RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

189101112131415161718poslední (633)25306 příspěvků celkem
kniha: Dobyvatelé sluneční soustavy - Pacner, Karel
ippokorny | nehodnoceno | před 113 dny

Povídka je jednou z posledních sci-fi oslavující Sovětský svaz (vydána dva roky před jeho rozpadem) a jeho údajné vesmírné úspěchy (Sověti ani nikdo z nástupnických států Sovětského svazu na Měsíci dodnes nebyl). V povídce se uvádí mezinárodní spolupráce řady států, realita je stále taková, že státy provádí kosmický výzkum spíše každý za sebe, snad s výjimkou orbitální stanice ISS. Optimistické je v povídce i datování dobývání Měsíce a planet sluneční soustavy. A uvedený název Morozovova kometa je patrně podle Pavlíka Morozova (sovětského pionýra oslavovaného stalinistickou propagandou, viz Wikipedie, heslo Pavlík Morozov).

Čítanie tejto poviedky v noci malo svoje čaro. Oproti predchádzajúcej sa mysteriózne veci viac naznačovali ako ukazovali a postavy boli úplne odlišného rázu, ale fungovalo to rovnako dobre.

povídka: Dům snů - Swanwick, Michael
vyšla v: XB-1 2017/02
quinnet | **1/2 | před 114 dny

Štvrtý príbeh z Mongolského čarodeja. Ritter sa dostáva v blízkosti vojnovej fronty do zajatia dvoch neobvyklých vyšetrovateľov. Šedý priemer, nič zvláštne sa tu neudeje, autorovi sa nepodarilo ma zaujať ani snovými sentenciami. Ale u tejto série som ani nič iné neočakával.

kniha: Artefakt - Hlaváčková, Kristina
trudoš | ** | před 115 dny

Výhodou autorky je její slohová predispozice. Kde spousta začínajících tvůrců tápe, tam se Kristina Hlaváčková pohybuje jistým krokem profesionála. Vyprávění šlape, věty plynule přecházejí jedna v druhou a zatínání zubů u kostrbatých dialogů se nekoná. Po úvodní akci však přijde rozpačité vysvětlování toho co, kdo, kde a proč. Vývoj děje tak už v půlce ustrne a zápletka se až do konce prakticky nehne. Vše pak vygraduje na posledních stranách, kde si spisovatelka dokonce nechává pootevřená dvířka pro pokračování.
Možná kdyby byla kniha o polovinu kratší, bylo by z ní slušné akční béčko. Takhle mě vatová výplň až příliš bila do očí, nehledě na to, že originality je v ní poskrovnu. Naopak, často se zde pracuje s otřepanými motivy, aby byl vykreslen svět, jenž by šel shrnout do několika vět. V tomhle ohledu pak trpí věkové zařazení cílových čtenářů. Na odrostlejší je to dost prostinké, pro mládež zas moc dospělácké, přitom ale vyjadřování a chování hrdinů odpovídá spíše druhé kategorii.

kniha: Naslouchač - Stehlíková, Petra
idle | ***1/2 | před 115 dny

Autorka si vymyslela působivý a propracovaný svět, což je zároveň pozitivum i kámen úrazu celého díla: celou dobu jsem měla pocit, že by se kniha měla jmenovat Vysvětlovač.

První třetina je dost úmorná: kromě úvodní scény se neodehraje téměř nic, zato vypravěčka čtenáře zahltí historií světa (již tato nevzdělaná dívka z ghetta zatím ani nemůže znát) i svého dětství a spoustou novotvarů (které jsou v tu chvíli zbytečné, protože je stejně musí všechny vysvětlovat). Učňovská léta jsou obdobná, na jednoduchou učňovskou otázku mistr obvykle reaguje půlstránkovým výkladem. Naštěstí je popisovaný svět aspoň zajímavý, jinak by to bylo k nepřežití.

Pak se konečně vysvětlovací pasáže naředí dějem a i když některé interakce testovaly hranice uvěřitelnosti (elitní vojáci dělající chůvu nezvladatelnému děcku – všechna čest), najednou se vyklube čtivé a zábavné vyprávění.

Po dalším dílu určitě sáhnu, snad se z toho ale nevyklube sáhodlouhá série.

povídka: Běh mrtvého muže - Reed, Robert
vyšla v: XB-1 2018/02
lamahe | ***1/2 | před 115 dny

Poviedka z bežeckého prostredia (v tomto ohľade vcelku originálna) s detektívnou zápletkou. Prirovnal by som to k „Vražda v Orient exprese“ skombinovanou s nahrávaním osobnosti do virtuálnej reality, akurát sa vyšetrovanie vraždy deje v otvorenej krajine počas bežeckého tréningu. „Poirot“ tu tiež nie je explicitne definovaný, deje sa to takpovediac kolektívne a spontánne. Celková neotrelosť a pointa vyťahujú hodnotenie nahor, čo to naopak zráža, je zbytočná dĺžka textu. Miestami som už naozaj nepotreboval vedieť, kadiaľ presne sa beží, prípadne o osobnom rozpoložení aktérov, ktoré s dejom priamo nesúviselo. Celkovo však prevláda pozitívny pocit. Zaujímalo by ma, ako poviedku vníma nejaký aktívny bežec, nakoľko ja si o tom len čítam :)

Neviem na koľko bola pre Barrona typická poviedka Halíme kouřem záři severu, ale Blackwoodov synček je prostý experimentovania a tak dostávame klasický mysteriózny príbeh o jednej nepodarenej poľovačke. Slušne postavený dej s dobre fungujúcou atmosférou. Uvidíme čo ďalšie poviedky.

kniha: Řád vlkodlaků - Ruthenbeck, Steve
trudoš | *** | před 116 dny

Řád vlkodlaků je přesně tím, na co byste knihu od pohledu tipovali – parádní brakovka, kdy se mezi sebou řežou američtí vojáci a nacističtí vlkodlaci, to vše pěkně v kulisách 2. světové války. K tomu samozřejmě patří i řada nelogičností a absurdit, které se táhnou od postav až po samotný motiv lykantropů. Ovšem nejslabším prvkem je bohužel text samotný. Jenže tady se obávám, že tentokrát to nemá na triku pouze autor. Což je opodstatněné jednou z poznámek pod čarou od pana překladatele:
Nejvulgárnější výrazy nejsou v knize nikde překládány v českém ekvivalentu!!! „Verpiss dich Arschloch!“, snad: „Trhni si nohu, pitomče!“ („Jdi se vysrat, čůráku!“ je sotva přijatelné!!)
Je evidentní, že pro Václava Pauera byla vůbec celá kniha „sotva přijatelná“ a etika řemesla mu sotva něco říká. No, text podle toho taky vypadá. Díky tomu jinak vcelku přímočarý a jednoduchý hororový masakr vzal za své. Přesto vřele doporučuji všem fanouškům vyhřezlých vnitřností, rozprsklých mozků a létajících končetin.

povídka: Persefona sestupuje - Künsken, Derek
vyšla v: XB-1 2016/07
yerry | *** | před 116 dny

Ak si nevieš predstaviť peklo a neveríš, že existuje, budeš sa asi veľmi mýliť. Sopečné krátery, vyvierajúca láva, obrovská teplota, smrtonosné búrky a kyselina sýrová pršiaca z oblohy, toto je Venuša. Práve túto planétu sa rozhodol kolonizovať zvrchovaný samostatný štát Quebec. Na orbite takto nehostinnej, k človeku nepriateľskej planéty však opäť začínajú typicky ľudské trenice, tuná medzi Le Separatiste a Le Nationaliste. Odnesie si to jedna žena, ktorá padá k povrchu planéty iba v skafandri a ty zisťuješ, že v tomto štádiu už nič nie je nemožné…

Určitá podoba v koncepte so skoršou autorovou poviedkou Cesta Jehly o kovovom pavúkovcovi, pohybujúcom sa na svojich ihlách a ktorý poráža silnejších súperov, tu je, ale tým to končí. Tá poviedka sa mi páčila o čosi viac…

kniha: Stroj času - Psůtková, Zdenka
Gaarq | *** | před 116 dny

pro teoretiky žánru a znalce fantastické ruské tvorby starých časů určitě významný sborník, pro běžného čtenáře už notně zubem času ohlodaný soubor děl, z nichž některé jsou sice nadčasové, ale zbytek už podlehl zkáze po expiraci. ovšem kniha jako taková je luxusní; formát, ilustrace, úprava a je to přesně ten kousek, který ve mě vyvolává touhu něco takového držet v ruce. našlo by se pár typo-chybek, ale opravdu se mi po něčem takovém stýská.

povídka: O zkáze Atlantidy - Tolstoj, Alexej Nikolajevič
vyšla v: Stroj času
Gaarq | * | před 116 dny

autor patrně četl e. r. burroughse a tak se mu to zalíbilo, že si to zkusil po svém a na profláklém tématu. nebo dostal prostě náladu na trochu mytologického mlžení a napsal minisoubor mýtů. burroughs se dokázal alespoň držet při zemi, tohle je na mě příliš zmatené, nejasné a zaplevelené neustálým vršením nových pojmů a jmen a dějů. rozhodně mě to neponoukalo nějak to interpretovat či co, spíš to jen co nejrychleji dočíst a mít to z krku, zkrátka mě to nezaujalo.

povídka: Kdyby ho nebyli zničili! - Šach, Georgij
vyšla v: Ó, Marťané; Stroj času
Gaarq | ** | před 116 dny

autor dostal zajímavý „co kdyby nápad“ a pokusil se jej zpracovat jako fantastickou povídku. literárně je to průměr, nápad také nic moc (nevím, věděl-li autor o herónu alexandrijském), nesmyslně jednající hlavní hrdina a naivně technooptimistická pointa tomu opravdu moc nepřidali.

typická archaická fantastika, i když asi napsaná už po zlatém věku. v zásadě jde o koncepční povídku, ze které se nakonec vyklube klasika typu „a pak mi to všechno došlo“. touha vypořádat se s filozofickými problémy identity vedla autora k fabulování na naivních představách postavené zápletky, ale když to čtenář zkousne, téma samo o sobě je zajímavé. nicméně díky nedostatečné ploše, kterou tomu autor věnoval, vyznívá to trošku ploše ;)

povídka: Má milovaná Indie! - Malenťjev, Vladimír
vyšla v: Stroj času
Gaarq | **** | před 116 dny

první polovina povídky je slušné ruské existenciální drama s fantastickým pozadím, ke konci ho naředí nějakým budovatelsko-pavědeckým blábolením, i když jen jako podporu hlavní linii. napsané je to úžasně a nebýt té klimakterně klimatické berličky, bylo by to za 100.

kniha: Plamen v temnotě - Tahir, Sabaa
Lokina | ***** | před 117 dny

Druhé díly hlavně u young adult knih bývají často slabším článkem v celé sérii, ale u většiny kvalitních fantasy knížek to neplatí a rozhodně to neplatí pro druhé pokračování ze série Jiskra v popelu. Autorka se s ničím nemazala a rovnou nás od první kapitoly hodila do akce. První polovina byla trošku pomalejší, kdy Laia a Elias pořád utíkali a schovávali se, ale přesto se tam nestále něco dělo. Mnoho asi překvapí a asi nepotěší, že autorka použila zase to otřepané a klišé téma, milostný trojúhelník. Ale nenechte se zmást a než na to od začátku začnete házet hate poznámky, počkejte si na konec. Když už si myslíte, že příběh vám už nic nabídnout nemůže, dostanete pořádnou facku a vy zjistíte, že ten nenáviděný trojúhelník, měl pro příběh opodstatněný význam. Jsem ráda, že příběh jsme mohli vidět i z pohledů jiných postav a že Helena dostala více prostoru a moc se na ni těším v příštím díle. Díl přinesl i nové postavy a na Harpera jsem hodně zvědavá, protože kolem jeho postavy se vznáší plno zajímavých otázek. Tenhle druhý díl se povedl, je to napínavé, šokující, no prostě super :-)

kniha: Dnešek není naposled - Mastai, Elan
Lokina | **** | před 117 dny

Dnešek není naposled je opravdu ojedinělé dílo, které udělá radost všem milovníkům sci-fi, zvlášť cestování časem či alternativní roviny budoucnosti. Knížka má i zvláštní styl psaní, kdy je to z pohledu hlavního hrdiny, který ho vypráví. Kniha je vážně nápaditá a dynamická. Ale některé kapitoly byly nezáživné a já jsem si říkala, jaký mají smysl. Měla jsem co dělat i obsáhlými pasážemi, kde si hlavní hrdinové vylévali city v sáhodlouhých souvětích. Stejně tak mi dělaly menší problém i pasáže o fungování cesty časem, co je to časová kotva nebo tah, ale bylo docela srozumitelně popsané, takže jsem nebyla za vědeckého negramota :-D Ale musí se nechat, že v knize jsou i zamyšlení hodné citáty, nad kterými jsem se pozastavila a vstřebávala jsem jejich krásnou pointu. Knížka se nečte nejjednodušeji, ale když s ní budete mít trpělivost, dokážete ji ocenit :-)

kniha: Předehra k Nadaci - Asimov, Isaac
Methat | *** | před 117 dny

Šiesty diel Azimovej Nadácie a prvý v chronologickom poradí. Ja som ju čítal až po prvej pätici kníh a aj keď som očakával oveľa nudnejší dej, nebolo to až také zlé. Hari cestuje spoločne s Dors po celom Trantore, navštívia množstvo kultúr, ktoré autor dokonale opíše – ich zvyky, život, „náboženstvo“ a schovávajú sa pred císárom. A na konci nám to Asimov zasa raz natrie, ako je to u neho zvykom. Nižšie hodnotenie dávam za zdĺhavosť niektorých pasáží a aj keď nám autor ozrejmil život Seldona a začiatok psychohistórie a Nadácie samotnej a doplnil chýbajúcu časť skladačky, pre mňa to bol trochu zbytočný diel a bojím sa, že ma posledná kniha z tejto série sklame.

rusky rozvláčná, jazykově opulentní, ale děsivě ukecaná povídka. hlavním motivem snad kromě lyrických líčení jsou z dnešního pohledu blábolivé úvahy o zalednění a dobách ledových. vypadá to jako nějaká snaha o populárně naučné sdělení, ale popravdě to spíš vyznívá jako klasická „vysvětlovací“ sci-fi, kdy autor dostane nějaký „zásadní“ nápad a hledá formu, jak ho sdělit a tak ho šoupne do naprosto nesouvisejícího příběhu. povídka dle doslovu byla napsána ve třicátých letech a je to velmi poznat.

podivná psychedelická povídka, u které úplně netuším, o co autorovi šlo. závěr je úplně triviální a i po druhém přečtení jsem marně hledal spojnici se zbytkem příběhu.

kniha: Nová naděje - Münter, Felix A.
trudoš | ***1/2 | před 118 dny

Nekomplikovaná postkatastrofická dobrodružka, která netlačí na pilu v rámci blockbusterové akce. A to je svým způsobem docela fajn, protože nejde o další neúmyslný klon tří velkých káček (Kulhánek, Kopřiva, Kotleta). V mnoha ohledech mi to spíš připomínalo našeho Vladimíra Šlechtu (v dobrém), jen bez toho balastu mravokárně politických postřehů. Též nelze opomenout inspiraci v klasických indiánkách Karla Maye, jež jsou pro německou kulturu něčím víc, než jen ikonickým kánonem. Ne že by Felix A. Münter přímo kopíroval Poklad na Stříbrném jezeře, ale pěkných pár motivů evokujících známé scény tu prostě je. Postava Moodyho, boj o Stanici, naháněčka špeha a tak podobně. Ale právě tahle jednoduchá tónina je tu hrozně prima, nenáročná a přímočará. Padouši jsou tihle, hrdinové tamti a teď se vzájemně poperte, přičemž kdo umře první, prohrál. Otevřený konec tak vlastně ani moc nevadí, protože cesta zkrátka pokračuje dál, a kdyby do dalšího dílu člověk všechno zapomněl, nestane se lautr nic.

kniha: Konec hlídky - King, Stephen
Madam Brbla | **** | před 120 dny

Bill Hodges sice stojí jednou nohou v hrobě a druhou na banánové slupce, to mu však nebrání společně s parťačkou Holly řešit na vlastní pěst případy zvláštních sebevražd, jakkoliv stopy vedou neuvěřitelným směrem a do velmi temných zákoutí. Závěr trilogie definitivně opustil kolej „normálních“ zločinů a zběsile vyrazil po paranormální trati do stanice Horor. Ne, bát se pravděpodobně nebudete, i když z některých scén zamrazí. King se tentokrát příliš soustředí na děj a na vzájemné vztahy postav, hutná atmosféra bohužel poněkud absentuje… ale docela si umím představit, že kvalitní filmová verze s patřičně ponurou hudbou by mohla strach navodit.
Uspokojivé zakončení série, byť má své zápory: například mám dojem, že se autor chvílemi snaží demonstrovat, jak drží krok s dobou, s novými technologiemi, aniž by o tom dokázal čtenáře přesvědčit (mě tedy ne a to mám do ajťáka daleko). Taky by nezaškodilo méně často zdůrazňovat, kam se člověk dívá při lhaní.
Nejsem zklamaná, nejuchám nadšením, prostě jsem za své peníze dostala Kingův slušný standard. Jako fajn, Stephene, ale přece jen už by to zase chtělo napsat nějakou pořádnou pecku, co mě vystřelí z papučí a ještě po letech budu při vzpomínce na ni blaženě slintat… 75%

Nadprůměrné číslo, které kromě povídek vynesl na piedestal absolutního hodnocení skvělý esej Františka Novotného k padesátému výročí shození atomových bomb na H + N. No, skvělý…, ve světle dneška (2018) působí poplatně době vzniku, ale o to více je zajímavý. Spoustu myšlenek je aktuálních a spoustu nových se dá extrapolovat. Navíc se neomezuje jen na vědeckou historii, ale úvahu rozšířil o obšírný dopad na fantastickou literaturu. Velmi podnětné čtení.
O povídkách se tentokrát nebudu rozepisovat, vše podstatné naleznete v komentech u nich.

Bál jsem se, že to zase bude něco o loveckých výpravách na dinosaury. Ale je to lehce satirická anglosasko vysokoškolkohumorná (čili pro mnohé vtip postrádající) ptákovina, trochu jako Stephensonovo Velké U.

kniha: Lisey a její příběh - King, Stephen
Laxik | **** | před 120 dny

Lisey je výborná. Ale až tak od poloviny. Do té doby je to dost náročné čtení o krizi jedné stárnoucí vdovy po šíleném spisovateli. Jenže bez té první půlky by ta druhá nedávala smysl a neměla takovou emocionální sílu.

Rozporuplná povídka. Na jednu stranu s přehledem napsaná včetně vhledu do toho, jak asi fungují věci v mezinárodním výzkumu a jeho aplikaci. Obsahuje Poselství, které je podané decentně s pouze lehkým patosem, který se naštěstí vyplaví hned zkraje a dál je klid. Také obsahuje pěknou vsuvku o sociálně-ekonomické bublině. Ale celou ji imho shazuje nevěrohodný mechanismus apokalypsy. Více ve spoileru v diskuzi. Gaarq tomu rozumí a dal plné hodnocení, tak je možné, že se pletu já a budu muset koment a hodnocení opravit.

kniha: Nejsem sériový vrah - Wells, Dan
Jimm.ik | **1/2 | před 121 dny

Čekal jsem asi něco víc. Nadpřirozený prvek pro mě byl navíc, psychologie hlavní postavy je dost nedotažená. Vývoj postavy by fungoval asi jen v představě autora a i tam to dost pokulhává. Každopádně je to čtivá knížka, dobrá na relaxační četbu. Číst to jako teenager tak hodnotím daleko výše.

povídka: Ifurin a Tlouštík - Kilworth, Garry
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1995/04
Lucc | **1/2 | před 121 dny

Asi mělo jít o povídku s překvapivým koncem, ale zazdil to buď autor nebo překladatel. Nebo já, protože jsem to nepochopil. Nálada je docela povedená, lehce hororová, bezvýchodná, podivná. Také myšlenka rozdílných druhů pekla je použita dobře. Ale závěrečný aha efekt se nekonal, a to jsem si konec četl několikrát. Prostě tuším co a jak, ale nesedí mi několik slov a hlavně jsem se vůbec nedozvěděl proč. Od spoluautora Trnatce jsem čekal víc.

povídka: Tiché je volání hvězd - Barsch, Alfred
vyšla v: XB-1 2017/08
quinnet | **** | před 121 dny

Milé prekvapenie. Space opera ako sa patrí, navyše tam nevystupuje ani žiaden pozemšťan! Otázkou je či čitateľ pristúpi na autorovu hru. Ak áno, dostane zábavnú poviedku s temným podtónom. Niežeby sa s tou vážnejšou líniou nedalo viac pohrať, ale nebolo to najhoršie. Zápletka je originálna: hlavný hrdina je jedným z posledných exemplárov kedysi mocnej rasy ovládajúcej celú galaxiu. Uviazol však na jednej primitívnej planéte. Ale je trpezlivý – nič nemôže zlomiť jeho odhodlanie k naplneniu je hlavnej úlohy. Čo je jej obsahom sa dozvieme postupne s rýchlo ubiehajúcimi stranami poviedky. Jediným mínusom je koniec, kde som absolútne nepochopil tú vec s DNA. Nedávalo to vôbec zmysel.

kniha: Armada - Cline, Ernest
snop | *** | před 121 dny

Cte se to jednim dechem, i proto takove hodnoceni a ne nizsi. Protoze klise ze strany mimozemstanu a celkoveho nastaveni konfliktu jeste jdou vysvetlit (a Cline je vysvetluje), ale klise ze strany lidi a jednotlivcu jsou proste autorova lenost. A nepomuze tomu ani spousta hlasek a citaci a geekovskeho pomrkavani.

kniha: Vylévání krve - Schink, Petr
trudoš | ****1/2 | před 121 dny

Kdo si pamatuje autorovu debutovou sbírku povídek Špinavá práce, jistě zná i gangstera Charlieho Parkera. Ten se tentokrát vrací na scénu v plnohodnotném třistadvacetis­tránkovém provedení, za které by se nemusel stydět jakýkoliv mistr popravčí.
Román je nádhernou ukázkou akční tvorby, jež sice neoplývá originální zápletkou, ovšem díky své jednoduchosti lehce vtáhne do děje a nepustí do poslední stránky. A i když Petr Schink pracuje s obehranými motivy, pořád dokáže překvapit nečekaným vývojem událostí, které se zběsilým tempem žene stále kupředu. Je to masakroidní řežba, často až nechutná v detailech, ovšem co byste také od knihy s názvem Vylévání krve chtěli? Rozprávku o klučíkovi s kouzelnou hůlkou?
Velká výhoda závěrem – jde o zcela samostatný román, vše, co potřebujete znát, je zde řečeno, žádné záludné odkazy na předchozí povídky se nekonají. Navíc se příběh odehrává v jižanském prostředí, které já tolik rád, takže mé nadšení možná berte za krapítek podjaté. I trudoš má své dny.

kniha: Dračí věštba - Sutherland, Tui T.
snop | ***1/2 | před 122 dny

Naivnější, ale celkem pěkné, zejména proto, že všichni hlavní hrdinové jsou draci. Lidé jsou zde také, ale spíše jako směšná a nenechavá nesrozumitelně pištící havěť, která snad sice může občas draka zabít, ale většinou jim drak ukousne hlavu.

Hlavní hrdinové mají prorokováno, že zastaví vleklou válku mezi dračími rasami. Takže všech pět dračích děcek, každé z jiné rasy, musí spojit síly a ukázat, že kombinací předností každé z ras překonají i ty největší obtíže… a dostanou se dokonce pár kilometrů od místa, kde prožili své dětství.

Ono totiž je to první kniha patrně dlouhé ságy, takže se v ní moc nestihne, natož zastavit válka.

Nu, je to celkem čtivé, jenom občas ruší ty nepříliš domyšlené věci, jak totiž draci, kteří mají drápy a neumějí se proměňovat, dokážou psát svitky a vůbec jemně manipulovat s věcmi… Jestli vyjde další díl, asi tomu dám ještě šanci, aby se to trochu rozjelo.

kniha: Vlci - Kotleta, František
Key | *** | před 122 dny

Dobry namet, ale rozsah pokulhava. Ze zacatku se to tahne tak akorat, ale na konci je to fik fik a hotovo. Jako kdyby dosel papir (nebo misto na disku)

Nechapu proc jsou to povidky na pocest DG. Cekal bych neco co s nim ma alespon neco spolecneho, ale tady jsem se musel hodne premahat, abych nektere povidky pretrpel. Dve hvezdy jsou za ty dve povidky, ktere jsem si vychutnal.

kniha: Hardware - Williams, Walter Jon
WugWugs | **** | před 123 dny

Prázdnymi americkými prériami si to šinie novodobý kovboj-pašerák zapojený do obrneného vznášadla. Krížom cez kukuričné polia, ich ploty, popri automatizovaných kombajnoch a dávno opustených obydliach rysuje tesne nad zemou čiaru bez jediného zaváhania – zrýchlené reflexy pevne držia ovládanie v neurochemickom zovretí mozog-kábel-tank. Len máloktorý radar zachytí upravený povrch vozidla a z občasných nebezpečných situácií zdrhne únikovou rýchlosťou. Noví hrdinovia sú pašeráci, ktorí svojím remeslom idú chtiac-nechtiac proti korporáciám, spoločnostiam, ktoré chcú mať pod palcom svojich plukov každú súčasť života cez kontrolu tovaru, nech už ide o čokoľvek, čo ľudia potrebujú alebo po čom túžia. Ako jediní si udržiavajú slobodu, nepolapiteľní a bez príslušnosti.

Cyberpunk nemusí byť jednoduchá oddychová literatúra. Dôležitá je forma, hlavne žiadne precedené posolstvo. Aj preto sa vzpiera sfilmovaniu – v zúfalstve z nedostatku originálnych námetov ho začínajú objavovať až dnes (Altered Carbon). Medzi oddychovými príbehmi zo sveta Shadowrun, Dickovými elektronickými ovečkami, Stephensonom, Neuromancerovi a japonskými bizarnosťami občas ťažko nájsť spoločné styčné body. Hardware je kovovejší cyberpunk, dobre premyslený a nabitý nápadmi; moderná kovbojka. Znamená to, že viac času ako v bojoch korporácií alebo virtuálnej realite strávime v akcii na ceste. Hardwired operuje s tým, čo už dnes poznáme z nejedného zdroja – telesné a mentálne modifikácie, všadeprítomná sieť, prípojky do mozgu, diaľkové ovládanie. Cítime sa ako doma, až banálne, nie je tu nič prevratné ako tomu bolo pred tridsiatimi rokmi. Williams je zručný spisovateľ a Hardwired ako zoznámenie so žánrom odporúčam skôr ako Neuromancera.

Kouzlo Duny vládne vesmíru už přes neuvěřitelných padesát let, přesto k dokončení cyklu za života Franka Herberta nedošlo. Až duo sehraných pokračovatelů dovedlo sérii k velkolepému finále, které ukončuje všechny rozvětvené linie. Tím pádem španělská vesnice pro neznalce, naopak pro skalní fanoušky v podstatě nezbytnost.
Jenže navázat tam, kde skončil kánon, není nikdy jednoduché. Přestože se autoři v kulisách dlouhodobě a úspěšně pohybují, závěrečný díl nepatří mezi jejich vrcholné kousky. Začátek se snaží po vzoru prvního dílu rozehrát děj řádně ze široka, jenže množství postav a frakcí zmate i ostřílenějšího hráče. Nemluvě o všech těch klonových reinkarnacích, nebo obehraných intrikách. A místo toho, aby zápletka šla ve vlastních šlépějích, snaží se za každou cenu zapasovat do sebe všechny ty události, které se dosud odehrály a vygradovat je do tragédie gigantických rozměrů. Dlužno však podotknout, že finální bitva je hodně povedená, jen tu hipísáckou tečku si mohli tvůrci odpustit.

kniha: Zadrž hvězdy - Khan, Katie
Clarice | ** | před 123 dny

Moje hodnocení berte s rezervou. Nejsem cílová skupina, takže mám k tomu pochopitelně asi více výhrad, než by si příběh zasloužil. Jde o klasickou romanci, jíž nepřejí společenské poměry. Totiž Max a Carys žijí ve světě, který se našemu podobá jen málo. Část planety je zničena válkami, Zemi navíc ohrožuje asteroidový pás, přes který se dostanou jen ti nejlepší. A až se to stane, lidé se vydají ke hvězdám. Společnost převážně na evropském kontinentu žije zvláštně. Do nějakých pětatřiceti se dvojice nesmí párovat a zakládat rodiny. Jejich životy řídí cyklus rotací, v důsledku nichž každých pár let žijí, pracují a učí se v jiné zemi. Poznávají nové lidi, zejména také díky čilému životu na sociálních sítích a mají možnost rozšiřovat si obzory, dá se říct zajímavým, ale společností vynuceným způsobem.

Dvojice hrdinů příběhu, jak už to v romancích bývá, má s tímhle zřízením pochopitelně problém. Zvolí proto možnost, která by mohla jejich osud zvrátit. A to se stane, ale asi trochu jinak, než by čekali.

Autorka pracuje ve filmových studiích, což jsem věděla předtím, než jsem knihu začala číst. Bohužel jsem při čtení mívala často dojem, že čučím na film a nejednou mě tahle skutečnost spíš popudila, protože část příběhu tím zásadně trpí.

Jak už je z anotace jasné, příběh se odehrává částečně ve vesmíru, když se dvojice ocitne mimo loď a má hodinu a půl na to svou situaci napravit. A částečně v jejich minulosti, kdy se autorka propracovávala událostmi od jejich setkání, až po různé trable ve vztahu způsobené právě zmíněným společenským tlakem. Obě části místy trpí naivitou, plusem pak je zajímavý svět a jedno dilema zmíněné ke konci.

Kniha je vhodná spíš pro mladší čtenáře. Milovníky výplodů současné mládežnické kinematografie, jako je např. Divergence, Hostitel, apod., se tento příběh určitě líbit. bude. Už třeba také proto, že se podle všeho mohou těšit i na filmové zpracování.

kraťas o nových zážitcích a emocích v místech, která jsou nepodobná čemukoliv, co člověk zná. napsané je to slušně, ale chybí tomu lepší gradace, protože pointa je dnešnímu čtenáři nepřekvapivá.

ač to vlastně fantastika de facto není, autor jen využívá situování do čtvrtého tisíciletí jako nástroj extrapolace základní myšlenky, je to docela zajímavá úvaha na téma kulturní dědictví, jeho zpřítomnění, plagiování (nebo sdílení?) a vůbec dnes obzvláště aktuální téma informačního overkilu (a to, podotýkám, napsal v roce 1972!). četlo se to dobře, ačkoliv je to napsané staromódně rozvláčně v mono- a dialozích.

kniha: Spoutaný svět - Harrison, Harry
Polinius | ***1/2 | před 123 dny

Krátká svižná kniha, kde všechno pěkné odsýpá. Pod pojmem krátká, myslím rozsah 200 stran malého formátu. Nejlépe kniha funguje bez znalostí textů na obou stranách obálky. Nejlépe kniha funguje, když dopředu nevíte vůbec NIC.

*

Kniha začíná a na scéně se objevuje charismatický inženýr Jan Kulozik, který pomáhá zprovoznit lihovar plný ušmudlaných prosťáčků. Podává se čaj a i sušenka se najde, protože jsme v poklidné Anglii, kterou máme tak rádi. Ústřední a hlavní postava působí jako slušný a poctivý bratr „ocelové krysy“. Pak se něco stane a pak ještě něco a celý svět má najednou trhliny. Co když je něco jinak? Co když je všechno jinak? Při čtení jsem se nemohl rozhodnout, zda je autor tak dobrý a proto svět jen načrtl a je virtuózním hráčem na kytaru o dvou strunách a nebo zda si byl vědom svých možností a možností celé zápletky a právě proto, se děj pohybuje docela přímočaře a nezabředá do přílišných podrobností. Nemohu odhadnout, zda si do knihy neprojektuji něco, co v ní ve skutečnosti není a zda autor není jen příslovečnou slepou slepicí, která občas taky najde zrno. Důvěru v autora mám, ale uvidíme jak obstojí jeho svět v druhém snad navazujícím díle – Svět na kolech.

kniha: Škvár - Bukowski, Henry Charles
trudoš | **** | před 123 dny

Přestože mi život a doba spisovatele Charlese Bukowského moc neimponuje, musím přiznat, že při téhle jeho poslední knize jsem se bavil skutečně náramně. Absurdita si tu podává ruku s despektem ke společnosti a pro těch pár vulgarit se nikdy nejde daleko. Ovšem všechno to k příběhu tak nějak patří a cokoliv seškrtat, byla by toho jen škoda. Chlapácké chování i myšlenkové pochody hlavního hrdiny jsou jednoduše dokonalé, krásně parafrázující žánrové ikony jako jsou Phil Marlowe, Sam Spade či Mike Hammer. Autor přitom nikoho nezesměšňuje, ale naopak využívá možnosti volného ringu, takže se tu žánrově mele úplně všechno, včetně mimozemšťanů z vesmíru. Tohle je ostře nabitý škvár v pravém slova smyslu a nebojí se do čtenáře vyprázdnit celý zásobník. Šílená groteska s rezonancí drsné školy, která sice jako detektivka nefunguje vůbec, ale parodie je to skvělá. Kdyby zápletka byla trochu víc při smyslech a v druhé půlce dějově vyrovnanější bez filozofického podtextu, hodnotil bych ještě lépe.

189101112131415161718poslední (633)25306 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu