RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (655)26193 příspěvků celkem

Pochmurný román z konce 17. století, kdy v koloniální Americe bylo označení „čarodějnice“ prakticky rozsudkem smrti. Co v tom případě zmůže obyčejný písař, kterému víc než na pověrčivosti sedláků záleží na pravdě a spravedlnosti?
Po dvojici apokalyptických sci-fi románech, kterými se u nás Robert McCammon představil, se k nám tentokráte dostává historický thriller, který si syrovostí v ničem nezadá s kultovním seriálem Deadwood. Nemilosrdná doba neměla slitování s nikým a lidský život měl často hodnotu pouze bot, jež měl dotyčný na sobě. Právě v těchto časech rozjíždí mladičký soudcův sekretář Matthew Corbett osamělé vyšetřování, předem odsouzené k fatálnímu nezdaru. Přesto se autorovi daří udržovat čtenáře takřka šest set stran v neustálém napětí, zda jeho boj s větrnými mlýny bude nakonec co k čemu. Je to pekelně temné čtení, fantasticky napsané a rozehrané s noblesou starých dobrodružných románů, pořád však v rovině klasické detektivky se zločinem, pátráním a závěrečnou konfrontací.

kniha: Kůlem do srdce - Dark, Jason
Speedemon | ***1/2 | před 21 dny

Rozjíždí se nám tu další trilogie. Svět JS je už slušně zabydlený, máme tu mocné nepřátele i spojence. Hlavní dějová linka slibuje taky dost zajímavostí do budoucna. Nyní přišla řada na zbraně. John od začátku vlastní tajemný kříž o kterém několikrát prohlásil, že nezná jeho tajemství. Když se mu sám od sebe jednoho večera zahřeje na hrudi, začne vzpomínat jak jej získal. To jej nakonec donutí jet až do Rumunska a setkat se s další důležitou postavou pro sérii, Františkem Markem, postarším lovcem upírů. I když v budoucnu bude několik faktů o kříži pozměněno, je to rozhodně zajímavý díl, kde se autor opět pokusil prohloubit svět JS. Jako hlavního protivníka si pro tuto trilogii vybral Drakulova bratrance (či co), Daluarka. Až někde po 2/3 příběhu s překvapením zjistíte, že se jedná o přesmyčku jména Drakula :) Nj, policejní dedukce je dechberoucí…

kniha: Použité duše - Moore, Christopher
Madam Brbla | ***1/2 | před 21 dny

Nečetli jste první díl a neznáte autorovu tvorbu? Tento odstavec vám naznačí, co od knihy můžete očekávat:
„Je tam moje dcera, inspektore. Opravdu si myslíte, že jsem svedl bitvu s kanálovými harpyjemi, nechal se otrávit a zemřel, byl vzkříšen a žil jako masová panenka, pak nechal někoho skočit z Golden Gate Bridge a získal jeho tělo jen proto, abych teď zůstal dřepět v zasraným autě?“
Přesně tak, Christopher Moore na běžnou realitu zvysoka flatuluje, zaplnil svět bizarními charaktery, svéráznými božstvy a dušemi v různých podobách. Proto není nutno hledat v příběhu nějakou logiku, jde o guláš praštěných námětů a švihlých situací, jejichž hlavním účelem je pozvednout koutky úst, pobavit, možná i vyloudit z vaší bránice občasné uchechtnutí.
V mém případě měly „Použité duše“ smůlu, trefily se mi do složitějšího životního období, nedokázaly rozbít krustu všedních starostí, četla jsem po kouskách a humor pana spisovatele tentokrát úplně nezabíral, neřehtala jsem se jako u „Špinavé práce“. Nebo je druhý díl opravdu slabší, ničím výrazněji nepřekvapil, nezklamal, nenadchnul, byl však příjemným návratem mezi všechny ty pošahané postavy.
Jedno je jisté: nejste-li příznivci absurdity, „Použité duše“ vás pravděpodobně neosloví. Pokud se nebojíte ujeté, ničím neomezované fantazie s trochou vulgarismů, pak směle do toho (začněte se „Špinavou prací“, jinak budete poněkud mimo). 70%

kniha: Gemina - Kristoff, Jay
Kaufman, Amie
cojone | ****1/2 | před 22 dny

Tak i kdyz to podle bodoveho hodnoceni nevypada, tak pro me o fousicek lepsi nez 1. dil, ale do 100% tomu jeste krapanek chybi. Pribeh mi prijde jeste brutalnejsi (na to ze to chapu jako young adult scifi) a i trochu vic hororovejsi. Konci to maximalne otevrene, takze uz jsem zvedavy na vyvrcholeni.

kniha: Doktor Proktor a vana času - Nesbø, Jo
trudoš | ***1/2 | před 22 dny

Druhé dobrodružství geniálního (a především šíleného) Doktora Proktora, prcka Bulíka a holčičky Lízy se nese v duchu nucené crazy komedie. Nejde o to, že by tomu u předchozího dílu bylo jinak, ale tady se z impulzivní zábavy stala najednou zábava plánovaná.
Autorovi se opět povedlo bravurně vystihnout takřka dahlovskou imaginaci, se kterou svérázný příběh vypráví. Ovšem tam, kde se v první knize čtenář bavil každou další scénou, která děj zamotávala, tady je pro zápletku důležitý pouze začátek a konec. To ostatní je jen nápadité popichování francouzských dějin, ale nic víc. Tentokrát je holt tahle kniha více věnována dětské představivosti než dorosteneckému pragmatismu. Můžete si ji užívat jako bláznivou barevnou estrádu, ale zároveň musíte ignorovat spousty logických kiksů, kterých se Jo Nesbø vědomě i nevědomě dopouští. Jako relax ideální, ale nečekejte nic světoborného. To už raději sáhněte po dospělejší řadě, ve které detektiv Harry Hole dává na frak norským kriminálním živlům.

kniha: Zakuti v oceli - Žamboch, Miroslav
minduton | *** | před 23 dny

Autorovo oblíbené putování krajinou, což je dějová kostra, která se vyskytuje ve více jeho knihách. Bohužel mě to nějak nechytlo, přitom námět (post-technologický svět, v němž si pozůstatky hi-tech technologií žijí vlastním životem, a to doslova) více než zajímavý.

kniha: Komplex - Bílek, Jiří
trudoš | ***1/2 | před 24 dny

Komplex je pěkně vygradovaným příběhem, který od prvních stránek pohltí a v závěru překvapí slušnou pointou. Knize škodí akorát přepálený rozsah, který autora nabádá k banálnímu natahování ve vyprávění i v konstrukci zápletky. Na první stovce stran předloží základní informace a místo toho, aby s nimi rovnou pracoval na hlavním motivu, pouze nenápadně zvyšuje hladinu nejistoty mezi protagonisty. To už ale čtenář ví, že tu něco nehraje, takže by rád nějaké konkrétní odpovědi. Jenže musí čekat až do poslední třetiny, než si konečně postavy začnou klást ty stejné otázky jako on sám už před drahnou dobou. Efekt je pak dost podobný, jako u extrémně dlouhé anekdoty, kdy jí rozvleklost ubere na vtipu. Navíc Jiří Bílek trochu zbytečně vysvětluje věci, které jsou zřejmé, čímž trpí celkový spád. Ovšem výborná schizofrenní atmosféra je přesně tím kořením, které přímou měrou zvyšuje atraktivitu románu, ať už člověk remcá jak chce. Já prostě tyhle jednoaktovky o několika hercích rozhodně můžu.

kniha: XB-1 2018/12 - kolektiv autorů
yerry | **** | před 26 dny

Tentokrát som s posledným číslom tohoto ročníka viac ako spokojný. Pričinili sa o to predovšetkým poviedky zo zahraničnej sekcie. Všetky určite stoja za prečítanie. Dominica Phetteplace aj James Alan Gardner preukázali svoje kvality. Mňa však dostalo najmä neopulpové, už tretie pokračovanie príbehov od Dereka Künskena, zo sveta nachádzajúceho sa v blízkosti pulzaru, o kovových pavúkovcoch, pohybujúcich sa na svojich ihlách, pod názvom Přílivové manévry .

povídka: Květ života - Hohenberger, Martina
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | *** | před 26 dny

Druhá autorkina poviedka z prostredia Šumavy s hororovými a fantasy prvkami. Prvá atmosférická polovica textu nemala chybu. Popis prostredia, postáv a atmosféra boli vykreslené veľmi dobre. V druhej polovici sa to už začalo zvrhávať na veľmi lacný pulp. Koniec už ani nehodnotím. Skrátka, autorka mala nabehnuté na vynikajúci text ale túto svoju jazdu nedokázala ukočírovať. Nie všetko musí byť vypovedané a podané na lopate…

povídka: Město jsem já! - Hokeš, Miroslav
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | ** | před 26 dny

Dosť dlho mi trvalo, než som sa do tejto poviedky začítal. Nakoniec som zostal aj tak dosť zmätený. Napriek akčným momentom bol text nezáživný. Autor mohol zo svojho nápadu vyťažiť viac, lebo ten, viď nadpis a spoileroidné ilustrácie, nemusel byť zlý…

kniha: Žhavé olovo, chladné železo - Marmell, Ari
trudoš | ***1/2 | před 26 dny

Drsnější verze Harryho Dresdena a to formou i obsahem. Jenže drsnější neznamená zákonitě lepší. Tam, kde u Harryho perfektně funguje odlehčení ve formě vtípků, jimiž hrdina uplácí čtenářovo nerdovské ego, tam Mick Oberon pouze hláškuje, dělá ramena a… a tím to vlastně končí. Skutek utek. Trochu lépe je na tom dějová osnova, která na odpovídajícím rozsahu dokáže uhrát nápadité drama, jež pouze v detailech lehce pokulhává v logice. Skvěle ovšem funguje dobové zasazení do 30. let minulého století, stejně jako motiv prošetřování možného podvržence s šestnáctiletým odstupem.
Ari Marmell zkrátka vsadil na stylovou urban fantasy v hávu staré dobré drsné školy. Heroické skutky tak přímou měrou vyvažují cynické poznámky a gangsteři jsou zde tou hezčí tváří bezskrupulózního podsvětí. Ve výsledku směle rozjetá série, nepředstavující sice nic nového, ale zároveň sympatická jako holky v krajkových podvazcích. Kdyby Miroslav Žamboch psal Harryho Dresdena, vypadal by podle mě přesně nějak takhle.

povídka: Náruč města - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | ****1/2 | před 28 dny

Tartan okomentoval tak dokonale, že nemám co významného dodat, pouze drobnosti. Wegner se snaží mít jednání a motivaci postav až thrillerově nebo detektivkově zdůvodněno a celkem se mu daří. Ono pokud jde o zrady a hry mocných, tak to ani jinak nejde. Avšak u posledního střetu ve čtvrti Varna jsem si skoro jist, že kdyby se mi chtělo a začal bych informace rozplétat, tak narazím na nesrovnalosti. Už jenom ten veletoč v podobě nespolehlivého vypravěče zavání. Na závěr jen malé varování do budoucna… Altsinovy vize jsou v této povídce uměřené, hlavně co týče se prostoru, který zabírají. To už ovšem neplatí pro poslední povídku, kterou mám rozečtenou, ale o tom až později.

kniha: V prachu a krvi - Linc, Míla
tiradentes | ** | před 28 dny

Dosť fádny diel. Mal svoje klady – námet, svet, poniektoré postavy a jedno prekvapenie (aj keď veľmi priehľadné). No zápory to prevýšili, takže skôr k nim: Slabé, až násilné dialógy. Nelogické, niekedy priam debilné správanie väčšiny postáv, pričom JFK bol ich nekorunovaným kráľom. Kornel a Kuzgun. To ako fakt takto? No a nakoniec dej. Ten plynul iba preto, aby nejako uplynul. Ale bolo už horšie, no našťastie i lepšie.

kniha: Faja - Stehlíková, Petra
Madam Brbla | ***1/2 | před 29 dny

“Naslouchač” mě ohromně překvapil svou čtivostí, zvláštní atmosférou i poměrně dobře promyšleným fungováním tak trochu jiného světa budoucnosti. Nevyhnul se určité neohrabanosti ve stylistice a výstavbě děje, ale pozitiva jednoznačně převažovala. “Faja” má proti prvnímu dílu nevýhodu: neznámá spisovatelka už nemůže šokovat, naopak, vzbudila vysoká očekávání. Dokázala je naplnit? V úvodní čtvrtině knihy jsem ten pocit neměla, s přesunem z fantasy prostředí do sci-fi Evropy se (pro mě) vytratila část kouzla. Společně s Ilan poznáváme ne až tak atraktivní městské kulisy, zjišťujeme, jak vše funguje,(ne)o­rientujeme se v nových termínech, pátráme po různých tajemstvích – opět především formou otázek a odpovědí. Autorka hlavní hrdince spoustu věcí usnadňuje nad hranici věrohodnosti, v některých ohledech a událostech trochu haprovala logika, ale spoilery si odpustím. Kromě toho Ilan coby puberťačka oscilující mezi dětskou naivitou a jasnozřivou genialitou, s emocemi věčně třískajícími od zdi ke zdi, není pro dospělého čtenáře snadno stravitelným charakterem. Budiž, v jejím věku je citová rozháranost normálním jevem, ovšem proč se jako nevyrovnaný, trucovitý spratek chová i nejuznávanější muž planety, starý celá staletí?
Tak jsem si v duchu brblala a náhle ke svému úžasu zjistila, že jsem za polovinou knihy. Cože? Vždyť jsem četla jen pár minut, možná pár desítek minut… nebo asi déle, když mi stihlo vyhasnout v kamnech. Hm, ještě několik stránek do konce kapitoly a potom se postarám o teplo, taky ten bordel v domácnosti bych měla trochu zredukovat. O nějakou dobu později jsem zavřela knihu za poslední stranou, oblékla si svetr a ten čurbes… no, setmělo se, ani to není vidět, stačí nechat zhasnuto.
Petra Stehlíková nepřekročila svůj stín, v práci se slovy se zlepšila, nicméně některé detaily příběhu by potřebovaly doladit. Vytvořila však důstojné pokračování a další díl si nenechám ujít. Mé dojmy lehce kolísaly, od počátečních 65% nabraly tempo k 75%.

povídka: Výbušnina Baumoff - Hodgson, William Hope
vyšla v: Otcové prstenu
louza | ***1/2 | před 30 dny

Povídka na pomezí Poea a Lovecrafta, spíš blíže k H.P. Geniální vědec objeví při bádání nad novou zbraní cestu k…něčemu strašlivému. Temná hrůza je posaná vcelku abstrakně, podobně jako u Lovecrafta. Autor jen tolik nexeceluje ve vypravěčské rutině. Fajn povídka, která má své technické limity.

povídka: Pytel plný hadů - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | ***1/2 | před 30 dny

Altsin se chce mstít a hlavně zachovat svou tvář. Brání mu v tom však pud sebezáchovy a komplikují mu to zrady ve zradách jiných zrad – jak už to ve vysoké společnosti bývá. Líbí se mi autorova hra se čtenářem, zda na to všechno skočí nebo ne. V podstatě všechno je perfektní, takže ani vlastně nevím, proč nedám vyšší hodnocení, ale je to překombinované takovým způsobem, který mi trochu vadí, tak asi proto. A konec je zase bůh ze stroje, navíc mysticko-náboženský, takže víc prostě nedám a basta.

povídka: Světlo na ostří meče - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | ***1/2 | před 30 dny

Můj pohled je poněkud jiný, než tartanův. Mně naopak Altsin moc sympatický není a celkově mě prostředí zlodějů, cechů a gild moc nebere. Musím však kvitovat s povděkem, že se Wegner vrátil k osvědčené koncepci příběhů – celkem nudný úvod, pomalý rozjezd, razantní zašmodrchání a silný akční dojezd. V této povídce to se závěrem poněkud přepísk a vypomohl si bohem ze stroje. Monstrum by jistě ti dva nebyli schopni přimět k poslušnosti. Přesto je povídka pěkná a nečte se špatně, i když jsem opět místy tápal v postavách a místech. Reagwyrův meč je artefakt, se kterým se ještě jistě setkáme.

povídka: Projekt Symetrie - Phetteplace, Dominica
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | **** | před 30 dny

Po poviedkach Projekt Empatie a Projekt Synergie ďalší veľmi dobrý príbeh z blízkej dystopickej budúcnosti ľudstva. Plne riadenej a plne kontrolovanej, v ktorej pomaly ale iste preberá kontrolu nad ľudským mozgom umelá inteligencia…

povídka: Paprskomet – Milostný příběh - Gardner, James Alan
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | **** | před 30 dny

Zbrane mimozemšťanov môžu mať docela zvláštne vlastnosti. Alebo je to všetko len zhoda náhod, keď jedna z nich dopadne na povrch nič netušiacich pozemšťanov? Veľmi dobre vystavaný príbeh o tom, ako môže jeden predmet zmeniť osudy niekoľkých ľudí…

Sympatické na príbehu je, že autor tu nerozohráva hru vo vesmírnom merítku ale zameriava sa na jeden jediný fragment.

povídka: To je naše zásluha - Wegner, Robert M.
vyšla v: Šíp a vítr, dýka a moře
Lucc | *** | před 30 dny

Příliš násilně roubované spojení předchozích dvou oddílů na události okolo Laskolnykova čaardanu. Nudné putování prokládané retrospektivními pohledy do zpovědního rituálu členů čaardanu. Občas to má svou sílu, lépe se nám představí jednotliví hrdinové, ale jako celek nic moc. A konec, který vše spojuje, je hrozně násilný a těžko uvěřitelný. Vytratila se lehkost. Cítil jsem, že Wegner chtěl osudy propojit, ale nevěděl jak nebo neměl dost času to vybrousit. Zatím nejslabší povídka.

povídka: Přílivové manévry - Künsken, Derek
vyšla v: XB-1 2018/12
yerry | ***** | před 30 dny

Künsken, Künsken, hmm niečo mi toto meno hovorilo. A potom mi to doplo. Pulzar, pavúkovce pohybujúce sa na svojich ihlových hrotoch, ich klepetá, tráva a rastlinstvo tvorené z kovu a ihiel na planéte, kde normálny život nie je možný, normálny život v merítku humanoidných tvorov. V tomto príbehu sa Pik, kovový pavúkovec bude snažiť zachrániť pupenec, svojho biologického? (tento výraz v jeho prípade nie je možný) potomka pred pravidelným smrtonosným prílivom aj pred svojimi kovovými bratmi. Tieto humanoidom nepodobné tvory? majú síce docela humanoidné myšlienkové pochody, ale v tomto prípade mi táto ani ostatné alogickosti absolútne nevadia, veď o tom koniec koncov je fantastická literatúra…

Autor už po tretí krát rozohráva úchvatný príbeh z planéty umiestnenej v blízkosti pulzaru, kde hlavnou ústrednou postavou nie je humanoid ale tvor?, ktorého by si nechcel stretnúť. Pomaly ale iste sa tento svet stáva pre mňa kultovou záležitosťou. Tým podstatným nie sú jednotlivé príbehy, tie sú úplne jednoduché, ale ten nápad, atmosféra, vyrvorený svet a hlavné postavy, ktoré nespadajú do štandardnej škatuľky. Aby si precítil to kúzlo a silu autorovej výpovede a umocnil jej dopad na tvoje vnemy, mal by si si najskôr prečítať predchádzajúce dva príbehy, predovšetkým prvý. Ním je samozrejme Cesta Jehly z pohľadu pavúkovca a následne Dlouhý skok z pohľadu ľudí, ktorí sa ocitnú na tejto životu nepriateľskej planéte. Príbehy obsahovo síce nenadväzujú ale zapĺňajú mozaiku autorom vytvoreného obrazu tohoto sveta.

Ako som už písal, sila aj tejto poviedky nespočíva v deji ale v atmosfére a tú autor dokázal zachytiť takým štýlom, domnievam sa, ktorý nemôže prekonať žiadny vizuál. Ak ten pulzar aj spáli všetko, hviezdy, ktoré dávam tomuto textu napriek tomu svietiť budú naďalej…

kniha: Okno do času - Hamilton, Peter F.
Methat | ****1/2 | před 30 dny

Skvelá krátka novela, ktorú prečítate za jeden deň. Výborne a ľahko sa číta – v knihe ide o príbeh chlapca, ktorý si pamätá všetko a jedného dňa si začne spomínať na udalosti, ktoré nezažil. V knihe sa objavia časové paradoxy, takže kto má rád tému cestovania v čase, túto knihu odporúčam. Len to bolo príliš krátke.

kniha: Hodiny z kostí - Mitchell, David
Methat | ***1/2 | před 30 dny

Hodiny z kostí sú románom s ľahkou fantastikou. Spočiatku kniha začína príbehom Holly, v ktorom nie sú takmer žiadne prvky fantastiky. Až ku koncu knihy to autor na čitateľa rozbalí a doslova ho zavalí nadprirodzenom. Kniha je rozdelená na niekoľko príbehov, každý príbeh vidíme z očí inej postavy, pritom sú od seba oddelené časovo. Autor brilantne napísal postavy, kniha sa číta výborne, no vyvrcholenie knihy medzi dvoma skupinami ma nijako neoslnila. Posledná kapitolka v post-apo prostredí bola parádna chuťovka na záver. Malo to skvelé myšlienky ale tak strašne málo využité. Keby vyšiel film, pozrel by som si ho radšej.

kniha: Ďáblovo oko - McDevitt, Jack
trudoš | ***1/2 | před 30 dny

Ďáblovo oko je čtvrtá kniha detektivní sci-fi série, pojmenované podle ústředního hrdiny, futuristického archeologa Alexe Benedicta, který při svých cestách vesmírem řeší všelijaké případy. Bohužel u nás nevydané první tři svazky z let 1989 až 2005 se na rozpačitém dojmu docela podepisují. Kromě toho, že se postavy v ději sem tam na předchozí události odkazují, stává se hrdinou i vypravěčem tohoto dílu Alexova sekretářka a sám Alex je víceméně upozaděn. Jack McDevitt si navíc daleko více zakládá na kosmologických záhadách a vesmírných paradoxech než na zápletce samotné, takže ústřední motiv (tedy odhalování zločinu) je odsunut na vedlejší kolej. Proto původní kriminální úmysl tak úplně nefunguje a výsledkem je pouze nefunkční detektivka ve scifistických kulisách.
Přestože mám pro McDevittovu tvorbu slabost, tenhle román byl pro mě drobným zklamáním. Ale i když tady budu na knihu házet špínu zleva zprava a hartusit na všechno možné, faktem zůstává, že je to pořád neuvěřitelně čtivá věc.

kniha: Dokážeme vás stvořit - Dick, Philip K.
Dilvermoon | ***1/2 | před 31 dny

Román se točí kolem tzv. simulaker (v podstatě androidů), jako kopií historických osobností a také kolem duševních chorob, čímž možná trpí hlavní hrdina a možná taky ne. Možností výkladu příběhu je více a konec otevřený. A ještě tu je dějová linka, která se týká kolonizace Měsíce. Tu Dick nadhodil, ale nerozvinul, přitom si umím představit, že by se dala použít velmi dobře. Z mého pohledu je to Dick celkem typický, kdy vám zůstanou v hlavě otázky. Sice po většinu textu jde o jasně daný děj, ke konci se to ale celé začne hroutit a předchozí příběh jsem hned viděl trochu jinak. Celkově jde trochu o honění více zajíců, ale Dick už je prostě takový a i jeho slabší věci jsou pořád povinností.

kniha: Výkřik do tmy - Friedman, Michael Jan
Polinius | **** | před 31 dny

Jeden z nejlepších Star Trekových románů který jsem četl. Možná to bude tím, že tradiční ,,posádka" je odsunuta do pozadí a příběh rozehrávají úplně jiné postavy. Autor docela umně vypráví příběh a není přílišně doslovný. Autor ví kdy v ději poskočit dopředu.

kniha: Amatka - Tidbeck, Karin
idle | **** | před 32 dny

Několik volně propojených lidských kolonií žije, či podle některých spíš přežívá, v nehostinném prostředí, o kterém zase tak moc nevědí, protože vědět příliš mnoho je nebezpečné. Podstatné je toto: používání správných slov je důležité, protože špatně pojmenované věci přestávají fungovat. No ale někteří lidé jsou přirozeně zvědaví, jako například hlavní hrdinka, která přijíždí z jedné kolonie do jiné dělat výzkum mezi obyvateli. A čím víc se vyptává, tím víc rozviřuje i témata, která by měla, v zájmu všech, radši nechat na pokoji.

Samozřejmě mě bavil motiv slov, která zde mají ještě větší sílu než v našem světě. Dojde i na témata jako svoboda jednotlivce versus bezpečí celku, či touha po změně a strach z neznámého. Čtenáři, kteří mají rádi ve věcech jasno, ale úplně nadšení nebudou: na stupnici mezi přílišným vysvětlováním a ponecháním věcí na čtenářově fantazii se jazýček vah tentokrát ustálil hodně výrazně na straně druhé zmíněné varianty. I já bych se ráda dozvěděla víc, aspoň o trošku… ale to už by bylo možná téma na nějaký další příběh.

kniha: Svět na konci času - Pohl, Frederik
gokudo | *** | před 32 dny

Davam jenom 60% (lehky nadprumer). Proc?

Minus…

  • Za nudny baseball (skvar vetsiny americkych spisovatelu).
  • Hlavni hrdina Viktor je podle me nesympaticky, nadrzeny pitomec (Beda Pohl dostal v sedmdesati letech mindrak?).
  • Dejova linije kolonistu na planete Enki byla priserne nudna.
  • Kniha mohla byt o 150 stranek kratsi.

Plus…

  • Wan-To a jeho fakani a kopie si pohraji s hvezdami jak s hrackami ve vyborne hard sci-fi.
povídka: Ču-bú a Šímiš - Dunsany, Lord
vyšla v: Otcové prstenu
louza | *** | před 32 dny

Hezky zpracovaný souboj bohů. Nejde ani tak o bohy a pointu jejich osudu jako spíš o pěkně prokreslenou stupiditu jejich uctívačů. Příjemný kraťas, ale žádný zázrak.

povídka: Očarovaný bizon - Baum, Lyman Frank
vyšla v: Otcové prstenu
louza | *** | před 32 dny

Celkem průměrná, byť slušně odvyprávěná povídka o boji o následnickou vládu nad stádem bizonů, která má ovšem s fantasy pramálo společného, pokud odpočteme božský zásah shůry. Nevýrazná věc.

kniha: Poslední svého druhu - Eschbach, Andreas
ippokorny | ***** | před 33 dny

V knize se na straně 49 píše, že bible zmiňuje Gallia, bratra filosofa Senecy. Ano, i českém vydání, a to dokonce několikrát: https://www.bibleserver.com/search/CEP/Gallio/1.
Sk 18,12 Když byl Gallio místodržitelem v Achaji, vystoupili Židé společně proti Pavlovi, přivedli ho na soud
Sk 18,14 Když se už Pavel chtěl hájit, řekl Gallio Židům: „Kdyby šlo o nějaký přečin nebo dokonce zločin, náležitě bych vás, Židé, vyslechl.
Sk 18,17 Tu se všichni chopili představeného synagógy Sosthena a bili ho přímo před zraky soudce; ale Gallio tomu nevěnoval pozornost.

kniha: Vyřazený exemplář - Freiová, Ludmila
ippokorny | nehodnoceno | před 33 dny

O 24 let později napsal Eschbach knihu Poslední svého druhu, na obdobné téma.

povídka: Natažený šíp - Housman, Clemence
vyšla v: Otcové prstenu
louza | *** | před 33 dny

Příjemně odvyprávěná povídka, jejíž konec jsem bohužel nějak nepochopil. Buď selhal překladatel, redaktor, nebo tiskárna. Těžko uvěřit, že by autor chtěl jinak průzračný a čtivý text zakončit takhle divně.

povídka: Daleké ostrovy - Buchan, John
vyšla v: Otcové prstenu
louza | ****1/2 | před 33 dny

Docela těžká a povídka, kdy se fantastično s realitou přelévá doslova uprostřed věty. Schizofrenní text se nečte úplně pohodlně, ale má svoje kouzlo a pěknou pointu v konci. Na svojí dobu to muselo být zjevení a kdyby o tom pět let po miléniu prohlásil Martin Šust, že je to starý dobrý New Weird, sežrali bychom mu to i s navijákem. Jen bychom se asi tak o století sekli.

kniha: Hleď, prázdnota - Fracassi, Philip
BorgDog | ****1/2 | před 33 dny

Stylově se to velmi podobá Lairdu Barronovi, který také napsal předmluvu, byť s jistými odlišnostmi. Fracassi má výrazně širší záběr než Barron, lépe zvládá psychologii, ale atmosférou za ním většinou zaostává. Barrona fascinují hluboké temné lesy, Fracassiho bezrozměrný, nekonečný oceán. Barron preferuje satanistické zápletky, u Fracassiho to jsou různé varianty „démonické matky.“ Cit pro sarkastický, černý humor mají oba, sklon ke zbrklému ukončování povídek také. Vliv mistra Lovecrafta rovněž patrný u obou. Je pravděpodobné, že pokud se vám zamlouval Barron, bude „Hleď, prázdnota“ knihou pro vás, tím spíše, jestli máte rádi i Kinga. K němu má Fracassi zřetelně blíže. Z devíti povídek snad jen „Surfer Girl“ je průměrná, vše ostatní je dobré, až skvělé.

A nakonec – nejde nezmínit brilantní překlad Jakuba Němečka, i s poznámkami v závěru, a opět dokonalou, puntíčkářskou péči Gnomu se zpracováním knihy. Tohle prostě není „sériový produkt velkochovu“ určený k dělání vejvaru, ale dílo osamoceného šlechtitele, usilujícího o dokonalost sám pro sebe. Je to znát z každé stránky. Věčná škoda, že takových šlechtitelů knih u nás není víc.

povídka: Mandala - Fracassi, Philip
vyšla v: Hleď, prázdnota
BorgDog | ***** | před 33 dny

Zřejmě jdu opět proti proudu, protože závěrečná a nejdelší povídka (spíš novela) je dle mého nářez v tom nejlepším kingovském stylu. Dva kluci. Dva otcové. Štípnutá tátova želízka, aby byla hra na policajty a lupiče zajímavější, a už se to veze, příliv stoupá, a mrtvá matka si přichází pro syna. Perfektní, včetně notně problematického happyendu, protože s čím že to Paul Denton uzavřel dohodu, se můžeme jenom dohadovat – a hezké dohady to vůbec nejsou. Takhle se má končit hororová sbírka!

povídka: Bezpečnostní pojistka - Fracassi, Philip
vyšla v: Hleď, prázdnota
BorgDog | **** | před 34 dny

Druhý nápad, jaký se typicky objevoval v Krajních mezích či Zóně soumraku. Pokus o něco nového, spíše SF než horor, který by byl výborný, nebýt samotného závěru. Dokonce i mě napadají aspoň dva způsoby, jakým mohl hlavní protagonista své dilema řešit lépe, a to jsem promýšlením všech možností rozhodně nestrávil týdny jako on a jeho rodiče. Fracassi jednoduše povídku natloukl kladivem do schématu, který si předem připravil, logiku nechal plavat, a to se nedělá.

povídka: Matka - Fracassi, Philip
vyšla v: Hleď, prázdnota
BorgDog | ***** | před 34 dny

Tohle se naopak povedlo hodně. Studie rozpadu jednoho manželství, která by byla depresivní a děsivá i bez jakéhokoliv nadpřirozeného prvku. Fracassi tu má naprosto Kingovský cit pro psychologii, to, co čteme je tak přesvědčivé, až mrazí – včetně té černé magie. Konec ve stylu zhmotnělé metafory někomu nejspíš přijde problematický či přepálený, ale mně sedl výborně. S lehkým přivřením oka plná palba.

povídka: Surfer Girl - Fracassi, Philip
vyšla v: Hleď, prázdnota
BorgDog | *** | před 34 dny

Ne, tohle se nepovedlo. Sice sarkastické a vtipné, počínaje úvodní větou „Den poté, co se Adolf stal mužem, se jeho otec vypařil“ – což, jak záhy zjistíme, je míněno naprosto doslova, ale tím to končí. Navzdory celkem malé délce zavládne nuda, vykreslování kouzelných zákoutí psychopatovy duše už tu bylo mockrát a lépe, a pointu jsem prostě nepochopil. Co se dá dělat, v každé sbírce je nějaký slabší kus…

povídka: Velkochov dětí - Fracassi, Philip
vyšla v: Hleď, prázdnota
BorgDog | **** | před 34 dny

Zajímavý nápad založený na skutečném případu sériové dětské vražedkyně Amelie Dyerové – a současně studie paradoxů dobra a zla v lehce barkerovském duchu. Závěrečná pointa je povedená, ale dotlačená mírně na sílu předchozím vysvětlováním. Chtělo to asi více pilovat, přesto zajímavé. A s úryvky z Ameliiných deníků si překladatel vyhrál skvostně.

12345678910poslední (655)26193 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu