RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1577578579580581582583584585586587poslední (778)31081 příspěvků celkem
povídka: Agent Vincent Vega - Slzy bohů - Stručovský, Martin
vyšla v: Renegát
KeB | nehodnoceno | před 4839 dny

Renegát od Bartoše je dle mého jeden z nejlepších a možná vůbec nejlepší díl série, proto nechápu proč zrovna tahle povídka musela následovat. Jak na mě zapůsobila svědčí i to že ať sem se sebevíc snažil, nedokáži si ji vybavit, ani kousek. To se mně obvykle nestává… Až si ji přečtu znovu, ohodnotím, ale momentálně tam mám mimozemšťany v Guslaru a skvěle se bavím… KeB

kniha: Válka cti - Weber, David
Speedemon | **** | před 4839 dny

Tohle už je úctyhodný špalek!. Na téměř 900 stranách rozjíždí pan Weber další kolo zápasu mezi Hvězdným královstvím Mantichora a republikou Haven. Strany se obracejí a nyní v několika případech budete fandit Havenu. Kniha se z velké části věnuje diplomatickému řešení sporu obou stran. Nicméně v knize se najde spousta místa i na nové vědecké objevy, hrozbu války s dalším sousedem a mezilidské vztahy týkající se nejenom Honor. Dočkáme se i souboje flotil. I když jsem se na boje těšil, nebyl to vrchol knihy. Vše tak nějak pěkně plyne, problémy se kumulují a najednou je konec knihy a člověk, aby šel zase o díl dál…

kniha: Brána Irkally - Červenák, Juraj
wiwi | **** | před 4839 dny

Paráda! Takhle má vypadat druhý díl! Strhující, velkolepé dobrodružství s umě zapracovanými fantasy prvky a množstvím propracovaných charakterů. Jen tak dál, Ďuro, doufám, že u třetího dílu posunu hodnocení ještě o 10% výš a u čtvrtýho to už bude rovná stovka. :-) Jak řekl Boris, tahle série bude jednou klenot!

kniha: Šest diamantů 2 - Heteša, Petr
avatar2 | ***1/2 | před 4840 dny

Oproti prvnímu dílu přibylo akce, prakticky neustále se něco děje. Z hlavního hrdiny se stává slušný všehoschopný drsňák. Děj letí kupředu a ještě pár stránek před koncem se nezdá že by kniha měla mít nějaké rozuzlení a vysvětlení celého případu. To se nakonec stane, ale stylem, který mě moc nepřesvědčil, bylo to tak trochu moc „matrixové“. Ale jinak dobré počtení.

povídka: Špinavé břehy - Guzek, Maciej
vyšla v: Ikarie 2010/11
zdenda | *** | před 4840 dny

Povídka je umístěna do světa „Králíkárny“, t.j. v magické Velkopolsku. Setkáváme se s některými známými ale i novými postavami. Prastará bohyně se s pomocí sletů čarodějnic chce vrátit na Zemi a k tomu potřebuje krále. Ale kde ho vzít? A dokáže úřad zabránit tak velkému průniku? I když je svět známý a povídka má celkem spád, myslím, že kvalitu povídky Králíkárna nedosahuje.

kniha: Holomráz - Kopřiva, Štěpán
Svarec | ***** | před 4840 dny

Začnu hlavním hrdinou. V prvních dvou povídkách mi přišel v pohodě, sice podvodník, zloděj a lhář, vlastní prospěch až na prvním místě, ale přesto docela sympaťák… V té třetí jsem ho však už moc nemusel, působil na mě jako nesympatický prospěchářský hajzl. Občas jsem měl pocit, že toho antihrdinství je v knize až moc a nějaký ten heroický patos by tomu neuškodil. Na konci si u mě Wolrich trochu šplhnul, ale i tak… Takže tohle je asi jediný malý zápor téhle knihy, protože jinak je Holomráz zábavný, čtivý, vtipný, akční, originální a tak by šlo pokračovat až do nekonečna, přelouskal jsem ho za jediný den (no, přeci jen jsou ty prázdniny a já nemám celý den nic na práci :)). Jednička skoro podtržená. Teda… ještě jeden zápor by možná i byl. Tři závěrečné povídky mají pěknou pointu, ale to je tak všechno. Jinak jsem je přelouskal jen z povinnosti. Ale to už je opravdu jen detail.

Túto sériu vážne nedokážem zhodnotiť, je to strašný brak v ktorom sa opakujú scény, zápletky a sú písane ako podľa šablóny, ale zároveň som každú knihu čítal snáď 5× a vždy keď mám chuť na niečo oddychové skončím nakoniec u niektorého dielu tejto série. Takže každému dávam 6/10(pôvodné Garenové diely)

kniha: Vyslanci mrtvých - Castro, Adam-Troy
Lucc | ****1/2 | před 4841 dny

Detektivně-konspirační space opera s vydatnou porcí dressingu v podobě filosofických, převážně existencionálních úvah. Už podle počtu příspěvků v diskuzi je jasné, že okolo téhle knížky vznikl určitý ruch a i bez pohledu do křišťálové koule mohu předpovědět, že ten ruch jen tak neutichne, pouze se bude pomalu přesouvat k dalším dílům série. A právem. Vyslanci mrtvých jsou totiž velmi dobrou knihou. Pokud budou mít další případy Andrey Cortové laťku nastavenou stejně vysoko, pak této sérii předvídám slibnou budoucnost.

V čem spočívá síla knihy? Nejprve heslovitě: v propracovaném vesmíru, v zajímavé ústřední postavě, v poutavosti děje a v přístupně podané a decentně dávkované filosofii. Nyní detailněji. Castrův vesmír není nijak zvlášť originální. I mně, který se klasické SF docela vyhýbá, jeden připomněl (Aldridgeův Dilvermoon). Otroctví, zde jen trochu lépe maskované, je zcela běžné. Technologie jsou vyspělé, ale ne zas až tak moc a hlavně, moc se o nich nemluví. Když je nějaká potřeba, prostě ji autor použije, ale nerozepisuje se o nich. Celé je to ale promyšlené, funguje to, detaily jsou věrohodné, a živoucí. Mně to stačí, milovníci hard SF ale spokojeni nebudou. Pro mě je důležité to, že lidé jsou stále lidmi. V dobrém i ve zlém.

Andrea Cortová je zajímavá a svérázná postava. Inteligentní, schopná, emocionálně neúplná, frigidní, misantropní až na půdu, s temnou minulostí, která ji pasuje na vyvržence. Tedy v první půlce románu. Od půlky druhé se nám kapku mění. OK, víc než kapku. Celá ta proměna je asi největším kamenem úrazu knihy. Je dokonale logicky vysvětlena, o to nic, ale nechápu, proč se autor již v prvním díle v podstatě vzdal velmi literárně atraktivní postavy, aniž z ní vytěžil více a zmutoval ji na postavu sice pořád atraktivní, ale už asi ne tak moc. Navíc na konci sice pootevřel okénko k budoucí ještě rozsáhlejší transformaci. Buď je to opravdu pečlivě promyšlený záměr, nebo školácká chyba. Uvidíme v dalších knihách.

Kdybych měl říct, zda jsou Vyslanci mrtvých víc SF nebo detektivka, tak bych asi hlasoval pro detektivku. Při nastiňování případu jsem si připadal jako při sledování Hercula Poirota. Také jsem si musel s Hollym z Red Dwarf říct, že „vrahem jsou všichni“ :) Navíc bych se divil, kdyby Agatha Christie nepoužila v jednom ze svých románů podobnou zápletku. Napadá mne, že příběh by mohl jako detektivka fungovat i v reálném prostředí. Což je IMHO dobře. A dobře je hlavně to, že to funguje tak, jak je to napsané. Živoucně, reálně, je to čtivé, vtáhne vás to a vy budete při usínání přemýšlet, kdo by mohl tím vrahem být. Navíc kromě detektivky dostanete i dávku konspiračního diplomaticko-vesmírně-politického thrilleru, což sice není na začátku úplně zřejmé, ale uvidíte na konci.

Román má i psychologickou a filosofickou rovinu. Nebojte se nějakých vícestránkových suchých úvah, vše je přirozenou součástí vykreslování postav. Názory prezentované v knize jsou zajímavé a IMHO inspirativní.

Kniha je po fyzické stránce velmi pohledná. Pevná vazba je dobrá, přebal slušný, nic negativního nemohu říct. BorgDog chválí překlad, já mám pár výtek. Celkově Aiax odvedl výbornou práci, ale našel jsem pár výrazů, které mi nesedly. Nebylo jich moc, na prstech dvou rukou by se daly spočítat. Nikdy také nešlo o nějaký obrat nebo vazbu, vždy o jedno konkrétní slovo. Nepamatuji si ani jeden příklad, ale po Borgově chvále musím tento postřeh uvést, zatížit i druhé rameno vah. Druhá drobná výtka je na redakci, či kdo je za to zodpovědný. Pravopisných chyb jsem si nevšiml, ale občas byla navíc předložka (nebo naopak chyběla) či byla přidružena ke slovu jako předpona, místo aby byla odděleně. Opět – dalo by se to spočítat na prstech dvou až tří rukou, o nic hrozného nešlo, ale napráskat to musím :)

Anotace působí velikášsky, ale po přečtení jí musím dát za pravdu. Jediné, co považuji za marketingové plácání je obrat o budoucnosti, která „doslova přetéká bizarními místy, rasami a nápady“. Možná, že, co se týká série, bude toto hodnocení pravdivé, v první knize však působí jako za vlasy přitažené a chvastounské. Vyslanci mrtvých jsou povedeným románem. Pokračování si ujít nenechám, už jen proto, abych byl svědkem toho, co autor s Andreou provede. Ještě drobné varování: Kdo nemá rád detektivky, musí si z hodnocení nejméně půl hvězdičky ubrat, kdo je naopak miluje, může si přidat. Já jsem někde uprostřed.

Výborná kniha, i když svoje nadšení oproti Siriusovi poněkud krotím. Perfektní hrdina, nápaditá akce, humor, prostředí a vůbec zajímavé nápady všeho druhu, to jsou klady. Výpadky v dynamice textu, to je zase zápor. Především v první třetině kniha připomíná několik povídek naskládaných za sebe a čtenář netrpělivě čeká až se konečně rozběhne nějaký děj. Občas ten text prostě skřípe, až jsem se ke čtení musel nutit. Naštěstí se vše po pár stranách vždy spraví a příběh opět nabere tempo splašeného zombikoně. Když své dojmy zprůměruji, je to tak na 70%-75%. No co už, nakonec tam ty čtyři hvězdy plácnu, protože u devíti desetin knihy jsem se skutečně bavil.

kniha: A ještě něco... - Colfer, Eoin
nery | ***1/2 | před 4841 dny

No co k tomu říct…trochu jsem se bál, ale není to tak hrozné nakonec. Vadí mi „Poznámky průvodce“, protože působí odlišným dojmem než v Douglasových knihách. Taky celkově děj je mnohem uspořádanější,prak­ticky přímočarý, člověk se nedočká zásadních překvapení a nečekaných zvratů jako v původní trilogii. Připadá mi že odkazování na předchozí knihy je nucené a je ho trochu moc – autor neprojevil zrovna přebytek vlastní fantazie. Zdá se mi, že pokud bychom vypustili všechny permutace slova „frůdovní“, byla by kniha o 20 stran lehčí.

Jinak ale zajímavé počtení, občas se člověk zasměje, hlavní postavy si udržely své charakteristiky v rámci únosných mezí…za přečtení to podle mě stojí.

povídka: Může stroj myslet? - Altov, Genrich Saulovič
vyšla v: Roboti a androidi
knedle | **** | před 4842 dny

Několik jednohubek – mikropovídek – bez návaznosti, spojené myšlenkou – „názvem“ povídky. Všechny s pointou, co víc si přát.

povídka: Logik Joe - Leinster, Murray
vyšla v: Roboti a androidi
knedle | ***** | před 4842 dny

Povídka z roku 1946 popisující dnešek = nechtěně vtipné. Ale krom toho vtipné také chtěně. No prostě výborná povídka o peripetiích jednoho počítače, který chce vykonávat svou funkci co nejlépe. Doporučuju!

kniha: Nonstop - Aldiss, Brian W.
knedle | **** | před 4842 dny

Dobré to je, ale úplná bomba to není. Je tam nakouslých několik situací, u kterých jsem očekával nějakou pointu, ale nebylo mi přáno. A vadil mi hon na čarodějnice na konci knihy, který mi připadal extrémní – i když smysl dává a bez něj by nebylo finále.

btw – při čtení o barevné párty v Greenove klanu jsem si vzpomněl na taneční párty v Zionu v Matrixu 2 :)

Vynikající film, vynikající kniha. Snad poprvé se mi stalo, že jsem viděl dřív film, než četl knihu. Obojí je naprosto originální a dechberoucí. V knize se víc dozvíme nejen o protovi, ale i o ostatních postavách, zejména o doktorovi, který se mimochodem v knize jmenuje gene brewer. Kniha vás víc než film přikloní k teorii, že prot je MZ (ET), film si s námi v tomto směru více pohrával. Kniha jde samozřejmě více do hloubky, film na druhou stranu měl některé okamžiky silněji vypointované, emocionálněji pojaté. To je ale dáno osobou vypravěče a jejím akademickým přístupem. Vřele doporučuji všem a hurá do druhého dílu. Podle počtu zdejších hodnocení zatím nedoceněná kniha. Druhá část – Na světelném paprsku – vypráví o „návratu“ prota z K-PAXu. Předvede nám dokonce svůj způsob cestování v přímém přenosu! v televizi, ovšem kniha nás kupodivu od prota, coby ET odvádí a autor se více orientuje na osud a hlavně minulost lidské části hlavního hrdiny. Výsledkem je cosi jako jeho uzdravení. Četlo se mi to tak dobře, jako už dlouho žádná jiná kniha. Přečtěte si ji také.

kniha: Nejlépe chutná za studena - Abercrombie, Joe
Pepa 62 | ***1/2 | před 4842 dny

Knihu jsem měl v kolonce „jeden z nejočekávanějších titulů roku“, ale teď bezprostředně po přečtení cítím mírné zklamání.Ano,všechny ty věci, o kterých se už možná dá říci, že je to typický Abercrombie, ty vtipné dialogy plné sarkasmu,ne jednoznační hrdinové,krvavé řeže plné gejzírů krve (velmi časté spojení),podrazy a úskoky,to všechno tam je.Jenže to, co alespoň pro mě v případě trilogie První zákon působilo nově a neotřele,teď už nějak ztratilo svoje kouzlo.Kdyby byla kniha o sto stránek tenčí, měla by větší „tah na bránu“ ,tak bych půl hvězdičky přidal.

kniha: Duch z Grand Banks - Clarke, Arthur C.
cagekh | ** | před 4842 dny

Je to sice Clarke, ale velmi slabý. Slabé vykreslení postav, slabá fascinace technikou, slabý děj. Titanic mi byl a zůstává více méně ukradený.

kniha: Brána Irkally - Červenák, Juraj
Svarec | **** | před 4842 dny

Dvojka Báthoryho oproti jedničce prodělala zhruba stejný vývoj jako Dračí carevna proti Ocelovému žezlu. Je více dobrodružná, méně historická a více fantasy. To je v pořádku, trochu nelibě jsem ale přijal jinou změnu: prostředí. Ten Orient mě až tak neláká, Evropa mi přijde zajímavější. Jinak ale v pohodě, je to čtivé, vedlejší postavy jsou zajímavé, nikde to nedrhne, Červenák ostatně není žádný amatér. Nejvážnější výtku tak směřuji k hlavní postavě, která podle mě trochu ztratila tvář a charakter, nějak jsem se do Báthoryho nedokázal vžít, zajímavější mi přišly ty vedlejší. Kornel je zatím z Červenákových hrdinů nejslabší… Snad se to v trojce zlepší. Takže když to zprůměruji, ty čtyři hvězdy jsou akorát.

kniha: Trollí vrch - Langrish, Katherine
Faen | ****1/2 | před 4843 dny

Britská autorka zasadila děj svého díla do Skandinávie. Jak již oficiální obsah hovoří, chlapec Peer se dostane po smrti otce ke svým dvěma zlým strýčkům na Trollí vrch. Zatímco sám otročí ve strašidelném mlýně, padouši strýčkové kují tajemné pikle s nevyzpytatelnými troly. Naštěští Peer najde kamarády, ať již dívku Hildu z nedalekého hospodářství nebo domácího „skřítka“ Nisse… Kniha se čte dobře. Rychle to odsýpá. Plnému hodnocení mi chybí složitější zápletka či spíše okamžik překvapení. Troll Fell je sice určena mladším čtenářům, vůbec však nevadí, když si ji přečtou i čtenáři starší. Nebýt konce, nebál bych se ji označit i jako „bez omezení věku“. I když může být příběh již ukončen,je Troll Fell prvním z trilogie, následovat má Troll Mill a Troll Blood. Uvidíme tedy. Jistý potenciál příběh v sobě má, uvidíme, zda-li ho využije.

kniha: Střepy z Apokalypsy - Šlechta, Vladimír
Svarec | **** | před 4844 dny

Příjemný mix postapo a fantasy. Souhlasím s GeRonym, povídka Faerie je jednoznačně nejlepší, naopak Chlapci od běžící ohně mi moc nesedli. Jinak jsem knihu přečetl bez jediného zadrhnutí, i ta zmiňovaná slabší povídka je vcelku čtivá. Oblíbil jsem si především hlavní postavy, Oggerd, Gowery i Hal Hargo jsou sympaťáci. Pokud bych měl srovnat tohle a Pohraničí, tak Pohraničí mírně vede, ale nesmíme zapomínat, že na něm autor pracoval mnohem víc… Takže asi tak :) Netrpělivě čekám na román Keltská brána.

kniha: Šest diamantů 1 - Heteša, Petr
avatar2 | **** | před 4845 dny

Dobré je to. Škoda je že kniha nefunguje sama o sobě (bez druhého dílu nemá smysl) ale čte se parádně. Je to klasický Heteša – ničím se nezdržuje, děj letí dopředu, vtipem se nešetří, dost dobrých hlášek, akce posrovnu, ale to je vlastnost, nikoliv chyba. Jdu číst druhý díl.

kniha: Sten - Bunch, Chris
Cole, Allan
knedle | **** | před 4845 dny

Na knize jde hodně poznat, že je to sci-fi z počátku 80tých let. Její naivní začátek mě dokonce i chvílemi odrazoval od jejího celého přečtení. Jakmile se ale autor(ři) přenesl přes představení světa, čtenář se rychle ponoří do děje a začne další stránky hltat.

Mrzí mě nedotažená linka s nožem, které bylo v první části věnováno hodně času, ale dalším ději byla téměř zapomenuta.
Skupině Kudlanek by v dnešní době byla také věnována větší pozornost.

Na wikipedii jsem si našel, že celá série je military sci-fi – při čtení jsem tento subžánr necítil. Je však faktem, že MSF nemám načteno (jen CZ Mariňáky a Žoldnéře). Když teď o tom přemýšlím, má kniha MSF prvky – ač nejnovější díla (= ty co jsem čet) jsou prostě jinde.

Shrnuto: lehce naivní, ale zábavné čtení se sympatickým hlavním hrdinou, jeho cool šéfem (Mahoneym) a jeho cool šéfem (císařem). Další díly mohou být fajn.

kniha: Synové osudu - Shan, Darren
Miss Utahraptor | **** | před 4845 dny

Po vynikající jedenáctce trochu zklamání- řekla bych,že první část by jako závěr stačila. „Střední výplň“ a druhá část mi přišly tak nějak navíc. Stejně jsem se nedozvěděla, jak původně dopadly všechny ty „vedlejší“ postavy. >:( Jako závěr série bych ale hodnotila kladně, i když mi ten konec prostě nesedí. :)

kniha: Studená kůže - Pińol, Albert Sánchez
Madam Brbla | **** | před 4846 dny

Doba – 20. léta minulého století, místo – ostrůvek poblíž Antarktidy, zápletka – drama dvou mužů v dobrovolném vyhnanství. Tolik se ve zkratce skrývá v nepříliš rozsáhlém románu s imho nevkusným obrázkem na přebalu (pokud to není zřetelné ze zdejšího náhledu, je tam obří, kamenně působící žena, co štípe do plovoucího ledovce jako do bradavky). Zmínka o Lovecraftovi není vůbec od věci, knížka se pyšní podobnou tématikou i atmosférou jako díla tohoto velmistra hororu. Děj je popisován z první osoby očima bezejmenného mladého muže, někdejšího irského povstalce. Znechucen poměry ve své zemi, přijímá práci atmosférického úředníka a prchá na rok daleko od civilizace. Ani na odlehlém ostrůvku však nebude docela sám – ve zdejším majáku se nachází další podivín. A to není zdaleka jediná živá duše v okolí. Piňol nezdržuje čtenáře nějakým zdlouhavým úvodem, popíše prostředí, nechá přijít noc a už pouští hrůzu, která mi při prvním setkání skutečně přivodila husí kůži. Vyrovnávání se s tímto dosud nepoznaným děsem, ale také s obyvatelem majáku i se svým nitrem, to je náplň zbývajících stran. Díky přiměřenému rozsahu se ke slovu nedostane nuda – situace se stále vyvíjí a mění se také duševní stav hrdinů. Každopádně nečekejte kladné postavy, budete mít co dělat s osobnostmi nevypočitatelnými, leckdy odpudivě surovými. Závěr románu mně osobně docela sednul, zvláště pokud si uvědomíme, že ono mrazivé dobrodružství je jednou velkou alegorií, jakou se španělský autor pokouší popsat nelehkou historii i současnost své země (potažmo povahu lidstva vůbec). Lucc se zmínil o absurditě jména Batis Caffó pro Rakušana – také by mě zajímalo, co se tím Piňol snažil říci. Šlo o pouhou hříčku (podobně jako u jména Aneris), upozorňující na soužití dvou lidí na omezeném prostoru? Nebo je sdělení hlubší a k pochopení bych potřebovala batyskaf?;-) Strýček Gůgl v tomto směru nebyl zrovna nápomocen, protože španělštinou nevládnu a v anglickém překladu se nerudný strážce majáku jmenuje Gruner… Spisovatel tedy na onom jménu Batis Caffó nelpí a jeho význam nebude moc důležitý.

Obvykle se nevrhám po tzv. próze, zavání mi to náročností a nezáživností, chtěla bych tedy poděkovat trolovi s nickem „Julietta“, co prudil na diskuzi pod knihou Stephena Kinga (zlého zvrhlíka a převrácence:-)) a na můj dotaz ohledně kvalitních horrorů Julietta doporučil/a „Studenou kůži“. Takže díky za výborný tip, byť v naprosté literární extázi jsem se neocitla (Lovecraft přece jen není moje spisovatelská modla). 83%

kniha: Neochvějný - Campbell, Jack
Madam Brbla | *** | před 4847 dny

Pokud máte rádi seriálový „Star Trek“ nebo „Battlestar Galaktiku“, mohla by se vám tahle knížka zamlouvat. Ingredience jsou následující: vzdálená budoucnost, dvě znepřátelené strany – Aliance a Syndikové, stovku let trvající válka, k tomu hlavní hrdina, co se doslova vynořil z hlubin času (což by si zasloužilo celý prolog a ne sem-tam letmou zmínku) a mnozí v něm spatřují mesiáše. Jack Geary přišel k velení flotily lodí jako ten pověstný slepý k houslím a musí bojovat hned na několika frontách; se Syndiky, s nedůvěrou podřízených důstojníků, stejně jako s přehnanou důvěrou jiných, a především s vlastními pochybami. V ději tak na úkor vesmírných soubojů převažuje potřeba upevnit pozici a získat respekt ve flotile, stižené morálním úpadkem, uspořádat si myšlenky a překonat problémy duševního rázu. Možná to zní nudně, ale četlo se to poměrně dobře, čtivost snižuje akorát občasné opakování trivialit a místy zdlouhavé psychické přešlapování na místě (např. rozhovory s koprezidentkou Rionovou byly spíše otravné, ikdyž někdy nakously zajímavé téma). Samotný Gearyho charakter je pro mě příliš dokonalý – jeho schopnost dělat vždy správná rozhodnutí, říkat správná slova ve správnou chvíli, dělat správné věci a správně soucítit se zmařenými životy nepřítele… dávám přednost rozporuplnějším osobnostem. Co se týká světa „Ztracené flotily“, historického a politického pozadí atd., je knížka až hanebně skoupá na informace. Čtenář nedostane pečlivě vykreslený obrázek, pouze rychlou skicu v pár tazích. Snad se tento nedostatek podaří eliminovat v dalších knihách. Dále bych autora nepodezírala z vizionářství; tam, kde Reynolds, Hamilton, Asher a další spisovatelé dokáží uchvátit popisem technologií budoucnosti, drží se Campbell při zdi. Technickým detailům fungování lodí a zbraní se vyhýbá a některé aspekty působí vyloženě zastarale (nutnost převlékat povlečení na posteli aj.). Popisy vesmírných manévrů a bitev se omezují na Gearyho chrlení koordinátů, což imho poněkud ubíralo scénám na napětí a dynamice. Závěrem mohu konstatovat, že „Neochvějný“ je čtivá kniha, ovšem nadšení by u mě vzbudila v dobách, kdy jsem se sci-fi literaturou začínala, momentálně ji považuji za snadno předvídatelnou a nedotaženou (čímž nemyslím otevřený konec). Na poli mých nejoblíbenějších military scifek tedy dál hrdě mávají českou vlajkou pánové Bartoš a Fabian – Campbell se splihle visícími hvězdami a pruhy troubí na ústup, aby se příště pokusil o drtivější ofenzívu. 63%

Většina povídek se velmi povedla a některé jsou žel obyčejným nevýrazným průměrem. Proto jen čtyři hvězdičky. Nejlepší: Konec hladovění, Prostředník. Nejslabší: Šťastné a veselé, Familiár.

kniha: Avilion - Holdstock, Robert
stimílek | ***1/2 | před 4847 dny

Zklamání z předchozího dílu bohužel trvá. Postrádám sepjatost a syrovost předchozích děl, mytága i samotný Ryhop se „zlidšťují“ a ztrácí se velká část mrazivého tajemna. Některé nové myšlenky byly naopak velmi originální a zajímavé. Škoda, že už se další knihy nedočkáme.

kniha: Kámen a krev - Červenák, Juraj
Dext1 | ** | před 4847 dny

Moje první a s jistotou i poslední seznámení s tvorbou J.Červenáka. Kniha obsahuje osm povídek, z toho jedna je dle mého názoru dobrá (Kapka krve), jedna solidní (Kámen a krev), pět povídek, které sice neurazí, ale rozhodně ani nenadchnou, a jedna naprosto stupidní (Věrozvěstové). Když jsem si knihu kupoval, tak jsem tak trochu doufal, že by to mohlo být něco ve stylu Žambocha, ale k tomu se to ani nepřiblížilo. Je tam sice plno čarodějů, mágů a podobných postav, ale spíše než fantasy mi to připomíná pohádky. U všech povídek to bylo v podstatě stejné – nadějný (někdy i hodně dobrý ) začátek, ale postupně to tak nějak upadalo do šedého průměru, a kromě dvou povídek jsem se vždy dostal do fáze, kdy jsem si říkal, ať už to konečně skončí, a většinou už mi bylo i jedno jak. I přes to, že mi kniha vyloženě nesedla, tak celkem rozumím tomu, že je autor populární, ale to co vyprodukoval a nazval Věrozvěstové, to je pro mě naprosto neuvěřitelné. K této povídce se vyjádřím trochu blíže, takže, kdo ji nečetl, a chce si tento „skvost“ užít, tak ať můj komentář raději dále nečte. Povídka Věrozvěstové má rozhodně potenciál a až do okamžiku, kdy autor začne do děje zaplétat cestování v čase, je docela solidní. S problematikou cestování v čase se různí autoři vypořádávají různě, většinou ne příliš úspěšně, ale to, jak to vyřešil (nebo spíše nevyřešil) autor, to je urážka IQ i pro ty, kteří zrovna závratnou výškou IQ nedisponují. Rovněž uvěřitelnost toho, že by se zakletí mágové, kteří v tomto zakletí mnoho let trpěli, Roganovi poté, co je z tohoto zakletí vysvobodil, odvděčili tím, že by ho poslali zpět v čase (tedy do doby, kdy oni sami jsou stále v tom děsivém zakletí!!), a to ještě do situace, která vůbec nezaručuje, že z ní Rogan vzejde vítězně a opět je tedy vysvobodí, není zrovna vysoká (co si o tomto nápadu myslím nebudu blíže uvádět, protože bych musel použít slova, která by se na těchto stránkách asi používat neměla). Kdyby existoval anti top-ten, tak tato povídka by tam u mě měla pevné místo.

kniha: Jak to tenkrát bylo? - Howatch, Susan
Fox85 | brak | před 4847 dny

Kouknu na obálku, vidím hřbitov a ducha, říkám si: To by mohlo jít. A ono ne. Žádný hřbitov, žádný duch, žádné fantasy a rozhodně žádný horor. Jon se vrací po deseti letech do Anglie, kde se potkává se starými známými a společně se svou novomanželkou jedou trávit nějaký čas po svatbě do míst, kde před deseti lety za záhadných okolností zahynu Jonova předchozí žena. Postupně se trochu poodkrývá, co se tehdy událo. Příběh se tak nějak nezáživně a pomalu táhne, pak se pokusí trošičku nabrat spád, ale nakonec šmitec, rychlý konec (jak se často stává u příběhů této sešitové série) a podivný pocit a otázka, cože jsme to vlastně sakra právě dočetli? Netuším.

povídka: Spiknutí proti Santa Clausovi - Powell, James
vyšla v: Vánoční hvězdy
idle | **** | před 4847 dny

I v hračkářské továrně na Severním pólu musejí dělat politická rozhodnutí, a ne vždy s nimi všichni souhlasí. Ale atentát na Santu, to už je trochu moc! Elfí krimipříběh.

kniha: Bivoj běsobijce - Červenák, Juraj
Iktorn | ****1/2 | před 4847 dny

Čistokrvná slovanská fantasy, všade plno sračiek, krvi a polamaných kostí. Krásna žena v núdzi, divoký bes a junáčik so „sekerkou“ v ruke. Tak to mi chutilo, poprosím ďalši chod.

série: Mikronauti
Methat | ***1/2 | před 4847 dny

Ako som už spomenul v komentároch, celá séria by kľudne vyšla do jednej väčšej knihy a autor mohol pokračovať ďalším konfliktom, ktorý zakončil na konci tejto trilógie. Chýbala mi tam nejaká akcia, celé to bolo moc rozťahané. Prvý diel fajn, dvojka o ničom a trojka o trochu lepšia než dvojka. V dialogóch som sa veľmi často strácal, keď šlo o viac postáv. Možno šlo aj o zlý preklad, niekedy sa našla chybička.

kniha: Vzpoura mikronautů - Williams, Gordon MacLean
Methat | **** | před 4847 dny

Oveľa lepší diel než dvojka. Konečne sa v parku už aj niečo deje, do konfliktu vstúpi s mikronautmi konečne človek! ktorý tam mal byť už v druhom diele. Škoda, že koncom tejto trilógie by sa mohla kniha len začínať. Alebo mohol autor vydať celú túto trilógiu do jednej knihy a ďalšiu knihu by urobil o boji proti ľuďom. Škoda, škoda…

„Jste mistr psychologie. Víte, jak rozehrát pletichy mnohem více než kdokoliv jiný. Musel bych vám vpálit kulku do hlavy, abychom mohli mluvit na stejné úrovni.“ – Steane na Chomiča

kniha: Sekera z bronzu, rouno ze zlata - Červenák, Juraj
Iktorn | **** | před 4848 dny

Podľa mňa statočných 80% si tá kniha zaslúži. Našinca musí vždy hriať pri srdci, keď nejakému cudzincovi u nás rozbijú hubu a pošlú ho smutného domov :-)

kniha: Kámen a krev - Červenák, Juraj
Iktorn | **** | před 4848 dny

Červenák opäť nesklamal. „Doupě řvoucí smrti“ nemalo chybu. Rovnako Bivoj a Bátory potešili. Smutný som však bol z Rogana a pritom som sa naň najviac tešil.

povídka: Když Ježíšek slézá komínem - Watson, Ian
vyšla v: Vánoční hvězdy
idle | *** | před 4848 dny

Poněkud překroucené vyprávění o Ježíškovi a Santa Clausovi.

kniha: Vyslanci mrtvých - Castro, Adam-Troy
BorgDog | ****1/2 | před 4848 dny

Knížka přečtena za dva dny na úkor jídla, spánku a dokonce i vlastního psaní. Už to o něčem vypovídá, ale na komentář by to zřejmě bylo málo, takže: „Vyslanci mrtvých“ jsou v základu SF detektivkou, kde sarkastická vyšetřovatelka s temnou minulostí a neradostnou budoucností řeší politicky nanejvýš třaskavý případ dvojnásobné vraždy na stanici zbudované nevyzpytatelnými umělými inteligencemi. Právě tyto inteligence jsou hlavními podezřelými, a rozkaz zní: Za žádných okolností nesmí být označeny za viníky. Najděte věrohodného obětního beránka a zmizte. Zdá se, že to nebude těžké, protože na stanici Jedna Jedna Jedna panují mezi lidmi občas dost podivné vztahy, jenže Andrea Cortová se s tím rozhodně nehodlá spokojit. Obě vraždy byly spáchány zcela odlišným způsobem, přesto všichni věří, že souvisí. Mají pravdu? Nebo po stanici běhá víc než jeden vrah? Co znamenají výhrůžné zprávy, které vyšetřovatelka dostává ještě před příletem? Jak se vším souvisí primitivní rasa inteligentních lenochodů s velmi svérázným pojetím života a smrti? Otázky se kupí, všichni jsou podezřelí, skoro všichni lžou, a případ se navíc brzy stává značně osobní záležitostí.

Nejblíže pojetí knihy je nejspíš „Zakalená“ od Bearové: V obou je hrdinkou policistka se spoustou osobních problémů (zde hlavně psychického rázu) a v obou jde o případ vyprávěný v prní osobě, dotýkající se mnoha různých zájmů od politických po osobní. Castro však Bearovou poráží na všech frontách – děj je dynamický, pozadí morálně dost pochybné Konfederace a Diplomatické sboru pečlivě promyšlené, některé hlášky nebo Andreiny nelichotivé postřehy o lidech naprosto dokonalé. Detektivní zápletka vůbec není hloupá, právě naopak, stopy do sebe logicky zapadají a nekoná se žádné tahání králíků z klobouku – pokud bude čtenář pozorný, indicie k totožnosti vraha i jiným záhadám jsou sděleny v dostatečném množství. Navíc psychologie hlavní hrdinky je skvěle zvládnuta, rozhodně není problém se do ní vcítit a chápat ji. Kromě toho paranoidní nádech (jak případné pro knihu, která obdržela pamětní scenu PK Dicka!) ze stránek nejen šeptá, ale místy doslova řve.

Proč tedy nedávám plný počet? Především mi vadilo, že samotný konec po vyřešení případu je už příliš natahovaný. Celá kapitola „Dozvuky“ mi přišla zbytečná a oproti příjemně ubíhajícímu zbytku knihy nudná, mluví se víc, než by bylo dobře. Dále je závěr až moc přeslazený. Jistě, Andrea Cortová se změnila, věrohodným a logickým způsobem, ale přesto se neubráníme dojmu, že poněkud „vyměkla“ a „stará Zrůda“ byla zajímavější. A nakonec je tu jistý prvek, kde mi logika přece jen vrtá hlavou, respektive se vtírá možnost, kterou autor možná záměrně pominul, avšak nemohu říct kde nebo jaká, protože by to znamenalo trestuhodné vyspoilování pointy. Tohle ovšem nic nemění na faktu, že jde o vůbec nejlepší knihu „nováčka,“ jakou jsem zatím četl. Pokračování se tentokrát nemůžu dočkat.

povídka: Zázrak - Willis, Connie
vyšla v: Vánoční hvězdy
idle | ****1/2 | před 4848 dny

Jaký film se vám líbí víc, Život je báječný nebo Zázrak na 34. ulici? Já se musím přiznat, že jsem neviděla ani jeden, ale tahle povídka je jimi tak protkaná, že mám určitou představu.

Koneckonců je i střižená ze stejného materiálu: Lauren chce klidné vánoce a Scotta Buckleyho. Aspoň to tvrdí. Ekologicky smýšlející Duch Vánočního dárku, kterého jí poslala sestra, jí chce nadělit touhu jejího srdce. Aspoň to tvrdí. Zatím se mu daří jí obracet život naruby a způsobit spoustu zábavných situací.

Povedená, decentní romantická komedie.

povídka: Kompromis Santa Clause - Disch, Thomas Michael
vyšla v: Vánoční hvězdy
idle | *** | před 4849 dny

Taková hříčka. V době, kdy mají veškerá občanská práva i pětiletí, je otázka existence Santa Clause výrazně závažnější problém, než by se mohlo zdát.

povídka: Adeste Fideles - Pohl, Frederik
vyšla v: Vánoční hvězdy
idle | ***** | před 4849 dny

Vánoce se blíží, aspoň tedy podle pozemského kalendáře. Vědecká expedice na Marsu má ale úplně jiné starosti – většina účastníků pomalu umírá a na Zemi na ně už téměř zapomněli. A když se najednou podaří nečekaný objev, nějaké svátky už nezajímají vůbec nikoho.

Docela úderný úvod do sbírky vánočních příběhů – melancholický a hodně působivý, jeden z těch, co mi obvykle naženou slzy do očí.

kniha: Hudba krve - Bear, Greg
BorgDog | **** | před 4849 dny

Chcete se dostat do hlavních zpráv? Pohrajte si uprostřed města s atomovkou. Chcete změnit svět? Pohrajte si v laboratoři s mikroskopem a bílými krvinkami. Vergil Ulam, arogantní a geniální vědec udělal to druhé a lidstvo se rázem veze… někam. Kam, to nikdo netuší a neumí si ani představit.

Pokud jste někdy sledovali animovaný naučný seriál „Byl jednou jeden život,“ budete mít velice dobrý základ pro pochopení, o čem „Hudba krve“ hlavně je: Nezodpovědný vědec vytvoří druh inteligentních bílých krvinek schopných komunikace i spolupráce, a následně je aplikuje sám na sebe. Bílé krvinky zvané noocity v jeho těle vytvoří organizovanou společnost, začnou zkoumat svůj „domov,“ až dojdou do fáze, kdy se rozšíří jako virus – a především se rozhodnou změnit lidské tělo podle svých potřeb. Nedělá snad člověk se svojí planetou totéž? Navíc zásahy v mikroskopickém měřítku se šíří „vzhůru“ a mohou vést až k následkům v obrovském a vpravdě nepředstavitelném rozsahu, rozestavěný most most nakonec překlene propast od biologie až ke kvantové mechanice a samotné podstatě reality.

„Hudba krve“ je HARD science fiction v plném významu toho slova, a vyžaduje odpovídající přístup. Kniha prakticky nemá hlavního hrdinu, jen skupinu důležitých postav, které se objevují a mizí dle potřeby. Hrdinou je samotná situace, dění a jeho následky popisované vědecky neosobním, až dokumentaristickým stylem (hlavně je to vidět ve skvělé pasáži průzkumu noocity přetvořené krajiny), ačkoliv místy problesknou i emoce a dokonce humor – scéna Vergilova vyhazovu je opravdu výborná. Také je třeba zdůraznit, že „Hudba krve“ není katastrofickým thrillerem. Nelze ji srovnávat třeba s Crichtonovou „Kořistí,“ protože tu nejde o záchranu světa, ale o jeho ZMĚNU. Lidé se samozřejmě snaží proti ní zoufale a marně bojovat, avšak Bear nepojímá noocity jako zásadně negativní element. Nakonec mají své „hostitele“ možná ještě ve větší úctě než oni samotní a svět, který vytvoří možná bude mnohem lepší než náš. Anebo taky ne, ale to ukáže teprve čas.

Problém samozřejmě je, že k odpovídajícímu vychutnání knihy je záhodno mít i odpovídající vzdělání, především ve fyzice a biologii. Jinak vám prostě plno jemných náznaků a vazeb unikne stejně jako mě, protože Bear rozhodně nepíše učebnici – ovšem pokud s tím nemáte potíž, klidně si k hodnocení můžete přidat zbylých 20%.

1577578579580581582583584585586587poslední (778)31081 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu