RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1345678910111213poslední (637)25444 příspěvků celkem
kniha: Duhová křídla - Benhart, František
Gaarq | *** | před 62 dny

duhová křídla na jednu stranu příjemně překvapila. hodně námětů je originálních a nápady jsou pěkné. na tu druhou je však poznat, že jde o dílka minimálně 30 let stará a hlavně, a to je to nejdůležitější, autoři, možná podvědomě, podceňují a nedoceňují fantastické náměty a to výrazně shazuje vyznění. ta takřka podvědomá linka nutnosti neustále tyto náměty zlehčovat, možná až znevažovat, je dost kontraproduktivní. kdyby dotyční pánové brali fantastiku jen trochu vážněji, možná by dokázali svým dílům dodat autentičnosti a silnějšího vyznění. takto většinou zní jako efemérní povídky z nedělních příloh novin, které po přečtení vyšumí. naléhavost, která je z nich často cítit tak zůstává jen třetiřadým kořením nezávazného povídání o robotech a cestách vesmírem.

povídka: Psychorobot - Pečjak, Vid
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | *** | před 62 dny

nebýt té předpotopní freudovské psychologie, byla by to pěkná studie lidské mysli. psychorobot jako zrcadlo této mysli, zdánlivě ideální osobní pomocník se zvrhává v nebezpečnou sebedestruktivní zbraň v běžných každodenních situacích.

povídka: Tři miniatury - Pihač, Branko
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | *** | před 62 dny

malá jihovýchodoevropská varianta asimovovských úvah na téma lidé a roboti.

přestupek

taková průměrná anekdota na téma lidského flákačství a tendence občůrávat pravidla. autor tu nastoluje obecná pravdila pro soužití lidí a robotů, ale spíše než logická jako u IA jsou udělaná tak, aby je mohl „zneužít“ pro napsání tohoto žertíku.

problém

tohle už je o poznání lepší. místo planého žertování se autor pustil na tenčí led vztahů H-R. neodvratný tlak odpovědnosti dotažený až do drsného konce. má to sice spoustu logických much, ale alespoň námět je dobrý.

poznávání

další anekdota, tentokrát i lechtivá. i přes výraznou prvoplánovost, něco na ní je. roboti zde zkoumají jaké to je být náhražkou za člověka a vlastně tím odhalují, jaké to je být sám sebou. srovnám-li to s aktuálním westworldem, který imho upadl do pseudomystičnosti a banálního brachiálního násilí, zde autor využívá podstatně jemnějších nástrojů k de facto poukázání na totéž.

povídka: Proměna - Gajič, Miodrag
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | ** | před 62 dny

opět z pohledu fantastiky kulisoidní povídka, tentokrát bez zajímavého námětu. nebo možná, bez slušně zpracovaného námětu. pomineme-li opravdu povrchní práci s fantastickým motivem, autor nedokázal ani zprostředkovat svou myšlenku dostatečně působivě. je jako oběd ve rychlém obžerstvení – kalorie tam jsou, ale to je tak vše.

povídka: Labyrint - Perič, Dragoslav
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | *** | před 62 dny

úvahově zajímavá filozofická povídka, která je ovšem po stránce literárního zpracování docela odbytá. autor bezskrupulózně využívá fantastického motivu jen jako kulisy a to ještě i na svou dobu docela nenápaditě a schematicky. škoda, přeškoda, samotná úvaha je zajímavá a trefná.

povídka: Nevolejte nás, přijdeme sami - Pavelič, Goran
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | ** | před 63 dny

ekoagitka, která by nemusela být ani zlá, kdyby byla trošku víc rafinovaná. je to strašně přímočaré, plné klišé a pointa je jak ze starého scifistického haraburdí.

povídka: Příběh o Lublani - Gradišnik, Branko
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | *** | před 63 dny

z povídky mám velmi rozporné pocity. na jednu stranu docela zajímavý základní námět, i ona klasická pekelná zápletka je docela pěkně inovovaná, ale je tu ten znenadání sarkastický závěr, který je úplně v kontrastu s relativně mírným tónem zbytku. to lavírování mezi komunální satirou a docela vážně míněným příběhem mi asi vadí nejvíc.

kniha: Woodoo a láska - Dark, Jason
Speedemon | * | před 63 dny

Tohle byla vážně pitomost i na poměry JS. V ději nedává smysl prakticky nic. Posuďte sami, John si jede po událostech minulých dní odpočinout daleko na venkov. Náhodou zde potká v hospodě ženu, kterou všichni znají a ta tvrdí, že se jde zabít. John jí zachrání a ona ho odvede zpět do Londýna ke svému milenci, zombie a uctívači woodoo v jednom.

Co vlastně žena dělala na venkově? Chvíli to vypadá že tam bydlí a žije, poté zase tráví čas v Londýně. Chvíli se mluví o jejích bývalých manželech, aby se to na další straně smetlo ze stolu a neřešilo. Zombie Bebelle je zároveň tak nevýrazný záporák, že když to spojím s mým nezájmem o všechny woodoo blbinky, vychází mi hodně podprůměrný díl.

kniha: Dvojice - Lange, John
trudoš | **** | před 63 dny

Na Michaela Crichtona až nezvykle krátké dílko (kariérní počátky mají něco do sebe) soustředící se pouze na ústřední zápletku a vše ostatní jde stranou. Žádná krize středního věku, žádné milostné trampoty, žádná plačka ufňukaná. Naopak svižný thriller s pyrotechnickou etudou, jako bonus navíc. Příběh díky tomu neskutečně dobře šlape, přičemž druhá půlka se prakticky mění v adrenalinovou jízdu s odtikávajícím časem na pozadí. Celé vyprávění přitom dýchá perfektní atmosférou sedmdesátých let, dovedně zachycenou jednoduchými, ale všeříkajícími detaily. Jedinou slabinou je tak průhledný vývoj událostí, který nemá moc prostoru na nějaká zásadní překvapení a spíš si hraje s motivem vychytralé kočky a ještě vychytralejší myšky.
Ovšem hodně otravný je závěrečný doslov Jiřího Gojdy podmalovaný komunistickou agitkou o tom, jak je imperialistické a kapitalistické USA nejzkaženější místo na světě. Jestli v tom byla nějaká informační hodnota, unikla mi, protože jsem to po dvou stránkách nudy vzdal.

kniha: Neopouštěj mě - Ishiguro, Kazuo
jirikk | ***** | před 64 dny

O Ishigurovi jsem se dozvěděl až poté, co inkasoval nobelovku, s překvapením jsem zjistil, že jde o anglicky píšícího autora. Když jsem si všiml, že má na kontě i de facto žánrovou knihu, tak jsem již neváhal (teď jsem si přečetl dva předchozí komentáře na legii, ty mi zřejmě tenkrát jen prošuměly před očima, moje škoda). A dobře jsem udělal, Neopouštěj mě je skvěle napsanou alternativkou. Autor využívá techniky nespolehlivého vypravěče a také častých drobných návratů v časové ose příběhu. Což je dost ošemetná technika, vyžadující opravdové mistrovství, to zde Ishiguro ale servíruje s naprosto brilantní jistotou. Tak trošičku jiné dvacáté století ve staré dobré Anglii, tajuplný internát a osudy tří jeho studentů, stojících v centru vyprávění. Od prvních stránek doslova dýchá atmosféra hrozby a špatných konců, které čekají. Brilantně napsáno, jen škoda, že mě zbytek Ishigurovy tvorby tématicky vůbec neláká, snad jen Když jsme byli sirotci, to se pokusím opatřit.

kniha: Lov stínu - Strickland, AdriAnne
Miller, Michael
snop | **1/2 | před 64 dny

Je to bohužel hrozně blboučký. V zásadě taková Duna pro děti střihnutá romancí a space operou. Psychologie postav tedy spočívá hlavně v tom, kdo s kým chce vlézt do postele (ačkoli o tom třeba ještě ani neví), v druhém sledu, kdo chce větší moc. Svět je nepříliš invenčně obšlehlý z Duny, jen tedy místo koření tu máme stín.

Hlavní problém je ale v tom, že všechno se děje strašně rychle. Za týden čistého času projdou hrdinové změnami, které jiným autorům zaberou měsíce či roky. Seznámí se, rozhádají se, dají se dohromady, zjistí o sobě i o druhých neuvěřitelné věci – protože očekávat, že někdo ze zůčastněných je obyčejný, bez svých tajemství, to by se člověk netrefil (ačkoli že by bylo vysvětleno, proč se ti lidé sešli na jedné lodi, to tedy ne).

Prý je druhý díl o hodně lepší, říkají na Goodreads, nicméně tenhle je prostě meh. 50 % hlavně za to prostředí ala Duna, to se neomrzi. Jo a je tam genderfluid vedlejší postava, tak pokud jste na tyhle věci hákliví, tak aby vás to nepřekvapilo.

Priemerná zbierka klasických fantasy poviedok, ktorých jednotiacim faktorom je Asylum od autorov renomovaných mien. Zaujímavé sú rôzne uhly pohľadu v závislosti od toho, z pozície ktorej postavy je dej opisovaný a teda, ktorú postavu si ten – ktorý autor vybral pre svoj zámer. V jednej poviedke môže vyznieť pozitívne a v nasledujúcej je to totálny záporák. V tomto svete je to napr. otrokár a bývalý gladiátor Jubal, Stínolez alebo špeciálne v tomto zväzku žoldnier Tempus. Teda postavy sú plastické a nie sú čiernobiele…

Za všetky spomeniem aspoň dve poviedky, ktoré ma upútali najviac. Najlepšou je Stínová figurka od Andrewa Offutta, hneď v závese za ňou ju nasleduje poviedka od zostavovateľa antológie Chraňte ochránce

kniha: Rozesmátá mrtvola - Hamilton, Laurell K.
trudoš | *** | před 64 dny

Nuda, ale čtivě napsaná. Zápletka se sice rozjede poměrně záhy, jenže jakmile dojde na výslech vúdú kněžky, vývoj nesmyslně ustrne. To trvá až do půlky románu, než se vyšetřování posune o další krůček dál. Do té doby je děj vyplněn pouze postřehy o tom, jak je život vůči hrdince tvrdý, jak je běhání po ránu fajn, co si kdo myslí o zombiích, morálce či policii (v tomto pořadí), jaká je to dřina vést bar když jste upír a že paranoidním jedincům štěstí přeje. A aby pro příval slov čtenář nezapomněl, o čem že to román vypráví, sem tam mu pro jistotu autorka zrecykluje, co se dosud vlastně stalo (v podstatě nic).
Když už události konečně naberou vytoužený spád, nijak nepřekvapí zvraty ani průběhem. Nic nad čím by se člověk výrazněji zapotil. Navíc se to celé bere na můj vkus příliš vážně a odlehčení přichází pouze v momentech, kdy Anita Blake prohodí nějakou tu sarkastickou hlášku. Naneštěstí většina toho co pronese, působí dojmem, jako že se mimoděk musí ujišťovat o vlastní drsné povaze.

Toto ani nieje poviedka ale akýsi vtipný turistický sprievodca Asylom na odľahčenie…

Temný príbeh ďasa Zalbara, ktorý tu musí vyriešiť dve veci: sadistického vedátora a vraždenie Jubalových zabijakov bohom Vashankom prebývajúcom v tele Tempusa. Úloha takmer nesplniteľná, ale v Asylu je možné všetko…

Veľmi dobrá až nadštandardná poviedka vzhľadom na ostatné v tejto antológii…

V Asyle sa objavil obchod v ktorom predávajú zaujímavé vecičky, tie vecičky sú magické a spôsobujú v meste ešte väčší chaos. Moja najobľúbenejšia postava Stínolez tu dostane viac zabrať ako je obvyklé, dotyk strachu tu nieje len metafora. Najlepšia poviedka tohoto zväzku.

povídka: Vashankův pochop - Morris, Janet
vyšla v: Příběhy od Oplzlého jednorožce
yerry | *** | před 64 dny

Rankarský boh vojny Vashanka si tu nájde telesnú schránku v podobe žoldniera Tempusa. Že sa zranenia rýchlo hoja a že si skoro nesmrtelný môže byť docela fajn. Horšie už je to vtedy, keď si boh robí s tvojim telom, čo chce. Poviedka nevybočuje zo štandardného priemeru tejto antológie.

povídka: Navždy - Slováková, Petra
vyšla v: XB-1 2017/04; Železonoc a jiné podivnosti
quinnet | *** | před 65 dny

Väčšia časť poviedky mi pripomínala nejaký druh hernej arkády, kde sa uteká, strieľa z rôznych zbraní a za každým rohom je nejaká tá potvora na skolenie. Po dobehnutí do cieľa je dej zaujímavejší a rozhovor dvoch starých detí posúva poviedku do zaujímavejších polôh.

kniha: Město, nedlouho poté - Murphy, Pat
jirikk | **** | před 67 dny

Květinová romance z prostředí zajímavého postapo světa. Mírumilovní umělci vedou proti ozbrojeným agresorům tak trochu jinou válku, staví koncept boje naprosto na hlavu. San Francisco je zkrátka mekkou hippies i po Moru, který vyhladil většinu světové populace. Hodně zajímavý román, sráží jej jen přílišná předvídatelnost a zároveň alespoň pro mě nepřesvědčivost, kytky to proti puškám takhle jednoduché spíš nemívají. Přesto výborný počin malého nakladatele a seznámení se s dosud (alespoň na ploše románu) opomíjenou autorkou.

Klasická fantasy o tom, že aj bohovia a bohyne majú svoje potreby. Zádrhel je v tom, že ak si to niektorá bohyňa rozhodne rozdať so smrteľníkom v otázkach sexu ako v tomto prípade, ten smrtelník si to odnesie so všetkými dôsledkami, ak je božský partner bohyne žiarlivý. A ak je to ešte najvyšší boh Rankancov duplom. Jedine ak by sa do toho vložilo nejaké staré božstvo miestnych, ten človiečik by mal šancu…

kniha: Černočerná tma - King, Stephen
trudoš | ****1/2 | před 67 dny

Knihu otevírá povídka 1962, což je kvalitní psychologický thriller o farmáři, který se rozhodne zabít vlastní ženu, čímž na sebe strhne deset ran egyptských. Následuje syrový příběh Velký řidič, operující s jednoduchým, ale o to mrazivějším motivem náhodného stopaření, u kterého se nedokážete zbavit pocitu „Tak tohle by se klidně mohlo stát i mně.“ Pak je tu Prodlužování času, dle mě nejslabší povídka s paradoxně nejlepším nápadem – motiv, kdy se upíšete ďáblu jen proto, abyste se měli lépe než vaši přátelé, je velmi ošklivě lidský. Se satirou však autor moc velký kamarád není, lépe řečeno, člověk ji od něj nečeká, a když ji náhodou dostane, špatně ji tráví (mluvím o sobě). Závěrečná novelka Dobré manželství je pak další bravurní sondou do myšlenek ženy, která zjistí, že její manžel je sériový vrah.
Ve finále tedy velmi uspokojivé kvarteto příběhů, kdy primárně nehodnotím kvalitu obsahu, jako spíš literární formu. Protože Stephen King zkrátka umí vyprávět jako nikdo jiný. Je to ďábel.

kniha: Černý kat - Dark, Jason
Speedemon | **1/2 | před 67 dny

Jde prakticky o variaci na slasher horory. Hlavní záporák kromě své nesmrtelnosti ničím nevyniká. Klidně by to mohl být psychopat ala Jason Voorhees s maskou. Jen ty obyčejné ani stříbrné kulky mu neublíží. John tentokrát případ řeší se svoji sekretářkou Glendou a je to vlastně její první větší výstup. Společně vyšetřují vraždu její kamarádky na zapadlém skotském venkově. Autor se nemůže rozhodnout zda je vesnička sto let za opicemi na hranici se středověkem nebo jde s dobou a všude svítí neony k diskotékám a obchodům. Jak už to tak ale bývá, vše to končí nebezpečím pro Glendu a John ji musí zachránit kejhák. Slušný průměr.

kniha: Lyonesse - Vance, Jack
Hang | ***** | před 68 dny

Knihu jsem si koupil v 95. roce, protože nebylo nic lepšího na čtení. Popisek na zadní straně „A v jednom království žila princezna pohádkově krásná, leč smutná. Pak jí jednou moře přineslo prince…“ mě dlouho odrazoval od zakoupení. První čtvrtinu knihy jsem se do čtení musel nutit a již ji málem odložil. Pak se ale příběh tak úžasné rozvinul, že jsem hltal každé slovo. A musím přiznat, že je to jediná kniha, která mi zaplnila prázdnotu po přečtení Pána prstenů. Síla knihy není v hlavní dějové linii, ale právě v pestrosti světa a kouzelných odbočkách které burcují fantazii. Proto je mi líto, že se další díly nedočkaly překladu.

kniha: Strom viselců - Aaronovitch, Ben
snop | ****1/2 | před 68 dny

Vzestupna tendence teto serie je setrvala, do dokonalosti mi chybel uz jen trochu uspechany zaver (a bohuzel trochu odflakla korektorska prace, takze v textu zustalo par preklepu a jeden bizarni nedodelek „Radsi/radeji“ – sic!).

Kazdopadne tento dil je uz plnohodnotna proceduralni detektivka, coz je skvele. Peter Grant a spol. se k pachateli dopracuje opravdu logicky a systematicky, na nahody nezbyva misto, vse zapada do motivaci vsech zucastnenych. Je to vaznejsi nez predchozi dily, ale to mi vubec nevadilo.

Skvele a opet velmi ctive.

kniha: Smyčka - Suzuki, Kodži
trudoš | **1/2 | před 68 dny

Tak tohle se nepovedlo. Kodži Suzuki potřetí kombinuje vrozený strach z folklórních pověr a s vypěstovanou nedůvěrou v technologické vymoženosti. Tentokrát však z hororu přesedlal na čistokrevnou science fiction. Hrůza, čtivost a nápaditost předchozích knih absolutně vymizela, zbyl jen křečovitý příběh, jehož logika absolutně převrací kouzlo předchozích románů a navíc je děravý jak paměť pana Alzheimera. Bohužel pryč je i temnota s beznadějí a naopak se na scénu dere optimismus, jehož herecké výkony jsou víc než pochybné. Po předchozích depresivních závěrech na vás tedy čekají šťastné konce a báječné budoucí zítřky, kdy všechno bude už jen a jen lepší. Haleluja.
Jste-li fanouškem Kruhu, rozmyslete si dvakrát, zda vám stojí za to zkazit si náladu. Ovšem jste-li autorovi skalní obdivovatelé, bezesporu má smysl Smyčku číst. Minimálně ze studijních důvodů. Ač přeoral co mohl, stále zůstává kvalitním tvůrcem, po jehož další knize obratem šáhnu. Teď už sice trochu opatrně, ale přesto šáhnu.

kniha: Za modrým horizontem událostí - Pohl, Frederik
Dilvermoon | nehodnoceno | před 69 dny

Každý má asi své kostlivce ve skříni. V případě Laseru je jedním z nich tato kniha. Už ten název prvního vydání – „Za horizontem modrého jevu“. Jde o černou díru, takže v druhém vydání (2004) to někoho trklo a název knihy změnil. U druhého vydání je vidět, že některé věty a formulace byly uhlazeny, ovšem kuriozní nesmysly zůstaly i v tomto upraveném vydání. A o ty jde v hard sci-fi především. Paní Ončáková byla zjevně zcela nedotčena astronomií nebo astrofyzikou a zřejmě měla pocit, že Slunce obíhá kolem placaté Země a nechápu, proč dostala od Laseru tento úkol zcela jasně nad její síly a proč ho přijala a tuto knihu pohřbila.

Je tam toho dost, ale tři příklady za všechny:

„… čas od času vyhlédlo Slunce, jednu kometu (z Oortova oblaku) vytrhlo a ta se lehce vznášela v perihéliu.“ (naprostá hovadina – nebeská mechanika řve hrůzou).

„Továrna na potraviny je na Oortově oblaku.“ (zřejmě podle vzoru, že houby rostou na lese).

„Černá díra není vlásek.“ Při překladu vyjde něco, co paní překladatelce nedává smysl a ona to tam prostě nechá a nesnaží se zjistit, o co jde. Jedná se o známou astrofyzikální frázi „Černá díra nemá vlasy“ (A black hole has no hair). V roce 2004 to rozšířenému redakčnímu týmu připadalo alespoň divné, ale také to nevymyslely (tři ženy). Šalamounsky tam stojí: „Černá díra je velká neznámá.“ No, aspoň je to pravda….

Tolik jen pár příkladů. Jedna věc je ohýbat překládaný text, který není předem daný a lze si s ním trochu pohrát a běžný čtenář je spokojen a nic nepozná. Jiná věc je ale kreativita nebo ignorance v jasně daných věcech, které lze překládat jen jedním způsobem. Najdou se tedy i překvapivá místa, kdy je i celkem vědecký popis zvládnut dobře, což mě opravdu upřímně překvapilo. Nicméně celkově jde o zkaženou knihu. Už první díl (Gateway) za moc po stránce překladu nestál, ale tady je to ještě horší.

kniha: Místo, místo! Více místa! - Harrison, Harry
SONP | **** | před 69 dny

Klasické dílko ze žánru „co kdyby“. Tentokrát na téma „co kdyby se lidstvo rozmnožilo natolik, že už ho ani Země ani civilizace neuživí“. A protože kniha je ze 60. let, je toto téma rozvíjeno spíš na bázi sociální než na bázi ekologické, kterou bychom očekávali dneska. A tak lidé žijí v opuštěných lodích, autech nebo v rozdělených pokojích obývaných několika rodinami zároveň. Voda je na příděl a chleba se vyrábí z řas. Lidí je tolik, že se vlastně neřeší žádná kriminalita nebo zdravotnictví. Na pozadí této sociální dystopie se odehrává klasický detektivní příběh jak z pera McBaina. Žádná obrovská literatura to není, ale dobře se to čte, aspoň tedy mě, kdo jsem na těchto sci-fi brožovaných jednohubkách vyrostl. 80%

kniha: Renegáti - Meyer, Marissa
snop | ***1/2 | před 69 dny

Dlouho jsem se rozhodoval mezi 60 a 70 %, ale nakonec zvitezilo vyssi hodnoceni, protoze se to opravdu dobre cte. V zasade jenom 2 POV, Nova a Adrian, vetsinou ovsem v jednote mista, casu i deje.

Jasne, rozviji se nam tu laska, ovsem prilis to nebrani celkem zajimavemu pribehu, ktery pripomene Divoke karty nebo Steelhearta. Svet plny lidi se superschopnostmi, kteri nejprve byli utlacovani, pak se emancipovali ponekud anarchistickym zpusobem (Ace Anarchista), coz vedlo k rozpadu spolecnosti, kterou zase pomalu davaji dohromady nad Acem zvitezivsi Renegati (nyni organizace, vyrustajici kdysi z aktivity vtipne klise parodujiciho homosexualniho paru panu Neviditelneho a Nezranitelneho).

Hrdinka je neter Aceho Anarchisty, Adrian je adoptivni onech dvou puvodnich Renegatu.

Laska si ovsem nevybira.

Pribeh i psychika hlavnich hrdinu jsou uveritelne (nejzabavnejsim prvkem jsou Renegati, kteri strasne chteji byt hodni, ale uplne jim to nejde, a jejich kontrast s ponekud realistictejsi mentalitou hlavni hrdinky), jen ke konci to zacne skripat, coz ale vidim hlavne jako otvirak k dalsim dilum.

Protoze jestli z toho autorka nevydoji aspon trilogii, tak jsem cinsky papez.

povídka: Soumrak - Marovski, Krešimir
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | brak | před 69 dny

čirý běs. autor si s logikou hlavu nedělá a post-apo, které by mohlo opět i námětem s ovládnutí těla přinést něco zajímavého, přineslo jen frustraci a pitomou „překvapivou“ pointu. aj vej.

povídka: Potřebuji tvé tělo - Furtinger, Zvonimir
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | ** | před 69 dny

profláklý námět ovládnutí těla zvenčí dokázal alespoň v první čtvrtině furtinger docela zvládnout a oživit několika neobvyklostmi, jenže pak vyrobil jednu logickou superbotu, pak druhou a celé se to svezlo do trapné frašky. a navíc ukecané a zbytečně natahované.

kniha: Ohniboj - Sanderson, Brandon
trudoš | ***1/2 | před 69 dny

Mně ta náctiletost k Sandersonovi prostě nějak nejde. Kloubit dohromady problematiku chování na mejdanu a záležitosti kolem zabíjení Výjimečných nefunguje čistě z principu nulové uvěřitelnosti. Kdybych vyrůstal v Ugandě, asi bych si s tím hlavu nedělal, ale maminka mě holt vychovala trošku jinak. Beru ovšem v potaz módní trendy, i když s nimi ne vždy úplně souhlasím. A Brandon Sanderson je zkrátka bezvadný vypravěč, takže ať si moje puritánská povaha pro jednou trhne nohou.
Druhý díl pokračuje ve stejně uvolněném tempu jako jednička. Nápaditost si podává ruku se čtivostí a sem tam i nějakým tím vtípkem. Pořád mi ovšem nefunguje logika kulis, které v mnoha momentech působí až příliš komiksově. Jako scenérie jsou to moc krásné, ale v praxi naprosto popírající fyzikální zákony a to přitom beru v potaz žánrovou fantastiku. Konec pak přihází v tom nejzajímavějším momentě, kdy – jak už je u autora zvykem – hrdinové i čtenář musí pěkných pár věcí přehodnotit. Takže honem honem, Kalamitu sem.

kniha: XB-1 2017/05 - kolektiv autorů
yerry | **** | před 70 dny

Mierne nadpriemerné až veľmi dobré číslo, v ktorom tentoraz dominujú hlavne poviedky domácej proveniencie pulpového charakteru. Napriek absencii asolútnych subjektívnych hodnôt sú nimi predovšetkým akčná spaceopera Lovci vraků od Pavla Fritza a čistá postapokaliptická scifi akcia Nebe plné snů od Vojtěcha Žáka , ktorá by mala údajne nadväzovať na zatiaľ nepublikovaný román Než vyjde Slunce.

povídka: Dvojkolejný čas - Pohl, Milan
vyšla v: XB-1 2017/05
yerry | * | před 70 dny

Námet tejto poviedky bol síce dobrý, ale jej spracovanie bolo veľmi slabé. Zasa raz jeden vírus, aach jaj, miesto zombíkov a rôznych pandémií tu tentoraz máme skrátený životný cyklus u väčšiny populácie…

povídka: Nebe plné snů - Žák, Vojtěch
vyšla v: XB-1 2017/05
yerry | **** | před 70 dny

Poviedky podobného razenia mi už veľa nehovoria. Postapokaliptický svet, nabitý cynickými postavami, kopou mŕtvol a strelných zbraní mohol u mňa subjektívne dopadnúť veľmi zle. Áno, poviedka prináša so sebou všetky atribúty a neduhy akciou nabitej scifi.

Aby som ju jednoducho ne-odpísal, stalo sa pár vecí: autorovo podanie príbehu ma 1. pripútalo na stoližku, 2. priklincovalo mi všetky končatiny, 3. hlavu mi zovrelo vo zveráku a po 4. hypnotizujúci text mi vypálil svoju kópiu na očnú sietnicu…

Zostáva mi už len konštatovať, že autor to s textom očividne vie…

povídka: Lovci vraků - Fritz, Pavel
vyšla v: XB-1 2017/05
yerry | **** | před 70 dny

Zmes spaceopery a matrixu v kombinácii s votreleckou témou bola veľmi dobrá i keď pomerne skoro sa dalo tušiť, kam to všetko vyústi. Originálne to teda veľmi nebolo ale oddychovo-pulpový nádych poviedky v rámci svojej kategórie mal svoju kvalitu a keďže takýchto vecí nikdy nie je dosť, chválim…

Alernatívny svet v kombinácii s alternatívnou históriou mal svoje grády, bohužiaľ formu manželia Lukinovi zvolili dosť nešťastnú. Európska civilizácia ako pupok sveta kedysi koncom 15. storočia objavuje nové kontinenty a prináša na ne kultúru zbraní a conquisty. Do tejto reality však už ktosi zasiahol a tak európania síce stretávajú domorodcov, ale tí sú vyzbrojení rýchlopaľnými zbraňami, lietadlami, supermodernými loďami a premyslenou vojnovou taktikou. Celá conquista aj s európskymi mocnosťami sú riadne v prdeli, lebo zisťujú, že brány pekelné neradno otvárať.

Autori tu zvolili civilizačné garde, výbornú tému s výbornou pointou, ich spracovanie však skončilo pod možným potencálom…

kniha: Odhalený vesmír 2 - Reynolds, Alastair
Madam Brbla | **** | před 70 dny

Zatímco první díl (přesněji první polovina) „Odhaleného vesmíru“ byla jen takovým nezbytným seznamovacím rozběhem s mnoha otázkami, ten druhý je akčním skokem, který končí ne zcela elegantním dopadem. Přinejmenším pro mě byl závěr… okamžitý odpovídající výraz v mé hlavě zní „jeblý“, ale zvolím korektnější „příliš odtržený od reality“. Takový moc hyperdimenzionální, transcendentní, už tomu chyběl akorát Aštar Šeran. Když tak o tom přemýšlím, trvám na slově „jeblý“.
Tahle kniha se četla lépe, obsahovala méně politiky a více dobrodružství, poskytla skoro veškeré potřebné odpovědi (některé uspokojily, jiné tak docela ne). Nadále mi však chyběly atraktivnější postavy. Hlavní hrdina Sylveste a jeho žena ze mě vydolovali lehké antipatie, stěží lidská posádka „Nostalgie nekonečna“ vzbudila maximálně trochu zvědavosti, Anna Kuriová mi připadala jako loutka bez osobnosti, snad k Ilje Voljovové jsem pocítila nepatrné záchvěvy sympatií. Ještě kdyby se naučila více ruských nadávek a neopakovala pořád dokola tu jednu. Třeba britský autor netuší, jak bohaté na vulgarismy mohou být jiné jazyky, než angličtina se svým monotónním fuck nebo shit; případně se obával mozkovou kapacitu čtenářů přetížit nějakým tím durakem, job tvoju mať a podobnými ošklivostmi.
Druhé čtení u mě každopádně nevyvolalo tolik nadšení jako před patnácti lety. Bylo to fajn, ale mám za sebou i nápaditější space opery s lépe vypracovanými charaktery… a bez jeblého finále. 79%

ve skutečnosti jde o dvě humoristické mikropovídky s fantastickými motivy ze stejného prostředí nějakého domova důchodců v maloměstské díře někde ve staré jugoslávii. autor využívá SF k vytvoření ještě pitoresknějšího prostředí, než by realita skýtala, maličko, ale s úctou, si ze SF střílí a hlavně mu jde o docela lehký tón vyprávění, nezávazný až snad bajkovitý.

OOO-001–100–000 je příběhem nešťastného a zneuznaného geniálního vynálezce-důchodce, jehož opus magnus selhal pouze a jen vinou ordinérních lidí, kteří jej obklopují a nechápou.

paralelní paranormálie je příběhem konfrontace fantazie, reality a lidské ochoty sice věřit lecjaké podivnosti, ale zásadní neochoty přijímat složitost skutečného světa. autorem skrze osobu pochybného senilního autora SF podaná teorie multiverza je na dnešní poměry opravdu aktuální.

klasická záhadovka trošku à la ludvík souček. samotný příběh je z tohoto pohledu tuctový a neoriginální, ale způsob, jakým autor popisuje emzáky je na svou dobu velmi originální a řekl bych, že velmi moderní. popravdě, jak teď pařím stellaris, UI popisované autorem se hodně podobá tomu ve hře :)

povídka: Letní noc kolem plané hrušně - Mikačič, Iskra
vyšla v: Duhová křídla
Gaarq | ** | před 70 dny

dost divná povídka. na jedné straně originální forma první kontaktu, taková balkánská, na druhou stranu děsivý amatérizmus toho fikčního světa. má to jisté kouzlo, které ale dokážou nelogičnosti ve vyprávění docela uzemnit.

1345678910111213poslední (637)25444 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu