RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (670)26767 příspěvků celkem
kniha: Gestapo Mars - Gischler, Victor
trudoš | *** | před 49 dny

„Mám dojem, že už vás nemám ráda.“
„Já tak na lidi působím.“
Kulkou ho nezabijete, nožem nezraníte, slovem neurazíte. Takový je Carter Sloan, nejnebezpečnější zabiják Třetí říše, jehož služby využívají političtí pohlaváři vždy, když to jde s jejich mocenskými plány z kopce. Agentův život se tak točí pouze kolem kryospánku, zabíjení a sexu, ne nutně v tomto pořadí. Což vlastně trefně charakterizuje i celé jeho románové dobrodružství. Souloží se tu tvrději než v Padesáti odstínech, umírá častěji než ve Hvězdné pěchotě a slovník vulgarismů nečerpá zrovna z Bible kralické. Jenže právě proto je to taky taková legrace, užije-li vás tedy na tenhle typ stylizované brakovky. On si ostatně na víc Victor Gischler ani nehraje, což je znát už ze samotné anotace. Nadsázka je zřejmá z každé jedné stránky, stejně jako autorova tvůrčí radost ze psaní. Hlavu a patu to však příliš nemá a fekálního humoru je tu na můj vkus víc, než dokážu běžně snést. Přesto je to v důsledku docela fajn akční počteníčko.

povídka: Vnitřní záležitost - Willis, Connie
vyšla v: Vnitřní záležitosti
Dilvermoon | ****1/2 | před 50 dny

Na jedné straně žena, médium, prostředník mezi posluchači v sále a entitou jménem Isus a na straně druhé vydavatel časopisu Zlé oko, skeptik a nepřítel veškerých těchto (podle jeho názoru) manipulátorů. Skvěle vypointovaná delší povídka.

povídka: V Tiborově hradu z lepenky - Chwedyk, Richard
vyšla v: XB-1 2019/05
yerry | *** | před 50 dny

Roztomilý text o sauríkoch. To sú tak do pol metra vysoké dynosaríky vyrobené ľuďmi, s vlastným vedomím. Autor má o nich na konte viac textov. Ak zapnem predstavivosť, viem si túto vec predstaviť ako animovaný resp. kreslený film pre mládež. Má to šťavu, vtipné dialógy, nechýbajú myšlienky na zamyslenie a autor to s textom očividne vie. Na jednorazové prečítanie dobré ale že by som podobný typ poviedok nejako vyhľadával, to zasa nie…

povídka: Pod prosluněnými povrchovými vodami - Künsken, Derek
vyšla v: XB-1 2019/05
yerry | **** | před 50 dny

Poviedka síce nie je z prostredia planéty, ktorú autor opísal v sérii poviedok počnúc textom Cesta Jehly (čo je pre mňa už kultová záležitosť), ale podobne ako v tej sérii ale aj v poviedke Persefona sestupuje , predkladá ti tu totálne nehostinnú, doslova ľudskému životu nepriateľskú planétu, na ktorej sa človek musí naučiť žiť a prispôsobiť sa jej, v tomto prípade biologickými modifikáciami na úrovni DNA.

Tak ako v ostatných poviedkach aj v tejto, na pozadí jednoduchého príbehu ti predkladá fylozofické otázky bytia samotného. Čo nás robí ľuďmi? Kde je hranica, kedy sa už za človeka bytosť nemôže považovať? A je takáto hranica vôbec?

Suma sumárum: pre nezainteresovaného čitateľa možno trochu nezáživná a jednoduchá vec. Pre toho, kto už s autorovými poviedkami nejaké kontakty má, a tuší z akej premisy vychádza, veľmi podnetná. Úvahy o tom, čo týmto textom chcel autor povedať, zostávajú pomerne dlho v pamäti, aspoň teda u mňa…

povídka: Matčina strava - Goulart, Ron
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/02
Lucc | **** | před 51 dny

Smolař zažívá perný měsíc, dokud mu nepomůže vše překonat mámina kuchyně – což je imho lepší překlad názvu, ale nešť. Typicky magazínovský horůrek, který je spíš úsměvný než děsivý, dokud to ovšem nedomyslíte … a dokud nezemře první člověk.

povídka: Děs z hlubin času - Garrett, Randall
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/02
Lucc | ****1/2 | před 51 dny

Dokonale napsaná HPL imitace o průzkumu hrůzné stavby na ostrově z vln se vynořivším, ovšem s úderným zakončením, které se mi velmi líbilo. Hodnotím možná až nekriticky vysoko, ale … prostě mi to sedlo.

kniha: Pustá duše - Simmons, Dan
Dilvermoon | **** | před 52 dny

Dan Simmons se tímto románem dostal někam, kde zřejmě ještě nebyl. Koneckonců rozmanitost jeho tvorby a nechuť psát neustále jeden žánr a udržovat si svou jistou cílovou skupinu je pro něj docela typická. Telepatie společně s fyzikou, kde se řeší především teorie chaosu a alternativní reality, se dostává do kombinace s místy poměrně drsným thrillerem s minimálně jednou docela výživnou scénou. Tedy nutno říci, že thriller po většinu knihy převažuje a navíc nemá se zmíněnou fyzikou moc společného. Ovšem telepatie je přímo hybatelem dramatického děje. Pokud jde o zmíněné fyzikální teorie, tak tady jsem měl představivost docela našponovanou a byl jsem rád, že se to někdy dovysvětlilo klasicky formou dialogu. Jako thriller dobré, do toho Oči jako pozorovatel zpovzdálí, jako spekulativní záležitost fascinující, nicméně nějaký ten otazník mi v hlavě zbyl a budu si to muset ještě urovnat.

Umělecký prožitek ve formě tance, (ne)svoboda a podoby lásky. Být mladší (mnohem mladší) pravděpodobně by mě povídka dokázala překvapit, ale v současném věku mohu jen pokrčit rameny a říct si: „Ve všech ohledech průměr.“ Za decentní protitotalitní klovnutí mírně nadhodnotím. 55%

Po delší době četba, která ve mně uměla vyvolat tíseň. Povedlo se to hlavně prvním dvěma povídkám, pak už jsem zkornatěl a další, mnohem děsivější a lepší práce, se mne nedokázaly dotknout. Potěšilo mne teritorium, které Barron okupuje, v kterém propojuje své povídky a přesvědčivost, s jakou umí podat jak moderní dobu s odlišným myšlením lidí a technologiemi (Jizva, Redfieldská děvčata), tak 20. léta 20. st. (zbytek povídek). Sympromatické, čtenářsky nejvděčnější povídky: Blackwoodův synek, Muži z Porlocku a Magická ruka. Podle mne: Vastace, Více tmy a, ejhle průnik, Magická ruka. Více informací v komentářích k povídkám.

povídka: Více tmy - Barron, Laird
vyšla v: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Lucc | ****1/2 | před 54 dny

Svým způsobem nejznepokojivější povídka sbírky. Jak zpívají Manics all drugs in the world can't save us from ourselves. Ani litry alkoholu neumí zaplavit propast ztráty sebeúcty a smyslu života. Jakobyhumorné prvky jako loutky, Thomas L., Elen D. a další autoři a postavy okolo horroru a fantastiky jako průvodci zatracence jsou jen cynickým úšklebkem, který vlastně neodlehčí nic. Spíše přitopí pod kotlem.

Hamilton předložil rozsáhlý román, spíše špionážně-politický než nějakou dobrodružnou space operu. V knize jsou úžasné momenty a skvělé nápady, stejně jako otravné a docela zdlouhavé pasáže, které jsou někdy až kýčovité. Zvláště americká vize šťastné rodinky Marka Vernona je mimořádně odpuzující. Na invazi si musíme docela dlouho počkat, ale její popis představuje jistě vrchol celého románu. Čtenáře vysloveně naštve, že kniha končí v prostředku akce. Žádná příběhová linie se neuzavře; musíme si počkat na Jidáše. Překlad je vynikající. Přeložit nudné anglické MorningLightMou­ntain jako Horu jitřního světla je skvostné (stejně tak další špeky typu immotile).

kniha: Město mečů - Bennett, Robert Jackson
Madam Brbla | ****1/2 | před 54 dny

„Město schodů“ patřilo k nejzajímavějším fantasy titulům, které jsem loni přečetla, přesto se mi do druhého dílu nějak nechtělo. Trvalo bezmála rok, než jsem se do „Města mečů“ dostrkala a hned jsem měla důvod zajásat. Otěže příběhu totiž převzala generálka Turyin Mulagheshová, herdek baba, která má vždy po ruce ostré slovo… nebo ještě pádnější argument ve formě pěsti či libovolné zbraně.

„Můžeš sem laskavě jít, posbírat si svýho kamarádíčka a odtáhnout tu jeho hloupou prdel zpátky do zaprděný hospody tvýho bráchy?“

Ano, generálka mě bavila, narozdíl od její poněkud mdlé předchůdkyně. Bohužel to nestačilo. Nevím, v čem byl zakopán canis lupus familiaris, ale úvodní třetinou knihy jsem prolézala tempem invalidního slimejše. Potom na scénu dorazil Sigrud a kletba byla zlomena, zbývajícími stránkami jsem prosvištěla jako voortyaštanský meč.
Přes veškeré záhady, božstva, strhující akci, detektivní pátrání a politické tanečky bych „Město mečů“ zařadila mezi protiválečné romány. Sice nabízí myšlenky na téma „válka je hnacím motorem pokroku“ a další krutá moudra, jaká nelze šmahem zamítnout, zároveň však jasně, nekompromisně sděluje, že válka je svinstvo a kdykoliv vezmeme život jinému člověku, zabíjíme i sebe; před svými činy se nikdy neschováme.
Abych to shrnula a srovnala s prvním dílem: zápletka nepřišla s ničím extra novým a přinesla jen málo překvapení, prostředí tolik nefascinovalo, postavy a dialogy byly šťavnatější, emoce silnější, poselství naléhavější. 85%

kniha: Čas žít, čas zabíjet - Žamboch, Miroslav
trudoš | ****1/2 | před 55 dny

„Moudrý člověk by se potichu vytratil, i chytrý člověk by se potichu vytratil, i naprostý idiot by se potichu vytratil. Ale já jsem speciální kategorie, jmenuji se Bakly a nerad řeším složité problémy.“
Sbírka povídek Čas žít, čas zabíjet představuje pět příběhů, v nichž hromotluk Bakly nijak nešetří krveproléváním. Kvalitou přitom z knihy nejvíce trčí kratší texty, které jsou rychlé a úderné. Hrdina je postaven před problém, pročež ho začne řešit po svém – hrubou silou. U zbylých povídek (Hon za Rudou hvězdou a Do morku kostí) už mi přišlo, že se děj zbytečně zamotává a vleče, přestože to jediné podstatné stejně přinese až závěrečná bitka. Navíc Bakly zde najednou nevystupuje pouze jako hloupé monstrum, ale po vzoru kolegy Koniáše se snaží vlastním rozumem zorientovat v nepřehledné síti zločineckých intrik.
Ačkoliv netvrdím, že se jedná o vrchol tvorby Miroslava Žambocha (tím je pro mě stále Na ostřích čepelí), rozhodně mi to v mnohém připomnělo, proč jsem jeho knihy začal zbožňovat.

kniha: Amulet Slunečního boha - Dark, Jason
Speedemon | ** | před 55 dny

Nebudeme si nic nalhávat, je to konina. První polovina je výrazně zajímavější. Suko a Jane jsou pod vlivem kouzla a snaží se podrývat Johnovu práci. Kouzlo je způsobeno magickým amuletem, který vlastní neznámý ukrytý záporák. Celý díl táhnou dolů všelijaké ujeté nápady. Například vytváření kopií amuletů třeba vystřiženým kolečkem z koberce :) Nebo seznam vysoce postavených úředníků, kteří se chovají „divně“ a John je má hlídat. John je v tomto díle docela trubka a jsem rád, že aspoň dostal přes hubu (mimochodem v bitce se Sukem!).

Posledních pár dílů je docela slabota. Často tyto svazky píšou jiní autoři než pan Dark (včetně tohoto). Chce to vydržet a užívat si i tyto brakové kousky…

kniha: Svědkyně zítřka - Ashley, Mike
louza | ****1/2 | před 56 dny

Hodně specifická sbírka povídek, kterou díky jejich dataci kolem roku 1900 ocení spíše gurmáni klasické literatury a ještě navíc feminího přístupu, který je na některých textech dost znát. To ale není na škodu věci. Většina povídek je nějakým způsobem kvalitní, některé dokonce výborné a vizionářské. V hodně z nich je otištěna doba vzniku, která sama o sobě může být pro dnešního čtenáře sci-fi. Grafická úprava i bohaté komentáře k autorkám i vzniku díla jejich díla. Dle mého soudu po všech stránkách dotažená a povedená sbírka. Byť s několika slabšími či nesednoucími kusy, což je ale ve sbírkách běžný jev. Zábavná a vcelku hodnotná kniha.

povídka: Zázrak s lilií - Harris, Clare Winger
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 56 dny

Překvapivě hardcore sci-fi, které se odvážně pouští skrze války s brouky až do daleké budoucnosti, předpovídá hodně z technologií a ještě navíc má skvěle vypointovaný konec. Paráda.

povídka: Země spala : vize - Knapp, Adeline
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 56 dny

Spíše básnický kraťas o zemi a lidech. Velmi příjemný citlivý text.

kniha: Alchymistova šifra - Sands, Kevin
trudoš | **** | před 56 dny

Svižný román pro mládež, spadající spíše do kategorie historické detektivky, než klasické fantasy. Už jen proto, že na reáliích si dal spisovatel docela záležet a tím jediným, co z toho dělá fantastiku, je trocha té alchymie. Rád bych ale zdůraznil, že historická stránka zde není slabinou, Kevin Sands rozhodně neupřednostňuje popisy středověkých kulis před tempem příběhu. Jen s těmi mládežníky je trochu na štíru, Liga uvědomělých maminek určitě radost mít nebude – poměrně slušně se tu vraždí a rozpáraní lékárníci jsou jen úvodem pro sekeru v obličeji nebo utržené končetiny. Nemůžu však říct, že by se tvůrce v násilí vyžíval, spíš to vyplývá ze samotné podstaty hrůzného dobrodružství.
Tohle je zkrátka jedna z těch knih, kterou neradi odložíte, dokud nebude dočtená. Zápletka je správně tajuplná, padouši extrémně prohnilí a nebezpečí vysloveně hmatatelné, přičemž velkým kladem pro mě byla i taková drobnost, že hrdina není revoltující puberťák, ale obyčejný kluk v nezáviděníhodné situaci.

povídka: Nejdůležitější přísada - La Spina, Greye
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 56 dny

Skvěle sugestivně napsaná povídka s tématem šíleného vědce a neviditelnosti. Výborně dynamicky odvyprávěno.

povídka: Monsieur Nepolapitelný - Pollexfen, Muriel
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | *** | před 56 dny

Poměrně dobrodružná a vcelku i politická povídka připomínající spíš akčnějšího Vernea, než viktoriánské sci-fi. Textu nechybí spád, ale chybí přehledenost. Dějově je možná přece jen zbytečně zběsilá a vlastně nikam moc nevede.

První zhruba třetina této bichle je naprosto úchvatná, návykově čtivé vyprávění o cestování časem připomene Connie Willis. Jenže pak se vše tak nějak zadrhne, jako by najednou autoři nevěděli, o čem mají psát. Zábavný je jejich styl stále, jen tak nějak chybí to podstatné, tedy příběh, který by čtenáře vedl ke konci (a ten je mimochodem taky dost zvláštní). Těžko spekulovat o podílu obou autorů, tipl bych si ale, že právě daleko slavnější z této dvojice (Neal Stephenson) zápletku spíš jen nahodil a ani zručné vypravěčství Gallandové nestačilo k tomu, aby román naplnil všechny přísliby skvělé první části. I tak ale Vzestup a pád agentury DODO stojí za přečtení, jen to zkrátka nejdřív vypadalo na absolutní pecku, což nakonec v celém rozsahu této opravdu tlusté knihy až tak neplatilo.

Thomas Dunbar byl po Bivojovi zřejmě jeden z prvních superhrdinů. Hodně technologická povídka, která od ženy z Viktoriánské Anglie překvapí. Hezké.

povídka: Dítě lady Clanbevanové - Graves, Clotilde
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ****1/2 | před 58 dny

Hodně zajímavá věc o grálu nesmrtelnosti, která ukazuje mezilidské vztahy zase v trochu dramatičtějším světle. Pointa povídky je skvělá. Na to, že jde o ženskou autorku, smekám. Střílí do vlastních řad.

povídka: Pět smyslů - Nesbit, Edith
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | **1/2 | před 58 dny

Průměrná povídka o vědci vymýšlející zesilovač smyslů. Vyústění povídky a celá hybná klika je hodně ženská. Pointa jak z růžové knihovny. Text celkově moc nebaví.

povídka: Sultanin sen - Hossein, Roquia Sakhawat
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | brak | před 58 dny

Povídkový předchůdce Páralově zemi žen. Asi tak o tisíc procent horší. Hlavní hrdinka sní o zemi kde jsou ženy nezávsilé. Plebs. Sociologická agitka. Možná že ve své době řešily podobné problémy, ale není důvod o tom psát povídky a ještě menší důvod je číst po sto letech.

Vícero dimenzí, temnota, zmizelí lidé…temná věc spíš do hororu. Vůbec není znát, že to psala žena. Překvapivě nadčasová povídka.

Nijak zvlášť tématicky zajímavá povídka patřící spíš do hájemství temné literatury. I prvků fantastiky je pomálu. Nicméně je hezky archaicky čtivě napsaná a vzdává hold italské riviéře. Dobře rozpracovaná je emocionalita postav, kterou by mužský spisovatel asi nevystihnul.

povídka: Manželka na zakázku - Fuller, Alice W.
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | **** | před 58 dny

Hodně ženský text hlásající převahu živé ženy nad technologií. Má asi pravdu. Jedna z prvních povídek o umělých lidech. Dost nadčasové. Dobře napsané.

povídka: Měsíční kámen - Prescott-Spofford, Harriet
vyšla v: Svědkyně zítřka
louza | ** | před 58 dny

Docela nečtivá povídka o v té době velkém světovém tématu – hledání severní cesty. Fantaskní text ovšem vede odnikud nikam. Diplomaticky by se řeklo, že jde o „pocitovku“.

kniha: Protovy světy - Brewer, Gene
trudoš | ***1/2 | před 59 dny

Byl tu už dvakrát a pokaždé vzbudil rozruch mezi vědeckou obcí i obyčejnými lidmi. Někde výrazně pomohl na duši, jinde vyvolal naprostý chaos. Teď přichází potřetí a vypadá to, že naposled…
Další z románů protových (potažmo Brewerových) eskapád se po všech stránkách nese v duchu předchozích knih Svět podle Prota a Na světelném paprsku. Jen ubylo humoru a přibylo ekologické agitky, ovšem v dobrém slova smyslu. Gene Brewer skrze sarkastického mimozemšťana trefně poukazuje na nešvary moderní doby, která káže vodu a pije víno. Důmyslně přitom balancuje na hraně fikce a zároveň čtenáři nenápadně připomíná, jak moc toho o světě kolem nás i o sobě samých ještě nevíme. To vše samozřejmě opět prokládáno příběhy pacientů z psychiatrického ústavu, jež jsou častokrát působivější, než sama hlavní dějová linie. Pro někoho možná stará písnička, ale pořád písnička zatraceně dobrá.
Knihu pak doplňuje tzv. Protova zpráva, ve které náš hrdina z kosmu stručně charakterizuje absurdní paradoxy planety Země.

Ahdio nie je tým, kým sa zdá byť a dáma v závoji tiež. Alebo aj stará láska neumiera. Krása nie je všetko. Oplatí sa ju vymeniť za naplnenie lásky?

U tohoto autora som zvyknutý na trochu akčnejšie texty. Akcia tu síce nechýbala, ale nebolo to ono. Inak docela dobré…

povídka: Nastane peklo - Morris, Janet
vyšla v: Pád zimy
yerry | **** | před 59 dny

Táto poviedka sa nesie v duchu konfrontácie dvoch krásnych čarodejníc. Na jednej strane je to Kráľovná smrti, Nisibijská čarodejnica Roxana a na strane druhej pre zmenu výtvor autorky C. J. Cherryh nekromantka Ischade, predávajúca svoju kliatbu svojim milencom. Doposiaľ bola Roxana vykresľovaná ostatnými autormi veľmi negatívne. Janet Morris však svoju postavu nenechala na holičkách a umožnila jej prejaviť aj svoje city. Na prvý pohľad sa zdá byť príbeh trochu sladký, čo však nie je jednoznačné, ako nič v tejto ságe…

kniha: Job - Heinlein, Robert A.
yerry | *** | před 59 dny

Prerosprávanie biblického príbehu o Jóbovi typickým Heinleinovým jazykom s množstvom trefných hlášok, filozofických úvah, sarkazmu a irónie, vloženom do rôznych alternatív modernej doby, s byrokratickým nebom aj docela sympatickým peklom v závere. Toto nie je čítanie pre veriaceho, lebo autor v tomto svojom diele spochybňuje už samotnú podstatu Boha, Satana a ťažiskových hodnôt, na ktorých je kresťanské náboženstvo postavené, a nie len to kresťanské.

Problémom tejto knižky sa mi nezdal jej obsah, skôr to bol pravdepodobne samotný preklad (mal som k dispozícii to skoršie vydanie od Laseru). Niektoré pasáže, hlavne v závere, sa mi zdali byť mierne zmätočné, akoby prekladateľka trochu tápala, čo chcel autor svojim textom povedať. Kto čítal viac autorových románov určite zistí, že ten preložený text stráca určitú konzistenciu.

Celkovo však hodnotím tento román pozitívne i keď spadá už do veľmi neskorého autorovho obdobia. Text je dosť kontroverzný a politicky nekorektný na to, aby bol zaujímavý z viacerých hladísk. Núti k zamysleniu. Žánrovo je veľmi ťažko zaraditeľný. Ak sa jedná o science fiction alebo možno fantasy, je to len taký rámec, do ktorého Heinlein vkladá svoj(?) svetonázor…

kniha: Ztracená - Nevill, Adam
Vlask | *1/2 | před 60 dny

Takové předapo postapo. V blízké budoucnosti, přičemž autor hraje na jistotu a rozvíjí aktuální katastrofické scénáře ohledně stoupání hladin oceánu spolu s přelidněním a uprchlickou vlnou. S tím asi uspěje u velké skupiny západních fanoušků ekologie. Zachází dokonce tak daleko, že jeden z hlavních spolupadouchů má na toto téma dlouhou přednášku v cele smrti. To už je jak ze špatného filmu. I když budeme ekologickou agitku ignorovat, tak tu máme celkem přímočarý příběh o hledání dítětě s mučením mnoha kriminálníků. Do toho je lehce vpletena mysteriozní fantasy zápletka, která ovšem není nijak více rozvinutá. Nejvíce mně ovšem štval básnický styl velmi květnatého psaní popisující pocity a atmosféru. Jsou všude, působí umělě a strašlivě nudí.

slušná magořina, celý text vypadá, jako by jej autor napsal pod vlivem psychotropních látek často v díle zmiňovaných. zhusta jsem se smál skvělým postřehům, ať už historickým nebo aktuálním, často jsem ale neměl nejmenší tušení, o co jde – přece jenom ruské reálie znám jen do určité míry. to nejhorší bylo, že velké pasáže byly ve své šílenosti nudným vršením mně nesrozumitelných magoráren. inu, omon ra se mi líbilo víc.

kniha: Ďáblův klíč - Dvořák, Otomar
Strýček Biolit | ***1/2 | před 60 dny

Kniha obsahuje dvě práce – titulní novelu Ďáblův klíč a krátkou povídku Syn řeky. Nejprve k novele. Od Dvořáka jsem před touto knihou četl jen vynikající Vřeteno osudu (románový životopis K. J. Erbena), kde mě zaujaly hlavně dvě věci – faktografická přesnost (místa, události, postavy) a autorův cit pro, jak to nazvat, „romantickou mystiku starých časů“. V Ďáblově klíči se autor mohl odvázat, protože neoperoval s životem doložené historické postavy. A je to znát hlavně v první polovině díla, která je promořená slovanskou mytologií, ještě umocněnou faktem, že kniha se odehrává kolem magické svatojánské noci/letního slunovratu. Bohužel druhá polovina knihy začne pomaličku ztrácet atmosféru a konec je – na můj vkus – až moc megalomansky pojatý. Je tu ovšem ještě jeden aspekt – celé dobrodružství se odehrává kolem Berouna, při letmém pohledu do mapy člověk zjistí, že místa, po nichž postavy putují, jsou reálná. Tudíž pokud má tamní končiny člověk dobře prochozené, musí být zážitek ze čtení o stupeň výše – navíc nepochybuji, že Dvořák do vyprávění zakomponoval tamní lidové historky a lokální mýty. Pokud bych se s nimi seznámil, asi bych hodnotil o chlup lépe.

Syn řeky je krátká povídka spoléhající se hlavně na atmosféru – pro změnu – divokého večera svátku Samhain, v němž se odehrávají věci, co se odehrát musejí. Konec je lehce prapodivný, ale zbytek díla má grády.

Oba texty jsou psány velice lehkých čtivým jazykem a těžce vypsanou zkušenou rukou. Jako knižní celek pak tvoří moc příjemnou jednohubku na jedno dvě odpoledne.

kniha: Anihilace - VanderMeer, Jeff
Adhara | ** | před 61 dny

Čakala som viac. Oveľa viac. Námet príbehu je prastaručičký, obomletý x autormi počínajúc Lovecraftom: oblasť zasiahnutá mimozemským artefaktom, následkom čoho v nej dochádza v fyzickým a psychickým zmenám obyvateľstva. Otrepané je aj „rozuzlenie“ – nikto nič nevie, na každú zodpovedanú otázku sa vynorila kopa ďalších, takže sme skončili horšie než sme začali. Aspoň čo sa tohto prvého dielu týka. Neoslovil ma ani rozprávačský zahmlievací štýl. Pritom je mi povedomý – neviem kde, ale niekde som sa s týmto zahmlievaním už určite stretla, no je mi nesympatické. Taká prebujnená snaha o efekt. A napokon mi bola nesympatická aj hlavná postava. Vôbec som jej nerozumela (a to som vyštudovala rovnaký odbor!). Jej pohnútky mi aj napriek početným spomienkam zostali zahalené. Cez to všetko ale kniha bola napísaná pútavo. Lákalo ma zistiť, čo bude ďalej, hoci už zo štýlu sa dalo tušiť, že sa žiadne veľké uspokojenie čitateľov nechystá.

A je to tady! Pandořina skříňka byla otevřena a to, co se z ní vyřítilo, nejsou zrovna růžoví jednorožci. Bohudík se nacházejí stovky světelných let daleko, takže se většina politiků spoléhá na taktiku „sejde z očí, sejde z mysli“. Což, jak z vlastní historie víme, není úplně nejlepší strategie. Jenže vesmír je natolik obrovský, že by dokázal pojmout hned několik desítek dobyvatelských kultur, aniž by se jedna o druhé vůbec kdy dozvěděla. A to je pro mnohé známka bezpečí. Jenže v pozadí událostí tahá za nitky ještě někdo jiný. Zdánlivě nesouvisející náhody tak dláždí cestičku ke zkáze, která se zdá být neodvratitelná…
Peter F. Hamilton není žádný troškař. Konflikt s mimozemskou rasou rozehrává pozvolna, formou osudů desítek postav v různých koutech galaxie. Jednotlivé střípky se však začínají spojovat, takže i když finální střet přichází s prodlevou, o to katastrofálněji vyznívá. Naneštěstí se vyprávění akorát dostalo na vrchol a na vyústění si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Hodně tklivě rozpracované téma nesmrtelnosti na níž se autorka dívá ze správně reálné perspektivy. Příběh je dobře odvyprávěný a skvěle pracuje s teatrálností postav.

Na to, že jde o něco jako sci-fi je to i celkem temná a strašidelná povídka o tom jak šílený vědec fotografuje myšlenky. Na textu jsou příjemně znát stigmata doby, která už je dávno pryč. Toho, aby se zámožní angličani stěhovali do Ruska už bohdá nebude. Sto let od vzniku jde o sci-fi po všech stránkách.

12345678910poslední (670)26767 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu