tebou
noir | **** | před 20 dny

Solidní, svěží povídka ve formě rozhlasového rozhovoru o tom, jakým způsobem se v nějaké alternativní realitě stala z Česka hororová velmoc – myšleno ve filmu. Pár hezkých twistů, zajímavé postřehy z fungování hororové komunity a conů.

Tahle povídka obsahuje přesně to, co mám na sci-fi ráda: vzdálenou budoucnost, putování vesmírem, cizí planety, objevování neznáma. Jenže v téhle stručné space operce nejde nic pořádně na dřeň, většina motivů je pouze nahozena a nenabídne odpovědi. Dobrý příběh, klasický, ale chtěla bych víc. 70–75%

O ideálnej planéte bez chorôb, škodcov, smrteľných vírusov a predátorov. Takmer o raji. Ako vo všetkom, aj v tejto rozprávke je háčik. Jeden predátor na planétu dorazil, a nebol to nik iný ako homo sapiens.

Samotný príbeh a odkaz z neho vyplývajúci nebol už ani v dobe zverejnenia poviedky najoriginálnejší, ale tvrdenie, že najnebezpečnejším predátorom vo vesmíre je človek, zostáva platné naďalej…

Táto poviedka mi veľmi nezapadá medzi tie ostatné Silverbergove. Takmer biblický príbeh o letcovi hasiacom požiare, pristátí mimozemšťanov a nenaplnenej láske k žene. Silverberg tu chcel niečo povedať, ale veľmi sa mu to tentokrát nepodarilo. Ak by bola poviedka čriepkom z nejakého cyklu, dávala by zmysel, samostatne však vyznieva dosť rozpačito. Nebolo jasné, čo za emzáci to vlastne pristáli…

Trochu podivná poviedka o africkom chlapcovi čo rád čítal „brakovú“ literatúru a ktorý sa rozhodol napísať vlastnú hru – román.

Dosť nejasný je kontext, do ktorého je príbeh vsadený. Nie je úplne jasné, či sa jedná o alternatívnu históriu resp. realitu alebo postapo. Nerozumiem, prečo bol tento text zaradený v tejto ročenke. Nejaké kvality určite má, ja som ich však nenašiel :(

povídka: Hříchy otců - Barker, Clive
vyšla v: Druhá Kniha Krve; Knihy krve I-III
noir | **** | před 27 dny

Barker a monstra v americkém Zapadákově… svým způsobem rozcvička na Noční rasu, taky z jedno z mnoha jeho děl, kde jsou příšery vnímány jinak, než je běžné. Úvod je skvělý, pak se děj vydá jinam, než jsem čekal, cestou vymete nejedno klišé, ale celkově působí svěže a zajímavě… s tou barvitou fantazií je to pastva pro vnitřní oko. P.S. Povídka by se správně měla jmenoval „Kůže otců“ (Skins), „Hříchy“ (Sins) se zdá být dost nešťastný přehmat.

povídka: Sladká Ermengarda - Lovecraft, H. P.
vyšla v: Měsíční močál
louza | ***** | před 27 dny

Cha cha cha! Tak tohle je bomba. Takhle Lovecrafta opravdu neznáte. Divadelní hra o slečně Booranové a Jacku Wazbovi odrovná už jen díky jménům a co teprve ten děj. Lovecraft a Jára Cimrman museli být kámoši.

Jedna z klasických povídek o vyhlídce k hrůzám jiného rozměru, která je krocena hrou šíleného starce. Pěkná premisa pentlená dobrým vyprávěním. Dobrá povídka.

Jedna z autorových klasik, kde skládá hold velkému vzoru E.A.Poeovi. A to velmi úspěšně. Není divu, že jde o jednu z jeho nejpopulárnějších povídek.

Koncept bohů a strážců bohů moc hezky zpracovaný. Jen je to možná téma spíš na román, než krátkou povídku. Takhle to nějak nemá sílu ani opodstatnění.

12345678910poslední (293)11709 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu