RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1682683684685686687688689690691692poslední (778)31081 příspěvků celkem

Mírně stereotypní, ale i přesto zajímavý příběh o Černém Turloghovi. Tento vyhnanec se i přese všechno cití spjat se svým rodem natolik aby se sám na vlastní pěst pokusil zachránit dceru náčelníka. I když je to napsané pěkně, není tam nic u čeho by si čtenář řekl: ty vole(což se mi u mnoho Howardových povídek děje dost často).

Další skvělý výtvor, v hlavní roli zde vystupuje Kull jako barbarský král. No a co dodat? Kull je v plné síle lebky nepřátel pukají a čtenář může jenom spokojeně vrňet blahem a nechat po sobě stékát jejich mozkomíšní mok.

Je to jeden ze slabších Howardových kousků. No podle mě proto, že prim tu nehraje Conan, ale nějaká ženská. Conan zde figuruje jenom jako deus ex machina. I přesto je to od Howarda, tak ty dvě hvězdičky berte s rezervou a s chutí do toho.

Ano, to je přesně ten Conan, který vryl hlubokou jizvu to čtenářských srdcí všech generací. Ten Conan, před kterým dívky omdlévali a muži začali pochybovat o svojí sexuální orientaci. Je to ten Conan, který okouzlí i dnes. A teď něco k povídce – Conan, jedna ženská, druhá ženská, tajemný hrad ženská bitka a spousta drog. Co více k tomu říct? :-)

Jako povídka je to absolutně nečitelné. Je to prostě „jenom“ uvedení do Howardova světa Conana a dalších nabušených bijců. Hlavně mi přijde hrozně nepřehledná a aby jste se v tom chumlu informací vyznali musíte si namalovat mapu :-)

kniha: Cesta slávy - Heinlein, Robert A.
Madam Brbla | *1/2 | před 5393 dny

Sice je to už dlouhých 16–17 let (!!!:-O), co jsem tuhle knížku četla, ale celkem přesně si pamatuju, jak ukecaná, nezajímavá, nudná a otravná mi přišla (a to jsem v dobách své puberty byla spokojená s kdejakým připitomělým brakem). Čtení údajů na obalu hajzlpapíru se mi jevilo podobně podnětné a zábavné… Knihu jsem po dočtení věnovala místní knihovně a rozhodně nemám v úmyslu ji znovu shánět, abych si opravila či potvrdila názor na ni. Hodnocení 33,3% je velmi hrubě orientační, možná (pravděpodobně) si tenhle Heinleinův výtvor ani tolik nezaslouží:-). Slabé, velmi slabé… EDIT: Tak mi bylo vysvětleno, že je na „Cestu slávy“ potřeba nahlížet jako na parodii a pak je to super:-). Možná jo, pro mě se tím však nic nemění: dojem z prvního (a posledního) čtení byl špatný a nemám zájem ho napravovat (sem patří stydící se smajlík:-)).

Podle hodnocení jsem čekal, že to bude super. Ale takovou bombičku jsem nečekal. Skvělý nápad autora, který dotáhl svým umem k dokonalosti. Od začátku do konce není snad věta, u které bych jen pomyslel na to se zanudit. Kdyby bylo po mém, rád bych se o písečnících dozvěděl více. Jediné co tomu mohu vytknout je: proč toho není více, proč to není alespoň o trošku delší:o)))

kniha: Devět princů Amberu - Zelazny, Roger
hawai | ***** | před 5394 dny

Kniha men velmi mile prekvapila, precetla jsem ji na jeden zatah a uz se nemuzu dockat az se pustim do dalsiho dilu. vsem kteri maji radi fantazi a hledaji prijemne ctivou nenarocnou cetbu vrele doporucuji. Navic souhlasim, ze preklad z pera J. Kantůrka je opravdu jedinecny.

povídka: Průšvih - Hlávka, Jan
vyšla v: Ikarie 2008/08
Madam Brbla | **** | před 5394 dny

Po přečtení povedené fantasy povídky „Výprava“ jsem se zájmem stáhla další PDF Jana Hlávky a opět nebyla zklamána. Zajímavá a dobře napsaná povídka z pracovního prostředí romulanské agentury má z mého hlediska jediné mínus: prostředí Star Treku:-). Oproti Majklovi nemám ani to triko ze sekáče:-). Viděla jsem možná 2 – 3 díly seriálu, což stačilo akorát na to, abych usoudila, že to není nic pro mě. Nevyznám se v jednotlivých rasách, vztazích, událostech a zákonitostech tohoto kultovního světa, nemůžu vyčítat hrdinům lidskou psychologii, když nemám ánunk, jak by se vlastně měli chovat:-). Shrnuto: pobavila jsem se, ovšem poněkud mě irituje vlastní neznalost různých detailů… můj soukromý problém, nikoliv chyba autora, přesto ovlivnil mé hodnocení směrem dolů. Solidních 75%.

kniha: Kaldera 2 - Reynolds, Alastair
Julianne | ***** | před 5394 dny

První část románu jsem hodnotila 70 % s tím, že jde o návrat do skvělého Reynoldsova vesmíru, ale příběh se přeci jen nedá s Odhaleným vesmírem srovnávat. Omyl. Opravdu platí, že hodnotit jednu část bez druhé jednoduše nelze. V druhé knize románu se totiž tři linie dokonale spojí v jednu v ohromující pointě a ukáže se, že příběh není ani náhodou tak přímočarý a jednoduchý, jak se v první části mohl zdát. Prostě perfektní.

kniha: Měsíční zahrady - Erikson, Steven
knedle | **** | před 5394 dny

Tak, mám to za s sebou. A těším se na další kolo.
Někde jsem čet rozhovor, kde se Erikson zmiňoval o Cookově Černé legii jako impulzu (nebo něčem podobném) – a musím konstatovat, že Paliči mostů Černou legii opravdu připomínali. A teď už samotný komentář:

V komentářích je několirát objevuje výtka na tuny prostav – to ovšem není problém. Pravda – postav tam je tam hodně, každá patří do nějaké frakce (či více frakcí), které sledují své vlastní cíle, takže se to motá.

Jádro problému je jinde: Erikson čtenáři prostě nedá informaci, kdo se to právě objevil, žádné jméno, žádný náznak do jaké frakce patří. Ten (náznak) příjde nezřídka o 200 stran později a potvrzení pak o dalších 100 na to. Začalo to už v první kapitole – dva vojáci na hradbách, pokračuje u smrti vědmy, vražd assasínů atd, atd.
Na začátku knihy je seznam postav, což je fajn – často jsem se tam díval, ale to, že některé postavy mají až tři jména se tam neuvádí – ale v knize to je – na jejím konci, což jsem zjistil pozdě, po přečtení… Toť rada pro budoucí čtenáře.

Erikson bohužel také někdy sklouzne ke zmatečnému popisu probíhající akce. Nejednou se mi stalo, že jsem znovu čet celou dvoustranu, abych pochopil co se vůbec na stránkách odehrálo…

I když mám za s sebou celou knihu, jež se dá označit za uzavřený příběh, několik otázek „kdo nebo co to bylo“ zůstává.

Těším se na dvojku (a prej vysvětlující trojku…)

kniha: Líheň - Žamboch, Miroslav
Madam Brbla | ***1/2 | před 5394 dny

Nesdílím všeobecné nadšení z této knihy a důvodů je hned několik. KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY! 1) Marika Záhaňská: tato slečna mi ve své dokonalosti a neuvěřitelnosti nepřirostla k srdci – inteligentní, všestranná, obdivovaná krasavice, co se z běžné asistentky na VŠ během jediného dne vyšvihne na post šéfky ochranky mafiánského synka… A to jen proto, že upozornila právníka na potíže tohoto pohledného génia, nikoliv pro nějaké superschopnosti? Ha ha… ha (rozpačitý smích). Garderóbě této mladé dámy je věnována nebývalá pozornost, Žamboch se v popisování jednotlivých střídajících se kousků oděvu, jejich barvy a materiálu vyžívá jako nějaká ženská. Naproti tomu snad žádná spisovatelka (s výjimkou pisatelek románků červené knihovny) by nevěnovala tolik prostoru vnadným křivkám hrdinky a její nahotě ve všech možných i nemožných situacích. Nakonec i na ty superschopnosti dojde, Marika každou chvilku zázračně přemůže protivníky, případně jim unikne 30-metrovým skokem a pak je sama sebou udivená. Tyto dvě pozice prezentuje v jednom kuse: drsná versus vykulená. Už první díl obsahuje náznaky, kde se ty supersíly vzaly a vůbec se mi nelíbí, kam to celé směřuje. K tomu patří má druhá výtka ke knize. 2) „Líheň“ jako akční román s prvky nadpřirozena je OK, „Líheň“ jako parodická parafráze na Kulhánkovy knihy mi tolik nevoní. Nejsem zvědavá na vzájemné škádlení a poplácávání se mezi spisovateli, nakladateli a knihkupci, to ať si schovají na pokec do hospůdky. Přijde mi to poněkud impertinentní, malinko dětinské, kazí mi to požitek z četby. C) Logické kiksy v ději: Pořád nechápu, proč musela být Marika hned pasována do role šéfky, zcela důvěryhodné, nezpochybňované mnohem schopnějšími a kompetentnějšími profesionály; čím si to zasloužila? Třeba se to dozvím v druhém díle. Dále – hlavní hrdinové nakupují obtížně sehnatelné, zdaleka ne běžné vybavení za stamilióny euro, všechno zvládají nepravděpodobně rychle a bezproblémově; protistrana ovšem takové transakce není schopná vystopovat, místo toho se pořád pachtí za nějakými pofidérními svědky? No budiž, záporáci obvykle bývají neschopní tupci. A pak tady máme časový renonc v závěru, kdy kapitán Krčmář zavolá varování, je zatčen, převezen, vyslýchán dvěma vyšetřovateli po sobě – jeví se to PŘINEJMENŠÍM na hodinu událostí, než přijde telefonát ohledně výbuchu vily. Podle slov Mariky Záhaňské však od varování do příjezdu hasičů uplynulo ani ne 15 minut. Skončím s vyjmenováváním záporů, „Líheň“ je v podstatě svižně čtivá, oproti kulhánkovinám se nesoustředí jen na akci a potoky krve. Děj je popisován různými postavami, což jej příjemně oživuje. A na konečný závěr je brzy, ten si udělám až po dočtení druhé části. Zatím 65% s notně odřenýma ušima, jakož i dalšími přečnívajícími anatomickými součástmi.

kniha: Černá legie - Cook, Glen
hawai | **1/2 | před 5395 dny

Mám podobne pocity.Způsob jaky je kniha napsana mi vubec nesedl. Mela jsem velke problemy s orientaci v deji. Duvody jednani jednotlivych postav mi zpocatku hodne unikaly.

kniha: Ostřejší než hadí zub - Green, Simon R.
hawai | ***** | před 5395 dny

Poutavé čtení, skvěle vygradované setkání Johna a jeho matky. Samozrejme závěrečný boj nejen o osud Noční strany.

kniha: Nářek Slavíka - Green, Simon R.
hawai | *** | před 5395 dny

Po předchozích dvou dílech dost slabota.

kniha: Něco z Noční strany - Green, Simon R.
hawai | ***** | před 5395 dny

Ano, souhlasim, že počáteční inspirace zřejme pocházi od Gaimana, ale v této knize (serii) je podle mého názoru myšlenka druhé, temné strany Londýna dovedena o dost dál. Snad až k dokonalosti, temná strana se vším všudy. A John Taylor je drsnák drsnáků.

série: Noční strana
hawai | ***** | před 5395 dny

Temná strana Londýna a detektiv John Taylor, cokoli je možné. Souhlasím, že nejlepším dílem je asi Ostřejší než hadí zub.

kniha: Podzim Stínů - Green, Simon R.
shpina | *** | před 5395 dny

Rozhodně to slabší z Greenovy tvorby a to hlavně díky rozsahu. Totiž gejzír autorovy imaginace naplno vytryskne až zhruba na straně 300, do té doby je to poměrně nuda. Autor jen rozestavuje figurky na šchovnici a decentně je dobarvuje. Nicméně prostě příliš dlouho. Zkrátit prvních 300 stran tak na 100 a odstranit přeslazený happy end, byl by to klasický čtivý smrští nápadů přebitý green.

kniha: Popíjení půlnočního vína - Green, Simon R.
shpina | ** | před 5395 dny

V kontextu Grrenovy tvorby poměrně hrůza. Na jednom nápadu vystavěná kniha poměrně velkého rozsahu, bohužel poměrně nezajímavé charaktery a málo akce řadí knihu na chvost autorovy tvorby.

série: Orci - První krev
shpina | *** | před 5395 dny

Skvělé popisy soubojů, zajímavý nápad dosadit za hladní hrdiny orky, jejichž psychologie a chování není úplně dotaženo (místy prostě úplně ‚normální‘ vojáci, kteří jako by byli za orky spíše převlečeni). Celkem tedy velmi čtivá lehc enadprůměrná dobrodružná fanatasy série s trochu netypickými hrdiny.

kniha: Válečníci bouře - Nicholls, Stan
shpina | *** | před 5395 dny

Stejné, co minulé díly. O něco slabší z toho důvodu, že přecházející díly před sebou měly předzvěst velikého finále. To jakžtakž nastalo, nicméně celkové rozuzlení velice rozpačité. Čtivost ale rozhodně tento díl opět nepostrádá.

Román ve stylu Bulyčovovy Alenky. Popisuje humorná dobrodružství studenta Geni v neexistujících zemích s utopickým zřízením (určitá paralela i s Gulliverem, Baronem Prašilem atd.). Dost silně prorežimní, ale humorná stránka naštěstí nabývá vrchu.

kniha: Cynik - Kulhánek, Jiří
hawai | ***** | před 5395 dny

Vyborne.

kniha: Dobrák - Kulhánek, Jiří
hawai | ***** | před 5395 dny

To hodnoceni mi trochu uteklo,… Takle je to spravne. (:

Bykovská trilogie patřila v době mého dětství k mým nejoblíbenějším sériím. Alexej Bykov jako obyčejný chlap schopný neobyčejných činů a jeho přátelé se nám v Planetě nachových mračen představují jako mladí nadšení dobyvatelé vesmíru. Pokud pominu reálie z dob komunistického nadšení (ostatně nejsou nijak přehnané ani nadprůměrně rušivé), musím ocenit výborné líčení akčních scén i psychologické sondy do nitra hrdinů. Bykov, Jermakov, Dauge, Jurkovský, Krutikov či Spycin nejsou žádní superhrdinové z komiksů či ruských bylin. Mají svoje chyby a za ty tvrdě platí, ale především jsou hluboce lidští a snad právě proto si tuhle knihu občas s nostalgickým úsměvem na rtu opět přečtu a bude mi srdečně jedno, že jí někteří (zejména ti co tuto dobu nezažili) budou nazývat bolševickou agitkou…

kniha: Stín Černého hvozdu - Linc, Míla
Svarec | **** | před 5396 dny

Skvělá kniha. Největším kladem jsou sympatické postavy a dobová atmosféra. Na zadek sice nepadám, ale jsem uspokojen. Doufám, že autor na sebe s další knihou nenechá dlouho čekat.

kniha: Jak nezničit lidstvo - Westlake, Donald E.
elanius | ** | před 5396 dny

Westlake sa pustil na neznámu pôdu a dalo by sa povedať, že celkom slušne zablúdil. Neviem (a autor asi tiež nie) či to bol pokus o psychologickú sondu do rôznych politických režimov alebo detektívka bez zločinu. Jediné, čo toto dielo odlišuje od braku, je zasahovanie nadprirodzených bytostí do deja. Pre náhodného čitateľa je to priemer, pre mňa ako priaznivca Westlakeových Jak… sklamanie.

kniha: Měsíční zahrady - Erikson, Steven
thorir | ****1/2 | před 5397 dny

Úvodní příběh Malazké knihy padlých mnohé překvapí počáteční obtížností a složitostí. Chudák čtenář je doslova svržen do hlubokých vod příběhu a buď plave, nebo se utopí. Naštěstí, ti co vytrvají jsou v závěru pozásluze odměněni. Přesto musím dát zapravdu mnohým zdejším komentářům, postav je značné množství (což ani tak moc nevadí – kniha má přehledný rejstřík jmen a pojmů), děj v začátku z velké části nepochopitelný, co je možná nejhorší, Erikson reálie svého světa vysvětluje jen velmi pozvolna a ve velmi střídmých dávkách, a tedy i v závěru pak zůstává více otázek než odpovědí. Na druhé straně nelze neocenit značnou propracovanost světa, postav a celkově příběhu. Postavy jsou obecně velmi pěkně napsány a sympatie se v průběhu čtení přesouvají od jedné k další jako písek v přesypacích hodinách. Tam kde mi u jiných knih takováto nevyhraněnost vadí, tady mi to nepřišlo vůbec tak nemístné. Řekl bych, že zde se čtenář, spíše než s postavami, identifikuje s dějem. Ten je totiž, trochu paradoxně, hlavním tahounem knihy (i přes zmíněný „obtížnější“ začátek), nikde se nevleče, rozumě přeskakuje mezi liniemi příběhu a nutí čtenáře přečíst vždy ještě alespoň jeden další odstaveček. Erikson je navíc mistr vypravěč a paní překladatelka též odvedla neméně mistrovskou práci, takže text se čte vyloženě s radostí, neruší zde ani počeštěná jména a to je velmi významné plus. I přes neoddiskutovatelné neduhy si kniha zaslouží své víc než nadprůměrné hodnocení.

kniha: Lovci kostí - Erikson, Steven
atakua | ***** | před 5397 dny

Oproti předchozím knihám ze série přibyla spousta vtipných dialogů.

kniha: Obrův stín - Card, Orson Scott
Madam Brbla | ***1/2 | před 5397 dny

S rozpaky jsem dočetla další díl „Stínové série“. Doubravka už ke knize napsala vcelku výstižný komentář, nicméně přispěji se svou troškou do mlýna:-). O mistrovství O.S. Carda svědčí fakt, že i mezinárodní šachy, politiku a intrikování dokáže podat čtivým a srozumitelným způsobem. Jeho snaha dotáhnout sérii do konce však působí jako mlácení prázdné slámy a nijak nepotěší dvířka (co dvířka – vrata od hangáru:-)) otevřená k dalšímu pokračování. Od přečtení předchozího dílu se mi úspěšně podařilo zapomenout většinu událostí, což jen dokládá, jak málo na mě série o Fazolkovi zapůsobila (s výjimkou vynikajícího „Enderova stínu“). Děj je roztříštěný mezi množství postav, rozehrává a dotváří jejich osudy, žádný z nich mě nicméně neposadil na zadek, nikomu jsem kdovíjak nefandila, nikdo mě příliš nezajímal. Zvláště ti nejdůležitější hrdinové – Petr Wiggin, Fazolek s Petrou a jejich děti – mě převážně nudili, nevzbudili ve mně účast ani sympatie. Kniha je psána především formou dialogů – přirozených, místy vtipných, plných velkých myšlenek na téma celosvětového míru, sjednocení lidstva a jeho cestě k velikosti. Na věrohodnost se nehraje, kniha je ve svém idealismu jednou velkou utopií, ovšem to mi až tolik nevadí, je to přece fantastická literatura:-). EMOCE – to je něco, čeho byla plná „Enderova hra“ a „Mluvčí za mrtvé“, a právě emoce postrádám u „Obrova stínu“ ze všeho nejvíce. Spousta spisovatelů by upsala duši ďáblu, dokázat napsat román na takové úrovni, ale upřímně, pane Carde, od Vás se čeká víc… tahle guma už je z neustálého natahování zcela zpuchřelá, navlékněte si laskavě nové, neobnošené trenky, tyhle poněkud zasmrádají. 66,666%

kniha: Pán ledové zahrady - Grzędowicz, Jarosław
Majkl | ****1/2 | před 5397 dny

Ak by som mal jedným slovom charakterizovať túto knihu, nevedel by som. Napadajú ma hneď dva. Pôsobivé a fascinujúce. Autor túto knihu vytvoril ako zmes science fiction a fantasy odohrávajúca sa v magickom svete, kde mágia spáchala viac škody ako úžitku. Hlavný hrdina Ulf Nitj´sefni je vyslaný na planétu, na ktorej má zistiť čo sa stalo s vedcami žijúcimi v tomto bizarnom svete. Druhá dejová línia je zas príbehom princa, ktorý vás privíta opisom jeho prvej skúšky – pri čítaní si určite spomeniete na Martinových Piesočníkov. Obe línie sú veľmi zaujímavé najmä popisom sveta. Prvá línia je temná, zobrazuje strach z Pevcov či Tvorcov a prevedie vás miestnou faunou, flórou či poverami. Druhá línia je trochu menej zaujímavá, no tu dominuje opis mesta a jeho obyvateľov ako celku. Obe línie by mohli pochádzať z dvoch rôznych kníh, ťažko povedať, ako (a či) ich autor prepojí. Musím pochváliť aj prekladateľa, môžte lamentovať, že mal ľahšiu úlohu, pretože prekladal z jedného slovanského jazyka do druhého, no predviedol vynikajúcu prácu. Kniha sa číta neskutočne ľahko a hoci nie som milovníkom poézie, pri čítaní som zistil, že slová plynú krásne a ľahko, až som mal dojem, že kniha by sa dala miestami aj spievať. Som rád, že sa to prekladateľovi podarilo zachovať z originálu. Takisto postavy majú poetické mená, napr. Poslední slovo a pod. Po dlhej dobe som siahol po tradičnejšej fantasy a nie mestskej ako doteraz. Netušil som, že som siahol po knihe netradičnej, ktorá mi robila radosť takmer na každej stránke. Rozhodne doporučujem. 90% (pri čítaní dvojky mi napadlo, že som to možno nadhodnotil :))

kniha: Lucky Starr a měsíce Jupiterovy - Asimov, Isaac
avatar2 | ***1/2 | před 5397 dny

Další dík luckystarrovské série, který dává přesně to co slibuje – vesmírnou detektivku, která se nese v přísně logickém duchu Isacca Asimova, oživenou několika dietně akčními vložkami aby si i mladší čtenář přišel na své. Pokud toto čekáte, kniha vás nezklame. Půlbodík jsem srazil za to, že hledaného robota jsem odhalil už ve dvou třetinách knihy, což se mi u detektivek běžně nestává. Nebo je to spíš pozitivum?

No kdyby to byla normální povídka váhám mezi jednou a dvěma hvězdičkama, ale protože to je pouze součást románové řady, ještě k tomu napsaná na žádost čtenářů a v úvodu to přiznává, tak dávám hvězdičky tři. Protože svět Elantris je dostatečně zajímavý, aby čtenáře nenudil a právě naopak ho přiměl pátrat po dalších výtvorech od Sandersona.

povídka: Výměna - Hlávka, Jan
vyšla v: Pevnost 2009/06; Pevnost 2009/07
SiriusChico | **** | před 5398 dny

Je to sice zatím první část, ale rozjíždí se to hodně dobře. No posuďte sami, docela temná detektivka ve světě Star Treku bez laserů, transportérů atd. Spíše takové komorní psychologické drama, prostě mňamka.

povídka: Hlas rozumu - Sapkowski, Andrzej
vyšla v: Zaklínač I - Poslední přání
papuja | **** | před 5399 dny

Povídka nepovídka:o)) Je to taková spojnice mezi ostatními povídkami se svým malým a částečně vtipným příběhem.

V této výborné povídce stojí zaklínač na rozcestí. Může se vydat třemi směry. 1.Zabít jednu stranu 2.Zabít druhou stranu 3.Nevměšovat se do daného problému. Stojí před volbou: která z možností je nejmenší zlo. Když se na to podíváte z více úhlů, myslíte že zvolil opravdu cestu nejmenšího zla?

Pohodová povídka s kapánkem humoru, kde děj graduje až na úplném konci.

Výborná povídka ve které zaklínači místo vězení nabídnou výdělek ať už danou práci přijme, nebo nepřijme:o))

kniha: Nekroskop - Lumley, Brian
avatar2 | ***** | před 5399 dny

K téhle knize jsem se vrátil po letech a je stejně dobrá jako kdysi. Nekroskop tak trochu žánrově putuje mezi fantasy a hororem. Místy se příběhu nedá upřít určitá naivita, zejména na posledních stránkách, ale příběh je prostě výborně napsaný. Výrazně mu svědčí putování mezi prostředími – politikaření na straně ruské „esperské“ rozvědky a na druhé straně takřka dětský hrdina Harry Keogh. Prostředí se střídají dost rychle na to aby ani jedno neomrzelo, což je asi základ úspěchu. Prostě dobrý příběh. Pokud mne pamět neklame, série má kvalitativně sestupnou tendenci, časem to ještě prověřím.

Oproti Planetě nachových mračen více psychologicky zaměřené a tedy i více klasicky Strugacké.Snad neprozradím moc když napíšu, že je to díl ve kterém Jurkovskij najde smysl svého života coby planetologa a kosmonauta což ho bohužel bude stát i vlastní život.Vypraví příběh svářeče Jury, kterému uletí kolegové na Saturn a on shodou okolností skončí na Tachmasibu společně s Jurkovským,By­kovem,Krutiko­vem a Žilinem, kteří ho vezmou na Saturn sebou. Cestou prožije dost dobrodružství aby byl na závěr svědkem prvního kontaktu.Dost čtivé a oddechové.

1682683684685686687688689690691692poslední (778)31081 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu