LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Totalita, halucinogeny, Bůh – tak se dá heslovitě popsat obsah povídky. Zatímco první polovina mi připomněla Orwellův deprimující skvost „1984“, transcendence v závěrečné třetině už mě tolik neoslovila. Příběh je opatřen vysvětlujícím doslovem P.K. Dicka, který mě ovšem rovněž kdovíjak neuchvátil. 75%

Z té sbírky radostí neskáču a tohle je první povídka, kterou jsem nedočetla. Je jedno, jak moc zajímavá myšlenka v ní může být. Psát sci-fi pod vlivem, je na mě moc. Nakonec on je tam něčeho takového náznak.

Vizionářství Filipovi nechybělo. Zhoubný vliv vlády jedné strany na Čínu je dokonale uvěřitelný. Všudypřítomná paranoia před spolustraníky jako vystřižená z východního bloku. Sledování lidí při TV projevech Vůdce a okamžité jednání Bezpečnosti, když se někdo náhodou nedívá nebo dostatečně neklaní je namířena přece jen ještě kousek dál za dnešek, ale opravdu ne o mnoho. Tajná, možná revoluční organizace, které jde o poznání identity Vůdce a balíček s drogou zase působí jako z Matrixu. Hodně hutná povídka, které bohužel schází jasné zakončení. Je odtažitě podivná a vyvolává nejistotu jak v hrdinech, tak ve čtenářích. Jenže trip je prostě jen trip, který vyšumí. U děje bych si představoval jasnější záměr a zakončení.

Utopická vize dokonale konstruovaného světa, který ovládl komunismus je poplatná Dickovým autorským kvalitám. Ostatní elementy textu jsou pak odrazem tvůrčího období v němž povídka vznikla. Důraz na drogy a hovory s bohem jsou typickými znaky Dickovy pozdější tvroby. Dobrá povídka, ale zlatý fond to není. Možná to by promeškaná šance na skvělý román.