RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1678679680681682683684685686687688poslední (778)31081 příspěvků celkem
povídka: Kaltenštejnská nevěsta - Medek, Leonard
vyšla v: Memento mori
Sirius | **** | před 5369 dny

Bohužel klasický dobrodružný Medek, který však za staršími pracemi velmi pokulhává. Nápad taky není nejoriginálnější. Přesto je povídka hodně čtivá (zároveň i ukecaná), obsahuje minimum akce a disponuje celkem dobrou pointou. Avšak mistra AS sir LM netrumfne, i kdyby se snažil sebevíc…

kniha: Zlatý kříž - Renčín, Pavel
SiriusChico | ***** | před 5369 dny

Jedna z nejlepších věci co jsem kdy četl. Už jsem od Renčína četl Labyrint (vydávaný v Pevnosti na pokračování) a Nepohádku, ale ani jedno mě nepřipravilo na tak silný zážitek. Renčín má hodně velkou fantazii a na každá straně téhle knížky to jde vidět. Zlatému kříži je vytýkána nedotaženost a uspěchanost, ale kdo to takhle hodnotí asi nepochopil atmosféru knihy. Renčín se prostě snaží okouzlit a mě teda okouzlil absolutně. Je to jako byste vzali Nikdykde počeštili ho a (teď se podržte) zvedli ho o několik řádu výše. Je to prostě jeden velký, kouzelný, krvavý kolotoč. Žádných špatných metafor (Gaarq) jsem si nevšiml, právě naopak Prahu podle mě autor vykreslil dokonale, stejně jako Žďár. Už se těším na další mětské bohy (hlavně na mé milované Brno). Čeština a sloh je naprosto v pořádku (zase Gaarq) a kniha se čte prakticky sama. Ale co je nejdůležitější – je to první kniha české městské fantasy. Celkově mi přijde, za to všechno čím nás Renčín obšťastnil, pět hvězdiček jako nedostatečné ohodnocení.

kniha: Čas jako dar - Swainston, Steph
Madam Brbla | **** | před 5369 dny

Pokud jsem o první knize „Hradebních mýtů“ napsala, že se jedná o fantasy s prvky new weirdu, pak o jejím volném pokračování to platí dvojnásob. Tentokrát se začteme bez jakýchkoliv počátečních nejasností – už známe zákonitosti světa i hlavní postavy, nekoná se nic, čemu by čtenář prvního dílu nerozuměl, autorka nezdržuje vysvětlováním. Děj se odehrává 5 let po „Roce naší války“, Hmyzem zpustošené Čtyřzemí se pomalu dává do pořádku a kdesi daleko v oceánu je objeven dosud neznámý ostrov. Císař na první skutečnou poznávací výpravu a k navázání kontaktu vybírá čtveřici Eszajů: starého známého drogového závisláka Posla Janta, jehož očima vše „ich formou“ sledujeme, nevyzpytatelnou Námořnici Mlhu Atu, Lučištníka Bleska a nového Šermíře Střízlíka. Ovšem poražený ex-Šermíř Gio Ami se nehodlá smířit se ztrátou postavení a nesmrtelnosti nijak snadno… Jak dopadnou nepokoje ve Čtyřzemí, co vyslaná výprava nalezne na ostrově Tris a co sebou přinesou Eszajové za změny, to si již přečtěte sami, pokud máte zájem. Opět musím pochválit autorčinu schopnost vytvořit neidealizované, živoucí postavy se všemi jejich chybami, poklesky a ambicemi. Příběh je vcelku zajímavý, byť nijak složitý, ale poněkud zamrzí řešení deus ex machina v závěru (nikoliv samotný nápad, jen jeho zkratkovitě snadné provedení). Do světů Přesunu se podíváme 3×; v prvních dvou případech to působí samoúčelně, přibylo surrealistických popisů a snahy šokovat morbidními obrazy. Nicméně oblíbila jsem si žraločici Estragon a doufala v její větší zapojení do děje v její přirozené podobě… snad příště. Malé mínus dávám za občasnou zbytečnou popisnost věcí nepříliš zajímavých – chodů jídla na hostině (přeskočila jsem celou stránku:-)), oblečení atd. Musím přiznat, že téma války s Hmyzem mi přišlo o něco bližší než vzájemné třenice nesmrtelných Eszajů a smrtelných Zaskajů. Přesto byl „Čas jako dar“ plynulejším čtením, oba díly jsou tedy z mého hlediska (navzdory určité odlišnosti) na stejné kvalitativní úrovni. Jsem spokojená, k dokonalosti však cosi chybí. 78%

povídka: Barva - Pavelková, Alexandra
vyšla v: Farby strachu; Jupiter 0; Memento mori; Údolie ľalií
Sirius | *** | před 5370 dny

O proti předchozí povídce Memento mori je to docela pokles kvality. Téma a fantasy prvek jsou zajímavé, stejně jako prostředí Itálie, dokonce i pokus o tehdejší způsob mluvení se mi líbil. Příběh má ale bohužel dvě slabiny. Tou první je pro mě slabé vykreslení hrdinů do nichž jsem se ani jednou nemohl vžít, tím druhým problémem je pak absence napětí, o které se se autorka vytváří, ale vůbec jí to nejde. Inu, uvidíme, jak na tom bude Leonard Medek a zda se překoná laťku nastavenou Pavlem Renčínem.

Naprostá lahůdka od (Vel)Mistra. Cestování v čase a časové paradoxy ad absurdum. Co bylo dřív – vejce nebo slepice? Vřele doporučuji všem, co mají rádi cestování v čase. Jedna z nejlepších povídek na toto téma.

kniha: Dům mrtvých - Erikson, Steven
thorir | ***** | před 5370 dny

Druhý příběh z Malazké knihy padlých čtenáře zavede na již v prní knize zmíněný sedmiměstský kontinent. Děj začíná čistkou mezi říšskou šlechtou, kterou organizuje pobočnice Tavore, sestra Ganoese Parana, jeho druhá sestra Felisín je jednou z mnoha obětí této čistky. Stejně jako v případě prvního dílu jsou osudy Felisín a jejích spoluvězňů jen jedním z několika vláken splétajících celý příběh. V dalších čtenář sleduje osudy pěsti Coltaina a jeho „Psího řetězu“ prchajícího před armádou povstalců, osudy Kalama, Kvítka, Šumaře a Apsalar, známých z prvního dílu, nebo též dění na tajemné stezce rukou a ještě několik dalších vláken, které se dříve či později pospojují (a nebo nikoliv). Za sebe mohu napsat, že se mi kniha četla o moho snáze než první díl. S mnoha pojmy je v této fázi čtenář již seznámen (když ne důkladně, tak alespoň zběžně, ale i to velmi pomáhá srozumitelnosti děje), přesto – zřejmě tradičně – zůstává velké množství neznámých, některé jsou vysvětleny v průběhu, většina však nikoliv. Nicméně stále je to snažší čtení než Měsíční zahrady – na nové prostředí a nové postavy si čtenář rychle zvykne – a mnohé si velmi oblíbí. Erikson zde tedy opouští jakýsi nevyhraněný styl psaní postav a celkem jasně definuje dobro a zlo, čímž dává čtenáři možnost fandit konkrétním charakterům – i přes jejich obvyklé značné množství (kniha opět obsahuje přehledný rejstřík postav a pojmů – takže se není čeho bát). Děj je opět stejně (ne-li více) výpravný jako v případě Zahrad, též obsahuje velké množství akčních a bojových situací. Tempu děje a případným zásekům (které se v knize snad ani nenacházejí) nemám co vytknout. Erikson opět odvádí naprosto špičkovou řemeslnou práci, je to zkrátka Pan vypravěč. Jistá nespokojenost skutečně může být zapřičiněna nevýrazným projevem a vývojem některých postav, ale na ubrání hvězdičky to dle mého nestačí. Superlativům v komentáři tedy odpovídá moje hodnocení.

Během čtení tohoto dílu jsem měl takový vnutkavý pocit, že tenhle díl je zrovna jenom povinnost, kterou si spisovatelka před velkým grandiózním finále musí vytrpět. Celou dobu mě tahala za hodně nudnou příběhovou linii, okořeněnou klasicky kvantem vedlejších linií, jenže ta hlavní ne a ne se rozjet. Základ je patrný. Příběh prince dvojího krve, ale člověk se o něm prakticky nic nedoví, a až konec během asi 60ti stránek napoví, že to dokáže dávat smysl. Jenže konec nedokáže zvrátit celý rok Bradavic, a už jsem měl pocit, že tímhle dílem budu zklamaný, jenže opak se stal pravdou. Kupodivu jsem byl dost překvapený. Nakonec to rozhodně stálo za to, ale bylo potřeba si počkat až do konce. A velká účast Brumbála v tomhle díle byla alespoň zdárně využita.

povídka: Memento mori - Renčín, Pavel
vyšla v: Memento mori
Sirius | ***** | před 5370 dny

Jasných 5* musím dat už jen kvůli tomu, že se Pavel s elegancí vypořádal s historickou fantasy a využil všechny své zbraně, takže se svému stylu zase tolik nevzdálil. Sice nemám rád povídky, kde se moc kecá, ale Memento mori mi vyloženě sedlo. Má sympatické postavy, dobrý děj i prostředí. Není akční, není sprostý. Za to je mírně humorný (při rozhovoru hodináře s myší jsem se musel chechtat, stejně jako při odpovědi: „ty snad vidíš myši…“) Snad se někdy Pavel k tomuto žánru zase vrátí, protože je velmi talentovaným autorem a Ondra Jireš nechválil marně.

kniha: Exodus - Odom, Mel
rozmetal | **** | před 5371 dny

v pripade ze jste nehrali hru Hellgate London tak vam doporucuji aby ste knihu vubec nebrali do ruk. pribeh sice neni napsan vubec spatne, a to i dalsi dve pokracovani. Bohuzel vsak slouzi pouze jako pridavek pro hrace a tim padem je treti „posledni“ dil celkem neuzavreny protoze na neho navazuje herni linie. coz je skoda protoze prostredi i postavy jsou v pribehu celkem zajimave. Mozna se ale diky tlaku fanousku prece jenom autor uvoli a serii nejakym zpusobem uzavre.

kniha: Exodus - Odom, Mel
Madam Brbla | *** | před 5371 dny

Čas od času si můj mozek vyžádá pauzu a v takových obdobích se obvykle uchyluji k nepochybně zavrženíhodné relaxaci v podobě hraní akčních počítačových her a čtení akčních knih. V posledním případě „mozkové dovolené“ jsem obojí skloubila zásluhou „Hellgate London“: začala jsem hrát zběsile akční RPG v příjemně temném postapokalyptickém prostředí, přečetla si komiks (prostá zápletka, super obrázky:-) a také tuto knihu. Nečekala jsem nic světoborného, vlastně jsem spíš předpokládala, že se na to po pár stránkách vykašlu. V tomto směru se dostavilo příjemné překvapení, kniha se ukázala být svižně a bezproblémově čtivá. Samozřejmě se nad ní nesmí příliš přemýšlet, nároční čtenáři ruce (a hlavně oči) pryč! Příznivci akce ovšem zklamáni nebudou – pokud však neznají hru, pravděpodobně nezískají patřičný „feeling“. Anglická slovíčka jsou vůbec problém, co se vine celou knihou: překlad kvůli nepřeloženým názvům démonů, kouzel a vybavení působí místy poněkud rozpačitě, byť chápu vysvětlení, že v chatrném českém názvosloví ze hry nechtěl vydavatel dělat ještě větší bordel. V ostatních ohledech nelze nic moc vyčítat, standardy odpočinkového čtiva „Exodus“ naplňuje, ba dokonce se pokouší o hlubší psychologii hlavních postav. Preferujete-li tedy nekomplikovaný děj, akci, střelbu, krev, roztodivné příšery a atmosféru světa v rozkladu, neváhejte a čtěte; logiku, myšlenkovou hloubku a filozofickou bohatost hledejte v jiných titulech;-). 61%

kniha: Planeta Eden - Lem, Stanisław
willis | **** | před 5371 dny

Možnost, či spíše nemožnost navázat kontakt s cizí civilizací se Lemovým dílem táhne jako ta pověstná červená niť. Planeta Eden stojí někde na počátku téhle řady. Nakonec ale tenhle kontakt není ještě tak úplně beznadějný a nemožný jako v jeho pozdějších dílech Nepřemožitelný, Solaris nebo Fiasko.

kniha: Kushielova střela - Carey, Jacqueline Ann
Renča | **** | před 5372 dny

Líbil se mi příběh jako takový. Vadil mi ale ten „vyprávěcí“ styl autorky. Dlouhé popisné pasáže a málo dialogů, takže to působí nudně. Další díl bych už nečetla.

kniha: Galilea - Barker, Clive
BoredSeal | *** | před 5372 dny

Galilea je tak trochu Barkerův ústup z pozic chlápka ráchajícího se v krvavých delikatesách. Příběh komplikované historie božského rodu Barbarossů a miliardářské americké dynastie Gearyů je klasická Barkerova fantasy v současnosti, kam Barker přimyslel magická místa nebo domy se zvláštní aurou a historií, ve kterých v ústraní dožívá božstvo. Podle autora tohle má být romantická novela, což znamená, že si Barker klasicky užívá scény sexu a erotiky a neomezuje se tradičně na žádný druh sexuálních požitků, labužnických popisů a perverzních úchylek, kterým tedy holdují spíše ty záporné postavy. :) To že Barkerova fantazie a odvázanost nezná mezí, tenhle román potvrzuje, přesto bych ho ale označil za umírněný. Složitá psychologie postav je tu tradičně přítomna. Celkem obyčejný závěr bez vypjatého finále a jakoby příslibu pokračování mě docela zklamal (zvlášť když vím, že Barker má u fanoušků dluh dokončení sérií Knih umění, Abaratu a pokračování Cabala). Kniha se dala přežít, i když to už není v žádném případě horor. Ty tři hvězdičky chápejte spíš v kontextu k celkovému dílu Barkera.

kniha: Les mytág - Holdstock, Robert
Doubravka | ***** | před 5372 dny

Pro mě osobně hodně divná záležitost. Tak nějak jsem si představovala, že to bude úplně jiné a ejhle.. Asi jsem si představovala zase jednou nějakou klasickou hrdinskou fantasy, tentokrát lesní, či co, možná sem tam nějaký elf či lesní bytost, ale rozhodně ne totální pecku mezi oči mytologickým kladivem, navíc odehrávající se v Británii dvacátého století ;) Během četby mi pořád vrtalo hlavou, jak je možné, že se něco TAK divného líbilo tolika lidem a dosáhlo to tak vysokého hodnocení.

Naprosto originální, syrový, sofistikovaný a děsivý příběh, v němž Jungovy archetypy aj. individua z podvědomí lidstva jako takového (a že se nejedná o žádné beránky) ožívají v tajuplném lese. Někdy už člověk ani neví, co je přehráním jakéhosi starého mýtu, kdy se mýtus teprve vytváří a kdy je příběh současných hrdinů lesem se pohybujících vlastně mýtus předem daný.. Kniha je navíc psaná nádherným jazykem s výborným překladem Petra Kotrleho, za což má on i nakladatel můj nehynoucí vděk.

V ještě osobnější rovině mě Les mytág oslovil svým dějištěm – mám velmi ráda Britské ostrovy a všudypřítomné narážky na pastviny a lesy a potoky, které si dovedu tak živě vybavit, činily pro mě příběh ještě reálnějším.

Co dodat – momentálně hltám druhý díl a jsme zcela ztracena ;)

kniha: Dům mrtvých - Erikson, Steven
knedle | **** | před 5372 dny

Na zacatku jsem byl potesen, zadne bezejmenne postavy. Ale pak to slo zas do kopru. Erikson k tem desitkam narodu, jednotek a skupin z prvniho dilu pridava dalsi desitky. Nazvy jsou podobne a tak se pletou. Pridava dalsi a dalsi informace o svete, což sice dělá svět komplexnejší, ale nas, ctenare, zahlcuji. To, ze doted netusim, co presne jsou d'ivers me sere!

Nastesti chyby v tomto smeru, bohate nahrazuje skvele napsanymi novymi postavami – ostatne Psi retez je to nejlepsi v teto knize, strhujici pochod k zachrane, ktery… no nebudu spoilovat.

Stridave oblacno bylo s Filisin (na zacatku fajn, pak zajimavost spadla), Sumar je buh, ale Kvitkuv vyvoj (pokud to mel byt vyvoj) se mi zdal bidny. A doufam ze Apsalar se do deje jeste vrati.

kniha: Město - Simak, Clifford D.
stimílek | ***** | před 5372 dny

Srdeční záležitost od mého nejmilovanějšího spisovatele. V osmi kapitolách a epilogu sledujeme vývoj lidstva v průběhu mnoha tisíců let. Kniha je plná zajímavých myšlenek. Některé autor jen lehce nahodí a zapomene na ně, jiné se prolínají celou knihou. Komentáře ke kapitolám jsou roztomile „psí“ a posouvají jednotlivé povídky i celou knihu o ještě o kus výše. Autor rozšiřuje humanismus i na roboty a psy, ikdyž například lidský a psí pohled na blechy je diametrálně odlišný. Časem jsou lidé zapomenuti, posláni na odpočinek a lidství je převzato do tlapek nejlepšího přítele člověka. Tuto knihu považuji za povinnou četbu nejen pro milovníky SF.

kniha: Levá ruka tmy - Le Guin, Ursula K.
stimílek | ***1/2 | před 5372 dny

Paní Le Guinová v knize rozvíjí myšlenku společnosti, ve které chybí nejklasičtější rozdělení lidstva – na muže a ženy a přemýšlí, kam by taková změna vedla. Děj v daleké budoucnosti je zajímavý, stejně tak popis planety; líbily se mi vsuvky z bájesloví a hlavně pasáže vyprávěné Estravenem. Suma sumárum – líbilo se, ale po přečtění recenzí a komentáře Doubravky jsem čekal víc.

kniha: Stroncium - Kulhánek, Jiří
elanius | ***** | před 5372 dny

Aký môže mať človek dôvod prečítať si Kulhánka?

  • Prepracovaný príbeh či charaktery postáv? Nie, to (ani) v Stronciu nenájdete.
  • Hektolitre krvi a plné vagóny odletujúcich končatín? Autorov s podobnou tématikou je ako húb po daždi.
  • Čítate Kulhánka pretože je poulárny? Tak vás môj názor na Stroncium zaujímať nebude.

Ak (ako ja) čítate Kulhánka pre jeho skvelý humor, akým píše to čo píše, nebudete sklamaní. Stroncium má všetko, čo má mať. Príbeh nás zavedie do rôznych neobvyklých prostredí, akcia strieda akciu, hlavný hrdina je sympaťák a u ostatných účinkujúcich si nemôžete byť istí, na čiu stranu sa napokon pridajú. Humor je obsiahnutý v opise deja, prostredia aj v dialógoch. Jediné, čo Stronciu chýba (lepšie povedané, čo chýba mne) je pokračovanie.

kniha: Hlubinná bouře - Child, Lincoln
Madam Brbla | **** | před 5372 dny

První kniha Lincolna Childa, kterou jsem četla, přinesla očekávané poznání, že píše obdobný styl dobrodružné sci-fi literatury jako např. James Rollins nebo Matthew Reilly. Ovšem zatímco Reilly se soustředí převážně na akci a Rollins na dobrodružství a romantiku, Child se více drží v rovině vědecké (tedy z mého skromného laického hlediska). V atraktivním prostředí podmořské základny rozehrál zajímavý příběh o objevování tajemství v hlubinách, o lidské touze po poznání i zaslepeném fanatismu. Tématicky je kniha podobná filmům jako je třeba Levinsonova „Koule“ nebo Cameronova „Propast“, jen se tolik nezabývá psychologií postav a jejich vzájemnými vztahy. Děj sledujeme většinou prostřednictvím lékaře Petera Cranea, pozvaného na základnu, aby diagnostikoval a vyřešil množící se tělesné i duševní obtíže členů posádky. Crane je samozřejmě ten správný americký klaďas, ale drží se ještě ve snesitelné rovině, není to vyložený superman. U několika lidí se časem koná „nečekaný“ twist, tajemnou postavu pana Flytea a jeho mysteriózní plky jsem buď nepochopila, nebo autor sám nevěděl, co vlastně chtěl tímhle človíčkem sdělit. Přes charakterovou mělkost a další drobné vady na kráse je „Hlubinná bouře“ příjemně napínavým a svižně čtivým románem, ani chvilku nenudí a narozdíl od dvou výše jmenovaných pánů spisovatelů (zvláště Reilleyho) mě nedohnal k nechtěným výbuchům smíchu. Osobně mám v knihách i filmech tyhle izolované, tísnivé prostory podmořských stanic či ponorek v oblibě, hodnotím tedy vysoko: 75%

povídka: Oběť pátého roku - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | **** | před 5372 dny

opět mi to přijde jako stylistické SF retro, ale příběh je dosti silný, aby to unesl.

povídka: Rituál - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | ***** | před 5372 dny

opět perla. zase žádný průlom v originalitě námětu, ale zpracování na 1+.

povídka jak vyšitá z SF tvory ve východním bloku v 70. letech. není nezajímavá, ale jako jediná celkem děsivě napsaná.

povídka: Kočičí příběh - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | **** | před 5372 dny

silný příběh. snad jen má obvyklá výhrada, pointa je příliš polopatická, chybí jí atmosféra.

povídka: Sledovačka - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | **** | před 5372 dny

zajímavá povídečka. překvapivá pointa po zdánlivě nudné předehře.

povídka: Osudové hry - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | ** | před 5372 dny

docela silný potenciál, ale napsáno trochu násilně. jeden dva odstavce by šly odstranit bez ztráty smyslu (a naopak se ziskem zajímavosti). závěr mi přišel zase zbytečně odbytý.

povídka: Pracovní deník - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | * | před 5372 dny

ne příliš povedená anekdota, trochu moc dlouhá a pointa barvotisková…

povídka: Sen - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | **** | před 5372 dny

la vida es sueño. zajímavá variace na téma.

povídka: Schvalovací řízení - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | *** | před 5372 dny

docela zajímavé a podnětné. vyústění opět trochu uspěchané a příliš zřejmé. radši bych užil jako pointy nějakého obrazu než to napálit do čtenáře takto natvrdo. napětí tím vyprchá bez vyvrcholení.

povídka: Vidět Zemi - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | * | před 5372 dny

druhá neoriginální anekdota…

povídka: Viktorka - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | *** | před 5372 dny

průměrné dílko. známý námět, slušné psaní a žel pointa předvídatelná.

povídka: Obhajoba - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | *** | před 5372 dny

silný potenciál, ale pointa je poněkud odbytá, napsaná narychlo, jako kdyby už o nic nešlo. škoda.

povídka: Krok do neznáma - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | ***** | před 5372 dny

skvělé, mikropovídečka mystická přesně podle mého gusta.

povídka: Intermezzo - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | * | před 5372 dny

obsahově spíše průměrná anekdota. v kontextu ostatních dílek těžké zklamání.

povídka: Neznámý - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | *** | před 5372 dny

docela drsný příběh, kterému dle mého názoru chybí větší sevřenost a lepší kompozice. pointa není jasným vyústěním, spíše jde o kotrmelec (ale decentní).

povídka: Z deníku učnice Andělky - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | ** | před 5372 dny

řemeslo dobré, nápad nic moc. pointu lze odhalit příliš snadno a žádné překvapení se tak nekoná. v tomto žánru chybička…

pointa je na můj vkus příliš polopatická, ale jinak opět příjemné čtení.

povídka: Dopisy - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky
Gaarq | ***** | před 5372 dny

zbytečně dobré! [merle™] skvělé zpracování (kompozice a styl) také celkem známého námětu.

povídka: Prstýnek - Sebastiani, Ida
vyšla v: Minutové povídky; Nebe peklo ráj
Gaarq | **** | před 5372 dny

pointa příběhu je mírně profláklá, ale je dobře zpracovaná.

kniha: Minutové povídky - Sebastiani, Ida
Gaarq | **** | před 5372 dny

sbírka povídek jinak celkem neznámé české autorky, hodná pozornosti těch, kdo tento žánr vyhledávají. sbírka je relativně vyrovnaná, žádná superpřekvapení tu sice nečekají, ale většina povídek má hlavu i patu a to je v české SF na tomto poli dosti vzácné.

Dnes už legendární příběh o Conanově životní lásce Bélitě. Mě osobně tak skvělej nepřišel, ale patří ke klasice (a má i své hodně světlé chvilky).

1678679680681682683684685686687688poslední (778)31081 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu