LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Táto poviedka ma bavila najmä svojimi náražkami na literatúru a spisovateľov. Pamätná veta bola reakcia na Heinleina Dickom :) Ináč je to slušne napísané, s ohľadom na vynikajúce Žiješ jen jednou či Kočičárnu hodnotím 70%.

při pohledu zpět, formálně i obsahově je to bomba. z dnešního pohledu je to trochu víc ukecané než by bylo nezbytně nutné, převažuje akčnost na úkor příběhu, ale pořád to má šťávu.

Knihu překládal Richard Podaný, což je naprostá záruka kvality, ačkoli dobře, ani on nemusí sednout každému. Každopádně dávám přednost povídce, je hutnější a silnější. Kniha není špatná, ale jejích kvalit nedosahuje. Je ovšem škoda obálek, pod kterými tu Růže už dvakrát vyšla…

Vcelku originální svět, kdy díky prokletí hvězdného moru lidé získávají neobvyklé vlastnosti, které jsou vždy dvousečné. Závěr mi přišel trochu uspěchaný v porovnání s poměrně dlouhým a podrobným rozjezdem, také některé rozpracované linie byly uzavřeny pár větami. Co mi přijde bídné, je redakční a korektorská práce – tolik chyb a překlepů si tahle zajímavá kniha, od které jsem se chvílemi vůbec nemohla odtrhnout, vůbec nezaslouží.

byť pořád kvalitativně nevyrovnané, sborníky mloka vytrvale posilují. a to je jedině dobře. ať už jsou poroty „přísnější“ nebo psavci zkušenější, doufám, že trend vydrží.

docela dobrá space opera, sice místy poněkud operetní, ale jinak zajímavé čtení. dokonce s druhým rozměrem!

Chválozpěv na Leibowitze nie je kniha pre každého. Zachytáva tri príbehy ľudstva v odlišných obdobiach. Ľudstvo, ktoré po nukleárnej vojne horkoťažko prežilo a uchovávanie poznania si vzali na plecia tí, ktorí stáli proti vede. Asi vedeli prečo. Ľudstvo dospelo k takým poznatkom, ktoré im dali do rúk strašnú zbraň, ktorej sa boja mnohí z nás. Stačilo by pár minút a z nášho sveta by zostala len mŕtva guľa bez života. Jednotlivé príbehy sú dobre napísané, najviac sa mi páčil prvý, ktorý zaujme najmä výraznou hlavnou postavou. Tá vytrvalosť práce na niečom, čo nemôže za súčasného stavu vedomostí pochopiť bola nesmierna. Kniha obsahuje množstvo latinských viet, modlitieb a hlavne myšlienok, ktoré naozaj nútia k zamysleniu nad ľudstvom – najmä nad jeho nepoučiteľnosťou.

Kdykoli jsem četl cokoli od některé z renomovaných lady české fantasy, měl jsem dojem, že jejich dílo stojí za … úplně malinkato. Došlo to tak daleko, až jsem uvažoval, jetli nevědomky nejsem literární sexista, který a priori podvědomně každé takové dílo odsoudí. A nejsem :-). Aspoň mě o tom přesvědčila povídka Františky Vrbenské, která je naprosto úžasná. Poutavý příběh a oku lahodící jazyk (nahlas jsem to nečetl) jsou hlavní devízy perfektní povídky, zřejmě nejlepší z celého sborníku.

Čtivá a svižná povídka bez „přidané hodnoty“, ale na jedno přečtení potěší i zabaví.

Obrovská očekávání a ona je to „jen“ naprosto skvělá kniha. Trochu mi nesedl překlad, ale jinak (nepočítaje obálku, za kterou jsem se v MHD docela styděl) krásný a originální příběh, vyprávěný výbornou formou. Klasika, která rozhodně stojí za přečtení.

Příjemná a poměrně vtipná pointovka, kterých opravdu není mnoho.

Akční to je, ale… Ale postava je (stejně jako v konci křížů) příliš nezničitelná, nezáživná a jedná s opravdu velikými rozpory. Autor mě prostě akcí ani hláškami nedokázal odtrhnout od sledování nelogičností. Škoda, skloubit námět Temných záblesků s jeho současnou vyspělostí, mohla by vzniknout opravdu dobrá černá akční rezničina.

O fous lepší, něž konec křížů. Nicméně autor rozhodně není tak vyspělý, aby si mohl dovolit zabít celou polovinu knihy poměrně obyčejným vyprávěním. Opravdu neumí takový příběh ozvláštnit, či okořenit. Akční část je již na dobré úrovni.

Zajímavé, promyšlené, velice sugestivní. Líbí se mi vysoký stupeň naturalismu, s kterým Miéville přistupuje ke svým hrdinům a světu. Jediná věc mi trochu kazila požitek ze čtení – příliš často opakovaný postup, kdy se k nějaké události, nebo postavě rozvíjí retrospektvině její pozadí , či příběh (což sice zvyšuje plasticitu a barvivost románu, ale zároveň snižuje čtivost)

Na Bulyčova trochu nezvyklá spaceopera, nicméně poměrně slušné úrovně, něco ve stylu Edmonda Hamiltona a jeho Hvězdného vlka nebo ságy o Marku Stoneovi. Postavy jsou poněkud nepropracované a děj je chvílemi nepřehledný, ale to nakonec u spaceopery není nic nezvyklého. Hlavní postava Andrej Bruce mi něčím připomíná Milese Vorkosigana od Bujoldové.

Výborná antologie, zřejmě to nejlepší, co před rokem 1980 vyšlo u nás. Bohužel nízký náklad a tudíž spíš sběratelská raritka.

Spolu s antologií Labyrint pravděpodobně jedna z nejkvalitnějších povídkových antologií vydaných před rokem 1980.

Slabší 3* Zdá se mi, že pan Feist vaří z stále tu samou polívku- stále ty samé motivy, v čele dospívání dvou mladých kluků v muže, které se odehrává v temných časech. A hlavně záporák, kterého prý zabijí pět knih či kolik. To je opravdu vrchol trapnosti. I tak se panu Feistovi nedá upřít to, že se z něj stal klasik dobrodružné fantasy, ta kniha je taková jednohubka. Inu, budu se těšit na druhý díl.

Tak túto knihu by mohol napísať aj Stephen King. Obsahuje všetko čo dobrá kingovka potrebuje. Americké reálie, k tomu adekvátne postavy, svižný dej, tajomného nepriateľa. Ale to by bolo na recenziu troška málo. V jednom americkom mestečku je každý mŕtvy, zisťuje to miestna lekárka so sestrou, ktoré ihneď informujú miestneho šerifa. No ako na potvoru má dostatok schopných kolegov aby celú situáciu zvládli sami s menšou skupinou odborníkov. O čom presvedčí aj guvernéra, bývalého kolegu, a tak sa mestečko môže uzavrieť. Čo už sa dávno stalo bez ich vedomia. Tým sa končí aj prvá časť knihy, v ktorej sa čitateľ dostáva do obrazu. Nastáva druhá časť, v ktorej sa Dávny nepriateľ predstaví v plnej sile. K jeho predstavenie autor našťastie vytvoril dostatok sympatických aj „menej sympatických“ postáv, ktoré sú rovnako nezaujímavé ako hlavné postavy. Podobne ako oni nestoja za pomenovanie v recenzii. Ale aspoň spĺňajú svoj účel a môžu sa predhadzovať neznámemu protivníkovi. Dá sa povedať, že sa dostávame do najlepšej časti knihy, ktorá nás pekne oklame. Autor nás presvedčí, že postavy bojujú s nadprirodzeným nepriateľom a všetko je márne, kto však drží v ruke knihu, vie že to nemôže takto skončiť. Čo však nevadí lebo sa to stále číta, lepšie a lepšie. Koontz nám pekne dávkuje nové informácie, ktoré sprostredkuje anglický spisovateľ, to len aby všetky postavy neboli len Američania . No máme všetky informácie. Je čas na finále. Aj keď je slabšie ako prostredná časť knihy určite nesklame. Čo sa vierohodnosti týka je asi jediné možné. Začo treba Koontza určite pochváliť hlavne s porovnaní s ostatnými knihami, ktoré som od neho čítal (iba dve). Každému je jasné že kniha smeruje k happyendu. Na ceste k nemu pomrú ďalšie postavy, čo je nevyhnutné. Osobne mi nevadilo, že je koniec románu viac menej jasný od druhej tretiny knihy, veď sa to dobre číta. Možno to nie je hlavné, určite dostačujúce. Čo povedať na záver, ak niekto minul knihu pred vyše desiatimi rokmi, ako ja, je čas to napraviť. Necelých štyristo strán je uspokojivá dĺžka, ktorá dokáže naplniť knihu zaujímavým čítaním. Na začiatku som spomenul Kinga, kniha sa jeho najlepším dielam nemôže rovnať. Osobne si myslím, že aj majstrovi v niektorých dielach prospel rovnaký rozsah.(Nespavost a Nezbytné veci aj iné). Zdá sa mi, že existuje aj elektronická verzia, tak záujemca nemusí riešiť ako sa k tomu dostať od toho je tu toto fórum.

Prevzaté z ebookfora

Pokračování Průsmyku je podle mého ještě kvalitnější než předchozí část. V knize se objevuje hlavní postava cyklu- lékař Slava Pavlyš, jako člen posádky kosmické lodi, která zkoumá planetu. Netuší, že zde před 20 lety ztroskotal kosmický koráb Pól a někteří lidé stále žijí. Eddings by popsal 3000 stránek, Bulyčov vše shrne na rozsahu větší novely. Jediným záporem knihy, je poněkud odbytá typografická úprava (propojení obou dějových linií do jednoho souvislého textu), která ruší při čtení.

Aj keď som prečítal len tieto dve knihy a samotná veľká séria ma ešte len čaká, môžem sa vyjadriť či je dobrým nápadom prečítať najprv prológ. Áno, je. Do hlavnej série už vhupnem so znalosťami postáv, vzťahov medzi nimi a reálií. Vychutnám si narážky na Milesovu minulosť ako zasvätený čitateľ. A či sa oplatí čítať najprv hlavnú sériu a tak prológ? (Zrejme) áno. Rôzne narážky v priebehu jednotlivých dielov na Milesovu minulosť po desiatich dieloch budú vysvetlené v poriadnom príbehu prológu rozsahu dvoch kníh. Nebude to len súhrn náražiek, z ktorých si poskladáte Milesovu minulosť. Pre skvelé postavy, vzťahy medzi nimi, ktoré sa postupne vyvíjajú a skvelý dej druhého dielu, môžem tento prológ doporučiť ako kvalitné oddychovejšie čítanie.

Druhý diel prológu je oveľa lepší než diel prvý a preto som hodnotenie prvého zmenil :) Zo začiatku sa to ale nezdá, dej ja zameraný na Vor-niečo spoločnosť, na predstavovanie nových postáv, na Cordeliino spoznávanie sveta. Koudelka a Bothari majú väčší priestor ako v prvej knihe a nové postavy (najmä Drou) zaujmú. V polovici knihy nastane zvrat a dej je už dynamickejší a zaujímavejší. A oproti prvej knihe oveľa viac. :) Postavy si obľúbite, dej je celistvejší a vzťahy medzi postavami naberú na obrátkach. Nie sú len nejakým doplnkom príbehu, ale sú veľmi dôležité pre skvelý čitateľský zážitok. „Nakupovanie“ je ozaj pamätná scéna :) V rámci epilógu si stihnete obľúbiť aj samotného Milesa. Som zvedavý ako budú pokračovať vzťahy postáv starých (Koudelka, Bothari, Pjotr) a nových (Miles, Gregor, Elena, Ivan) v hlavnej Milesovej sérii. Rozhodne doporučujem :)

Povídka dostala v roce 1965 Huga a tak jsem se rozhodl jí (přes svou nechuť k povídkám) přečíst. Zápletka je velice prostá: na Venuši žije několik století ryboještěr ichtyosaurus a všemožní lovci se ho snaží dostat na hák harpuny. Celá povídka je vlastně o jednom takovém lovu, který podniká lovec Carl v doprovodu mladé miliardářky, na palubě speciální lodi Desetiroh. Povídka není špatná, ale prostě děj je nepropracovaný, potřeboval by mnohem větší prostor. Docela bych i věřil, že autor knihy Čelisti povídku četl, neboť je zde až příliš mnoho „náhodných shod“.

Zajímavý námět, celkem dobře napsané, jen mě maličko rozčilovalo zbytečné „vysvětlování“ podstaty tajemna. velmi dobré.

Zatiaľ nepoznám reálie Milesovho sveta a asi preto mi tuto BorgDog doporučil čítať najprv tento „prológ“ pred samotnou Milesovou sériou. Na jednej strane som sa pripravil o narážky na príbeh tejto knihy, na strane druhej sa ľahšie zorientujem v tejto politicky prepletenej sérii. Aspoň z pohľadu čitateľa, ktorý prečítal len túto knihu autorky. Kniha ma zaujala od prvých riadkov, po niekoľkých vetách sa čitateľ ocitá v napínavej situácii. Očakával som skôr akčnejšiu knihu, no táto ma veľmi prekvapila. Celý dej je zameraný na napätie medzi dvomi postavami – Cordeliou Naismith a Aralom Vorkosiganom. Aj keď sú z pohľadu vojny nepriatelia, napätie medzi nimi je také ako medzi mužom a ženou, ktorí na seba pokukujú, spoznávajú toho druhého… a postupne sa zamilujú. Neberte to však ako nejakú červenú literatúru :). Skôr romancu. Diplomatickú a prepletenú romancu. A perfektne napísanú. Ešte ma prekvapilo vykreslenie Bety a Barrayaru. Knihu napísala žena a je to poznať – postavy sú veľmi dobre vykreslené, rovnako aj seržant Bothari, ktorý ma najviac zaujal. Som zvedavý, ako sa bude jeho osud vyvíjať, je to skutočne pozoruhodná a tragická postava. Cením si knihy s postavami, ktoré si tak obľúbite, že by ste o nich čítali aj blbosti nesúvisiace s príbehom. Dej je takmer bez akcie, ale mimoriadne pútavý. Pri čítaní som sa chvíľami usmieval (pri očakávaní bozku, a ten stále neprišiel :)) a chvíľami som bol zhrozený a naozaj som ľutoval Bothariho, či som bol pobúrený (zaobchádzanie s Cordeliou po návrate k mame). Chvíľami som sa strácal v politike ale to je asi jediný mínus. Zatiaľ dávam 90% (teraz už o 10% menej). Možno sa to tým, čo prečítali Milesovu sériu zdá priveľa, no hodnotenia časom niekedy mením. Uvidíme, či sa toto zmení po prečítaní ďalších kníh.

K téhle knize člověk musí přistupovat podobně jako k předchozímu Jeruzalémskému masakru, to znamená nebrat ji úplně vážně. Autor tam neustále cituje z profláklých scén profláklých filmů i knih a prostředí je jedním slovem ujeté. Navíc si pan Procházka vzal k ruce atlas hub a tak se o těch podivných věcičkách čtenář nechtěně dost dozví. Ale je to zas o něco menší úlet než už zmíněný Neffův díl.

Pavel opět nezklamal. Jsem rád, že jsem měl možnost slyšet audio verzi. V jedenáct v noci na intru to zní úplně děsivě.:-)

skvělá kombinace alt.hist a detektivky, šmrncnutá okultně-náboženským kari. co zamrzí starého veterána konkultuření, to jsou logické mouchy v nástinu alternativního světa; jinak by to byl plný počet. výborné řemeslo a zajímavá kombinace nápadů.

Tak na tuto knížku jsem se hodně těšil a i přes celkem vysoká očekávání mě tato komunistická satira rozhodně nezklamala. Autor nám vtipně a s nadhledem předkládá svět ve kterém jsou všechny osoby plně programovatelné (v programech HUMAN BASIC, HUMAN PASCAL případně experimetální HUMAN NONCONFORM) a tím pádem i kontrolovatelné. Knížka ovšem obsahuje i pasáže ze kterých mi při čtení běhal mráz po zádech a geniální pointu. Moje nadšení trošičku upadlo na začátku Druhé části knihy, která je hodně předvídatelná a samoúčelná. Snaha ukázat nám pohled z tzv. druhé strany barikády by přece jenom možná šla napsat napínavějí a více nepředvídatelně. Každopádně závěr knihy to všechno bohatě kompenzuje. Doporučuji.

Moc hezké zakončení trilogie, jednodušší koncept, lepší čtivost, silný závěrečný motiv.. 80% akorát

velmi zajímavá časovka, dobře napsaná, jen s několika malými škobrtnutíčky.

logicky chatrný dobrodružný příběh prošpikovaný několika bohy ze stroje. autor navíc příliš často bojuje s jazykem. jo, je tam nějaké to střílení, nebo co…

Četl jsem několikrát v době kdy bylo fantasy knih jako šafránu. A vždy se mi to líbilo.

Po výborném prvním dílu jsou zbývající části trilogie Tamuli velkým zklamáním. Už ve druhém díle jsou totiž odhalena téměř všechna tajemství, a tak se ukáže, že pokud jde o zápletku, Eddings vykradl své předchozí knihy, zejména pentalogii Malloreon. Ještě horší však je, že ze série se v průběhu zbylých dvou dílů vytratilo veškeré napětí, stejně jako obavy o osud oblíbených hrdinů. Čeho se bát, jesliže na jejich straně je mocná a nesmírně chytrá bohyně a téměř všemocný artefakt, zatímco hlavní protivníci jsou navzdory své moci povětšinou idioti (nezranitelnost hrdinů nejlépe demonstruje fakt, že když nakonec dojde k úmrtí jedné z hrdinek, během následující kapitoly je oživena). Vše pak korunuje až příliš „přesládlý“ závěrečný happyend. Trilogie Tamuli je tak pro mne tou sérií, která započala rychlý úpadek Eddingse, do té doby jednoho z nejlepších spisovatelů fantasy. Smutnou pravdou přitom je, že jeho novější práce (Althalus, tetralogie Dreamers) v tomto trendu pokračují a jsou ještě o dost horší než poslední dva díly Tamuli.

skvělé, skvělé, skvělé! to první je za sloh, to druhé za nápady, to třetí za skoro dvojitou pointu.

zajímavá povídka s nostalgickou atmosférou. jen kdyby byla napsaná trošku líp, autorčin zmatečný sloh tu je cítit až příliš jako nefunkční.

pitomina, tvářící se vtipně. hrůza.

Zkáza to je maximálně tak mravů autorů dnešních knih. To co by se jinde vešlo tak max do 2 a půl kapitoly, to tu je roztahané na celou knihu. Navíc nic moc dějově. Tváří se to skoro do konce jako nudná duchařina a zjištování čarodějnictví, aby to na konci bylo celé rychle utnuto. Sice se dozvíte kdo to způsobil, ale jak a proč už autor nevysvětlil (navíc mu teď ještě militantní antiextremisté můžou přišít podporu pravicového nacionalizmu :P).

Výborně napsané, bohužel ne úplně nedomyšlené. Možná, pokud by vyšly další knihy tohoto cyklu, pár věcí by se ještě objasnilo, ale ani to by nic nezměnilo na konci, kde mi přijde, že autor se pro to, kdo je vrahem, rozhodl stylem „ententyky“. Nicméně za přečtení ta kniha určitě stojí, i když být ještě trochu lépe promyšlená, hodnotila bych výše.

Velice čtivá kniha se zajímavým příběhem. Je to spíše úvod k druhému dílu, kde děj naplno vyvrcholí. Děj je popisován z pohledu několika výborně vymyšlených postav, kterým fandíte od začátku do konce. Každý milovník české tvorby by nad tímhle dílem neměl otálet.