povídka » Strom života, kniha smrti
hodnotilo: 3
43%
přebal jedné z knih obsahující tuto povídku

Grania Davis

Strom života, kniha smrti

Kategorie: fantasy

originální název: Tree of Life, Book of Death
originál vyšel: 03/1992



Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [6] Lucc 12.09.2022 14:20  

@Fouré[4]: Děkuji! Díky tomuto obohacujícímu tyglíku vědomostí a lidí má Legie smysl!

@barbar[5]: To mně urazilo nejméně. I když zrovna v tomto udělat chybu… Pan Lízler prostě při překládání této povídky neměl svůj den.

 [5] barbar (editor) 08.09.2022 20:40  

@Lucc[1]: Tady se projevil i ten překladatelský ořech, kdy anglicky „prince“ může česky znamenat jak „princ“, tak „kníže“; zkrátka vysoký urozenec jen kousek pod králem. „Princezna Libuše“ holt jednoho zmate.

A „Gidlov“ mi zní skoro jako „Židov“.

 [4] Fouré 06.09.2022 17:04  

@Lucc[1]: Ta legenda opravdu existuje – byť patří mezi ty méně známé (a celkově je její vyznění trochu jiné). Obvykle se spojuje s pověstí o Staronové synagoze. Takhle je třeba zmíněna v Pražských pověstech od Václava Cibuly: „Příchod Židů do české země předpověděla už kněžna Libuše. Krátce před smrtí si povolala ke svému loži syna Nezamysla a prozradila mu, co uviděla v mlhách budoucnosti: Až usedne na knížecí stolec jeho vnuk, zabloudí do české země zapuzený a utiskovaný malý národ, který si zaslouží vlídnosti a pohostinného přivítání. Když potom po více než stu letech nastoupil na knížecí stolec Hostivít, zjevila se mu kněžna Libuše ve snu a znovu mu připomenula starou věštbu. Zanedlouho se v Praze skutečně objevil houf cizích obyvatel, kteří prchali z dalekých krajin před nájezdy nepřátel.“

 [3] Lucc 07.08.2022 23:22  

@jasonix[2]: Já jsem brak dal snad jen párkrát. Vlastně ani nepamatuji kdy naposled. Kdyby to byla jen další z řady nedobrých radobypohádek v této antologii, byl bych shovívavý. Takhle si to autorka trochu vyžrala za ostatní. Neměla mě provokovat s jakoby reálně-historickým zasazením příběhu, který pohřbila okatým nezájmem o studium reálií. Nebo to měla napsat aspoň líp.

 [2] jasonix 07.08.2022 21:16  

Teda tys ji dal za uši! :-) Já fantasy moc neholduji a zejména v této antologii jsem ji bral spíš jako nutné zlo… ale tahle konkrétní mi nepřišla až tak špatná, rozhodně ne jako brak, když koukám na procenta :-) Možná mi prostě momentálně přišla k chuti. Nezaujala mě ovšem zase natolik, abych zkoumal věrohodnost autorčiných pramenů. A asi se k tomu ani necítím kompetentní. Kdyz mi reálie zapadají do kontextu, jsem ochoten odpustit i nějakou tu autorskou licenci. :-) Příležitostně se k ní třeba zkusím vrátit a zagooglit i v dějepisu.

 [1] Lucc 07.08.2022 18:15  

@Lucc: V textu se hned na začátku vyskytuje zmínka o patentů Habsburků, který umožňoval Židům „zabydlet se v bezpečných a bohatých ohrazených městech. Tolerantní Habsburky ovlivnila legenda o princezně, která založila Prahu. Dovolila Židům, aby se usídlili mezi prastarými zdmi jejího hradu a tím se do města nastěhovalo také štěstí.“

Ohledně patentu jsem si asi našel, o co šlo, byť jeho vydání jen těžko mohl mít na vesnici Židů někde v Haliči zásadní dopad. Pochybuji, že by jim mohl až tento patent otevřít cestu se přestěhovat z jejich vesnice do provinčního města Gidlov (které si autorka IMHO vymyslela), ale budiž. Co si ale myslíte o zmínce o pražské legendě? Obávám se, že je to vycucané z prstu, ale třeba víte něco, co já ne (a internet odmítá napovědět).

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu