RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (660)26391 příspěvků celkem
série: Jižní Zóna
Gaarq | ** | před 16 dny

pro tohoto čtenáře docela solidní zklamání. vlastně si nejsem jist, co jsem očekával (a ne, naivní srovnání se strugackými to určitě nebylo), ale dostalo se mi prázdné, silně stylizované a manýristické tlachání, ve kterém mě nedokázalo zaujmout opravdu vůbec nic – ani postavy, ani příběh, ani způsob vyprávění. těmi dvěma astrami čestně uznávám autorovu snahu o originálnost. perla svini, tak nějak.

kniha: Adaptace - VanderMeer, Jeff
Gaarq | nehodnoceno | před 16 dny

tak ne, nemá… vybavil se mi citát z cimrmanů, když jsem odložil po první čtvrtině poslední díl nedočtený.

v zásadě se oproti předchozímu vyprávění nic nezměnilo, je stále stejně bezcílné a nezajímavé, ač se autor snaží ostopryč. k neúčelným podivnostem přibylo ještě ředitelčino vyprávění v druhé osobě, které nejenže nic nepřináší, ale docela prudí. postavy jsou stále stejně beztvaré a zbytečné – ředitelka, ptačí duch i šéf. jediná slušnější je strážce majáku, ale ten to nevytrhne. soryjako, to nedávám.

kniha: Terror - Simmons, Dan
Benetka | ***** | před 17 dny

Úžasný příběh.A nejlepší na tom je to,že se to takto mohlo skutečně odehrát.Jak to doopravdy bylo s Franklinovou expedicí se už zřejmě nikdo nikdy nedozví.Takže tato kniha je takovou fantazií o tom jak to mohlo být.Druhým fantastickým prvkem je „věc z ledu“,jinak také snad démon lidí obývajících mrazivé končiny amerického severu.I když…jeden vlasně nikdy neví.Jsou věci mezi nebem a zemí… :) Tak jako u nás máme vodníky a rusalky které možná skutečně viděl jenom ten který o nich už nikdy nikomu neřekne,pak ale stejně tak nikdo nikdy nemůže říct,že neexistují… ;) Tuto knížku jsem četl v čase kdy byla venku docela kosa.Ale proti tomu jaká byla klendra tam někde za polárním kruhem…No wtf?! Běžně někde kolem –50°C.Ti lidi co se tam tenkrát rozhodli vydat,a podotýkám,že dobrovolně,to musela být vskutku banda šílenců! Toš tak. :)

kniha: Letadla nad sopkou - Vacek, František Gustav
ippokorny | nehodnoceno | před 17 dny

Likvidaci letadel paprskem na dálku použil ve své knize Odplata Alexander Vaško, zajímavé je, že obě knihy vyšly ve stejném roce.

kniha: Výpadek systémů - Wells, Martha
trudoš | ****1/2 | před 17 dny

Řeknu to podstatné hned zkraje – Výpadek systémů je skvělý. Nechci ovšem tvrdit, že Martha Wellsová přišla do žánru s něčím novým. Přesto dokázala textu vtisknout podmanivý drajv, kterým oplývala třeba Harrisonova První planeta smrti nebo Dickův Blade Runner. Je v tom hodně akce, hrst myšlenek a nic víc. Ono na stopadesátistrán­kovém prostoru není čas na intelektuální výlevy, jelikož by na zápletku už jednoduše nezbylo místo. Přičemž právě ta strohost je na celém vyprávění to nejsympatičtější. Žádné kličky, ale poctivá ruční práce od první až po poslední stranu. Děj navíc získává na určitém odlehčení, o které se stará hlavní hrdina, jímž není nikdo jiný než polokybernetický robokat. Tady je třeba říct, že spisovatelka pojala jeho roli v příběhu poměrně zábavně, poněvadž dotyčný kromě efektivního zabíjení neumí lautr nic. Ani zachraňovat svět, ani bojovat za práva robotů. Už jen komunikovat s lidmi je pro něj velký problém, ačkoliv jeho největší zábavou je koukat na nekonečné telenovely.

povídka: Ta, která není - Kosmatka, Ted
vyšla v: XB-1 2019/03
Polinius | **** | před 18 dny

V jiném čísle časopisu, by to mohla být i povídka čísla. Ačkoliv je to další pocitová povídka která utočí na emoce, musím ocenit, že tato má i výraznou pointu.

Chápu proč to vyhrálo tolik cen a proč to bylo na tolik cen nominováno, ale nejsem příliš spokojen s rozuzlením.

kniha: Půl krále - Abercrombie, Joe
trudoš | **** | před 19 dny

„Jestli mě život něco naučil, tak že žádní padouši nejsou. Jenom lidi s těma nejlepšíma úmyslama.“
Joe Abercrombie skočil po možnosti vytvořit něco nového a výsledkem je kniha Půl krále, dobrodružný fantasy román pro dospívající. Sice výrazně ubylo na nadávkách a násilnostech, ale jinak je to stále on, i když s drobnými změnami. Najednou dokáže být stručný v momentech, kdy na to u něj člověk není zvyklý a zároveň cíleně žene zápletku k heroickému konci, aniž by přitom natřikrát rozdupával hrdinův morální kompas. Nijak přitom neochuzuje autenticitu vytvořeného světa, protože bez něj by šla uvěřitelnost celého příběhu rychle do háje. No a ošklivé věci se stávají i mladistvým, takže co se krutostí týče, fanoušci se nemají čeho bát. A třebaže jde o obsahově nepříliš originální a jednoduché vyprávění, pořád jsou v tom všechny ty skvělé emoce, jimiž se žánr heroic fantasy vyznačuje, což ještě podtrhuje přiznaná vikingská poetika. Teď už jen, aby se na další Jarviho osudy nečekalo několik let.

povídka: Hypnoglyf - Anthony, John
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/01
Lucc | ***1/2 | před 19 dny

Co udělá jedna podivná věcička z vesmíru v rukou zapáleného, netrpělivého a neopatrného sběratele artefaktů? Námět ani pointa nejsou nijak inovativní, ale je to napsáno velmi uhrančivě a uhlazeně. Prostě kvalitní literatura, která nebude nudit, ani kdyby byla o hnojení fíkusů. Což není. Je o vzdálené planetě a jejích podivných obyvatelích, o lidské nenasytnosti, ale také o umění využít, co se nabízí a udělat si dobře.

Velmi krátká a originální miniatura o světě poté. Doslova návod na přežití, tedy pokud máte dost nezávadné vody, potravin a energie a ještě vám kdovíproč neodpadalo maso od kostí.

povídka: Rukojmí - Fyfe, Horace Browne
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/01
Lucc | **1/2 | před 19 dny

Zlatý věk SF v plném lesku i bídě. Primitivní planeta s agresivními a hlavně arogantními klany obyvatel, Pozemšťané v raketě, překladač, muži, ženy a roboti a jejich interakce s jedním z místních bossů. Na závěr asi cosi jako humorné překvapení. To jsem se nasmál, ha ha. Ale docela pěkné dialogy, abych jen nehaněl.

Martin někde na půl cesty k Tufovi. Humoru pomálu a slabý, načrtnuté universum standard, závěr, který měl asi být suprtupr byl předvídatelný a místo úsměvu se u mne dostavil úsměšek. Slabý odvar toho, co Martin povídkář umí.

povídka: Ošklivá sestra - Struther, Jan
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/01
Lucc | *** | před 19 dny

Rekonstrukce disneyovské Popelky z jiného pohledu. Řemeslná zručnost autora a lehounký černý humor, který vykvetl ve skvělou poslední větu, text posunují výše, ale stále nejde o žádnou čenichovku, prostě jen příjemné počtení.

povídka: Putování Clifforda M. - Leman, Bob
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/01
Lucc | *** | před 19 dny

Putování, hm, spíše životní pouť. (Pseudo)fakto­grafická povídka o životě upíra. Na nějaký strach či mrazení zapomeňte, toto jsou suchá fakta a nějaká ta emoce, nejvíce asi soucit a smutek. Stylem a tónem mi připomněla film Interview s upírem. Nic, co by vás posadilo na zadek, přesto zatím nejlepší povídka Boba Lemana, který mi autorsky vůbec nesedí. Uvidíme, až se čísly magazínu pročtu k jeho nejlépe hodnocenému Oknu.

povídka: Antropiraně - Renard, Joseph
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/01
Lucc | **1/2 | před 19 dny

Nic světoborného, jen takový malý podivný konec světa a co to udělá s člověkem od šoubyznysu. Žádné sci a docela málo fi.

Dvanáctiletá Gwendy supí do schodů, aby zase jednou při pohledu dolů mohla spatřit své tenisky, když ji osloví cizí pán, svěří jí záhadnou skříňku s čudlíky a současně obrovskou odpovědnost. A o tom to je, o životě vcelku obyčejné puberťačky, které se do rukou dostala neskutečná moc. Odolá pokušení?
„Kouzelná skříňka pro Gwendy“ je přímočarý příběh, veškeré myšlenky servíruje na stříbrném podnose. Připouštím, záměrně jsem sáhla po knížce, co působila odpočinkovým dojmem, jelikož pan Murakami mě v uplynulých dnech přiměl namáhat líný orgán v mé lebce víc, než jsem zvyklá. Tohle však bylo až příliš jednoduché, vhodné tak pro Gwendiny vrstevníky; třeba za 9 let bude má dcera nadšená.
Teď uvedu důvody proč jsem strhla čtyři hvězdičky: Stephen King je mým společníkem přes čtvrt století, v tomto dílku bohužel prakticky necítím jeho rukopis, stylisticky i obsahově je knížka podána nečekaně fádně. Žádné rafinované kudrlinky, žádný pečlivý ponor do lidské duše, je to suché jako obsah květináče mého nebohého kaktusu. Ten se za mou příšernou péči občas překvapivě odmění krásně fialovými květy, leč „Kouzelná skříňka pro Gwendy“ nenabídne jediný „tykrávo!“ moment. Finále mělo být dramatické… snad kdyby mi postavy nebyly lhostejné. Přitom většina charakterů vyloženě volá po hlubším zpracování, potenciál mají mimořádný (třeba grázl Frankie Stone nebo kamarádka Olive, i Harry by zasloužil slzičku) a naprosto nevyužitý. Napsat King takhle polovičatě „Carrie“, neštěkl by po ní ani ten nejhysteričtější krysařík.
Proč si s knížkou autoři nepohráli důkladněji a ponechali ji ve formě delší povídky? No ano, za svých cca 250,– Kč koupíte asi 85 stránek příběhu. Ignorujme tiráž – vidíte na konci cifru 156? Skoro před každou kapitolou je prázdno a je jich 32. Šesti celostránkovým ilustracím nebudu upírat estetický přínos, do počtů je nezahrnu: 156 – 32 = 124. Písmo je zbytečně velké, stejně jako štědrý rozpal mezi jednotlivými slovy i řádky, až 3 cm volné okraje (při formátu menší A5). Nejméně třetina každé stránky je tedy bez textu, dalších 40 uměle přifouknutých stran s nulovou informační hodnotou, prostě graficky ucházející plýtvání lesy. A takové praktiky mě kakají.
Takže PRÁSK! dvojhvězdu dolů, jelikož to není poctivá kingovka (z rozhovoru s autory: King měl nápad a napsal začátek, se zbytkem se mu nechtělo lámat si hlavu, tak to předal k dodělání povídkáři Chizmarovi). Druhým PRÁSK! sestřelím pár aster za fakt, že ta tenká knížka je ve skutečnosti poloviční. 60% je odpovídající cifra pro americkou pohádku, co ničím extra neohromila. Zkrátka young adult „Nezbytné věci“, ale ty jsou na podstatně vyšším levelu.

kniha: Město šelem - Moorcock, Michael John
Lmslaver | *** | před 20 dny

Tak jako v dobrodružstvích Johna Cartera od Edgara R. Burroughse je tohle příběh pozemšťana, který se dostane tajemnou cestou prostorem a časem na Mars. Neohrožený Michael Kane vykoná s mečem v ruce hrdinné skutky, bojuje s nelidskými příšerami a pro záchranu krásné ženy je schopen obětovat život. Město šelem mě neuchvátilo ani v době českého vydání po pádu železné opony, protože jsem měl pocit, jako bych už cokoliv z toho četl někde jinde a v lepším provedení, ať už ve zmiňovaném Carterovi od Burroughse, nebo Howardově Conanovi.

kniha: Kafka na pobřeží - Murakami, Haruki
Madam Brbla | ****1/2 | před 21 dny

„Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám sebou. A to je mnohdy setsakra nebezpečná cesta.“

Pan Haruki Murakami si mou pozornost vysloužil před několika lety, dosud jsem však jeho směrem pouze nesměle pokukovala. Čtenářská výzva mi dodala odvahy a tak jsem opatrnými krůčky vstoupila, po několika větách se zbavila ostychu, ponořila jsem se do zvláštních příběhů a postav kolem dvojice hlavních hrdinů. Patnáctiletý si říká Kafka Tamura, z dětství si odnáší hluboké citové šrámy a není se co divit, když v den svých narozenin vkročí do dospělosti útěkem z domova… přesněji z místa, kde žil. Sledovala jsem jeho únik před kletbou a za poznáním sebe sama s pochopením, ovšem nemůžu tvrdit, že bych si toho vážného, přemýšlivého mladíka nějak zvlášť oblíbila. Zato pan Nakata si mě okamžitě získal a byla jsem fascinována jeho rozhovory s kočičkami, putováním za vyšším posláním i dokumentárními úryvky z dob nevyjasněné „nehody“. Přála jsem si být na Hošinově místě:-).
Druhá polovina románu chvílemi přinášela jaksi disharmonické pocity: Kafkovy poněkud incestní, oidipovské peripetie mi byly nepříjemné a opravdu nepotřebuji znát aktuální stavy puberťákova penisu. Slečna Saeki pro mě zůstala záhadou, nenašla jsem k ní a jejímu vnímání cestu. Události v obou liniích se staly lehce repetetivními. Zmizely roztomilé debaty s kočičkami. Autorovo nadšení pro jisté skladatele, spisovatele a jejich díla se do knihy promítalo až nadbytečně často, úplně mi ta vzdělávací snaha nevoněla. Filozofování bylo někdy moc „na sílu“, mám radši, když mi neotřelé myšlenky vplují do mozkových záhybů hladce, místo zoufalého přemítání, co se mi snaží básník říci.

„Co to vlastně pořád hledáméééé,“ zazpíval si Hošino už docela slabým hlasem.
„…a kdy to konečně najdeméééé
Vždyť už jsme objeli celý městoooo
A mě už docela bolí prdéééééél“

„Kafka na pobřeží“ je pro mě knihou o náladě, o zvláštním, až snovém rozpoložení. Přichází se spoustou záhad a nutí čtenáře, ať si je přebere po svém, žádné jasné odpovědi nenabízí. Přijímám, pane Murakami, líbila se mi ta surreálná atmosféra, ale na absolutní hodnocení to tentokrát přece jen nebude. V druhé půlce knihy to u mě občas drncalo, procenta dolů nejsou ani tak pro autora a jeho román, je to mínus pro mě: do podobně duchovně náročné tvorby jsem ještě nedozrála. Zůstává jedině otázka, zda několik let počkat, nebo v dohledné době zkusit další Murakamiho knihu, jestli na druhý pokus nedosáhnu dokonalé rezonance. 85%

Zaujímavý projekt, kde sa spojilo pár ľudí, študujúcich fínštinu a prinieslo nám výber poviedok, ktorých spája heslo „Fínske podivno“. Oceňujem veľmi podrobný rešerš fínskej fantastickej literatúry, kde na moje prekvapenie zaznelo aj meno slovensky /Alexandra Salmela/ žijúcej v tejto severskej krajine. Nemôžem povedať, že by ma niektorá z poviedok výnimočne oslovila, ale na druhú stranu si človek rozšíri obzory aj o tento poddruh fantastickej literatúry. Klasické SF je zastúpené len jednou poviedkou, zvyšok textov ohýba našu realitu iným spôsobom. Zaujali ma najmä Čarodejná kolíska /zašiť sa na noc do jutového vreca, to je nápad!/, Lesné líšky /pekne napísané, dobrá atmosféra/ a Temná záhuba… /temná lykantropia plus zaujímavá mágia/.

kniha: Zjizvená noc - Campbell, Alan
Benetka | **** | před 23 dny

Kniha se mi četla vcelku dobře.Možná,že příběh přeci jen není natolik silný abych si celý děj vybavil i s odstupem pár let.Nehledě na to,že to je vlastně první díl série,a čert ví jestli se kdy dostanu ke čtení pokračování.Místo děje mi hned od začátku přišlo celkem bizarní.Neumím si totiž představit žít ve městě zavěšeném na řetězech nad propastí.Ale možná kdybych neměl na výběr… :D Bizarní byla i závěrečná část dílka odehrávající se na dně propasti.Nevím jak se dělí kategorie ve Fantasy,a tudíž nejsem ani schopen tohle zařadit do temné,ale každopádně bych to zařadil do kategorie „ujeté“.Alespoň mírně určitě.Závěrem zbývá snad jen podotknout,že nejvíce mne bavila Karneval.I když přeneseno do naší současnosti je úplně stejná jako každá jiná žena,jelikož pije mužům krev… :)

kniha: Z Divokého západu - Howard, Robert E.
Lmslaver | **** | před 23 dny

Tahle sbírka westernových povídek je dobrodružství, tajemno, humor i napětí v jednom balení a dokazuje, jaký měl Howard vypravěčský talent. Kniha je plná příběhů se statečnými pistolníky, kteří se řídí svým vlastním smyslem pro spravedlnost, hemží se zlovolnými šerify, nezdolnými zlatokopy a samozřejmě i všehoschopnými padouchy v úžasných kulisách divokého západu.

kniha: Vdovin dům - Abraham, Daniel
trudoš | **** | před 24 dny

Daniel Abraham je ďábel v lidské podobě. Nemyslím tím teď, že by nosil rohy, ukusoval netopýrům hlavy a ve chvílích trudomyslnosti jezdil výtahem. On je pouze všehoschopný spisovatel, který neváhá své postavy chladnokrevně natahovat na skřipci, jen proto, aby viděl, jak silné emoce tím u čtenáře vyvolá. Když pak usoudí, že už toho bylo dost, celé to obrátí v humornou epizodu, jíž se nelze nepousmát. A právě díky tomu patří scény s drakem v tomto díle bezesporu k tomu nejlepšímu v celé sérii.
Každopádně tím, jak autor rozehrává vyprávění v několika liniích, máme možnost nakouknout do zákulisí různých profesí, ať už jde o válečnictví, herectví či finančnictví. Příběh je přitom neustále v pohybu, takže nemine kapitola, která by nepřinesla nějaký zvrat, odhalení či změnu, jež vývoj událostí posune zase o kus dál. Ovšem žádný Sauron se nekoná, tohle je o lidech a jejich tužbách. A přestože události dospěly do bodu, ze kterého už není návratu, očekávané finále ještě může v mnohém překvapit.

kniha: Město, nedlouho poté - Murphy, Pat
quinnet | ***1/2 | před 25 dny

Dievča bez mena ide vyplniť posledné želanie matky a varovať beatnických obyvateľov San Francisca pred nebezpečenstvom vpádu ozbrojených zložiek samozvaného záchrancu amerických hodnôt do centra mesta. Miestni umelci si síce uvedomujú hrozbu, ale riešia dôležitejšie problémy ako je napríklad premaľovanie Golden Gate Bridge na modro. Napriek zdanlivo ľahkej misii je dobitie stredu mesta veľmi ošemetnou vecou a „mŕtvych“ pribúda. No čosi budeme hovoriť – pri tomto románe sa treba naladiť miestami snovú atmosféru, kde len sem a tam vytŕčajú rožky reality. Číta sa to napriek tomu ľahko, postavy sú síce trhnuté, ale sympatické, dej nie je zložitý, máme tu aj ľahkú lovestory. Ale hlavnú úlohu, ako som už naznačil, hrá umenie v takej či onakej forme. To berte zároveň ako varovanie i odporúčanie. Stačí sa len dobre naladiť a držať palce. Realitu nech zoberie čert.

kniha: Kantos Hyperionu - Simmons, Dan
quinnet | ****1/2 | před 25 dny

Po asi ôsmich rokoch od zakúpenia knihy som sa odhodlal prečítať asi najslávnejšie dielo Dana Simmonsa. Zároveň to bol pre mňa prvý román od tohto spisovateľa. V prvej časti dostávame koncepčne rôznorodo vystavané príbehy pútnikov, cestujúcich k Hrobkám času. Autor nás na pozadí jednotlivých „poviedok“ oboznámi so svetom Hegemónie, takže budeme plne oboznámený s reáliami pred druhou časťou. Nemal som problém so žiadnou časťou, boli dostatočne pestré a zaujímavé a navyše čitateľovi poskytli veľa látky na premýšľanie. Autor sa ale nebojí ani akčnejšej polohy. V druhej časti románu ale mení DS stratégiu rozprávania. Spoliehame sa na reinkarnáciu básnika Johna Keatsa, ktorý ani poriadne nevie, prečo bol vôbec stvorený. Každopádne sa zdá, že je nejakým spôsobom prepojený s Hyperionom a vo svojich snoch vie zrekonštruovať ďalšie osudy našich pútnikov. Tento koncept mi až tak veľmi nesadol, ale dá sa na to zvyknúť. K slovu sa dostáva aj politikárčenie a nič nie je ako sa zdá. A áno, priaznivci časoviek si tiež prídu na svoje. Tak rozsiahle a komplikované dielo je celkom problematické ukočírovať do uspokojivého konca, ale autorovi sa to vcelku podarilo. Boli tam mierne wtf momenty, ale jednalo sa o podružné detaily, ktorá na celkové vyznenie nemajú zásadný vplyv. Suma sumárum je to právom zaradené medzi klasiku, ak sa nebojíte miešaniu rôznych žánrov SF a trochu poézie, dostanete na tanier s láskou robenú space operu, ktorá urobila Danovi Simmonsovi také dobré meno.

kniha: XB-1 2019/02 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 26 dny

Moje predpoklady a obavy, ktoré som spomenul už pri čísle XB-1 2019/01 sa napĺňajú. Ani jedna z poviedok tu neprekračuje svoj tieň. Väčšina sú priemerné kusy a zopár ich ide subjektívne ešte nižšie. Celkovo teda slabší priemer. Zachraňuje to len publicistika a jednotlivé recenzie. Na poriadnu poviedku stále čakám.

Predplatné časopisu som ešte tentokrát predĺžil, ale ak sa nič nezmení, na budúci rok už budem uvažovať, či to má cenu, keď kvalitných titulov je dosť a nemusia byť ani najnovšieho dáta…

povídka: Tanečník s nadějí - Obrdlíková, Kristýna
vyšla v: XB-1 2019/02
yerry | * | před 26 dny

Od tejto autorky už zopár poviedok načítaných mám a musím konštatovať, že tie sú subjektívne oveľa lepšie. Táto fantasmagorická až metafyzická záležitosť šla poriadny kus mimo mňa. Podobné texty EE!

povídka: Vítr - Preisler, Michal
vyšla v: XB-1 2019/02
yerry | *** | před 26 dny

Samotný nápad s lietajúcimi drakmi alebo šarkanmi (z látky) ako dopravným prostriedkom po púšti nebol zlý. Takisto aj výroba toho netradičného hodvábu alebo potomkovia Skýtov v tomto samotnom fantasy príbehu. Autor tu však rozvil predovšetkým vzťahovú rovinu s akčnou zložkou v závere na úkor opisu samotného sveta, príčin a dôsledkov…

povídka: Svět na špičce prstu - Pohl, Milan
vyšla v: XB-1 2019/02
yerry | *** | před 26 dny

Detektívna poviedka s fantastickým prvkom u hlavnej postavy. O stratenom dedičstve a o jeho vypátraní. Vyznenie poviedky je pomerne skeptické, čo nie je jej nedostatkom. Nedostatkom je neoriginalita príbehu napriek pomerne dobrému spracovaniu…

povídka: Na toulkách: Boj proti zeleným - Flynn, Michael F.
vyšla v: XB-1 2019/02
yerry | *** | před 26 dny

Tretia poviedka pulpovo tváriacej sa scifi vo fantasy kabáte z planéty, kde potomkovia ľudí si už nepamätajú svoj pôvod, vývojovo klesnúc na úroveň nomádov resp. ranného feudalizmu, čelia tentoraz novému nepriateľovi, ktorý je vo svojom vývoji už o trochu vyššie, keďže ovláda palné zbrane. Ústredné postavy s krkolomnými menami tu účinkujú opäť. Dej sa však tentoraz obmedzil len na samotný stret železných so zelenými. Z tohoto dôvodu mi toto pokračovanie až tak neučarilo ako tie predchádzajúce dve Na toulkách: V prérii s krátkou trávou a Na toulkách: V kamenném domě .

povídka: Dlouhý skok - Künsken, Derek
vyšla v: XB-1 2017/02
Polinius | ***1/2 | před 26 dny

Chápu, proč je to pro někoho velká událost, ale na můj vkus je to moc SCI a málo FI. Ale stále je to lepší text něž Marťan.

kniha: Tajná historie Bornnu - Šlechta, Vladimír
Alfi | *1/2 | před 26 dny

Tak Šlechta sa pokúsil o LitRPG, teda o knihu kde sa veľká časť príbehu odohráva v RPG hre ktorú ovláda Gowery Fink a je to… prosto trapas. Dej odohrávajúci sa v realite je štandard, nič čo by mi odvarilo mozog ale ani nič, čo by sa čítalo zle. Ale dej v RPG hre – Šlechta pôsobí ako človek, čo si prečítal niečo z kníh Šamanovej cesty, pokúsil sa to napodobniť pričom ale nechápe fundamentálne princípy, na ktorých RPG hry stoja. Pokúša sa o (fakt strašne trápny) slang, takže postavy chodia „expiť a kydliť“, NPC postavy rozprávajú ako si predstavuje NPC postavy niekto, kto má 80 rokov a o počítačových hrách mu rozprával jeho sedemročný vnuk, Fink rozpráva o svojej postave v tretej osobe ako o samostatnej logicky mysliacej entite, vo virtuálnej realite sa vedome nehrá v zobrazení z vlastného pohľadu, samotné herné princípy nedávajú zmysel… A pokus o humor, ach bože, ten pokus o humor. Romány Šlechtu som mal celkom rád, ale pár posledných môj záujem nahlodalo a toto bol pomyselný posledný klinec do rakvičky záujmu. Veľmi zlá kniha.

kniha: Probuzené běsy - Morgan, Richard K.
trudoš | ***1/2 | před 28 dny

Ach jo. Od závěru trilogie jsem vážně čekal něco trochu jiného.
Problém Probuzených běsů je, že nemají jasně stanovenou zápletku. Tam, kde v prvním díle měl hrdina vyřešit sebevraždu zbohatlíka a ve druhém pomoci nalézt mimozemskou loď, tady se dlouho jen tak protlouká dějem, aniž by bylo čtenáři třebas naznačeno, o co vlastně půjde. Později se to sice zlepší, přesto vývoj událostí dál přelétá z jednoho motivu na druhý bez konkrétnějšího cíle. Opomeneme-li tedy jakési revoluční hnutí za práva pracujícího lidu, do něhož se Takeshi Kovacs připlete.
Nejde ani tak o to, že vyznění příběhu by bylo oproti předchozím dílům slabší, spíš jen, že jsem autorovy knihy nezačal číst pro filozofické úvahy o zvrácenosti bohatých, ale pro akci a nápaditost. Což se tady příliš nekoná. A největší lákadlo knihy – souboj starého Kovacse s jeho mladší verzí – je pak ve finále nevyužité. Až jsem v pokušení říct, že jako samostatný román mimo řadu a s vlastním obsazením bych si ho pravděpodobně užil o dost víc.

povídka: Orfeus na hliněných nohou - Dick, Philip K.
vyšla v: Minority Report II.
louza | **** | před 29 dny

Dick tu zpracovává cesty časem podobně, jako v Lučním koníkovi a i trochu toho drsnějšího humoru by se našlo. Hrdina se vrací jako můza do minulosti aby inspiroval velikány k přelomovým dílům. Vše se bohužel vyvine trochu jinak… Příjemné jednohubkové čtení.

Fajn povídka o dědictví jednoho galaktického transportního impéria, která trochu trpí svou mamutí délkou a useknutým koncem. Možná že by bylo lepší, kdyby právě tento text Dick více rozvinul, protože končí tak trochu v půli děje v šedé zóně někde mezi. Některé nápady však zúročil v pozdějším UBIKu.

povídka: Operace Luční koník - Dick, Philip K.
vyšla v: Minority Report II.; Pevnost 2015/06
louza | ****1/2 | před 29 dny

Na Dicka nezvykle humorná a optimistická povídka, kde si dělá srandu a zároveň skládá hold svým literárním kolegům, z nichž jednoho dokonce posílá v čase do budoucnosti. Zábavná odlehčená věc, která ukazuje Dickůvu jinou tvář. Škoda, že nepsal takových textů více.

povídka: Převratný počin - Dick, Philip K.
vyšla v: Minority Report II.
louza | ***** | před 29 dny

Hodně typická dickovská věc nevynikající dějem ani pointou, ale spíš propracovaným prostředím světa, kde lidé bydlí ve velkých barácích utvářející klanová společenstva a vládne jim absolutistická nastrčená loutka. Síla není v ději, ale tam někde mezi řádky v drobných detailech. Autora svět natolik zaujal, že na tomto textu v později postavil román Simulakra.

Netuším, či námet bol inšpirovaný nejakým severským mýtom alebo legendou, ale autorka sa s atmosférou popasovala dobre. Na samote u lesa sa mladá hrdinka snaží ako tak prežiť v rodine despotického tyrana a na všetko rezignujúcej matky. Narodenie malého brata všetko ešte zhorší.

kniha: Odplata - Vaško, Alexander
ippokorny | nehodnoceno | před 29 dny

Na obálce knihy O tisíc rok vydané 1946 čtu: připravují se: Odplata, v přepracovaném II. vydání. Vaško byl zatčen 1947, tedy je otázka, zda Odplata byla již přepracována a nestačila se vydat, či zda přepracování Vaško nestačil dokončit.

Poviedka asi najviac boduje svojim divným námetom. Predsa len – asi často nenavštevujete vtáčiu nemocnicu, kde je primárom krkavec, či upratovačkou hus. A divno sa cíti asi aj ľudský pacient, ktorý je sem z dôvodu nedostatku kapacít premiestnený.

Najväčším problémom je pre mňa celkové vyznenie poviedky, že ľudia sú veční, znie v kontexte toho, čo sa dejem s ľudským pacientom, parodicky. Zaujímavosťou je aj rozprávanie v druhej osobe.

kniha: Spáleniště: Zkouška - Dashner, James
trudoš | **1/2 | před 29 dny

Čeho jsem se obával u konce prvního dílu, tady nabývá konkrétního tvaru – tedy moje předpoklady, ne zápletka jako taková. James Dashner totiž namísto odpovědí celou situaci ještě víc znepřehledňuje, až to ke konci připomíná komicky dětskou hru na tajemství pro tajemství. Nikdo nikomu nic neřekne, protože kdyby náhodou ano, čtenář by už konečně věděl na čem je a další vyprávění by tak ztratilo smysl. A kde to v Labyrintu ještě jak takž fungovalo, tady už je to malinko otravné. Možná ale za to může změna prostředí, protože kamenné bludiště pro mě bylo mnohem zajímavější, než otevřená krajina, se kterou si evidentně ani sám autor neví rady. Důležité jsou tentokrát intriky ve vlastních řadách, než co se děje všude kolem. Celek ale pořád drží tenká nitka atraktivity, která však s největší pravděpodobností ztratí hodně na svém kouzlu, až se odhalí „proč a jak“. Vlastě se pomalu bojím závěrečnou knihu vůbec otevřít. Jestli půjde o pointu alá Matrix, dostane pan spisovatel procentama po hlavě.

12345678910poslední (660)26391 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu