LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Zeměkoule sužovaná přírodními silami,které se vymkly z normálního běhu věcí… nepřipomíná vám to něco? Ale Souček o tomhle psal už před spoustou let. Kvůli této novele jsem nestihl autobus,kterým jsem měl odjet z města, protože jsem se nedokázal odtrhnout. Tak si to sežeňte, přečtěte a dumejte. Dumejte…

Vynikající povídka, která patří k nejlepším pracím ve fantastickém žánru.

Zatím jsem četl jen povídku „Písečníci“. Myšlenka se mi zdála vyloženě skvělá, jedna z nejlepších, které jsem měl kdy tu čest..! Písečnické armády mě doslova uchvátili. Škoda, že se autor jejich zvykům a jejich přirozenému chování nevěnoval déle, škoda, že se tak rychle sadistickému Kressovi vymkli z kontroly. To považuji za jedinou pihu na jinak vynikajicí povídce..

Zas až tak mě tahle kniha nenadchla. Chvílemi mi přišla přiliš vykonstruovaná (takový paranoidnější Heinlein, neumím to přesněji vyjádřit). Za přečtení stojí, ale jinak „nevermore“.

Většina povídek v knize mi přišla spíše průměrná. Ale poslední povídka Písečníci toho hodně vynahrazuje, ta je prostě výborná.

Výborná povídka opět od Pecinovského. Jeho náměty jsou celkem neotřelé. Žít s tím, že pokud se zraníte tak, že budete dlouho mimo pracovní schopnost, takže je jisté, že vám index vitality klesne pod 100, tedy nemá smysl vás léčit… proč ne? :) Ale jen díky tomu by si ta povídka nevysloužila místo u mně v nejlepší čtyřce, takže si to přečtěte.

První věc, kterou jsem od Pecinovského četl. Bylo to na doporučení a povídka mě rozhodně nezklamala. Stejně jako u ostatních bych měl napsat, že je úžasná, protože patří do mé TOP 4. Díky tomu můžu o Pecinovském prohlásit, že je to jediný česky píšící autor, kterého čtu.

Výborná povídka, která patří mezi mé 4 nej. Simon Kress se nezdá, ale je úžasný. Ovšem v porovnání s písečníky… no, nevím :)

Kulhánek se evidentně pokusil napsat něco jiného – a povedlo se. Do knihy vtěsnal hromadu svých strašáků („lásku“ k reklamám, k telenovelám, k autoritám, apod.) a navíc se tématicky silně přiblížil k tak závažným knihám jako třeba 1984. Takže ač opět samá krev, tak tentokrát hlubokomyslná krev (manipulace lidmi – loutkami monstrozních rozměrů), která je více než aktuální. V tomhle všem autorovi dávám za pravdu. Bohužel je vše na úkor vykreslenosti charakterů hlavních postav. Longin je takový nijaký a až na samém konci knihy začíná mít trochu jiskru. Corgen silně připomíná pana Vriese z nočního klubu… Paradoxně mi přišly nejživější mrtvoly. První polovina knihy je zmatečná a děj se jakoby utápí v chaosu. A to až do té doby než se Longin začne věnovat mezihvězdným letům. Odtud kniha začíná být už standardně čtivá.. Závěr celé knize dává fazónu a objasňuje i ty nejnejasnější nejasnosti. A motiv matrixu v matrixu je vpravdě HODNĚ cynický:).

Hurá! Vize skvěle fungující anarchistické společnosti je jednou z mála, na které jsem při svém putování SF světy narazil…snad by se dal připomenout jen Vyděděnec U.K.LeGuinové. Alespoň 7 hvězdic bych nejraději dal za tenhle „návod, jak na to.“ Takhle mohu maximálně ukápnout trochu reverzní sentimentality kvůli tomu, že nežiji v době, kdy je možné se na jinou planetu opravdu přestěhovat.

Edice Pevnost kniha č. 14 – Silnice kolem kousku světa. Stejný problém jako u knihy 2× čaroděj v akci i když tam autorka měla ze dvou jednu povídku která taktéž jako tato kniha na mě nijak úctyhodně nezapůsobila. Na takovýto svět magie zřejmě nejsem zvyklý i přesto, že napsáno je to dobře a poutavě. 4/10

Edice Pevnost kniha č. 13 – Pištec na bráně k západu. Příběh při pohledu vypadá opravdu originálně a i se rozjíždí slušným tempem, ale postupně se samotný příběh tak komplikuje, že jsem se v něm začínal ztrácet. I přesto autor výborně popisuje prostředí světa, ve kterém se tento příběh odehrává a to jentaktak zachraňuje nudný a opravdu dlouhý příběh. 4/10

Nepřímé pokračování svazku 275. Šílený včelař Shawn Braddock je zavřen v ústavu, ale stále je spojen se svými miláčky. Včely napadnou letadlo a následně usmrtí několik dalších lidí v Londýně. Na hřbitově mezitím obživne včelí monstrum a vše směřuje k vysvobození Braddocka. John a Sukodostane vyšetřování na starost a na konci dojde k souboji v ústavu. Tento řadový díl se trochu vymyká standardu. Je zde neobyvkle mnoho mrtvých. Taky zde nejsou žádné obří včely jak je tomu na obálce, ale obyčejný smrtící hmyz. Ale i když je to přitažené za vlasy, tak se to dobře čte.

Na pozadí standardního maloměstského nemocničního provozu osmdesátých let se odehrávají osudy několika lidí obdařených paranormálními schopnostmi, díky kterým vědí víc než by sami chtěli. Kniha Jany Rečkové je mixem lékařských historek s mysteriózním hororem. Na její styl se těžko zvyká, jedná se o dost zemitý, skeptický jazyk, který ale dobře slouží celkové atmosféře. Knize lze těžko něco konkrétního vytknout, snad jen to, že ničím nevyniká – dočtete ji a bez nějaké větší stopy sáhnete po něčem jiném.

Edice Pevnost kniha č. 5 – 2× Čaroděj v akci. Kniha obsahující dvě povídky. Více mě zaujala ta první tedy Monolit. Svým příběhem, zajímavými postavami, alternativním světem a překvapivě happyandem, od kterého jsem dostal přesně to co jsem chtěl. Mimo to se příjemně četla. Druhá povídka byla o trochu slabší, příběh tak trochu krkolomný i když ne zas tak špatný bohůžel jsem na ni vcelku rychle zapoměl oproti první povídce, která mi stále leží v „žaludku“. 6/10

prvé poviedky super, no potom sa to dosť opakuje, ale aj tak pútavé , len trocha rýchle čítanie. Ale inak „pekná“ vízia budúcnosti

Předesílám,že sám od sebe bych si od Kulhánka nic nekoupil ani nepůjčil v knihovně, jenže různí lidi mi to pořád cpou :-) Takže jsem si přečetl celou tuhle sérii a není to tak strašné, jak jsem čekal. Ale taky žádný luxus…První a třetí díl jsou jen o zabíjení a sem tam nějaké hlášce, a hlavně trojka by bez humorného koření byla zcela nečitelná. Jednička je sice dobře napsaná, ale podstatný děj vlastně veškerý žádný. Druhý díl je o něco lepší, protože až tam čtenář zjistí, proč se v knihách děje to, co se tam děje, tím pádem to pro mne získalo na zajímavosti. Trojka je jen a pouze spojovník k dílu poslednímu, ve kterém se děj série zajímavým způsobem rozplete a téměř všechny nelogičnosti z předcházejích dílů dostanou smysl. Kříže se mi také líbily suverénně nejvíc, pouze mi vadilo, že si všechna vysvětlení autor nechal až na poslední díl. Kdyby se něco z toho objevilo už ve trojce, její úrovni by to nesmírně pomohlo. Celkově hodnotím jako výtečné na propláchnutí hlavy, ale v podstatě by to byl ztracený čas, kdyby to nebylo tak dobře napsané.

Krásná povídka od amerického spisovatele R. E. Howarda. Nájemný žoldák Conan se dostává spolu s pirátkou Valerií do neznámého města Xuchotlu, které se nachází uprostřed neprostupné džungle. To je tvořeno jediným obrovským spletitým palácem a v jeho útrobách mezi sebou bojují dva znepřátelené kmeny. Conan a bojovnice se tak dostávají do smrtelného nebezpečí. Hlavní roli, jako u většiny autorových děl, hraje dusivá a napjatá atmosféra, která by se dala krájet. Téměř cítíte to napjetí a příjemné mrazení v zádech. Námět je určitě zajímavý a konec dost překvapující. Nejlepší conanovka, kterou jsem kdy od Howarda četl. 100%

Skvělá hrůzostrašná povídka, při které vás bude jímat hrůza a mrazit v zádech.

Tak tento Ríšův conan mě velice zklamal. Poslední kapitoly se jmenovaly asi takhle: Boj s Raksisem, Smrt Chimaire, Zničení Sethinova srdce, Smrt krále, Setkání s Cromem. Ríša je sice profík, ale jeho styl psaní není nijak výrazný. Nemusel by proto v názvu kapitoly odhalovat její obsah i konec. Navíc děj graduje v kapitole Boj s Raksisem – dále jde o takové nastavování bez zvyšování napětí. Což je problém, uvážíme-li, že do konce knihy zbýva něco okolo 80-ti stran. Dále se Conan potkává příliš často s oživlými sochami- více fantasie při tvorbě nepřátel. A poslední výtka: od svatyně s Yggrestem odjíždí Conan v čtyřčlenné družině. O jednoho člena přijdou v jeskyni během bouře. Jak to ale mohli vědět najatí hrdlořezové číhající ve vesnici (je tam jasně řečeno, že číhají na tři poutníky)? Celkem velká logická chyba. Co se mi naopak líbilo je Conanův charakter. Ríšův Conan se asi nejvíce blíží howardovskému pojetí horkokrevného nezdolného válečníka. A také je to jedna z mála conanovek, kde přežije i někdo z Conanových kumpánů.

Pořád stejně čtivé, stejně krátké, ale i ta dějová linie je opět stejná, obávám se aby další díly nebyly to samé jen s jinými potvorami na odstřel.

Edice Pevnost kniha č. 19 – Plástev jedu. Excelentně vykonstruovaný příběh, při kterém jsem chvílemi měl i klaustrofobie ze ztísněného prostoru a popisu prostředí. Až tak mě příběh dokázal zaujmout. Po dlouhé době jsem knihu ač je vcelku dlouhá přečetl na jeden zátah a vůbec toho nelituji. Stále se něco děje, děj se prakticky nezastaví a nadšení pozitivně uzemní i samotný závěr. 10/10

Na obálce této knihy je vytištěno „Válka o kámen Zlozemě“ a pod tím „I.“. Z toho jsem tedy usoudil, že se jedná o první část z rozdělené knihy. Byl jsem o tom tak přesvědčen, že jsem ani druhou z knih neprolistoval. Trochu mě zmátlo, že jsem byl hozen jakoby doprostřed děje, ale alespoň se něco dělo, takže jsem to neřešil. Především tam ale nevystupoval Covenant, čemuž jsem byl rád. Naopak tam byl nějaký maršál Troy, který se v sérii doposud neobjevil, později se ukázalo, že je slepý, což také vůbec nebylo vysvětleno, ale to už jsem byl za polovnou knihy (ano, první půlka se číst dala) a při čtení jsem zřejmě propadl lhostejnosti, tak jsem to fakt neřešil. Navíc do děje opět vstoupil Covenant, takže jsem to dočetl už jen proto, aby se neřeklo. Teď si navíc říkám, že ta kniha vlastně žádný pořádný závěr neměla na to, že to byl konec knihy a ne polovina … vlastně závěr měla – stejný jako první díl série, kdy se Covenant vrací do reálného světa. Ale vlbec mi to nepřišlo divný. Jestli je z tohodle mého komentáře zmatenej, tak není sám. Takže krátce – nečtěte to. Jen si teď říkám, že když mám před sebou už jen jednu knihu k dočtení celé série, tak jestli ji přece jen nedočtu… Asi jsem masochista :)

Děkuji nakaldatelství Classic, že se rozhodlo knihu Válka o kámen Zlozemě v českém vydání rozdělit do dvou knih a že na obálku této knihy vytisklo římskou dvojku. Na obálku pokračování této knihy (Válka o kámen Zlozemě – Nová naděje) totiž vytiskli římskou jedničku, takže jsem nejprve začal číst druhou část, protože byla označena jako I. Myslím, že jsem o nic zásadního nepřišel a především jsem byl ušetřen četby jedné knihy, za což ještě jednou děkuji. Vracet se k ní opravdu nebudu.

Jak já bych chtěl mít moc, přejsi a máš to by ale po světě běhalo příšerek ....., nebo spíš nahých ženských.....:-), no ale kdyby tu moc mněli Gotrek nebo Templář Aric tak by zase svět zaplaví trpajzlíci, což by bylo daleko děsivější ......ale zase na druhou stranku bychom si měli kam v hospodě odkládat pivo, jo kouli můžu jen vřele doporučit jedním slovem láhudka a pak na konci knihy si položit otázku co bychom si asi přali, kdyby nám byla dána moc myšlenky.

dlho som cakal na knihu z tematiky nasich starsich dejin… knihy typu tolkien nie su zle ale nemaju to caro blizkosti domova proste u mna naj-sam-fasa seria aj autor a uz teraz tesim na dalsie diela od neho

dlho som cakal na knihu z tematiky nasich starsich dejin… knihy typu tolkien nie su zle ale nemaju to caro blizkosti domova proste u mna naj-sam-fasa seria aj autor a uz teraz tesim na dalsie diela od neho

dlho som cakal na knihu z tematiky nasich starsich dejin… knihy typu tolkien nie su zle ale nemaju to caro blizkosti domova proste u mna naj-sam-fasa seria aj autor a uz teraz tesim na dalsie diela od neho

mrzi ma to no nedocital som… vysiel Magicky krystal a v Pevnosti tiez dalsi titul a tento ma az tak nechytil aby som na jeden dusok precital… bolo to zaujimave, dobre napisane, akcne no miestami to ozaj zadrhavalo… vratim sa k tomu ked budem mat viac casu

pekne pokracovanie serie, hlbsi nadych nabozenskej tematiky oproti predoslemu dielu, ale stravitelne a citatelne, akcne, miestami necakane zvraty…

sikovne napisany a lahko citatelny oddychovy material… neohuri, ale zaujme a pobavi, skvela volba na odych pri dobrej knihe, aj ked male minus ze to mohlo byt dlhsie (zas nie na ukor zdlhaveho deja ;))

tento zaner je piesen pre moje srdce.. :D navrat ku kulture starych cechov ci slovakov alebo slovanov ako takych bolo pre na vzdy lakadlom oproti kniham tolkienovskeho typu… nie su zle ale predsa doma je doma ;)

Oproti minulym dilum nam autor pridal nove „nosice“ deje – mnou nenavidenou Carsey, ktere preji jen tu nejhorsi smrt – k ni pak rovnou tri ze Zeleznych a dva z kraju dorne. A to je prave ta jedna hvezda, ktera brani maximalnimu hodnoceni. Proc autor vyuziva Asi, Mokrovlasa a Vitarona (ci jak…) k oznameni kralovolby? Dle me stacil jen jeden z nich a z vlastni Kralovolby bychom se dozvedeli, jake maji nazory. Totez pak roztristeni dejopravce v Dorne. Prilis mnoho postav na jednoduchy dej. Oblibenkyne Aria se dostava daleko od domova a doufam, ze se nauci opet neco noveho, uzitecneho – treba krast ci zabijet…

Poprve budu vytykat: na konci knihy je sice jasne receno, ze je to jakokdyby jen jedna polovina knihy, ale i tak musim rict, ze jeji delka je az zbytecne natahovana. Ve sve cteni jsem preskocil temer celou jednu kapitolu (precet jsem zacatek a konec) – protoze me nebavila a nezdalo se, ze je v ni neco podstatneho. A to neni dobrou znamkou knihy – takze zadne plne hodnoceni. Nejhustejsi dejove zvraty se staly s Briene a Carsey – oboje me prekvapilo, jedne to preju, druhou lituji. Jen skoda, ze nemuzu plynule pokracovat dalsi knihou – ta vyjde dle slov autora v prvnim pololeti tohoto roku – verme, ze bude prelozena velmi brzi…

Divadelní hra o tom, jak byl výstřelem z Kanónu negace zničen starý svět, aby byl místo něj vybudován jiný, lepší. Problém je však v lidech – ať se stvořitel namáhá sebevíc, s lidmi jsou stále potíže. Nedokáží se na ničem dohodnout, stále se hádají a nic jim není dost dobré. Celkově velmi pesimistické dílo, ze kterého zní podobné ponaučení jako z ostatní Čapkovy tvorby – pokouší-li se člověk měnit násilím svět k lepšímu, nikdy neuspěje, protože problém je v lidech.

SF horor z postapokalyp­tického světa. Takových už tady bylo,řeknete si asi. Jenže u PKD jde (jak jsme zvyklí), přece jen o něco hodně jiného, než obvykle. Vřele doporučuji, ale radši nečíst před spaním…

Solidní závěr předchozího dílu. Čarodějky v čele s Wikkou útočí na vesnici. Proti nim stojí jen Suko s bičem. John nachází kámen čarodějnic pochzející z Aibonu. A do toho všeho zde pobíhá Mason Cortland, který na konci docela bolestivě umírá (což je velká škoda). Prostě čarodějnice se zde opravdu vytáhly a konečně jsem se s nimi doškal dobrého dílu.

Klasika české literatury, ke které by byla škoda přistupovat jen jako k povinné četbě na základní škole. Pravda, -náctiletému to většinou řekne málo, pro plný zážitek je třeba dozrát. Co se stane, začne-li se Bůh zjevovat na každém rohu? A navíc každému ten jeho Bůh? Inu, začnou války, protože na Boha si nikdo šahat nenechá. A co když se pak ten Bůh zjevovat přestane? No, války budou pokračovat, protože když už v tom člověk jednou je, tak co by přestával, že? Klasické čapkovské dílo, se vším, co k Čapkovi patří, tj. silný antimilitarismus a snaha nekomplikovat nekomplikované a preferovat každodenní starosti před těmi globálními. Kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo má pocit, že zná české kořeny.

Nevím, co k této nepřekonatelné klasice J. R. R. Tolkiena více dodat. Tak skvělá trilogie tu nebyla, není a už ani nebude. Anglický profesor vytvořil nezapomenutelné dílo, které milují miliony čtenářů a další generace ho ještě objevovat budou.

První díl ze dvou. Wikka a Jane jdou prozkoumat oblast, kde poslední dobou umírají čarodějnice. Nacházejí zde legendárního lovce čarodějnic Masona Cortlanda vlastnícího kámen čarodějnic. Mocnou to zbraň. Wikka je těžce zraněna a přichází pomsta. Do všeho se zamotá John se Sukem a velice řídký čas. Jednou jsou v minulosti, za chvíli zase v současnosti. Jak to dopande? To hned zjistíme… Čarodějnice nejsou zrovna téma, které by mě nadchlo, ale tady to kupodivu funguje velmi dobře. Suko přihlíží útoku na vesnici a pasáž kdy Wikka zapálí celý hrad je úžasná. Jen tak dál!