RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1910111213141516171819poslední (347)13878 příspěvků celkem
povídka: Malá vzpoura - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | **** | před 412 dny

Toy story po Dickovsku. Vtipná, ale s temnými akcenty. Líbí se mi, jak je hlavní postava (a naděje) spiknutí My Lord, vtipně přeložena jako nesklonné „Můj pane“.

povídka: Venku v zahradě - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | **** | před 412 dny

Směs magie & zoofilie; psychologie & horůrku; v trochu bradburyovské atmosféře. Pěkné aluze na Yeatse (Léda a labuť), mrazivě děsivá, ironická poita.

Absurdní anekdota s mrazivou a hravou premisou, jež dává našemu antropocentrismu pěkně na zadek. Já takové hříčky miluju. Pozdější „Ne v této vazbě“ (1968) mi ale přišlo snad ještě vymazlenější.

povídka: Vrrgové - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | ****1/2 | před 412 dny

Údajně Dickova první povídka. Utkaná z rozkošných detailů psího vnímání světa v kontrastu k nepochopení vlídných pánečků. PKD opět exceluje v zahušťování paranoie a temných hrozeb. Lze to přijmout jako invazní SF nebo jako nefantastickou úsměvnou historku z pohledu zmagořelého „Já, Baryka“.

povídka: Křišťálová krypta - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | *** | před 412 dny

Vše stojí a padá s premisou, která je stejně jednoduchá jako iracionální. Dělá z děje pohádku či parodii ve stylu Mužů v černém, ovšem bez jejich humoru. Díky tomu, že si autor nehraje na nějaký pacifistický přesah, zůstává to slušným thrillerem se špionážní atmosférou, pěkně zarámovaným jako příběh v příběhu. Dal jsem si to před spaním místo Inspektora Fouska, ale jako večerníček to bylo špatně – pořád jsem se budil a myslel na obsah křišťálové koule. :-)

Věda je věda, posvátná a důstojná … ale pudům holt neporučíš. Opět anekdotka s profesorem Labyrintem a jeho pokusy.

povídka: Kolonie - Dick, Philip K.
vyšla v: Povídky; To je Wub, kapitáne!
jasonix | **** | před 412 dny

Bukolicky idylická planetka skrývá jisté nebezpečí. Jednoduchý nápad, asi ve stylu Obušku z pytle ven, odstartuje předvídatelný survival. Ale (stejně jako očekávatelné finále) jsem si jej s gustem vychutnal.

povídka: Nekoneční - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | *** | před 412 dny

Občas jsem při čtení vzpomínal na Bílou hůl Ondřeje Neffa i báseň Planeta Miroslava Holuba. PKD si tu ale hezky sarkasticky pohrává s tématem evoluce i s psychologií posádky. Závěr působí lehce naivně, jako by na chvíli přešaltoval do žánru dětské literatury (děcka prominou :) ).

Symbolický příběh, stavějící proti sobě křehkou krásu versus robustní sílu přežít. Praštěností mi připomíná nonsensovou poezii. Pobavilo mě Wagnerovské zvíře, Stravinského pták, či Schubertovská rozverná ovce. Ale souhlas s Gaargem, že na PKD je to slabší.

povídka: Dělo - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | ***1/2 | před 412 dny

Když vás na vzdáleně planetě vítají střely a atomovky, nevěstí to nic dobrého. Vzpomněl jsem na Ládínka Smolíka na planetě války. Vyznění téhle „pohádky“ (kde nechybí ani „drak“) je ale spíš technofobické než pacifistické.

povídka: Stabilita - Dick, Philip K.
vyšla v: To je Wub, kapitáne!
jasonix | ***1/2 | před 412 dny

Když bych nechtěl spoilerovat, řeknu jen, že v téhle „časovce“ je cestování časem pouze prostředkem k představení dvou konkurenčních dystopických modelů. Ale (a pozor, to už se spoilerem hraničí) z hlediska lidské svobody to vyjde nastejno. Úlet … ale působivý.

povídka: Vetřelec - Dick, Philip K.
vyšla v: Stratený robot; To je Wub, kapitáne!; Zlatý muž
jasonix | ***1/2 | před 412 dny

Specifická časovka, tragikomická, s jízlivou pointou dávající pohlavek lidské namyšlenosti, aroganci a sebestřednosti. Pracující s trochu jiným motýlím efektem. Jen logika časové smyčky mi vrzala poněkud kakofonicky.

Spolu s meteoritem přišlo do kraje kopců a lesů cosi zlovolného. Fanoušek HPL dostane v tomhle kousku koncentrát přesně toho, co čeká. Všechno je tu lovecraftovsky podivné, šílené, příšerné, nezdravé, nezemské, nevyslovitelné, nepopsatelné … a i přes tu „nepopsatelnost“ popsané s archaickou důkladností a morbidní detailností. :-) Běhá mi po zádech mráz, když si představím, jak „jakýsi cizí nehmotný nerv škube korunami stromů“.

povídka: Nebe může počkat - Gilford, C.B.
vyšla v: Komnata hrůzy
Lucc | ***1/2 | před 415 dny

Podaří se spisovateli detektivek rozřešit vraždu, která se ho až bytostně dotýká?
Poměrně neotřelá premisa povídky (nechci prozrazovat) je rozpracována docela pěkně, ovšem až příliš rozvlekle, což anekdotě nesvědčí. Při třetím telefonátu od Rafaela jsem se chytal za hlavu. Konec byl naštěstí docela fajn…ale po pár týdnech už vlastně ani nevím, jak to přesně skončilo :-)

povídka: Džbán vody - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | **** | před 415 dny

Na záver nám editor servíruje orientálny príbeh len jemne prichutený fantastickým prvkom. Bohatý kupec posiela po svojom sluhovi džbán vody k chýrnemu mudrcovi. Cesta by to bola ďaleká a nebezpečná aj za normálnych okolností, komplikuje sa to ale aj o zvláštnu požiadavku, že dar musí byť doručený pešo. Veľmi príjemná poviedka, ktorá podčiarkuje dobrý pocit z celej knihy.

povídka: V období sucha - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | ***1/2 | před 416 dny

Ďalšia sureálna poviedka, ale pevne ukotvená v našej realite. Lesbický pár rieši problém s vodou. Netreba čakať nejakú pointu. Len taký obraz zo života s jedným mysterióznym prvkom.

povídka: Širé vody jsou - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | ***1/2 | před 416 dny

Vitajte vo svete šialenstva. Príbeh muža a jeho sestry, ktorí majú spoločný osud – obidvaja sú ovdovení. Začiatok poviedky je klasického rázu, čo sa nedá povedať o konci. Prudká zmena štýlu a dostávame koktejl mixnutý poéziou a spomínaným šialenstvom. Ak to môžem posúdiť, je to napriek tomu dobre čitateľné a vôbec ma to neurazilo. Hra so slovami a myšlienkami dopadla dobre.

povídka: Dětská nevěsta - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | ***1/2 | před 416 dny

Ťažký, preťažký text. Nie nadarmo ho Jakub Němeček zaradil do časti experimentálnej tvorby. Autorka zahodila za hlavu všetky možné pravidlá písania za hlavu a stvorila text, ktorý je nejednoznačný v hlavnej postave, v mieste deja i samotným dejom. Zrejme je takzvaný príbeh tvorený nejakým mytologickým odkazom, ale nebol som ho schopný dešifrovať. Zaujímavosťou je, že poviedka sa niekedy blížila štýlom až k poézii.

povídka: Zorné pole - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | ****1/2 | před 416 dny

Skúmanie prastarých reliktov môže mať pre objaviteľov nežiadúce účinky – to je vo všeobecnosti dosť bežná zápletka dobrodružných príbehov. Ale tu máme jednak miesto nálezu Mars a jednak vek nálezu datovaný 600 miliónov rokov dozadu. Traja kozmonauti, po pár dňoch skúmania, sa rýchlo vracajú na Zem. Dôvodom sú rýchlo zhoršujúce sa symptómy nejakej prazvláštnej choroby. Tu už máme ULG vo vrcholnej forme. Napínavý príbeh z pohľadu viacerých ľudí, nejaké tie zápisy či dokumenty plus výborné rozuzlenie.

povídka: Mistr Ganil - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | ***1/2 | před 416 dny

Ďalšie rané dielo, ktorého motívom sú zakázané vedomosti v oblasti matematiky. Nápad nie je rozhodne objavný, ale dosť to napravuje už vtedy dosť dobrý štýl písania. Autorka nerada plytvá slovami a napriek tomu je príbeh obohatený o farbisté vyobrazenie sveta, kde algebra je považovaná za nebezpečnú vedu.

„Život nečiní důvěrně známým věci, které jsou bezchybné, ale ty, co jsou trochu v nepořadku, trochu drhnou. Problem je, když jsou v nepořádku věci, od nichž byste to nečekali.“ Od této premisy se odvíjí narůstající pocit paranoie. Kdo provádí tyhle kejkle se světem, resp. s Tylertonem? Fascinující a depresivní vize. Peklo pro jedince ovládané všudypřítomnou reklamou …nebo třeba volební agitací. Tahle „moderní klasika“ mě po letech zase dostala!

Příběh je klasicky jednoduchý, dobrodružný. Psaný kombinaci drsného stylu a lehkosti. Ač tentokrát nejde o parodii ani o humoristickou povídku, je vypravěčova sebeironie zábavná. Musí hrát o čas, protože (maličký spoiler) autor mu zlomyslně pořídil zdravotní hendikep, tikající jako časovaná bomba. Vše se točí kolem tajemství heechee, které mě rozechvívalo už v Gateway (11/1976), Obchodníci jsou vlastně takovým preludiem k ní. Zdařilá kombinací SF a westernu mi evokuje dílo zcela jiné provenience, vydané shodou okolností ve stejném roce 1972 (náhoda?) – Piknik u cesty. Hned jsem dostal chuť si ho znovu přečíst). Artefakty, za kterými se tihle „heechee-kopové“ honí, metaforizují i tady prostou touhu po štěstí a lepší budoucnosti.

Tenhle neohrožený, trochu samolibý agent věnující enormní péči svemu vzhledu a zejména nehtům :-), připomíná Nicka Cartera kříženého s Bondem. Zápletka je dobře sestavená a pobaví spousta vtipných momentů, např.: „Prominte, po každém torpédování dostanu rýmu“ – když si hrdina na potápějící se ponorce balí papírové kapesníčky v nepromokavém balení. Akce, dobrodružství i zábava, prostě pocta pulpu a starým space operám.

Jedna z prvých zverejnených poviedok. Pracovne by som to zaradil do časových romancí so štipkou alchymizmu. Zaujímavý nápad, už vtedy ULG mala svoj štýl a bola vcelku skúsenou rozprávačkou. Nesadla mi však celková idea námetu, záver bol z lacného kraja.

Tak trocha iný pohľad na obdobie mýtickej Evy a Adama, ktoré možno zmení smerovanie všetkých dejín ako ich poznáme. Trochu som musel zapátrať vo vyhľadávači aby som zistil, že v biblii Adam pomenoval všetky živé stvorenia. No a Eve to onálepkovanie moc nesedelo. Zaujímavý nápad, najmä z pohľadu lingvistiky. A áno ľudia s pozitívnym naladením k feminizmu si tam tiež nájdu svoje. Samotná autorka sa vyjadrila, že do istej miery to myslela ako vtip. Ja si myslím, že z toho vtipu vznikla seriózne dobrá poviedka.

povídka: Sur - Le Guin, Ursula K.
vyšla v: Gwilanina harfa a jiné povídky
quinnet | **** | před 424 dny

Názov poviedky je v španielčine, takže zamierime na juh v čase, keď Amundsen len pripravoval dobitie južného pólu. A keďže sme stále v časti zbierky venovanej feminizmu, tak som nebol prekvapený, že sa poriadne oblečú do kožušín ženy. Zaujímavá poviedka, kde sa vyzdvihoval najmä ženský zmysel pre spoluprácu. Možno to tak pri juhoamerických ženách naozaj je…

Hlavne nepodceňovať ženskú intuíciu. S humorným podtónom podaná poviedka o prvom kontakte hlboko v centre austrálskeho buša. Mužská postava bola riadne skarikaturizovaná, i keď verím, že podobných idiotov je dosť.

Na prvý pohľad je to úplne šialená crazy komédia, ktorá paroduje space operu. Kozmická loď s nie úplne príčetnou prestávkou, ktorá rieši problém neznámej mimozemskej entity na palube. Avšak, ak to celé berieme ako parafrázu na isté ženské obdobie, neostáva nič iné ako zatlieskať. Však sa nachádzame v oddelení sarkazmu a feminizmu.

O hodnotě svobody a lidství v kontrapunktu ke kariéře a účelovosti. Povídka příjemně, clarkeovsky našlápnutá (Město a hvězdy, 1956), v dystopických kulisách a s hořkým koncem … byť hlavní hrdina zažívá happyend. Škoda jen, že v povídce zůstalo jméno města nepřeloženo, když v názvu český ekvivalent figuruje…

Ano mami, KeB má pravdu, číst tuhle povídku bylo …jako když člověk chroupá tvoje cukroví, které cestou vesmírem poněkud ztratilo konzistenci, ale chutná pořád skvěle! :-) Peripetie synáčka, trochu podobného Forrestu Gumpovi, jsou zábavné a podobně jako v Gumpovi demonstrují jak idioti mohou mimoděk ovlivnit dějinné události.

Cokoliv napíšu, může být spoiler, takže radši nečtěte. ;-) Svět se spikne proti každému, kdo něco důležitého dokázal. Na tomto citátu a temných náznacích, hrozbách a podezřeních je tato povídka vystavěna. Podobný pocit tísně jako v „Miliardu let před koncem světa“, ovšem v koncentrovanější podobě.

Když zdědíte milióny, hodně miliónů, je s vámi najednou každý kamarád. A každý zrovna potřebuje do něčeho zainvestovat. Tak i bývaly manžel hrdinovy ženy vymyslel cosi převratného. Poučení, jak i drobný omyl může mít dalekosáhlé následky. Pohlův specifický humor mě baví. Už jen ta charakteristika: „chlápek, co vypadá jako básník, mluví jako vědec a chová se jako kretén“.

Tragikomická minipovídka, kde si čtenář z náznaků musí zrekonstruovat specifický, chladný svět, který autor jen načrtnul. Baví mě si takto domýšlet. Jen doufám, (malý spoiler) že tu Pohl nepředpověděl globální důsledky současné módy tepelných čerpadel.

Anekdotka je to jednoduchá, ale vypovídá mnohé … ne tak o mimozemšťanech, ani o Spasiteli, ale o nás lidech. Lidech pokroku… kteří prostě zůstávají lidmi. Opět ironie a sarkasmus v jemné ale účinné dávce.

Tihle emzáci jsou cosi na způsob kouzelného dědečka. Ochotně a rádi pomáhají lidem. Jenže je tu jisté ale! Mají s námi cosi společného… Humorná grotestička se sarkastickou pointou, z níž mrazí. Jen mám pocit, že překlad ji trochu ubírá na údernosti.

Prostředí a vztahy v rodině připomínají Addams Family nebo Říjnovou zemi. Nic moc konkrétního se vlastně nedozvíme, je tu hodně naznaků, stačí to ale na vytvoření představy i magické atmosféry. A závěrečná sarkastická věta je z cele povidky nejlepší.

Z dnešního pohledu nijak překvapivá časovka. Samozřejmě, když si člověk uvědomí dobu vzniku (vyd. 1949), tak to mohla být celkem pecka. Osobně mi celá ta logika – pozor spoiler v závorce (logika „opravy“ evoluce tímto způsobem, potažmo celková dynamika vývoje) přijde zcestná a to i pod záminkou ušlechtilých pohnutek. Pointa úderná, leč vlastně očekávatelná. Nepříjemný pro mě byl osud hrdinových dětí, byť autor naštěstí nezacházel do detailů. Po této povídce asi trochu zanevřu na svého favorita Ferdu Mravence. :)

povídka: Nemoc na palubě - Pecinovský, Josef
vyšla v: Pulsar č. 3; Termiti z Titanu 1
jasonix | **** | před 427 dny

Ano, souhlasím, že svěřit osud posádky do chapadélek (resp. obrvení) bioorganismu, o němž se ví tak málo, nemá logiku. Ještě víc mi rozum zůstává stát nad chováním posádky stran karanténních opatření. Pozor v závorce možný spoiler (už na první straně vypravěč zmiňuje, i když jen ironicky, podezření, že Bernard podlehl neznámé infekční chorobě!). Mohli by se učit od prof.Primuly a jeho boje s relativně krotkým virem z Číny. :-) Nápad na svou dobu (1988) slušný a povídka čtivá.

povídka: Mám doma planetu - Pecinovský, Josef
vyšla v: Termiti z Titanu 1
jasonix | *** | před 427 dny

Vypravěčův přítel Václav Novák je smolař. Jeho vášní je lov ptactva, ale s pomocí techniky se mu podaří ulovit něco …nečekaného, mnohem většího. Absurdní groteska, odehrávající se na útulném (českém) domácím písečku a s domácími antihrdiny v hlavních rolích.

povídka: Dlouhá tmavá chodba - Pecinovský, Josef
vyšla v: Termiti z Titanu 1
jasonix | *** | před 427 dny

Další povídka ze série založené na vynálezu Hirmetova rámu – technologie, umožňující vstupovat do obrazů. Tentokrát se v gotické atmosféře vše točí kolem závěti a dědictví strýce, který byl … „pinkturován“. Svým způsobem je to duchařina, byť tihle duchové jsou dílem vědy. „Logika“ pinkturace by mi ale víc seděla v případě magie než vědeckého zdůvodnění.

1910111213141516171819poslední (347)13878 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu