LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Človek si na lepšie ľahko zvyká, preto protagonistka nie je nadšená, že sa stala z kozmickej stanice opäť obyčajným človekom. Zvykanie na obyčajný život chvíľu trvá a keď sa zdá, že je odsúdená byť obyčajnou ženou, prichádza nová príležitosť. A možno nielen pre ňu. Pár poviedok s podobným námetom som už kedysi čítal, ale autorke sa darí to poňať z trochu iného uhla. Belestricky to je podané dosť suchopárne, dalo by sa z toho vytvoriť aj pútavejší text, ale rozhodne to nebola strata času. Zaujalo ma to.

Naprosto minimalistické pojetí několika příběhů v příběhu s hodnocením nutně oscilujícím na škále všechno nebo nic. Já budu zarputile hodnotit průměrem. Mohlo by více zaujmout ty, kteří se zajímají o literární historii Frankensteina.

Homorný horor, to umí jen Bisson. Z textu ale opravdu mrazí. Ironie, dětská krutost, nezodpovědné rodičovství, vyberte si. Doporučuji si text přečíst nahlas a měnit u toho tón postav. Obzvláště švitořivá matka je výborná. O to víc vám povídka vynikne a bude ještě sžíravější.

Dobré. Autorka reflektuje rodinný život američana 50. let ale přináší do něj prvek temného znepokojení z toho co by se mohlo… Skvěle napsané.

Dvaja policajti v jednom tele vyšetrujú vraždu majiteľa cirkusu. Vonkajšia časť našej slnečnej sústavy síce sľubuje exotické kulisy, ale autorka ich veľmi nevyužíva. Skôr kladie dôraz na kyberpunkovú a detektivnu časť poviedky. Celkom ma to zaujalo, dobrý nápad aj sympatickí hrdinovia.

Do veľkomesta budúcnosti, ktoré je akýmsi hlavným pozemským prístavom pre kozmické lode, prichádza muž hľadajúci svoju dcéru. Dostať ju späť z moci miestnej sekty bude problém. Zaujímavý svet a zdarné sa vyhýbanie klišé sa cení.

Na závěr veliká paráda s jednou obrovskou kaňkou. Autor zemřel dříve, než stihl práci dokončit. I přesto hodnotím plnou palbou, protože to, co dokončit stihl, je velice stylové, řádně tajemné a má skvělou atmosféru. Zamýšlený konec se dochoval – byť jen v poznámkách. Tudíž nějaké to rozuzlení tu je, naneštěstí chybí cesta k němu; novela je utnuta – jak se zdá – před finálním střetnutím. A i když je styl práce naprosto odlišný, musel jsem si během textu několikrát vzpomenout na Lovecrafta. Když jsem se pak v doslovu dozvěděl, že Smaragdový příboj vznikl na základě autorova snu, musel jsem se vzpomenutím na HPL tak nějak pousmát.

Další velice zdařilá povídka spoléhající na atmosféru, další Havlíčkův komicky hrůzný obraz vložený přesně tam, kde má být, aby člověka pobavil/znechutil.

Příběh o podivném manželském páru a jejich služce. Závěr dává tušit, že je to pořád stejné i dnes.

Za mě nejslabší práce v knize, ani ne tak povídka, jako úsměvná anekdota.

I přes hodně lákavý název patří povídka v knize spíše k těm průměrnějším. Opět zde hraje roli doba, kdy věci dnes již takřka banální a vyřešené představují obrovskou překážku a nebezpečí.

Příběh o postupném propadání se do šílenství, který nepůsobí úplně vážně, byť vážně míněn je. Je zde kontrast mezi velice dobrým popisem onohu propadu, a tím, v co se hrdina (údajně) mění.

Snová povídka plná bizarních obrazů, z nichž u některých člověk neví, jestli se má smát, nebo cítit znepokojení/znechu­cení.

Alegorie. Možná zamýšlená k tomu, aby lidé neztráceli naději…? Vzhledem k době vzniku pravděpodobné, avšak nevím. Povídka samotná se odehrává ve středověkém městě, které je sužováno krutovládou jistého Fausta. Jenže někde poblíž evidentně museli hrát Scorpions, protože vítr změny se blíží…

Případ Benjamina Balabána (avšak tato povídka vznikla až o několik let později než její straší americká sestra). Povídka je správně fantaskní, avšak nebyl by to Havlíček, aby tam nedal poměrně brutální obraz, který celou povídku o dost povznáší.

Začíná to jako pěkně ponurá črta, která výborně vykreslí prostředí…nu a pokračuje příběhem starým jako lidstvo samo. Kratší práce, poměrně dosti poetická, těžící hlavně z atmosféry vichrem zmítané okrajové části města.

Tak tohle byla parádovka. Smrt nazíraná dětskýma očima. Extrémně hutná atmosféra umocněná dobou, v níž se příběh odehrává – tedy v době, kdy už věda hraje prim, avšak stále nemá potřebné prostředky (antibiotika, očkování), jak zubatou odehnat – nejen – od dětí.

Naprostá paráda, tohle mi extrémně sedlo. Až se mi chce novelu (složenou z dvanácti menších příběhů, kdy každý příběh vypráví jeden den) okomentovat slovy: „Péťa Bajza potkává apokalypsu“. V Zániku městečka Olšiny se spolu skvěle snoubí satira maloměsta a obrazy vskutku hororové, které místy dovedou vyvolat mrazení v zádech. Ovšem ono mrazení příliš nevydrží, neboť jej autor spolehlivě rozbije humorem, stylem, jakým je text psán a – to hlavně – jejich dalším rozvedením, kdy je hrůza přetavena do absurdní grotesky. I přes jistou bláznivost se dílu daří udržet cosi k zamyšlení. Skvělé čtivo, skvělé.

Poviedka založená na jednom odbornom článku. Zaujímavá téma, premyslené kulisy príbehu, uveriteľní protagonisti a typicky neurčitý záver. Ale v tomto prípade som to bral.

Muž bez pamäte a s ťažkou formou nespavosti je hospitalizovaný na miestnej klinike. Keďže insomnia ho ohrozuje na živote, je povolaný špecialista zo spánkovej kliniky. Autorka sa ani nesnaží niečo vysvetľovať, skôr ju zrejme zaujala samotná diagnóza. Rozuzlenie zaujímavej zápletky sa nekoná.

Molekulárne replikátory a Vianoce. Stačí to vhodne zabaliť, dať správny návod, ktorý toho moc nevysvetľuje a rozposlať po celej Zemi. A okrem dobrého jedla dostanete aj malý bonus. Už je len na vás či záver zoberiete ako happy end alebo nie.

Predloha k slávnemu filmu „It's a Wonderful Life“, ktorý mal premiéru o tri roky neskôr. Bankový úradník nespokojný so svojím nudným životom takmer skočí do rieky. Dostáva však zaujímavú ponuku od tajomného cudzinca. Vzhľadom na vek poviedky je nezmysel frfľať nad jednoduchosťou námetu, vianočný príbeh spĺňa všetky kritéria pre navodenie príjemnej vianočnej atmosféry.

Milá vianočná poviedka, ktorá je však strašne kostrbato vyrozprávaná. Zápletku sa dozvieme za pomoci umelých dialógov, zdvorilostná etika je am akosi navyše – celé to zachraňuje záver, síce vytiahnutý z kúzelníkovho klobúka, ale vykúzli akú takú spokojnosť nad vyznením celej poviedky.

Befana podľa talianskej povesti je škaredá ale pri tom dobrá čarodejnica, ktorá v dobe narodenia Krista akosi netrafila do Betléma. A Gene Wolfe tento príbeh rafinovane využil v príbehu jednej návštevy priateľského šesť-nohého domorodca u pozemských imigrantov. Nie je záruka, že to čitateľ ocení po jednom čítaní.

Život po živote nemusí byť pre každého. Pomerne banálne spracovanie, ktoré nešlo moc do hĺbky. Skôr som mal pocit, že hlavná postava je zbytočne neurotická a mala by problém aj v reálnom živote.

Exotické kulisy hypotetického Siamu sa nepodarilo plne využiť, ale pribehovo to bolo zaujímavé. Kyberpunk v čistej podobe napísaný zrozumiteľne aj pre nováčikov v žánre.

Skúsený nájomný zabijak sa dostáva do pasce a zisťuje, že je len figurkou v politickom komplote. Nenudilo, ale prah priemernosti sa nepodarilo prekonať.

Toto musím okomentovat, snad i vysvětlit absolutní hodnocení. Po prvním přečtení jsem povídku ohodnotil jako nesmysl, nicméně nedalo mi to a krátký text jsem si hned zopakoval. Stále nedokáži říct, o čem to sakra bylo, jen, že se mi to vlastně strašně líbilo. Pokud bych měl použít možná nepřesný příměr k vlastní zkušenosti, podobná záležitost jsou některé z nejlepších písní mého oblíbeného Boba Dylana. Také je nedokážu převyprávět či nějak rozumně vysvětlit, vím jen, že mě opravdu berou za srdce. Tohle je sice literatura, ne muzika, nedokážu ale teď tuhle povídku vidět jinak.

Mne zmena tempa ku koncu nevadila, previazanosť s koncovou scénou bola zrejmá. Mexikánci sú naozaj zaujímavé postavy, ideálne pre kontroverzných hrdinov. Páčilo sa mi aj výborne opísané prostredie krajiny plnej rančov aj celková mystickosť príbehu.

Príjemné teplé leto z pohľadu chlapca, túžiaceho sa schladiť na miestnom kúpalisku. Zlo ľudské aj nadprirodzeného pôvodu, všetko kulminuje v lenivom, hypnotickom tempe.

Začiatok zbierky je viac ako obstojný. Zúfalý telefonát kamaráta odštartuje príjemne desivý pohľad na dávne želanie, ktoré sa stalo skutočnosťou.

Jedna z nejsilnějších povídek, kterou jsem za poslední roky četl. Po zásluze oceněna Hugem, Nebulou, Locusem a Pamětní cenou Theodora Sturgeona.

Robiť experimenty na vlastnom tele sa nevypláca a to ani v prípade že ide len o virtuálnu realitu. Prekvapivé asociácie vôní zkomplikujú hlavnej hrdinke život. Poviedka by sa dala asi aj lepšie literárne spracovať, pôsobí skôr ako koncept, ale nápad je dostatočne výživný na udržanie pozornosti čitateľa.

Automatická továreň, zabudnutí ľudskí správcovia a blížiace sa Vianoce. Lákavo vyskladaný príbeh, ktorý ale ako natruc nič nevyzradí a koniec vás zanechá v rozpakoch.

Vianočný let na Mars mal byť pre malého chlapca niečím výnimočným. Zúfalí rodičia hľadajú náhradné riešenie. Bradburyho fascinácia vesmírom v neriedenej forme.

Nejdelší povídka (nějakých třicet stran) je vrcholem knihy. A to bez debat. K dokonalosti jí chybí jen málo. Navíc je v ní přítomna atypická zimní bouře. Nu a včerejší (resp. dnešní) slunovrat byl také – zvláštně – bouřlivý. To se někdy tak sejde. Atmosféře to ovšem přidá. Nemůžu se však ubránit dojmu, že povídka by si zasloužila v jedné pasáži malou úpravu překladu, aby lépe seděla ve všech historických aspektech.

Opět Algernon, opět mírné zklamání. Povídka je doopravdy taková…nu…tuctová.

Tohle bylo dobré, hodně dobré. Krásné zlověstné. Řekl bych, že tato práce, jako jedna z mála, by mohla postrašit i dnešního čtenáře.

Krátká povídka, u níž čtenář dostane vše, co od tohoto žánru očekává. Nic převratného, avšak neurazí.

Opět taková ta Viktoriánská klasika, psaná lehčím tónem – koneckonců i rozuzlení je mírně ironické – avšak na mě poměrně rozvleklé.