LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Kratucka poviedocka na 2 strany, ktora konci nadherne melancholickou naladou…

Pojednanie o magii vo svete Krvaveho pohranici. Rozhodne potesia narazky na dnesne nabozenstva :)

Zaujímavý nápad založený na bioinžinierstve. El Nido má ohromné kúzlo, nehovoriac o bielych a tobôž šedých rytieroch…len som sa nevedel zbaviť dojmu, že je to nejaké „nedoklepnuté“, tým pádom potenciál nie je celkom využitý a niektoré pasáže mi prídu naopak redundantné. Ale ako inak, prehliadka autorovej technickej invencie.

HK asi definitivně nebude můj oblíbenec. Nemohu zpochybnit řemeslnou kvatitu textu a určitou znepokojivou atmosféru, ale vadí mi nedotaženost příběhu, který působí jako placnutí do vody a hlavně styl vyprávění, který prostě není můj šálek čaje.

Slušné, dávám za dva (80%) protože tomu chyběla ta správná Conanovská esence, bohužel nedokážu říct proč. Ale zase na druhou stranu tam byla ta správná esence Piktlandu a pohraničí, tak dobřé známá Zpoza Černé řeky a Vlků za hranicí. Well done mr Kantůrek, well done…

Jedna ztroskotaná vesmírná loď při nezdařené misi na Měsíc. Jedna přeživší astronautka ve skafandru se solárně napájeným systémem výroby atmosféry. Jeden den života, než Slunce zapadne a přísun kyslíku se zastaví. Co teď?

Skvělá povídka u které jsem dlouho uvažoval, zda by popsané dění bylo reálné, ale vzhledem k autorově odborné erudici předpokládám, že ano. Výborně zpracovaný, originální nápad a nesmírně působivé ukázka lidské vůle přežít. „Konverzace na procházce“ možná vypadá trochu klišovítě, ale i 97% je na pět hvězdiček dost. Kdyby navíc tahle povídka skončila jinak, asi bych musel jít autora uškrtit.

„Nezhasínejte světla!“

Už je to nějaký pátek, co jsem četl tuhle povídku a vím, že se mi líbila. Jen jsem nepochopil, proč bylo jméno kapitána ve verzi z antologie nesmyslně přeloženo jako Budoucnost a neponecháno v původním tvaru Future. Překladateli asi unikaly souvislosti. Docela hrozný zážitek, takže jsem raději sáhl po Ikarii a dočetl povídku v ní. Tam ho nechali jako kapitána Futura a navíc místo ilustrací dali části z komixu Rex Star (Flash Gordon), který kdysi vycházel v Ohníčku.

Průměrný příběh na téma sirky co dokáže rozpoutat požár. Divný popis bitvy ve kterém jsem nevěděl, kdo je kdo. Po zkáze Greywater station to bylo jednoznačně zklámání.

p.s. pro Majkla, scifi prvek byly lasery. :)

Tahle povídka je prostě báječná, úžasná a dokonalá… prvních deset minut po dočtení. Pak se totiž přestanete chechtat a v duchu si přehrávat dialogy i sarkastické postřehy, začnete přemýšlet nad tím, O ČEM to celé vlastně bylo – a dojdete k závěru, že naprosto o ničem. Vadí to? U Abercrombieho kupodivu moc ne. Pokud někteří lidé umí uplést z lejna bič, on z něj splete kompletní lanoví pro pirátský koráb. Námitky, že jeho tvorba je v podstatě pořád dokola totéž jsou asi na místě, ale dokud to čtenáře baví, proč by to měl být problém? Někomu to stačí. I já se bavil, dokonce kapku záviděl, nicméně přece jen dávám přednost věcem, které mají pod vtipným obalem i nějaký příběh.

Troufalí zloději – a troufalý Willingham, když se odvažuje předložit čtenáři toto a říkat tomu hotová povídka. Tak nějak podle mě vypadá leda koncept, na kterém by se mělo ještě tak měsíc pracovat. Odfláknutost není uměleckým stylem a nedodělek není literárním záměrem. Brak nedávám pouze z toho důvodu, že na rozdíl od Wolfeho aspoň chápu, o čem tato povídka byla… nebo spíš, o čem mohla být, kdyby se ji autor obtěžoval dopsat.

Hodně svérázná, ale podařená legrace. Povídka je evidentně variací na Beowulfa, ovšem spíš v podání Sturly Gunnarssona než Roberta Zemeckise. Takže žádné „pořádné“ hrdinství se nekoná (povídka ostatně zabitím trolla teprve začíná) a celý příběh je o něčem docela jiném, navíc s dost atypickými hrdiny. Pokud se s autorkou naladíte na stejnou notu, budete se bavit. Pokud ne, budete kroutit hlavou. Já se bavil docela dobře – už jen fakt, že chcíplý troll dokázal natropit podstatně víc škody než živý si zaslouží půl hvězdy navíc.

Především, tahle povídka nemá vůbec co dělat s Narnii. Není to parodie ani parafráze na Lewise a domnívám se, že název byl zvolen účelově, aby přitáhl pozornost, což mi přijde jako trik poněkud nedůstojný zkušené autorky. Ve výsledku pak jde o podobný případ jako u Shea, tedy pěkný úvod a dobrý nápad zabitý zpracováním, zde navíc „obohacený“ o zbrklý konec po návratu hrdinů do města. Takže další průměr.

Bez diskuzí nejlepší povídka sbírky. Ročníková zkouška čtyř čarodějných učňů vypadá svým obsaheh zkraje spíš úsměvně, ovšem jakmile začne, je velmi rychle po legraci. Tady totiž půjde o krk. Lynch navíc dokázal výborný nápad i výborně logicky zdůvodnit, uspokojivě v textu zodpovědět všechny otázky, které mě napadly a ještě přidat pár dalších, na které jsem vůbec nepomyslel. Bohužel překombinoval závěr. Finální podraz je za prvé zbytečný a za druhé poněkud kazí přehlednost, protože není tak úplně jasné, CO vlastně chtěl jeho aktér dokázat a hlavně, jak si to představoval dál. Přesto tahle povídka vážně kandiduje na stovku a Lynch se mi zařadil na přední místa seznamu autorů, kterých si budu všímat.

Na začátku bezpochyby skvělá legrace – obarvený a ubarvený barbar, svérázný nekromant, výprava za záhadným cílem. Jenže pak se z povídky stává jakýsi snový výlet na výstavu podivných maleb, bytostí i míst, a třebaže popisy jsou výborné, při čtení jsem trpěl. Zajímavost jí přesto upřít nelze, pointu rovněž má, alespoň rámcově pochopitelnou. Takže ve výsledku opravdu těch 50%.

Těžko o povídce cokoliv napsat a neokrást budoucí čtenáře o zážitek z objevování. Příběh o tak trochu jiné Zemi v období Studené války má tři linie: jedna sleduje americké tajné služby, jejich pátrání a strategii, druhá nás zavede na opačnou stranu barikády k soudruhům a jejich postupům, třetí je civilnější, popisuje osud kolonistky Maddy a mně osobně se četla nejlépe – snad díky té apolitičnosti. Charles Stross stvořil velmi zajímavý svět, položil závažné otázky a nahodil také znepokojivé odpovědi. Dovolil si i nějaký ten vtípek související se jmény postav (kdo viděl „Mouchu“, pochopí;-)). Nevšední příspěvek do škatulky new space opera. 80%

Přece jenom se rozepíšu. Bohužel už v půlce bylo jasné jak to dopadne, což vnímám jako negativní. Za další by mě zajímalo do jaké hloubky měla autorka vymyšlenou technickou stránku v povídce popisovaných technických kouzel. (Důsledek mojí potřeby hledat v povídkách nefunkčnosti) Dávám 60%

Trochu komplikovaná povídka o telepatovi a malém matrixu uvnitř hlavy hluchoslepého chlapce.

Docela nenápadná Miévillova povídka ze sbírky Children of Cthulhu aneb DJ China remixuje Lovecrafta… Remix je to důkladný, zbylo jen pár náznaků, motivů, ale celková atmosféra a dojem věcí větších, než jsme my, zůstal zachován. „Jednotlivosti“ samozřejmě fungují i samy o sobě, teď po letech od prvního čtení se mi líbily ještě víc… a zase je to jednoduchý nápad (o tom ďáblovi, co se umí skrývat v detailech) rozpracovaný do originální povídky, která se časem stala Miévillovou nejpublikovanější kratší prací vůbec. Zajímavé jsou lehce načrtnuté úvahy o vidění a vnímání, dále a důkladněji rozvedené v Městu a Městu.

Na tehdejší dobu možná revoluční, dnes už ale dost vyčichlá povídka s předvídatelným závěrem. Musím ocenit dialogy a zvláštní atmosféru.

Idiotský překlad ubírá této povídce na věrohodnosti :(

Ježišmarjá, koho napadlo tohle zařazovat do antologie hororu? Extra krátká poezie.

Jediná dobrá povídka v této sbírce.

tohle podobenství je také v základě zajímavé, ale výsledek je takový jakýsi nijaký. zmíněné transformaci chybí napětí i solidní vyústění.

tahle dosti smutná groteska má sice alarmující námět, ale zpracování se mi nelíbilo. je to na můj vkus příliš přímočaré, málo rafinované a ten křesťanský podtón mi taky nehoví.

Jediná hororová povídka jistého Paula Hazela, ze slavné antologie Prime Evil (1988). Ale nic moc, i když úplně marné to taky není:) Sice elegantně napsané ve starosvětském, džentlmenském duchu (v originále, nevím co překlad), ale v podstatě jde o misogynní hříčku s groteskní pointou, kterou, jak se tak dívám, český překlad na rozdíl od originálu zdatně prozrazuje už v názvu.

Ako hodnotit poviedku, ktora je vlasne iba popisom historie jedneho mesta? Aj napriek tomu je podana vtipne a bavi ju citat.

Suhlasim s predchadzajucim komentujucim. Poviedka nie je podla mna taka dobra, ako predchadzajuca, aj ked svoje klady urcite ma. A dostaneme kus historie tohto kraja k tomu…

jestli jsou takhle napsána i ostatní troskova díla, jsem rád, že mne minula. uznávám, že autor formoval mnoho čtenářů ve své době, ale té dnešní už nemá, dle mého mínění, co říct. nedokázal jsem se nikdy nadchnout pro prvoplánová dobrodružství a přesah tohoto díla (a vím, že je to jen ukázka ;) jsem nepostřehl nebo je natolik banální (a nezajímavě podaný), že mne minul o mnoho parseků. tož tak.

podstatně lépe napsané než převychovaní, žel tomu chybí originalita, ve své době už rozhodně nešlo o dílo ojedinělé. nicméně, autor volí zajímavý pohled na zkázu země, pohled historika, ale konec se na můj vkus příliš emočně rozplizá z původního sevřeného útvaru. moc mne to nezaujalo, i přes některé nesporné kvality (odvaha pochopit lidstvo jako postradatelnou entitu).

nemůžu si pomoct, ale čapek prostě uměl. chirurgicky přesné, vtipné, nadčasové, předvídavé a lidské.

Dobře. Postavme se tomu čelem. Jak jinak ohodnotit povídku, jejíž detaily vám v hlavě zůstaly od prvního čtení až do současnosti a pokud jde o některé scény, tak v živé paměti k tomu (ano, narážím na nehet zaražený do křesla, šachy, deníkový zápis…)? Sice naprosto nechápu, proč jsem ji považovala za dílo nějakého prestižního zahraničního autora (resp. chápu, můj čert ví jestli milovaný Ikarie-efekt xD), ale každopádně je to věc hodná doporučení. Jestli bude nějaká antalogie starších sci-fi kousků, tohle tam rozhodně patří.

P.S.: je docela vtipná situace, že než jsem na Vrak po dlouhé době náhodou natrefila, sháněla jsem po scifistických známých informace, kdo to mohl napsat, že si to chci přečíst znovu. xD

Zaujímavá a dosť znepokojivá téma, ktorá sa (ktovie?) možno čoskoro stane aj veľmi naliehavou a reálnou, podaná po technickej stránke brilantným spôsobom (nie som veľký expert do moderných technológií, ale tu – napriek ich početnosti a komplikovanosti, ako aj veľkému množstvu rôznych odborných termínov – som to celkom „sumíroval“), avšak s ľahko naivným a sterilne pôsobiacim príbehom a s príliš uťatým koncom.

Dobrá jízda jež je důkazem toho, že i vědci mohou bojovat s vojenskou přesilou, ale zvládnou porazit inteligentní parazitickou plíseň?

Edit: Měním svoje hodnocení na 100% a dávám do top, ta povídka je opravdu skvělá…

Dávám o 60% za ten spoiler hned na začátku a za některé opakující se motivy z jiných REH povídek.

Omlouvám se mistře, ale tohle snad ani není povídka. To je výstřel luku do tmy… Nicméně po technické stránce dokonalé jako vždy.

Bohužel v exalticonu je to jen kratičkej fragment, kterej funguje jen díky technické preciznosti. Proto dávám tak malé hodnocení

Ano! Pro takové zážitky miluju sci-fi literaturu. Pro rozsah povídky skvěle propracovaný svět, zajímavé technologie, hustá atmosféra, postavy, o kterých se sice nedozvíme žádné detaily, ale díky přirozeným dialogům jsou sympatické, dobrá zápletka i výborná pointa. Narozdíl od předchozího příběhu je od čtenáře vyžadováno používat mozek. 85%

Pohled na hrdinství, obludy a následky činů trochu jinak. Ano, jsou náměty, z kterých by kterýkoli normální autor udělal klišé jako plejtvák. Ale jsou autoři, kteří si to rozpitvají po svém a výsledkem bude… cosi plného kousavého humoru. Situace, které se dostanou pod kůži, pobaví a dají klasické fantasy nádech čehosi špinavě realistického. Dobře, možná ne ani tak špinavě, jako spíš nechutně a totálně realistického. Jo, takhle nějak si to člověk umí představit „jak to bylo doopravdy“. :) Moje první zkušenost s autorkou, přesto se mi vtírá srovnání s Abercrombiem – Kiernan je v této povídce víc realistická, nehraje si na šablony a prostě vypráví. Rozhodně někdo, na koho se hodlám v budoucnu víc zaměřit.

Budu neobjektivní, hodně neobjektivní. Ale to i kvůli zdejšímu hodnocení, je dost vypovídající, abych si mohla dovolit hodnotit jen a pouze na základě soukromého čtenářského zážitku. :) Černou legii znám a považuji se za fanouška. Tedy se orientuji v rámci univerza a celou povídku jsem si nehorázně užila. Pár mušek se najde, ale ve chvíli, kdy člověk ví, jaké jsou vztahy a vývoj postav, na co má Felčar hlody, kdo je Kulhavec a co vlastně má s Legií… a pointa, pointa… potěšila.

Ano, je mi jasné, že člověk Cookovým cyklem nelapený nebude vědět, co si o čem všem myslet. Ta provázanost je opravdu silná. Snažím se představit, jak bych reagovala, kdyby to bylo mé první setkání s Černou legií – a nevím. Protože první setkání to nebylo.

Jedna z TOP3 poviedok v tejto skvelej zbierke. Extrémne zaujímavý príspevok do extrémne zaujímavého Asherovho sveta uletených nápadov. Príbeh založený na nano-bio-inžinierstve je hutný, má skvelú gradáciu a nedá sa mu snáď nič vytknúť.

100% Dokonale hutná atmosféra. Konec který jsem nečekal a děsivé scény při kterých mi tuhl kyslík v přívodu. Dost mi to připomnělo tohle http://www.legie.info/povidka/24329-95-1-2-hodiny Popravdě si myslím, že kdyby to páně Hlávka rozehrál na pódiu novely bylo by to stejně dobré, takhle je to trošku slabší. Postavy by si zasloužili více místa a historie lodě taktéž. Právě se dostala tahle povídka do dalšího topu…