LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Cosmo Hill je sirotek, kterému se podaří utéct z Institutu, v němž 14 let žil. Stefan Baškir, Detto a Mona Vasquezová jsou Supervědátoři, parta mladých lidí, kteří mladíka Cosma zachrání před smrtí v moderním velkoměstě a přijmou mezi sebe. Všichni čtyři totiž mají zvláštní schopnost vidět nadpřirozené bytosti, Parazity, kteří odebírají lidem jejich životní sílu. Stefanova skupina proti nim bojuje a snaží se jich každého večera zničit co nejvíce. Postupem času se však zdá, že boj proti Parazitům je marný. Navíc se všichni musejí skrývat před mocí zákona, která je jejich bláznivé činnosti na stopě. Napínavý sci-fi příběh ze Satelitního Města, v němž je veškerá technika podřízena selhávajícímu Satelitu firmy Myishi, nabízí čtenáři zajímavý pohled na život v budoucnosti. Příběh však nepůsobí příliš celistvě, jednotlivé části na sebe sice navazují, ale celkově jde jen o jednoduchou a občas předvídatelnou četbu bez větší potřeby soustředit se na cokoliv, co bylo pět stran zpět. Nepomůže tomu ani poslední čtvrtina knihy, v níž dojde snad ke čtyřem zvratům po sobě.

Od dob, kdy R. E. Howard stvořil udatného bojovníka barbara Conana, už uplynulo víc jak půl století. Conan však společně se svým stvořitelem neumřel, a tak můžeme i v současnosti číst další a další fantasy příběhy z Cimmeřanova života. V knize Jaroslava Mosteckého se Conan setkává s Iaianem Albeenem, vrahem králů a králem vrahů v jedné osobě. Jejich cesty se postupně splétají do jediného sledu událostí, v němž nakonec musí nad všemi nástrahami hyborského světa dominovat nezdolnost a síla černovlasého barbara. Svižně vyprávěná fantasy občas logicky zaškobrtla, ale vždycky se stejně jako Conan zvedla na nohy a bojovala dál. Románu nechybí pořádná akce na pozadí příjemného historického prostředí. Když k tomu přičteme Conanův smysl pro povinnost a čestné chování, máme slušnou fantasy bez dalších doprovodných jevů, které ne vždy považujeme za žádoucí.

Na opuštěném ostrově někde v Tichém oceánu se skupinka odvážlivců snaží vytvořit ideální společnost bez všech jejích neduhů. Jejich Projekt se však zvrhne v boj o holý život, když se tváří v tvář setkávají biologické anomálii, na kterou nejsou připraveni. Wyndham ve svém posledním díle rozhodně nešetří množstvím mrtvých, jejichž smrt nám předkládá jako obyčejný fakt, bez emocí a příběhu kolem. Neúměrně dlouho délce knihy také trvá uvedení do děje, po němž sice víte o ostrově úplně všechno, ale na dalších stránkách je většina těchto informací nepotřebná. Kdyby si autor odpustil prvních padesát stránek, čímž by ztenčil knihu na polovinu, byl by tenhle příběh opravdu dobrým čtením. S tak dlouhým úvodem, na němž celý příběh určitě nestojí, se v další postkatastrofické sci-fi už setkat nejspíš nechci.

Sci-fi příběh z planety, která už nemá co ztratit. Drancování jejích nerostných surovin ji přivedlo až na okraj zkázy a celá ekonomika se musí co nevidět do té propasti zhroutit. Na téhle planetce žije i obyčejnej outsider, vypravěč příběhu. Jmenuje se Manglar Buzz junior a jeho otec, obyčejný chlápek z lidu, téměř ze dne na den kandiduje na guvernéra, získává podporu lidu a zatápí tak největší planetární společnosti. Jeho syn se však dostává do pozadí této hry o moc a setkává se s lidmi, o jejichž existenci běžní voliči nemají ani tušení. Výrazné politické motivy prostupují celým dílem a otevírají čtenáři oči. Totéž se totiž může dít kdekoliv a kdykoliv bez nároků na století či stát. Buzkův román v sobě nese něco silně pesimistického, předzvěst možných zítřků, zároveň je však ve většině pasáží příjemnou četbu bez složitých větných konstrukcí. Taková četba vám vystačí na několik volných večerů, nudit se nebudete. Přičteme-li k tomu i politickou stránku románu, odpustíme autorovi i jeho idylistické zakončení celého příběhu.

Malinká knížečka je součástí autorovy sběratelské fantasy minisérie. Jennifer je chytrá a sexy. Je to nelítostná bojovnice, která se nebojí přijmout i velmi pochybnou zakázku. Sestaví tým těch nejlepších dobrodruhů a v jejich čele se vydává prozkoumat důl Quake, jemuž už dávno nevévodí horníci. Žambochovu nikterak originálnímu námětu zlepšuje dojem pozoruhodná parta dobrodruhů a zbraně, s nimiž bojují. V tomto příběhu totiž není nic zvláštního potkat dvojčata s těžkými ručními hřebíkomety nebo muže, co má místo jedné ruky kovovou protézu. Příjemné počtení pro ty, co hledají něco krátkého a nenáročného, nevhodné pro čtenáře, kteří hledají zábavu na dlouhé zimní večery. Jennifer jim totiž uteče až příliš rychle.

Další fantasy příběh z pera českého spisovatele Miroslava Žambocha, který se řadí do sběratelské minisérie kolibříkové velikosti (kolibřík je kniha specifických – velmi malých – rozměrů). Hrdina tohoto příběhu, zjizvený a zkušený brach Koniáš, se do víru událostí dostane spíše náhodou. Když mu před očima zabijí mladou ženu, která se mu právě chystala předat nějaký vzkaz, nemůže jednat jinak a vydává se po vrahově stopě. Dostává se tak do mocenské hry, v níž jsou i šlechtici pouhými pěšáky, a společně s přítelem Valerem musí osvobodit ze zajetí mladou šlechtickou dívenku Annemari, do níž se před třemi lety málem zamiloval. Pro Koniáše, jemuž už pomalu táhne na padesát, to rozhodně nebude jednoduché. Svižný příběh o Žambochově populárním hrdinovi nepostrádá nic z toho, co od podobného díla očekáváme. Napětí, zkušenost, krev ani lásku.

Kolibřík z autorovy sběratelské minisérie. Bakly má sice už ta nejlepší léta za sebou, ale pořád ještě nezapomněl, jak se zabíjí. Bojovník, co zabíjel v aréně, na něco podobného nemůže zapomenout. Kvůli své dceři se však vzdal veškeré krvavé práce a snaží se žít životem obyčejného občana. Problém je, že jeho dcera má magický talent, a po podobných lidech je sháňka. Ačkoliv se tomu její otec snaží všemožně zabránit, jeho dcera Zuzana je unesena a zabiják bude muset znovu oprášit, co se za ta předchozí krvavá léta naučil. Zajímavá akční fantasy, v níž se tou nejcennější tekutinou rozhodně nešetří, nabízí opět pohled na hrdinu ve výslužbě. Ti, co zapomněli, jak nebezpečný Bakly dokáže být, se o tom na stránkách této knihy přesvědčí na vlastní kůži. Čtenář, který si rád vychutnává krutost a zabíjení, by rozhodně neměl být tímhle kouskem zklamán.

Sedm volně navazujících povídek o skřetím válečníkovi Urlúkovi, jeho podřízených i nadřízených a jeho lidských, elfích i trpasličích nepřátelích se odehrává ve světě populárního spisovatele J.R.R. Tolkiena. Opět se na scénu vrací olifanti, skuruti, obři a skřeti, aby se v tzv. Druhé severní válce (tedy po pádu Saurona a před dějem trilogie Pán prstenů) postavili proti lidským královstvím. Většina povídek se tedy odehrává na nejrůznějších bitevních polích a samotné příběhy jsou tímto faktem trochu omezeny. Navíc nepovažuji za šťastné, že se autor rozhodl zařadit jednotlivé příběhy z historie vojenské jednotky Skřetí spár do vyprávění dvojice skřetích kronikářů. Příběhy tím sice získávají určité pozadí a vzájemnou návaznost, ale celkovému dojmu z knihy to z mého pohledu spíš uškodilo. To ovšem nemění nic na faktu, že Michal Špaček je skvělý vypravěč a nechal před mýma očima opět oživnout celou Tolkienovu Středozemi. Především tedy tu skřetí polovinu.

Sedmisetstránková bichle debutující americké spisovatelky se vrací k muži, jemuž největší literární reklamu udělal Bram Stoker, k Drakulovi. Mladá dívka, vypravěčka příběhu, najde v knihovně svého otce tajemnou knihu a svazek starých dopisů. Zvědavost jí nedá a začne se otce na svůj objev vyptávat. Tím odstartuje vyprávění příběhu, o němž neměla ani tušení, ale který se výrazně podepsal na životě její rodiny. Pátrání po Vladu Narážeči může začít. Kniha má tři dějové linie, z nichž tu hlavní tvoří příběhy vyprávěné dívčiným otcem Paulem. Společně s ním čtenář procestuje značnou část Balkánu, navštíví rozsáhlé archivy a univerzitní knihovny a naučí se milovat. Jenže pátrat po upírovi, který má tlít už pět století pod zemí, není ani s tím nejlepším akademickým vzděláním a spoustou učenců za zády zrovna jednoduché. Kostova se skvěle noří do popisů prostředí, v nichž se její příběh odehrává, vytváří galerii uvěřitelných postav a nezapomíná ani na napínavé scény, ale z velkého finále, k němuž se řítí, pak udělá komorní divadélko sotva na několik málo stran. Její thriller je však i přes několik dalších nedostatků strhující a přesvědčivý, což se málokterému spisovateli v jeho první knize povede.

Třetí i čtvrtá novela v této knize navazují na předchozí dva příběhy glertů (mrtvých, jenž se kvůli Úkolu stávají živými) Chrmce a Errala z první části cyklu Pohřbeni na Soldafaru. První příběh z pera renomované české autorky fantastiky Jany Rečkové, Vlčí les, se odehrává pět let po událostech v předchozí novele. Erralův syn, čaroděj Zyryté, jenž svým dílem výrazně přispěl v boji s Ledovým pánem Caldfirem, má potíže s Pánem mrtvých Morqurem, který si přivlastnil tajuplný Vlčí les. S pomocí svého otce a jeho přítele je však v relativně krátkém příběhu nepřítel zneškodněn. Oba glertové ulehají na dalších čtyřicet let do svých rakví, Matce Mjadalí se později narodí Erralova dcera, kterou si bere do péče její bratr Zyryté. Na své poslední dobrodružství vyrážejí Chrmec a Erral až po smrti Matky Mjadalí v poslední novele nazvané příznačně Ve válce. Daleko za horami mladý král Mengwi zahajuje své dobyvatelské tažení proti Gesherodu a Erralův dávný přítel, současný král Quaral II., už nemá příliš sil, aby mu vzdoroval. Zvlášť, když výhrám mladého panovníka přispívá i nadaná čarodějka. V sérii střetů dvou nepřátelských vojsk se setkáváme s odvahou jednotlivců i skupin a v popředí všech událostí samozřejmě mapujeme kroky skvělých bojovníků Errala a Chrmce. Bez jejich pomoci, odhodlaného boje horalů, snahy bojichů z klášterů boha války, oddanosti královského vojska a členů Erralovy početné rodiny by se nejspíš ctižádostivého mladíka nepodařilo zastavit. Jenže Mengwiho smrtí bude úkol obou glertů dokončen, není to tak? A pro rakev je podobných mužů pořád škoda. Podaří se vyrvat z rukou krutého osudu? Rečková dokáže čtenáře zcela pohltit, ačkoliv okouzlení z jejího geniálního cyklu pomalu vyprchává a ustálí se u příjemného zážitku se svižnou fantasy. Stránka za stránkou vás však ujišťují o jediném. Ti dva muži si rozhodně nezaslouží tak krutý osud.

Česká fantasy vůbec nemá špatnou úroveň a cyklus čtyř volně propojených novel Pohřbeni na Soldafaru je toho živoucím důkazem. A to nezmění ani fakt, že jeho hlavními hrdiny jsou dva mrtví. Před mnoha lety Erral Ercave a jeho přítel Chrmec dovedli bezpečně novou Matku kláštera Tří bohů do jejího působiště. Zaplatili za to vlastními životy. Po šedesáti letech byli probuzeni, aby stezkou prošli znovu. Erralův vnuk Koerlat je k tomuto úkolu předurčen a jeho oživení společníci mu společně s princem Quaralem, druhorozeným synem současného vládce Gesherodu, a znuděnou šlechtičnou Dernou stanou po boku, aby novou Matku, Mjadalí, dovedli z její domoviny až do kláštera, jehož zachování je pro mír v zemi základním kamenem. Během této cesty se všichni společně budou muset postavit světským i magickým překážkám a smířit se s faktem, že po splnění Úkolu Erral a Chrmec opět zemřou. Novela Pohřbeni na Soldafaru je příjemným zážitkem pro fanouška žánru a uteče rychleji, než by si čtenář sám vůbec přál. O rok později jsou oba glertové, tedy mrtví, jež se opět do splnění Úkolu stávají živými, povoláni znovu. Gesherod je v ohrožení a schyluje se k bojům mezi králem Harqualem a Ledovým pánem z hor Caldfirem, jenž se rozhodl rozšířit své panství a s pomocí vlastních lidí i najatých žoldnéřů položit Gesherod na lopatky. Oba muži však byli povoláni, aby tomuto pádu zabránili a, jak už je jejich zvykem, činí se, seč jim síly stačí. Ani druhá z novel, Ledový pán, kterou tato první kniha končí, vás určitě nezklame. Autorka je ve svém příběhu totiž natolik přesvědčivá, že je vám jejích sympatických hrdinů upřímně líto.

Novoklasicistní novela o tajemné postavě krysaře a událostech po jeho příchodu do hanzovního města Hameln patří k nejznámějším dílům prozaika, dramatika a básníka Viktora Dyka. Děj se odehrává někdy v 16. století, ačkoliv autor příběh pevně neukotvil, a inspirací pro něj se pravděpodobně stala saská pověst ze 13. století, která se váže k legendárnímu původu Sasů v Sedmihradsku. Krysař, bezejmenný hrdina s tajemnou píšťalou, díky níž jej poslouchají hejna krys, splní pro hamelnské konšele jejich zakázku, ti mu však odmítnou zaplatit. Před spravedlivou pomstou zachrání město krysařova láska k mladé Agnes, která se však ještě zcela neodpoutala od svého předchozího milence, Dlouhého Kristiána. Poté, co Agnes zjistí, že je těhotná s Kristiánem, zamíří k tajemné propasti na blízké hoře Koppel, odkud podle místních pověstí vede cesta do Sedmihradska. Krysař zoufalý ztrátou Agnes se rozhodne zapískat na svou píšťalu pořádně, čímž si podmaní i obyvatele města Hameln. Společně s nimi pak kráčí k propasti, aby následoval nebohou Agnes do Sedmihradska. Jediný, kdo svodům píšťaly odolá, je obyčejný hloupý rybář Sepp Jörgen. Strohý příběh postrádá silnější epické motivy, je nadčasový, nejednoznačný a plný skrytých symbolů. Důležité jsou pro tuto novelu forma a jazyk, celá se pak vznáší v určitém uměleckém oparu, který z ní sice dělá zajímavou, nikoliv však dechberoucí interpretaci zmiňované saské pověsti. Rozhodně však nejde ani o ploché a nudné převyprávění.

Pokračování příběhu vlkodlačice Kroany, která se se svým mužem Kristomem zaplete do obrovského střetu germánských kmenů s římskými legiemi poblíž Teutonského lesa. Zatímco vůdce Germánů Arminius se chystá na svůj zápis do dějin, bojovnice Kroana musí řešit nenadálé komplikace ohledně Kristomova původu. Blízký les totiž obývají zlé jezinky a jejich královna je Kristomova matka. V Marobudově království více na severu naopak řádí hrůzostrašné nemrtvé stvoření, striga. Vytváří se kolem ní kult uctívačů, na jejích obětech se přiživují drobní lapkové a tlupy banditů a markomanský král není ve stavu, v němž by mohl proti netvorovi vést alespoň hrstku odvážných. Lid strádá, krev teče proudem a čas hrdinů, kteří do té doby zůstávali v pozadí, nadešel. Noví přátelé teď sehrají stejně důležitou roli jako staří spojenci. Žemličkova historická fantasy z počátku našeho letopočtu možná místy žánrově přechází až k válečné literatuře. Jeho syrové a kruté podání bojů by tomu určitě napovídalo. Nicméně nelze opominout celé magické prostředí příběhu, jež je tentokrát dominantnější než v první části. A ačkoliv tušíte, že dobro nakonec zvítězí, roztrhaná těla, urvané hlavy a odseknuté končetiny vás neponechají v klidu. Budete prostě toužit, aby nestvůru už konečně někdo zabil a válečná vřava skončila. Když k tomu přičteme fakt, že osudy většiny hlavních postav vám také nebudou lhostejné, můžeme autora pochválit. Napsal poutavý příběh jedné krvavé starověké bitvy.

Svižný příběh o vlkodlačici Kroaně, markomanském králi Marobudovi a nedávných hříších minulosti je první částí románu, který dějově navazuje na autorovu románovou prvotinu Vlčice (2005). Žemličkova historická fantasy je umístěna na území Čech a Moravy, kde v té době, na počátku našeho letopočtu, žijí germánské kmeny, obávající se útoku samotného Říma. Existují však i mnohem silnější nepřátelé, než jakými jsou pro Marobudovo království římské legie. Probuzená krví nevinných obětí se na svět dostává krvelačná striga, velmi silná magická bytost, která je i nad síly obyčejného vlkodlaka. Svět germánských kmenů je uvržen do beznaděje a nikdo neví, co si se strigou počít. Najde řešení bojovnice Kroana, toho času hluboko na jihu, až téměř u stanů římských legií? A jaký význam sehraje tajemné tetování na hrudi jejímu muže Kristoma? Příběh je skloubením uvěřitelné historické skutečnosti a spisovatelovy fikce. Občas se vám sice zdá, že Žemlička už trochu přehání, pořád se však drží v mezích, které žánr akceptuje. Pravda, svět se změnil a postavy, co po něm chodí, se od prvního románu také změnily, avšak stále jde o příjemnou a sympatickou četbu, ze které v první řadě sálá lidská bezmocnost. Bezmocnost udělat přítrž něčemu, co je silnější než člověk. Možná právě kvůli tomuhle pocitu stojí za to si knížku přečíst.

Ve druhém díle Hetešova sci-fi románu novinář Roger Dalmont pokračuje ve svém pátrání po tajemné mladé dívce, jež by mu snad mohla pomoci rozetnout gordický uzel, do něhož se sám zamotal. Mrtvých na obou stranách barikády značně přibývá a pro Rogera Dalmonta začíná být jediným východiskem spolupráce s podsvětím. Navíc s ním nezávsile na sobě navážou kontakt dva neznámí lidé, jež se mu možná snaží pomoci. Otázkou je, zda jim může věřit. Když už to vypadá, že se Dalmont blíží ke svému cíli, do cesty se mu postaví další mocný nepřítel, tajemná Hraběnka von Neuwirth. Její styky s FBI i spolupráce se zločineckou organizací Zebry z ní dělají možná nejsilnějšího portivníka, jemuž Roger na své cestě za poznáním musí čelit. Heteša nám tentokrát předkládá řadu spíše epizodních akčních stříleček, v nichž jeho hlavní hrdina často působí spíše jako loutka, kterou autor zmítá ve prospěch příběhu. Celkový dojem druhého dílu výrazně zlepšuje neuvěřitelná pointa, za niž by se nemusela stydět ani dobře napsaná novela. A ačkoliv starý dobrý hlavní hrdina zůstal, kým býval, tedy hláškujícím drsňákem s omezenými možnostmi, koloběh situací kolem něj je často neopodstatněný a jejich výsledek je spíše dílem náhody než jeho vlastním záměrem.

Dvoudílný román z přetechnizovaného Philadyorku, obrovské megapole, jež vznikla sloučením amerických měst Philadelphie a New Yorku, je příběhem, který skvěle kombinuje sci-fi žánr kyberpunk s detektivkou americké drsné školy. Roger Dalmont, redaktor bulvárního plátku, se s pomocí tajemné ženy Ley Lynseyové dostává na stopu možná svého největšího sólokapra. Než si však stačí cokoliv rozmyslet, najde svou novou známou v jejím vlastním bytě s kulkou v hlavě a automaticky se pro všechny bezpečnostní složky města stává hlavním podezřelým. Roger však není žádný ňouma a břídil a je mu jasné, že tentokrát se namočil do něčeho opravdu velkého, a proto ještě předtím, než se stane lovnou zvěří agentů FBI, obstará si u svých známých několik věcí, které by mu v rozluštění celé záhady mohly pomoci. Ačkoliv hlavní hrdina oplývá skvělými investigativními i vojenskými schopnostmi, jeho jediným vodítkem je dávno ztracená dcera zavražděné, která je údajně aktivní členkou protivládní organizace Šest diamantů. Hledání jehly v kupce hnoje může začít. Skvělé intro románu, který nejvíc těží právě z hlášek a poznámek hlavního hrdiny. Přímočarý děj, jemuž dal autor přednost před vším ostatním, vyvolává přiměřenou dávku napětí, která v součtu řemeslně dobře odvedenou prací dělá z prvního dílu Hetešova románu svižnou a čtivou knihu, která funguje stejně dobře jako uvedení do celého případu, i jako upoutávka na druhý díl.

Útlá doprovodná knížka k úspěšné knižní sérii o mladém zločinci Artemisi Fowlovi je povinnou výbavou knihovny každého fanouška. Kromě spíše dětinsky zaměřených her, které souvisejí se světem, v němž se příběhy irského spisovatele Eoina Colfera odehrávají, obsahuje také několik stránek spíše encyklopedického charakteru. Stěžejní částí pro všechny čtenáře jsou však dvě povídky. V té první, LEPReku, vystupuje Myrta Krátká, toho času ještě u skřítčí dopravní policie. Její přijímací zkoušku k LEPReko naruší zločinec Turnball Břízný, bratr jejího budoucího nadřízeného Julia Břízného, a Myrta musí zastavit pomstychtivého Turnballa dřív, než některý ze zajatých skřítků přijde o život. Ve druhé povídce, Sedmém trpaslíkovi, se věnujeme realizaci dalšího kriminálního plánu Artemise Fowla juniora. Tentokrát si geniální mladý Ir zajistí pomoc odborníka na slovo vzatého, permoníka Slámu Hraboše. Společně se pak pokusí odcizit tajemnou čelenku paní Fej Fej. Oba příběhy svou kvalitou rozhodně nezklamou stálé čtenáře Colferových románů. Proto ten, kdo si chce rozšířit své znalosti postav z této knižní série, měl by mít Akta Fowl doma. Tenký titul mu v knihovně zavazet rozhodně nebude.

Cameron Sodenbergerová je mladá studentka žurnalistiky, která svou seminární prací píchla do vosího hnízda. Při psaní článku o tzv. lewittownské záhadě se totiž kvůli nedostatku informací rozhodla nabourat počítače FBI a stáhnout z nich všechna potřebná data. Šéf baltimorské pobočky FBI si tohle samozřejmě nemůže nechat líbit, a tak všichni jeho agenti vyrážejí do ulic. Jak se však časem ukazuje, tahle akce je řešená překvapivě velmi nestandardně, což vrtá hlavou především šéfovi sledovacího oddělení a tento muž, Leigh Jerrad, postupně zjišťuje, že nic není, jak by mělo být, což potvrzuje i podivné chování jeho nadřízeného Seilese. Jerrad se rozhodne, že přijde celé té záhadě na kloub. Ani ve snu jej v tu chvíli nenapadne, že jej čekají hodně krušné chvilky. V Hetešově sci-fi thrilleru hraje akce a svižný děj prim, takže zůstanete od počátku do konce pořádně napnutí. Netěšte se však na nějaké grandiózní finále, nepřijde. Velmi dobrá četba, do níž se zcela jistě úplně ponoříte. Cameron, ačkoliv bezesporu má své mouchy, je velmi sympatická hlavní hrdinka a brzy si vás svou oprávněnou podezíravostí získá i Leigh Jerrad. Navíc není v příběhu nouze ani o dobře napsané dialogy, které nejen zrychlí spád románu, ale místy i pobaví. Tohle dílo má prostě šťávu a rozhodně nejede jen na půl plynu.

Působivá fantasy z pera australského spisovatele Gartha Nixe nabízí opravdu ryze magický příběh. Mladá dívka Sabriel vyrůstá v poklidném Ancelstierre, kde mýty Starého království považují spíše za pohádky. Když však zjistí, že její otec Abhorsen, dědic významného poslání, má potíže, rozhodne se okamžitě mu vyrazit na pomoc. Vyzbrojena otcovými zvonky, s jejichž pomocí může nekromant ovládnout mrtvé, a nedostatkem informací se Sabriel vrací do země, v níž se narodila, aby zastavila zlo, které její domovinu, Staré království, sžírá. Jejími jedinými společníky na této nebezpečné cestě jsou jí tajemný mladík Prubíř, jehož Sabriel vysvobodila z jeho prokletí, a magický tvor Macek, který většinu času setrvává v podobě mluvícího kocoura. Ačkoliv původním plánem byla jen záchrana otce, Sabriel si brzy začne uvědomovat, že na téhle cestě jí toho čeká mnohem víc. Láska, nepřátelé a v neposlední řadě i dědictví Abhorsenů, které po svém otci musí převzít. Dobrodružství mladé nekromantky si vás získá svou nenuceností, bezprostředností a genialitou vyprávěného příběhu. Garth Nix skvěle mísí pohádkovou atmosféru s napětím z fantasy a hrůzami horroru, přičemž nešetří ani živé, ani Mrtvé. Sabrielin svět vás prostě zcela okouzlí a vtáhne přímo do středu svého dění, přičemž vám dějová linie poběží před očima jako skvělý barevný film.

Sci-fi z pera jinak anglické spisovatelky detektivek P. D. Jamesové se odehrává v roce 2021 v Anglii. Hlavním problémem lidstva je už pětadvacet let trvající neplodnost. Svět se podstatně změnil. Pracovních sil ubylo a úroveň života je značně kolísavá. Někteří lidé řeší problém sebevraždou nebo dobrovolným a úctyhodným odchodem, tzv. Propuštěním. Ani ti, co na Zemi ještě setrvávají, nežijí nikterak plnohodnotné životy. Theo Faron je profesorem na Oxfordu a bratrancem Guvernéra Anglie Xana. Xan je v Anglii nejvyšším představitelem moci, ale rozhodně není klasickým diktátorem. Přesto se hrstce obyvatel jeho způsoby vlády nelíbí a kontaktují Thea, aby se jako jeho bratranec pokusil Guvernéra přesvědčit, že jeho vláda má mouchy. Nedaří se. Situace se však zcela mění v okamžiku, kdy jedna členka tohoto tajného seskupení otěhotní. Začíná hra na kočku a myš s tajnou policií, skrývání a nebezpečná cesta po Anglii, při níž se Theo bude muset oprostit od své nešťastné minulosti a dokázat, že stále může být mužem na svém místě. Román je rozdělen na dvě odlišné části, které se liší jak svým podáním, tak svou kvalitou. Zatímco v první části knihy autorka popisuje nastálou situaci a nahlíží na problém z psychologického hlediska, ve druhé polovině příběh nabere patřičný spád a čtenář se dočkává požadované akce i napětí. Když se tedy prokoušete vcelku nudným počátkem, dostanete se až ke sladkému středu, jehož přečtení určitě stojí za to. Knížce navíc nelze upřít sílu námětu, určitou nadčasovost a výborné zobrazení předpokládaného stavu lidstva po takové katastrofě.

Na pomezí sci-fi a fantasy balancuje česká autorka Anna Šochová v tomto svém románu. Then je členem vyspělé mimozemské civilizace tzv. Modrovlasých, která už několik generací živoří v izolaci ve světě, který svou vyspělostí připomíná náš středověk. Ochranu všech členů jednotlivých klanů Modrovlasých zajišťuje ochránce rodu, tzv. katun, který disponuje zvláštními telepatickými schopnostmi. Then je svým strýcem Lergi-katunem požádán, aby nastoupil svou iniciační Cestu, na jejímž konci bude moci převzít po strýci post katuna. Then se tak v doprovodu vznešené Argy, domorodé ženy a služebnice bohů, která vládne podobným schopnostem jako katuni, musí vypořádat se svou pokřivenou minulostí, špínou současného světa lidí i pletichařením katunů ostatních rodů. Na Cestě navíc teprve zjišťuje obrovské možnosti svých schopností a učí se, jak s nimi zacházet. Sympatický výlet na hranici fantastických žánrů mi kazila místy přílišná zkratkovitost, díky níž jsem se zejména v druhé části děje dostával do příběhu jen velmi zvolna. Co se však příběhu a jeho vyprávění týká, nelze toho autorce moc vyčíst.

Kolibřík z autorovy sběratelské série. Bakly, hřmotný bývalý zápasník a zabiják, se snaží ze zajetí jednoho úlisného barona vysvobodit talentovaného čaroděje Cvenga dřív, než si pro něj přijdou Císařští. Baklyho zaměstnavatel se totiž k magicky nadaným jedincům rozhodně chová lépe než samotný císař a rád by Cvenga viděl spíše ve svých řadách. S příjezdem druhého nejmocnějšího muže země, lorda Varatchiho, se však celé vysvobození značně komplikuje a Varatchiho cvičení zabijáci zastoupí prchající dvojici cestu. Ještě štěstí, že zápasník je stále v kondici a s podporou čaroděje v zádech si může dovolit postavit se i mnohonásobné přesile. Dokonce je pro něj mnohdy lepší bojovat pouze holýma rukama. Žambochova jednohubka a čistá fantasy žánrovka sleduje paralelně i útěk Cvengovy rodiny s Baklyho společníkem Lasičkou. Autor v obou případech buduje napětí s elegancí sobě vlastní. Krásný čtenářský výlet do života jednoho dávno odepsaného chlapa, který vyhledává podobně sebevražedné úkoly, jakým je třeba tento.

Do své rozšiřující útlé knížky k celosvětově úspěšné knižní sérii o kouzelníkovi Harry Potterovi umístila jeho stvořitelka, britská spisovatelka J. K. Rowling, pětici kouzelnických pohádek, z nichž jedna zazněla už v jejím posledním románu. Kromě toho, že magie je v těchto bajkách brána jako samozřejmá věc, se tyto příběhy v mnohém neliší od těch klasických mudlovských, které známe všichni. Pro fanoušky série jsou tím největším lákadlem osobní poznámky bradavického ředitele Albuse Brumbála ke každé z pěti bajek. Právě ony drobné narážky na události z kouzelnického světa jsou pro každého fanouška možná tím nejcennějším z této knihy. V knihovně čtenáře Potterových dobrodružství by Bajky barda Beedleho určitě neměly chybět, protože opět o trošku prohloubí čtenářovy znalosti o Harryho světě.

Fantasy povídka z pera slovenské spisovatelky Alexandry Pavelkové je součástí fantasy a sci-fi sborníku Čas psanců, vyšla však i samostatně v kolibříkové velikosti. Tajemný zjizvený muž jménem Herald, jehož minulost je v povídce jen mírně naznačena, v ní hledá pomstu na svých dřívějších deseti kumpánech, kteří ovládli kraj, v němž se povídka odehrává. Heralda žene dopředu především touha pomstít se za smrt milované ženy, která mu pomůže přežít i několik velmi zapeklitých situací. Svižná fantasy povídka se nese v příjemných žánrových vlnách a rychle utíká. Autorka podřizuje vše spádu díla a napětí jednotlivých situací, ale přesto pocítíte k jejímu hrdinovi určité sympatie, které Pavelková vytváří s pomocí dvojice krátkých epizodních příběhů. Příběhu pomáhá i fakt, že je psán v první osobě. Zbytek kolibříka je doplněn předmluvou editora sborníku Ondřeje Jireše, který v krátkosti čtenáře nepřímo motivuje ke koupi Času psanců a zároveň teoretizuje nad současnou situací tuzemské fantastiky.

Hlavním hrdinou Gaimanova cenami ověnčeného románu je Stín, muž, jehož právě propustili z vězení, ztratil svou milovanou ženu Lauru a nechal se zaměstnat u pochybného postaršího muže, který si říká pan Středa. V doprovodu pana Středy pak Stín vyjíždí na dlouhé cesty po celých Spojených státech, setkává se s méně či více uvěřitelnými charaktery a společně se svým zaměstnavatelem se připravuje na finální střed mezi americkými bohy. Příběh muže, jenž po ztrátě manželky přišel o všechno, co jej poutalo k jeho dosavadnímu. Stín se vydává vstříc netušenému a neuvěřitelnému, aby se nedobrovolně stal součástí mocenské hry, jejíž děj přípomíná spíše výjevy ze života antických bohů. Neil Gaiman svůj román několikrát přepisoval a verze, kterou jsem četl já, je pozdějším rozšířeným vydáním. Podepsalo se to zejména na vcelku slušném rozsahu knihy, která je obohacena o několik vedlejších příběhů a epizod. Navíc některé pasáže přílišnou popisností ztrácejí na svižnosti a román působí místy až příliš těžkopádně. Na druhou stranu nelze Americkým bohům upřít, že do nich Gaiman opět vložil něco málo ze své fantazie a obohatil tak čtenáře o další výborný zážitek z četby. Předkládá nám totiž kvalitní příběh s famózním, leč naprosto logickým koncem. Není tedy snad ani překvapením, že si za svou skvělou práci zaslouží adekvátně vysoké hodnocení.

Čapkovo meziválečné vědecko-fantastické drama sice poprvé představilo světu slovo robot, jeho přínos světové literatuře je však ještě mnohem větší. Od počátku až do konce je jasně patrná kritika kapitalismu a celé výrobní mašinerie, která sice na první pohled vede ke svobodě člověka a jeho oproštění od nutnosti práce, druhotně však míří k jeho záhubě. Hlavními protagonisty vstupní komedie i samotného dramatu jsou ředitel továrny na roboty Domin, jeho manželka a jediná žena v komplexu Helena a Dominovi nejbližší spolupracovníci, z nichž jmenujme alespoň doktora Galla, stavitele Alquista či inženýra Fabryho. Kromě nich ve hře vystupují i roboti, kteří jsou zde chápáni jako bezcitní lidem podobní tvorové, které továrna vytváří pouze k práci. Podstata robotů je sice zcela biologická, chybí jim však duše. Právě proto na ostrov, kde se továrna na Rossumovy univerzální roboty (R.U.R.) nachází, přijíždí naivní mladá dívka Helena, jejímž jediným přáním je, aby byli roboti více podobni lidem. To se jí ve druhé části hry opravdu splní, jenže následky samostatného myšlení robotů jsou bezmála tragické. Jednoduché a velmi inteligentní drama autor vystavěl na konfrontaci oduševnělého člověka s bezcitným sloužícím strojem. Tato ústřední situace je sama o sobě neudržitelná, k prohloubení problému navíc dojde zásluhou „zlidštění“ robotů. Na relativně krátký časový úsek autor navíc vměstnal i kritiku lidské společnosti jako takové, čímž bez pochyb R.U.R. dopomohl k tomu, že patří k vrcholům české dramatické tvorby. Oprávněně.

Thriller z pera českého spisovatele Miloše Urbana, jehož dějištěm je Praha, převážně pak katedrála sv. Víta a její nejbližší okolí. Právě v katedrále je totiž nalezena mrtvola otce Kalandry. Hlavním podezřelím se stává Roman Rops, vcelku mladý romantický snílek, který nedokáže z hlavy pustit svou ženu Sidonii, která jej opustila, a znalec uměleckých předmětů, jenž o katedrále připravuje knihu. Proti němu na straně kriminálky stane ulicí odkojená mladá policistka Klára Brochová, která se do pohledného podezřelého okamžitě zakouká. Kromě Ropse se však v blízkosti katedrály potuluje celá řada dalších osob od italského restaurátora Fulcanelliho, přes podivínského zvoníka Benona, až po otce Urbana z pražské kapituly. Jestli měl někdo z nich důvod k vraždě, to se čtenář samozřejmě dozví až na konci románu. Zajímavě dvoustranně popisovaný krimi román, v němž na sebe dějově vždy navazují příběhy Romana a Kláry, nabízí lepší český průměr. Miloš Urban protkal svůj román nejrůznějšími symboly, prokázal znalost uměleckého prostředí a dovolil si latinské citace i odkazy na slavnou Danteho Božskou komedii. Zároveň však napsal vcelku svižný, ne však dechberoucí thriller, který dokáže čtenáře vtáhnout do děje a udržet je napnuté. Pokud nepatříte ke znalcům latiny, význam některých citátů si domyslíte jen velmi stěží. K samotnému pochopení celého románu však znalost latiny není zapotřebí. Škoda, že Stín katedrály nevyvolává ten správný zápal pro příběh, kdy knihu nechcete pustit z ruky, dokud ji nedočtete.

Sbírka fantastických povídek z pera českého spisovatele a povídkáře Pavla Renčína mapuje deset let jeho tvorby od povídky Stvořitel, kterou v roce 1999 zahájil svou autorskou kariéru, až po Baladu krve, dosud neuveřejněnou detektivku. Na své si přijdou nejen čtenáři klasické fantasy, jejímž povedeným reprezentantem je třebas raná povídka Tanči mezi vločkami!, ale i pro autora trochu netradičního čistého hororu (Loutkové divadlo). Celkem deset povídek dává čtenářům vcelku jasnou představu o Renčínově dosavadní literární tvorbě, která žánrově směřuje zejména k městské fantasy, případně k prolínání reálného světa se světem alternativním. Neznalého čtenáře příjemně překvapí Renčínova originální imaginace, která však v často se opakujících motivech trochu ztrácí svůj lesk. Beton, kosti a sny nicméně zcela splňují představy o sborníku těch nejlepších krátkých prací jednoho z nejtalentova­nějších českých autorů fantastiky několika posledních let.

Na pomezí klasické sci-fi a fantasy umístila česká spisovatelka Jana Rečková děj příběhů z Pachatelů zvláštních činů. Povídky se sice odehrávají v době, kdy se lidstvo rozlezlo po celém dostupném vesmíru a androidi jsou od svých lidských vzorů téměř k nepoznání, jejich hlavním hrdinou je však postava z fantasy literatury – kouzelník Llandor. Ten disponuje nejrůznějšími schopnostmi včetně telepatie, které se stanou nepostradatelnými pro šéfa tajné výkonné skupiny jedné z nejmocnějších vesmírných organizací. Llandor se tak stává tajným agentem ve službách svého přítele, androida Gergora, a postupně prožívá hned několik zajímavých příběhů. V celkem pěti volně navazujících povídkách se setkáváme se situacemi z nejrůznějších koutů vesmíru, které Llany svými zvláštními schopnostmi pomáhá řešit. Bez výraznějšího originálního nápadu se tentokrát musí čtenář obejít v příbězích Jany Rečkové, které nabízejí povídky sice řemeslně zručné, po stránce obsahové však žalostně průměrné. Přičteme-li ke konečnému verdiktu i fakt, že Llanyho si sice čtenář oblíbí, ale brzy se mu začnou jeho zdánlivě ničím neohraničené zvláštní schopnosti zajídat, nemůže být výsledným dojmem z četby nic jiného než zklamání.

Knižní novela T.M.A. podle scénáře ke stejnojmennému snímku je hororově laděným příběhem hudebníka a malíře Marka, který se rozhodne odstěhovat z města na rodinnou samotu, kde společně s rodiči a starší sestrou trávil své dětství. Z tohohle období svého života si toho Marek koneckonců příliš nepamatuje, a tak je pobyt v rodinném sídle nejen možností v klidu malovat, ale rozpomenout se i na zážitky z dětství. Brzy však mladík začne podléhat tajemné energii místa, která v souvislosti s nevraživostí obyvatel z nedalekého městečka dává tušit, že se čtenář dočká příběhu na hranici lidského chápání. Jak do celého podivného příběhu zapadá znovuobjevená známá z dětství Lucie, Markova v blázinci léčená sestra Tereza a události, které se v domě stali za druhé světové války? T.M.A. je jednoduchý přímočarý příběh, jemuž se hlavně zpočátku nedaří vyvolávat takové napětí, jak by si nejspíš jeho autoři přáli. Příběh čtenáře vtáhne až v polovině novely, kdy jsou pocity hlavního hrdiny konečně podloženy i určitým dějem. Některé prvky nicméně stále působí dosti samoúčelně, postavy včetně Marka postrádají dostatečnou přitažlivost pro čtenáře a závěr příběhu jsem si nejspíš nechal proklouznout mezi prsty. Nenapadá mě totiž jiné vysvětlení zmateného konce než čtenářská nepozornost. Leda by nepochopitelný konec byl záměrem autorů.

Hrdinkou trojice prozaických děl je bojová vědma Jadwiga, žena, která stejně dobře vraždí mečem jako jedem. Na svůj předchozí život na šlechtických dvorech se však snaží zapomenout a v ústraní pomáhat potřebným. Před minulostí však nikdo neuteče, a tak hned v úvodní povídce Kapesník pro princeznu musí Jadwiga čelit narčením z čarodějnictví i nebezpečím krvelačné strygy. Nejinak je tomu i v ústřední novele Doba krkavců, která je páteří celé sbírky. Jadwiga nakonec vyslyší žádost své dávné přítelkyně, vévodkyně Jusufiny, a pokusí se zachránit její strádající léno před rukama mocichtivé bandy hrdlořezů a jejich kumpánů, čaroděje a alchymisty. Jak se brzy ukáže, právě oni dva jsou tím hlavním strůjcem zla v celém vévodství, jemuž je potřeba se postavit. Jadwiga však neprodělala výcvik na bojovou vědmu jen zbůhdarma, a tak se neváhá oběma kumpánům postavit. Naštěstí nemusí podobnou situaci řešit v závěrečné povídce Špatné časy, kde luští pozadí prokletí dalšího šlechtického dvora. Jednotícím prvkem výboru je postava bojové vědmy Jadwigy, soběstačné hrdinky, kterou však její stvořitelka Martina Šrámková degradovala pouze na filosofující a neustále vzpomínající charakter, jehož činnost má málokdy na děj celého příběhu výraznější vliv. Zatímco v první a třetí povídce jde jen o letmé seznámení s dobrodružstvím bojové vědmy, v Době krkavců dostává autorka dostatek prostoru k rozvinutí kvalitního příběhu. Ten nakonec svým dějem čtenáře opravdu strhne, ačkoliv ani tehdy nelze Šrámkové odpustit podobné jazykové sekvence a minimální snahu o jakékoliv ozvláštnění textu (snad kromě vulgarismů, jejichž opakování však také brzy smaže jejich kouzlo). Potenciál jednotlivých příběhů i samotné postavy Jadwigy zůstal trestuhodně nevyužitý, a tak nelze jinak než hodnotit sbírku o pouhých třech dílech pouze jako průměrnou.

Zatímco v pátém díle populární fantasy série geniální irský mladík Artemis Fowl společně se svou skřítčí kamarádkou Myrtou zamířil do Bezčasí, ve svém šestém dobrodružství musí do minulosti. K vyléčení své těžce nemocné matky totiž potřebuje mozkomíšní mok vzácného lemura sifaky, kterého sám na počátcích své zločinecké kariéry pomáhal zahubit. Starší Artemis se tak opět po boku s Myrtou Krátkou postaví svému vlastnímu mladšímu já, aby mu zabránil v obchodu, na jehož konci čeká lemura smrt. Jaké je však jeho překvapení, když na vlastní kůži pozná, že je sám sobě více než vyrovnaným soupeřem. V tradičně řemeslně výborně napsaném díle Eoin Colfer svým čtenářům nabízí přesně to, čeho se jim dostalo v předchozích dobrodružstvích. Kvalitní a poutavý příběh nezdržuje nadbytečnými popisy, čtenářovu neustálou pozornost si vynucuje nepřetržitou akcí a svižnými dialogy, a tak vám stránky knihy příjemně ubíhají pod rukama. Škoda, že trochu levně působí recyklace téměř všech postav série, která společně s jistou neměnností podání a jednoduchou kompozicí kazí celkový dojem z románu. V rámci dětské fantasy jde však stále o nadprůměrné čti­vo.

První díl fantasy série Páni parchanti. Debutující americký spisovatel Scott Lynch nás ve svém dobrodružném fantasy románu zve do Camorru, města bohatých i chudých, šlechticů i zlodějů, které ze všech zemských měst nejvíce připomíná Benátky pozdního středověku. Obyvateli Camorru jsou i Páni parchanti, v očích ostatních průměrný zlodějský gang, který si však tajně a úspěšně troufá i na pokladnice aristokracie. Přitom krást majetek šlechty je zakázáno tzv. Tajným mírem, jenž mezi sebou uzavřeli zástupci šlechty a camorrského podsvětí. Falešný kněz Okov však své Pány parchanty vychoval právě kvůli tomu, aby tomuhle míru nakopali koule. Šéfem současným Pánů parchantů je Locke Lamora, člověk průměrného vzhledu, spíše hubený a ne zrovna silný, jehož genialitu, znalosti a herecké schopnosti by mu kdekdo záviděl. Společně s věrnými souputníky, Jeanem Tannenem, dvojčaty Sanzovými a mladíčkem Broukem, se sebevědomě pouští do dalšího podfuku, který by mu přihrál slušnou částku peněz. Do hry však tentokrát vstupuje ještě někdo další a celému gangu jde rázem o život. Camorrské podsvětí totiž vře pod nátlakem tajemného Šedého krále a Páni parchanti jsou nedobrovolně vtaženi do jeho hry. Poutavý příběh, sympatičtí hlavní hrdinové a Camorr samotný ve své kráse, to jsou jezdci, kteří mají dovézt Scotta Lynche k jeho čtenářům. Text je protkán řadou vulgárních slov, jejichž využití až hraničí s pozérismem některých postav, a nezapře svou inspiraci italskou kulturou (italismy v textu). Samotná hlavní dějová linka se vine většinu času v příjemném tempu a až v závěrečných fázích slyšitelně skřípe, když uvěřitelnost a logika platí daň za autoru nezkušenost. Celkově jsou však Lži Lockeho Lamory příjemným výletem do imaginace jednoho mladého Američana a jako odpočinková literatura plní svůj úkol na výbornou.

Vítejte na Gethenu, Zimní planetě, kde vše od architektury až po samotné obyvatele je přizpůsobeno téměř celoročním nízkým teplotám a hromadám napadaného sněhu. V mnohém by se Gethen nelišil od zemských polárních oblastí, kdyby na něm běžně nežili lidé. Getheňané však nejsou obyčejnými lidmi, které známe z jiných planet. Jsou výjimeční, protože většinu času nemají vyhraněné pohlaví. Rozmnožovací orgány se jednotlivcům profilují pouze v době tzv. kemmeru, tedy období sexuální aktivity, přičemž jeden jedinec může být při jednom kemmeru ženou, při jiném zase mužem. Na natolik antropologicky odlišnou planetu, na níž lidé nejsou determinováni podobou svého přirození a s ním souvisejícím zevnějškem, přílétá vyslanec Ekumenu, vesmírného společenství, které volně sdružuje planety po celém vesmíru, aby gethenským zemím nabídl členství v organizaci, která jej vyslala. Genly Ai se však bude muset vyrovnat nejen s tamními krutými přírodními podmínkami, ale také s podezíravým politickým aparátem. Působivý fyziologicko-sociologický sci-fi román připomíná mnohem více vědeckou studii v próze. Roli atraktivního děje coby hlavní složky knihy přebírá svět samotný. Propracovanost a věrohodnost celého autorčina univerza dává jasně tušit, že prestižní žánrová ocenění Hugo a Nebula se rozhodně nerozdávají na potkání, navíc má kniha značný potenciál oslovit i širší čtenářskou veřejnost. Levá ruka tmy překračuje hranice žánru a nutí čtenáře přemýšlet, aniž by to však jakkoliv rušilo zážitek z četby. Pokud vám podobné knihy nejsou proti srsti, určitě se bude líbit.

Cesta je mnohdy důležitější než cíl. Tak by se nejspíš v jednoduchosti dal shrnout děj i morální apel fantasy románu české autorské dvojice Jakuba D. Kočího a Františky Vrbenské. Přivádějí nás v něm do Waynanu, země zničené několikaletými boji se sousedním a nyní porobeným vévodstvím Čomjü. Nenávist mezi oběma zeměmi ještě stále kvete, mnich Ituan si však přesto u waynanského císaře vyprosí svolení ke svaté pouti, cestě skrz Waynan i Čomjü k posvátnému klášteru na ostrově Asun Ghol. Podle zvyku se s k němu může přidat každý, jenž je k pouti psychicky i fyzicky způsobilý, a tak pod Ituanovým vedením ze sídelního města císařství odchází hlouček nejrůznějších osob. Jejich pohnutky k cestě jsou často rozdílně jako barvy duhy. Vždyť i sami hrdinové se od sebe liší nejen věkem a pohlavím, ale dokonce i svým společenským postavením, po čas pouti se však chudí i bohatí, staří i mladí, silní i slabí musejí podřídit životu ve skupině. Mnohdy to samozřejmě není jednoduché, ale to platí i o cestě samotné. V době nejistého míru totiž ani svatý poutník nemá zajištěn pohodlný nocleh a bezpečný průchod ke svému cíli. Vítr v piniích je silně inspirován východními filosofiemi a jeho tvůrci jej protkali trefnými příslovími a moudrostí, kterou na jediné přečtení nelze celou obsáhnout. Jednotlivé postavy dostávají střídavě dostatek prostoru a je těžké mezi nimi hledat jediného tahouna děje. Navíc je Vrbenská s Kočím koncipovali tak, že žádný z poutníků není archetypem klasického hrdiny, s nímž se čtenář může sžít. Některé tíží břímě minulosti, zbývající jsou zase nesympatičtí svými vlastnostmi nebo chováním. V příjemném tempu osvěžujícího vánku plyne román k závěrečnému rozuzlení, jež však není jeho dominantní částí. Právě popis cesty, postupné odkrývání jednotlivých tajemství a skrytých přání, to je spona držící román pohromadě pevněji než cokoliv jiného.

První díl fantasy trilogie Městské války. Václa Vran pracuje jako finanční analytik, žije obklopený luxusem a jediné, co mu možná trošku chybí, je občasný adrenalin v krvi. Ačkoliv by se Vašek nijak nevzpíral tomu, aby to tak zůstalo, jedné noci se stane terčem útoku neznámého démona a jen včasný zásah rytíře jako vystřiženého z učebnice o středověku mu zachrání život. Od té doby je Vaškovi neustále něco v patách, zatímco on sám zjišťuje, že jeho Praha není jen městem z asfaltu a cihel, že mluvící kocouři jsou vhodnějšími veliteli tajných služeb než lidé a že v pražských kanálech nežijí pouze krysy. Ujme se však role zachránce, do níž jej pasovali proti jeho vůli a navzdory zjevné neschopnosti? Český spisovatel Pavel Renčín ve svém prvním románovém cyklu vsadil na jemu dobře známý žánr městské fantasy. V kulisách Prahy rozehrává napínavý příběh, jemuž však chybí hrdina, jenž by do jeho děje svým konáním alespoň částečně promlouval. Vašek Vran je ve Zlatém kříži jen figurkou, kterou děj zmítá jako vichřice, což samotný příběh degraduje pouze na sled víceméně náhodných událostí. Naštěstí nám autor tenhle nedostatek vynahrazuje příjemnou jazykovou poetikou, a tak v konečném hodnocení Zlatého kříže přece jen převládá spokojenost. Celá trilogie má navíc potenciál gradovat.

První kniha temné fantasy trilogie Kodex Hluboké brány. Dill je potomkem bájného rodu bojových andělů, kteří odjakživa chránili město Hluboká brána před nepřáteli. Jenže on sám by stěží v případě potřeby ochránil sám sebe. Proto se jeho vychovatelkou a osobní strážkyní v jedné osobě stává legionářka Rachel Haelová, drzá a svérázná mladá žena, o jejíchž bojových schopnostech by však zapochyboval málokdo. Město zavěšené na mohutných řetězech nad zdánlivě bezednou propastí však čekají těžké časy. Někdo zabíjí lidi a vysává z nich krev podobně jako démonický okřídlený tvor Karneval, brázdící oblohu nad městem pouze v noci. Kdo a hlavně k čemu jejich krev potřebuje? A jak to může změnit osudy všech obyvatel? Zjizvená noc je poctivou temnou fantasy, jejíž rozjezd je sice velmi pozvolný, finiš však už pádí rychlostí amerického akčního snímku. Zvláštní pozornosti se v příběhu skotského rodáka Alana Campbella dostává vykreslení jednotlivých postav a prostředí města, což se podepsalo právě na první třetině knihy. Čtenář v samotné dějové lince nejdříve trochu tápe, s postupem času mu však autor předhazuje všechny potřebné indicie k tomu, aby jej pochopil. Povedený román, jenž si však na počátku žádá trpělivého čtenáře. Pokud mu svůj čas věnujete, ve zbývající části se vám dostane více než slušné satisfakce.

Práce někde na hranici průměru. Ani vyloženě špatná, ani vyloženě dobrá. Na malé ploše se autorovi nedaří rozestavět figurky tak, aby vás příběh táhl vpřed. K dobru mu budiž snaha o dodržení středověkých principů a absence tradičních fantasy prvků.

Novela právem oceněná cenou O nejlepší fantasy. Ačkoliv její autor patří mezi sváteční tvůrce, povídka Skyrm je výtečnou prací, do níž se vyplatí investovat i ten vcelku dlouhý čas.

Bohužel, povídka mě svým obsahem ani podáním vůbec neoslovila.